Změny v nemocenském pojištění, 1. část - Zaměstnanci, nemocenské a náhrada mzdy

Nejčastěji poskytovanou dávkou nemocenského pojištění je ; je vypláceno ve většině případů nejpočetnější skupině pojištěnců v oblasti nemocenského pojištění - . Změny v této dávce se proto nejvýrazněji dotýkají právě této skupiny pojištěnců.

Okruh osob, které jsou účastny nemocenského pojištění, je stanoven zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP"); výčet pojištěných osob se uvádí v § 5 ZNP. Velmi zjednodušeně lze říct, že se jedná zejména o zaměstnance v pracovním poměru a rovněž osoby a pracovníky, kteří vykonávají činnost v pracovním či obdobném vztahu (například příslušníci bezpečnostních a záchranných sborů, soudci, poslanci, pěstouni atd.).

Novela ZNP, zákon č. 470/2011 Sb., která vstoupila v platnost počátkem roku 2012, přináší mj. změny v okruhu pojištěných osob. Nově byli zařazeni mezi osoby účastné nemocenského pojištění (v případě, že jim byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč)¹ a dále osoby vymezené v § 5 písm. a) body 16-20 (například společníci a jednatelé společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni).

Nemocenské prošlo v posledních letech největším počtem změn ze všech dávek nemocenského pojištění. Připomeňme si například, že jen v průběhu roku 2008 se sazba nemocenského měnila třikrát:

 +-------------------------------------------+-----------------+-----------------+------------------+ | dny trvání dočasné pracovní neschopnosti  | od 1. 1. 2008   | od 30. 6. 2008  |  od 1. 9. 2008   | |                                           | do 29. 6. 2008  | do 31. 8. 2008  | do 31. 12. 2008  | +-------------------------------------------+-----------------+-----------------+------------------+ |   1.-3. kalendářní den                    | karenční doba   | 60%             | 25%              | |  4.-30. kalendářní den                    | 60%             | 60%             | 60%              | | 31.-60. kalendářní den                    | 66%             | 66%             | 66%              | |  od 61. kalendářního dne                  | 72%             | 72%             | 72%              | +-------------------------------------------+-----------------+-----------------+------------------+

Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění,² který mj. zavádí do praxe vyplácenou zaměstnavatelem zaměstnanci za dobu prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen "DPN") z důvodu nemoci, úrazu apod.; nemocenské bylo poskytováno až od 15. kalendářního dne trvání DPN, a to ve výši stanovené procentní sazbou dle doby trvání DPN.

V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb.³ (tzv. úsporný balíček) dochází od 1. 1. 2010 v oblasti nemocenského pojištění opět k několika opatřením, která by měla vést k dalšímu snižování výdajů na dávky. Nejvýraznějším z nich je zavedení jednotné sazby pro výpočet denní dávky nemocenského po celou dobu DPN. (Až do 31. 12. 2009 byly tyto sazby stanoveny v závislosti na délce trvání DPN, jak je patrné z tabulky 2 pro roky 2009 a 2010). Od 1. 1. 2010 je výše denní dávky vypočtena pomocí jednotně stanovené sazby, a to ve výši 60 % z tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu. Uvedené opatření má zásadní vliv na celkovou částku vyplacenou pojištěnci za dobu trvání nemoci déle než 30 dní a má pozitivní dopad na oblast výdajů ze systému nemocenského pojištění. Stejně jako v roce 2009 je i v roce 2010 nemocenské vypláceno od 15. kalendářního dne.

+-------------------------------------------+---------------------------------+--------------------------------+ | dny trvání dočasné pracovní neschopnosti | rok 2009 | rok 2010 | +-------------------------------------------+---------------------------------+--------------------------------+ | 1.-14. kalendářní den | nemocenské nenáleží | nemocenské nenáleží | | | (náhrada mzdy - zaměstnavatel) | (náhrada mzdy - zaměstnavatel) | | 15.-30. kalendářní den | 60% | 60% | | 31.-60. kalendářní den | 66% | 60% | | od 61. kalendářního dne | 72% | 60% | +-------------------------------------------+---------------------------------+--------------------------------+

Další změny v nemocenském byly provedeny od 1. 1. 2011 - nejvýznamnější z nich je vyplácení nemocenského až od 22. kalendářního dne trvání DPN. Za prvních 21 dní trvání DPN náleží zaměstnanci náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem.

