Různými důvody bývá motivován postup zaměstnance v situaci, kdy se kromě výkonu svého zaměstnání rozhodne začít současně i podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Někdy bývá tento krok téměř nutností, zpravidla za situace, kdy je příjem v zaměstnání nízký, čímž se toto zaměstnání fakticky stává vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodující, kterou činnost bude osoba považovat za hlavní zdroj svých příjmů. Ostatně, jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů? V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání, případně v jeho dalším průběhu) jednak ji uvádí titulní straně Přehledu, podávaného osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ").
Zdravotní pojištění - když zaměstnanec začíná podnikat
Ing.
Antonín
Daněk
Hlavní zdroj příjmů - zaměstnání
Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy nejméně v částce 1 080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce (zaměstnance) platit zálohy na pojistné.
Hlavní zdroj příjmů - samostatná výdělečná činnost
Pokud se pojištěnec rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude samostatná výdělečná činnost, pak:
*
jako OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2012 minimálně ve výši 1 697 Kč,
*
zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy, kdy pro tento účel zaměstnanec dokládá zaměstnavateli Čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
Základní povinnosti pojištěnce
Zaměstnaná osoba, která se rozhodla současně i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna přihlásit se u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
OSVČ, pro kterou je podnikání jejím hlavním zdrojem příjmů
, platí v roce 2012 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 697 Kč, a to i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2012 například vykáže ztrátu. Při zahájení své samostatné výdělečné činnosti si však OSVČ může stanovit i vyšší zálohu.Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění
osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání
, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Tyto osoby nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2012 mohou jednorázově doplatit do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2012. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může si zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.Ukončení samostatné výdělečné činnosti
Rozhodne-li se OSVČ ukončit v roce 2012 svoji samostatnou výdělečnou činnost, vztahují se na ni podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění zejména následující povinnosti.
Nejpozději do 8 dnů musí OSVČ oznámit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Zákon č. 214/2006 Sb. dává pojištěnci možnost volby pro plnění této oznamovací povinnosti buď prostřednictvím živnostenského úřadu nebo podáním oznámení příslušné zdravotní pojišťovně.
Podání Přehledu zdravotní pojišťovně
OSVČ je povinna podat zdravotní pojišťovně
(pojišťovnám - v případě změny zdravotní pojišťovny) Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok.
Zpracovává-li OSVČ daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předcházející kalendářní rok. Povinnost podat Přehled zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má OSVČ i v případě, kdy není povinna daňové přiznání podávat. Úhrada případného doplatku pojistného se provádí do osmi dnů po dni, ve kterém byl, případně měl být, podán Přehled za předcházející kalendářní rok.Pojistný vztah
V souvislosti s ukončením samostatné výdělečné činnosti je důležité, zda je samostatná výdělečná činnost pro OSVČ hlavním nebo vedlejším zdrojem jejích příjmů, neboť tato skutečnost má za určitých okolností přímý vliv na řešení pojistného vztahu této osoby v dalším období.
Za situace, kdy je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, platí OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální výši, tj. od ledna 2012 nejméně v částce 1 697 Kč měsíčně. Tímto způsobem má OSVČ ve zdravotním pojištění současně vyřešen svůj pojistný vztah. Pokud se pojištěnec rozhodne svoji samostatnou výdělečnou činnost (jako hlavní zdroj příjmů) ukončit, je kryt v systému veřejného zdravotního pojištění jako OSVČ ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém tuto činnost vykonává alespoň po část měsíce, v takovém případě dokonce postačuje třeba i jeden registrace OSVČ u zdravotní pojišťovny -- ovšem s povinností zaplacení zálohy i za tento měsíc.
příklad
OSVČ, pro kterou byla v roce 2012 podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů, se rozhodla ukončit svoje podnikání dne 10. května 2012. Nejpozději do 18. 5. musí oznámit zdravotní pojišťovně ukončení své samostatné výdělečné činnosti a nejpozději do 8. 6. musí zaplatit zálohu na pojistné buď v minimální částce 1 697 Kč nebo vyšší podle Přehledu, případně již podaného za rok 2011. Z pohledu zdravotního pojištění se taková osoba považuje za OSVČ ještě po celý měsíc květen, nicméně od měsíce června musí mít svůj pojistný vztah řešen zpravidla některou z těchto variant:
*
zaměstnání [ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb."], které se tak při ukončení souběhu stane jediným zdrojem příjmů nebo
*
osoba, za kterou platí pojistné stát (§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. - například uchazeč o zaměstnání, kdyby zaměstnání v květnu skončilo), kdy i v měsíci červnu postačí registrace některé z těchto kategorií zdravotního pojištění pouze po část kalendářního měsíce. Pokud některá z výše uvedených podmínek splněna není, stává se tato bývalá OSVČ v měsíci červnu osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit měsíční pojistné 1 080 Kč.
V případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů nejsou ve zdravotním pojištění důsledky ukončení samostatné výdělečné činnosti tak zásadní, neboť
*
OSVČ neplatí (není povinna platit) zálohy na pojistné,
*
pojistné odvádí alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatel, čímž je i pro další období řešen pojistný vztah této osoby.
Změna zdravotní pojišťovny
Rozhodne-li se zaměstnaná a současně podnikající osoba změnit zdravotní pojišťovnu, pak s ohledem na charakter své podnikatelské činnosti především musí:
*
jako OSVČ předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu (v situaci, kdy je podnikání hlavním zdrojem příjmů) a
*
sdělit tuto skutečnost v zákonné osmidenní lhůtě svému zaměstnavateli.
Pro zaměstnavatele je tato informace přímo zásadní, neboť musí zabezpečit přesměrování plateb pojistného na účet té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. Podle zákona je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit přijetí jeho oznámení o změně zdravotní pojišťovny.