Zdravotní pojištění po 1. lednu 2013

Vydáno: 15 minut čtení

Následující text pojednává o změnách ve zdravotním pojištění včetně analýzy právní úpravy vybraných tematických okruhů po datu 1. 1. 2013.

Zdravotní pojištění po 1. lednu 2013
Ing.
Antonín
Daněk
 
Průměrná mzda
Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočet výše průměrné mzdy pro rok 2013 je uveden v bodě týkajícím se minima osob samostatně výdělečně činných (dále jen "OSVČ") v roce 2013. Ostatní hodnoty, odvozené od průměrné mzdy, jsou blíže rozebrány v dalším textu.
Institut průměrné mzdy ovlivňuje:
*
u zaměstnavatele problematiku posuzování zaměstnané osoby z hlediska její účasti na zdravotním pojištění včetně placení pojistného, to znamená, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance;
*
u OSVČ placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ a z této hodnoty se vypočítává i minimální výše zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmů;
*
u obou skupin současně při stanovení maximálního vyměřovacího základu (uvažovaný záměr - viz dále) a prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu v situaci, kdy zdravotní pojišťovna stanovuje vůči nesvědomitému plátci pravděpodobnou výši pojistného.
 
Částka "započitatelného" příjmu
Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být u vybrané skupiny osob jako zaměstnanců dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce tzv. "započitatelného" příjmu. Do konce roku 2011 byly touto rozhodnou částkou 2 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2012 se tato částka zvýšila na 2 500 Kč [blíže viz § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 187/2006 Sb."), doprovodně s nařízením vlády č. 410/2011 Sb.] a platí i v roce 2013. Tento postup použije zaměstnavatel u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4.-6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb."), kdy se konkrétně jedná o:
a)
členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni,
b)
osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,
c)
dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
 
Dohody o pracovní činnosti
Po datu 1. 1. 2013 vycházejí zaměstnavatelé při placení pojistného u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti především z následujících zásad:
*
pro účely účasti na zdravotním pojištění rozhoduje v příslušném kalendářním měsíci pouze výše příjmu,
*
pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 2 500 Kč, nepovažuje se osoba pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel ji musí na daný měsíc odhlásit u zdravotní pojišťovny (je-li přihlášena),
*
v této souvislosti se nepřihlíží k podmínkám platným pro tzv. zaměstnání malého rozsahu,
*
z hlediska plnění oznamovací povinnosti platí, že zaměstnavatel zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem "P" k datu, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem "O" ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána (platí i u dohod o provedení práce).
Nedosáhne-li v kalendářním měsíci roku 2013 hrubý příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti alespoň částky 2 500 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Příjem 2 500 Kč a vyšší:
*
zakládá povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné,
*
stanovuje potřebu provedení dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, má-li být u zaměstnance v tomto zaměstnání odvod pojistného nejméně ze zákonného minima zajištěn,
*
je důvodem k řádnému plnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnavatele (viz výše).
 
Členové družstev
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší. Hranice příjmu 2 500 Kč platí i pro dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
 
Minimum OSVČ v roce 2013 a nová výše minimální zálohy
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí 25 093 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0315. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2013 ve výši 25 884 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2013 je tímto určen sazbou 50 % z částky 25 884 Kč, tj. 12 942 Kč.
Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2013 se vypočte
jako 13,5 % z částky 12 942 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2013 z dosavadních 1 697 Kč na
1 748 Kč
. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 1 748 Kč je 8. únor 2013.
Alespoň minimální zálohu 1 748 Kč tak po 1. 1. 2013 platí ty OSVČ:
*
pro které je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů a platily v roce 2012 zálohy nižší než 1 748 Kč,
*
které v roce 2013 zahajují samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, pokud si samy nestanoví zálohu vyšší.
 
Maximální vyměřovací základ
Za účelem postupného snižování schodků veřejných rozpočtů se navrhuje zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Kdyby tento legislativní záměr nebyl s účinností od 1. 1. 2013 realizován, činil by v roce 2013 maximální vyměřovací základ zaměstnance i OSVČ sedmdesáti dvou násobek průměrné mzdy, tedy částku 1 836 648 Kč (72 x 25 884).
 
Pravděpodobné pojistné
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ust. § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb."). Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2013 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, což je hodnota 25 093 Kč (viz výše). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 37 639,50 Kč (1,5 x 25 093), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 082 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (2 541 Kč).
Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
 
Odpočty u vybrané skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů
K datu 1. 1. 2013 nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí. To znamená, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tyto osoby (například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj.) je i nadále určen částkou 5 355 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak činí 723 Kč měsíčně (13,5 % z částky 5 355 Kč). Částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 5 355 Kč může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu. Odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.
 
