Vydáno: 24. 7. 2012
Daň silniční Ing. Karel Janoušek Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Jeho poslední změna byla provedena zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Protože daň silniční se týká silničních vozidel, je k jejímu správnému uplatnění nezbytná znalost zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 56/2001 Sb.), a to alespoň ustanovení upravujících oblast evidence vozidel, rozdělení vozidel do druhů a kategorií, státních poznávacích značek, technických průkazů a zápisů do nich, dále vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel a některých dalších předpisů týkajících se vozidel. Protože je zákon o dani silniční často podceňován, dochází při jeho uplatňování k některým zbytečným omylům. Při rozhodování o tom, zda příslušné vozidlo je či není předmětem daně silniční, vznikají chyby zpravidla vlivem nesprávného předpokladu, že vozidlo je předmětem daně pouze v případě, kdy podnikatel, vlastník a provozovatel vozidla je tatáž osoba, a že v souvislosti s použitím vozidla je účtováno o nákladech. Přitom u daně silniční není prvotní otázkou, kdo je vlastníkem vozidla (zda právnická osoba, nebo fyzická osoba-podnikatel anebo občan nepodnikající), ale to, zda toto vozidlo je předmětem daně. Až po vyřešení této základní otázky je nutno zjistit, kdo je poplatníkem daně, kdy a v jaké výši má platit zálohy na daň a zda je tuto daň možno pro účely daně z příjmů uplatnit jako daňový výdaj (náklad).
Zdroj: Daně a právo v praxi, 8/2012.