 +-------------------------------------------+---------------------------------+---------------------------------+ | dny trvání dočasné pracovní neschopnosti  |            rok 2011             |            rok 2012             | +-------------------------------------------+---------------------------------+---------------------------------+ | 1.-21. kalendářní den                     | nemocenské nenáleží             | nemocenské nenáleží             | |                                           | (náhrada mzdy - zaměstnavatel)  | (náhrada mzdy - zaměstnavatel)  | | od 22. kalendářního dne                   | 60%                             | 60%                             | +-------------------------------------------+---------------------------------+---------------------------------+

Neměnila se však jen sazba, ale také redukční hranice pro výpočet tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu, z něhož se příslušnou procentní sazbou určuje výše nemocenského. Denní vyměřovací základ (DVZ) se stanoví z rozhodného období a vyměřovacího základu za rozhodné období.⁴ V případě nemocenského je pro zaměstnance v běžných případech rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl uznán dočasně práce neschopným,5 a vyměřovacím základem úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění.6 (Například: Zaměstnanec pracuje v dané firmě od 1. 1. 2005, byl uznán dočasně práce neschopným od 27. 8. 2012; rozhodným obdobím bude 1. 8. 2011 - 31. 7. 2012). Existuje však řada situací, kdy toto obecné pravidlo neplatí, zde se postupuje při stanovení rozhodného období podle § 18 odst. 4 až 6 ZNP.

Stanovený DVZ se dále redukuje na tzv. redukovaný DVZ a teprve z něj se za pomoci procentní sazby (v současnosti sazba činí 60 %) vypočítá výše denní dávky nemocenského. Výše redukčních hranic se pravidelně mění (zvyšují) každý rok k 1. 1.; od 1. 1. 2009 se však radikálně změnila nejen výše redukčních hranic, ale i jejich počet:

 +------------------------+-----------+----------+----------+----------+----------+ |   redukční hranice     |   2008    |   2009   |   2010   |   2011   |   2012   | +------------------------+-----------+----------+----------+----------+----------+ |   I. redukční hranice  | 550 Kč    |   786 Kč |   791 Kč |   825 Kč |   838 Kč | |  II. redukční hranice  | 790 Kč    | 1 178 Kč | 1 186 Kč | 1 237 Kč | 1 257 Kč | | III. redukční hranice  | - není -  | 2 356 Kč | 2 371 Kč | 2 474 Kč | 2 514 Kč | +------------------------+-----------+----------+----------+----------+----------+

Postup redukce je od roku 2009 u nemocenského stejný, v důsledku navyšování redukčních hranic se zvyšuje i redukovaný DVZ, který je základem pro výpočet výše nemocenského.

 +-------------------------------------------------------------------------+------+-----------+ |                                redukce                                  | 2008 | 2009-2012 | +-------------------------------------------------------------------------+------+-----------+         | z částky do I. redukční hranice se započte:                             | 90%  | 90%       | | z částky nad I. redukční hranici do II. redukční hranice se započte:    | 60%  | 60%       | | z částky nad II. redukční hranici do III. redukční hranice se započte:  |  0   | 30%       | | z částky nad III. redukční hranici se započte:                          |  -   |  0        | +-------------------------------------------------------------------------+------+-----------+

Zaměstnanec, který by chtěl nad zvyšováním redukčních hranic "jásat" (dostane přece více peněz), by si měl uvědomit, že celková částka, kterou za nemoc dostane, není tvořena pouze nemocenským (tedy dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti), ale také , kterou vyplácí zaměstnavatel.