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Po datu 1. 1. 2013 zůstávají beze změny například ustanovení, týkající se:
*
vyměřovacího základu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (§ 3 a § 3a zákona č. 592/1992 Sb.)
*
minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na úrovni 8 000 Kč (§ 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.),
*
podmínek při placení pojistného z neplaceného volna (mimo výjimek) a z důvodu neomluvené absence nebo stávky, kdy se vychází z minimální mzdy, resp. z její poměrné části, a to podle počtu kalendářních dnů trvání některé z těchto skutečností (§ 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.).
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění představuje minimální vyměřovací základ pro zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného) velmi důležitou hodnotu. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu platí i pro osoby pojištěné v České republice podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, která za dané situace platí pro osoby ze států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky za podmínky, že zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá v roce 2013 účast na zdravotním pojištění.
 
Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba osob bez zdanitelných příjmů i nadále vychází z minimální mzdy a protože od data 1. 1. 2013 nedochází k jejímu zvýšení, bude platba těchto osob činit i nadále částku 1 080 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné (obdobně jako OSVČ při placení záloh) nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
 
Změny v soustavné přípravě na budoucí povolání od 1. 9. 2012
V souladu s ust. § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vyhláškou č. 28/2012 Sb. s účinností od 1. 9. 2012 uznatelné druhy a formy studia na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění.
Uznatelné druhy a formy studia od 1. 9. 2012 Podle vyhlášky č. 28/2012 Sb. se s účinností od 1. 9. 2012 považuje pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění za studium na středních školách, jde-li o studium uskutečňované v České republice, též:
a)
vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů,
b)
příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, která trvá nejméně 1 rok, a to nejvýše po dobu 2 let,
c)
studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že
2.
vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění zákona č. 49/2009 Sb., nebo
1.
se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států.
Z uvedeného vyplývá, že osoby, které se některou ze zde uvedených forem vzdělávají, jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za nezaopatřené dítě, neboli osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.
Zrušení vyhlášky č. 322/2005 Sb.
Vyhláška č. 28/2012 Sb. současně od 1. 9. 2012 ruší vyhlášku č. 322/2005 Sb., což znamená, že již není upraveno uznávání:
*
studia v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných institucemi, jejichž seznam byl uveden v Příloze č. 1 vyhlášky č. 322/2005 Sb. ani
*
studia uskutečňovaného v ČR ve vysokoškolských studijních programech zahraničních vysokých škol vzdělávacími institucemi působícími v ČR, které byly uvedeny v Příloze č. 3 citované vyhlášky.
 
Přechodná ustanovení
Zrušení vyhlášky č. 322/2005 Sb. v tomto směru "zmírňují" přechodná ustanovení, která umožňují uznávání některých forem studia ještě po určitou dobu.
Jedná se o:
2.
Studium v jednoletých kursech cizích jazyků s denní výukou podle § 1 písm. a) vyhlášky č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
zahájené ve školním roce 2012/2013
se považuje za studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění.
1.
Studium na vysokých školách podle § 2 vyhlášky č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
zahájené nejpozději do 1. září 2012
se považuje za studium na vysokých školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění.
 
Volební komise a zdravotní pojištění
Ve dnech 12. a 13. října 2012 proběhly volby do zastupitelstev krajů společně s prvním (a o týden později druhým) kolem voleb do části Senátu Parlamentu České republiky.
 
Významná změna od 1. 12. 2011
Zákonem č. 298/2011 Sb., který s účinností od 1. 12. 2011 novelizoval v podstatě všechny zákony zdravotního pojištění, byly tyto osoby v ust. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. nově vyjmenovány jako jedna z výjimek, kdy členové těchto komisí již nebyli ve zdravotním pojištění začleněni mezi zaměstnance (aktuálně bod č. 7). Kompletní výčet těchto výjimek představuje ustanovení § 5 písm. a) body 1. až 7. zákona č. 48/1997 Sb. - osoby zde uvedené se nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, i když je jim zúčtováno plnění zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Z části osmé zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně a doplnění některých zákonů, účinného od 1. 10. 2012, vyplývá, že za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)

Nařízení vlády

410/2011 Sb., zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

Vyhlášky

322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách
28/2012 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách