Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným v roce 2012, 4. část

Podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv společníka, avšak nejedná se o právo, které by automaticky vznikalo vytvořením zisku společnosti, ale až na základě rozhodnutí valné hromady. Jinými slovy, dokud valná hromada nerozhodne o rozdělení zisku, žádný nárok na podíl na zisku společník nemá ( jak bude uvedeno dále k právní úpravě podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – dále jen „zákon o korporacích“, od 1. 1. 2014 bude možné zakotvit automatický nárok společníka na výplatu podílu na zisku). Protože valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku prostou většinou hlasů, nemohou se menšinoví společníci domáhat práva na podíl na zisku proti vůli většinových společníků.

Právo společníka podílet se na zisku společnosti končí s ukončením účasti na společnosti, na druhou stranu toto právo vzniká se vznikem účasti na společnosti. Tato základní pravidla bývají v praxi často nesprávně chápána.

Při rozdělování zisku je třeba dodržet pravidla daná zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), který rozdělování zisku omezuje:

V pro obchodní společnosti omezuje ObchZ rozdělování zisku v § 65a odst. 2, podle kterého platí, že dokud nejsou zcela účetně odepsány zřizovací výdaje, tak je zakázáno vyplácení podílů na zisku. Výjimka je stanovena pro případy, kdy disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.

§ 65a byl do ObchZ vložen s účinností od 1. 1. 2001. Zřizovací výdaje jsou definovány účetními předpisy v § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), jako souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po dobu pěti let.

Disponibilními zdroji jsou vedle výsledku hospodaření uplynulého účetního období fondy, které společnost nad rámec svých povinností daných ObchZ vytvořila ze zisku s výjimkou rezervního fondu do výše 10 % základního kapitálu. Neuhrazené ztráty možná nejsou při doslovném výkladu na závadu, což je nelogické. Není jednoznačné, zda zůstatková cena zřizovacích výdajů má být poměřována s údaji před anebo až po rozdělení zisku – logické by bylo až po rozdělení zisku.

pro s. r. o. omezují rozdělování zisku povinnou tvorbou rezerv. Podle § 67 odst. 3 ObchZ lze podíl na zisku určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s ObchZ, společenskou smlouvou nebo stanovami.

ObchZ stanovuje pro s. r. o. takto:

„“

Pokud byl zákonný rezervní fond vytvořen při vzniku společnosti zvláštními příplatky společníků, není nutno se přídělem do rezervního fondu již dále zabývat. Stejně tak není nutno otázku přídělu do rezervního fondu řešit poté, co dosáhne zákonné výše 10 % základního kapitálu. Dojde-li ke zvýšení základního kapitálu, je zapotřebí pokračovat v tvorbě rezervního fondu až do zákonné výše 10 % základního kapitálu.

Podle § 123 odst. 2 ObchZ nelze rezervní fond (stejně jako základní ) použít k výplatě podílů na zisku.

Podle § 123 odst. 2 ObchZ se i na s. r. o. vztahují tato ustanovení z právní úpravy rozdělování zisku akciovými společnostmi:

Poměrně složitě je v § 178 odst. 2 ObchZ formulován test minimální výše vlastního kapitálu po rozdělení zisku:

Toto zvýšení se týká pouze případů, kdy dochází k navýšení základního kapitálu novými vklady přistupujících společníků a toto navýšení nebylo zapsáno do obchodního rejstříku.

a

Podle § 124 odst. 3 ObchZ lze rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu použít pouze na úhradu ztráty – z toho plyne, že jej nelze použít na plnění společníkům.

Ponecháme-li stranou případ, kdy s. r. o. zvyšuje základní novými vklady, jsou podmínky § 178 odst. 2 a § 178 odst. 6 totožné. Obecně by mělo platit, že při splnění § 178 odst. 2 je splněna i podmínka § 178 odst. 6 ObchZ, v drtivé většině případů to platí i naopak (při splnění § 178 odst. 6 je splněna i podmínka § 178 odst. 2). Lze doporučit tento postup, který v podstatě zaručuje dodržení podmínek pro rozdělení zisku:

 +-----------------------------------------------------------------------+-------------+ |                                 Text                                  | Částka v Kč | +-----------------------------------------------------------------------+-------------+ | 011-Zřizovací výdaje netto                                            |  80 000     | | 41 – Základní 
kapitál
 a kapitálové fondy                              | 200 000     | | z toho 411-Základní 
kapitál
                                           | 200 000     | | 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření                  |       0     | | 43 – Výsledek hospodaření                                             | 500 000     | +-----------------------------------------------------------------------+-------------+

 +-----------------------------------------------------------------------+-------------+ |                                 Text                                  | Částka v Kč | +-----------------------------------------------------------------------+-------------+         | 011-Zřizovací výdaje netto                                            |        0    | | 41 – Základní 
kapitál
 a kapitálové fondy                              |  200 000    | | z toho 411-Základní 
kapitál
                                           |  200 000    | | 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření                  |  –40 000    | | z toho 421-Zákonný rezervní fond (tvořen v minulých letech ze zisku)  |   10 000    | | z toho 429-Neuhrazená ztráta minulých let                             |  –50 000    | | 43 – Výsledek hospodaření                                             |  500 000    | +-----------------------------------------------------------------------+-------------+

Podle § 123 odst. 4 ObchZ jsou společníci povinni vrátit podíl na zisku, který by byl vyplacen v rozporu se zásadami pro jeho rozdělení. Pokud by společníci nevrátili nezákonně vyplacené podíly na zisku, tak by se uplatnilo ručení jednatelů, kteří odsouhlasili nezákonnou výplatu podílů na zisku. I z tohoto důvodu (především však s ohledem na další rozvoj společnosti) lze doporučit, aby jednatelé předkládali valné hromadě svůj návrh na rozdělení zisku, ačkoli jim ObchZ výslovně tuto povinnost neukládá (na rozdíl od představenstva akciové společnosti, které je povinno předkládat svůj návrh na rozdělení zisku podle § 192 odst. 1 ObchZ).

Podle § 123 odst. 1 ObchZ se společníci podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, avšak společenská smlouva může stanovit jinak. Např. u společnosti se základním kapitálem 200 000 Kč a dvěma společníky s vklady do základního kapitálu po 100 000 Kč mohou nastat tyto situace:

Nastane-li situace, že pouze některý ze společníků potřebuje vyplatit podíl na zisku, nelze tuto situaci řešit tak, že by byl podíl na zisku přiznán pouze tomuto společníkovi. Valná hromada totiž určuje celkovou částku k rozdělení a není v její pravomoci určovat, kolik z této částky připadá na jednotlivé společníky.

Podíly na zisku jsou obecně splatné do tří měsíců od rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, valná hromada však může určit splatnost jinou.

V návaznosti na termín pro schvalování účetní závěrky (do šesti měsíců po skončení účetní závěrky) Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 dovodil, že valná hromada může o rozdělení zisku akciové společnosti (pro s. r. o. však platí stejná pravidla) platně rozhodnout pouze na základě účetní závěrky sestavené k datu, od kterého ještě neuplynula šestiměsíční lhůta – na základě řádné účetní závěrky sestavené k datu 31. 12. 2011 by tak bylo možno rozhodovat o rozdělení zisku nejpozději do 30. 6. 2012.

Rozsudek je na www stránkách Nejvyššího soudu charakterizován touto právní větou:

Rozsudek obsahuje tento dílčí závěr Nejvyššího soudu:

Rozsudek Nejvyššího soudu způsobil u mnohých společností (i akciových) značné zděšení, protože do jeho vydání nebylo v praxi pochyb o tom, že i po uplynutí lhůty pro schvalování účetní závěrky lze z této účetní závěrky vycházet při rozhodování o rozdělení zisku. Osobně si nemyslím, že by měl být výše uvedený názor přeceňován. V daném případě se jednalo o rozdělování zisku společnosti, která byla v úpadku (v mezidobí od skončení účetního období do rozhodnutí valné hromady došlo ke zhoršení majetkové situace společnosti). Problémem tedy bylo pravděpodobné krácení konkursní podstaty. V případech, kdy nejsou rozdělením zisku ohrožena práva věřitelů společnosti, nevidím pozdějším rozdělením zisku ohrožení práv jakékoli osoby a ani žádná zásadní daňová rizika (společnost nelze daňově postihovat za to, že odvedla daň z podílů na zisku, na které by případně společníci neměli nárok). Za pozornost stojí také to, že Nejvyšší soud přikládal význam tomu, že při schvalování účetní závěrky byl vyčíslen zisk a tento rozhodnutím valné hromady převeden na účet nerozděleného zisku a při následném rozdělení zisku mimořádnou účetní závěrkou nebyl nerozdělený zisk vyčíslen. Nejvyšší soud tedy evidentně nezohlednil některé zásadní účetní skutečnosti – např. to, že příloha účetní závěrky (tvořící její součást) musí obsahovat (§ 39 odst. 7 VPU) informace o všech významných událostech, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. Pokud tedy příloha účetní závěrky sestavené za předchozí kalendářní rok např. v červnu potvrzuje, že se majetková situace společnosti během prvního pololetí následujícího po skončení účetního období nezhoršila, nevidím důvod, proč by nemohla příslušná účetní závěrka sloužit jako podklad pro rozdělení zisku i po uplynutí lhůty pro její schválení. Pokud navíc soulad s pravidly ObchZ potvrdí i účetní závěrka za další období, nemělo by být rozdělování zisku na základě účetní závěrky v době po uplynutí lhůty pro schvalování účetní závěrky rizikové. Úplnou jistotu však může přinést jen sestavení mezitímní účetní závěrky (např. pololetní) a rozhodnutí o rozdělení zisku během následujících šesti měsíců.

V rámci rekodifikace soukromého práva bude od 1. 1. 2014 právní úprava s. r. o. obsažena především v zákoně o obchodních korporacích. Jedná se o zcela novou právní úpravu včetně úpravy rozdělování zisku, která je zákonem o obchodních korporacích obecně upravena v § 34 a násl., speciálně pro s. r. o. ještě v § 161.

Zákon o obchodních korporacích zachovává tříměsíční splatnost podílů na zisku od rozhodnutí valné hromady s tím, že rozhodnutím valné hromady, popř. speciální úpravou ve společenské smlouvě, lze stanovit splatnost odchylnou.

Zákon o obchodních korporacích zvyšuje odpovědnost jednatelů za vyplacení podílu na zisku v rozporu se zákonem. Má se totiž za to, že ti jednatelé, kteří s takovým vyplacením podílu na zisku souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře a nesou příslušnou odpovědnost. Navíc se podíly na zisku vyplacené v rozporu se zákonem nebudou vracet, pokud společník přijme podíl na zisku v dobré víře a v pochybnostech se bude dobrá víra předpokládat.

Společnost nebude moci vyplatit podíl na zisku, pokud by si tím přivodila úpadek. Zákon o obchodních korporacích výslovně umožňuje výplatu záloh na podíly na zisku, ale pouze na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Tato úprava by mohla být důležitá s ohledem na osvobození podílů na zisku od daně z příjmů fyzických osob od 1. 1. 2014 a již v roce 2014 by bylo možno vyplatit zálohu na podíl na zisku za období roku 2014 a uplatnit toto osvobození.

Zásadní novinkou je, že právo na podíl na zisku mají pouze společníci, pokud nestanoví společenská smlouva jinak. To znamená, že výplata tantiém bude možná pouze v případě, kdy to umožní společenská smlouva. Další novinkou je možnost spojit obchodní podíl (od 1. 1. 2014 bude možné, aby s jednotlivými obchodními podíly byla spojena různá práva) s právem na pevný podíl na zisku. Například pokud by se k určitému obchodnímu podílu vázalo právo na 10 % zisku za každé účetní období, tak by schválením účetní závěrky určitého účetního období společníkovi automaticky vznikl nárok na podíl na zisku.