Pro zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným, je důležitá nejen výše nemocenského, ale od 1. 1. 2009 také výše náhrady mzdy, která je součástí celkové částky, kterou zaměstnanec získá za určitou dobu své nemoci (tj. za dobu trvání DPN). Náhradu mzdy za DPN poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to (v současnosti) za prvních 21 dní trvání DPN.

Zaměstnanec, kterému je tato náhrada mzdy vyplácena, je velmi často zklamán výší částky, avšak musí si uvědomit, že náhrada mzdy je v těchto případech vyplácena pouze za pracovní dny (směny), a navíc až od čtvrtého pracovního dne trvání DPN, neboť první tři pracovní dny (směny) DPN jsou tzv. karenční dobou, za kterou se náhrada mzdy neposkytuje. V případě směnného provozu je tato karenční doba dána stejně, tedy za první tři pracovní směny, avšak nejdéle za 24 hodin z rozvržených směn, aby nebyli poškozeni zaměstnanci pracující ve směnách delších než osm hodin. (Pokud zaměstnanec pracuje ve směnách kratších než osm hodin, není nijak poškozen, neboť pro něj platí pravidlo prvních tří směn.)

 +----------------------------------+--------+-----------+-----------+ | průměrný hodinový výdělek (PHV)  | 100 Kč | 200 Kč    | 300 Kč    | | redukovaný PHV                   |  90 Kč | 164,00 Kč | 199,99 Kč | | hodinová výše náhrady mzdy       |  54 Kč |  99 Kč    | 120 Kč    | +----------------------------------+--------+-----------+-----------+

Co tedy všechny uvedené změny znamenají pro zaměstnance, který onemocní, tedy stane se dočasně práce neschopným?

Pro zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným, je důležitá nejen výše nemocenského, ale od roku 2009 také výše náhrady mzdy, která je součástí celkové částky, kterou zaměstnanec získá za určitou dobu své nemoci (trvání DPN). Pro analýzu výše celkových částek byly provedeny výpočty a sestaveny tabulky pro různou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Pro tyto modelové příklady uvedené v jednotlivých tabulkách bylo pro účely výpočtů nutno stanovit určité modelové situace a faktory:

Účelem výpočtů a sestavení níže uvedených tabulek je analýza a srovnání výše částek, které zaměstnanec dostal vyplacené v případě nemoci v letech minulých a kolik dostává v aktuálním roce. Nejedná se pouze o porovnání výše nemocenského, ale porovnání komplexní, které zahrnuje i částku náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem za prvních 21 dní (od 1. 1. 2011), respektive prvních 14 dní (roky 2009 a 2010) trvání DPN.

Na rozdíl od roku 2008, kdy zaměstnanec dostal v případě nemoci trvající 14 dní nemocenské vyplácené z nemocenského pojištění, od 1. 1. 2009 za tuto dobu dostává pouze náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Jak je vidět z tabulky 6, zaměstnanci s nižšími příjmy (v tabulce částky 8 000 až 20 000 Kč) dostanou za tuto dobu trvání DPN vyplaceno formou náhrady mzdy podstatně méně, než v roce 2008 formou nemocenského. Důležitou roli zde hraje i fakt, že náhrada mzdy je vyplácena pouze za pracovní dny (směny) a nemocenské za kalendářní dny.

Zajímavá je i skutečnost, že tato částka je již od zavedení konstantní. To však neplatí pro vyšší příjmové skupiny v případě hrubé měsíční mzdy 30 000 Kč a vyšší), kdy se celková částka naopak zvýšila. V obou případech se projevilo stanovení tří redukčních hranic pro redukci PHV. Navíc se částka náhrady mzdy u této skupiny postupně v dalších letech (byť jen o malou částku) zvyšuje, protože vždy k 1. 1. se navyšují i redukční hranice pro výpočet redukovaného PHV.

 +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ | hrubá měsíční mzda (Kč)  | 2008 (1. 9.-31. 12.)  |  2009  |  2010  |  2011  |  2012  | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ |   8 000                  | 1 753                 | 1 440  | 1 440  | 1 440  | 1 440  | |  10 000                  | 2 180                 | 1 801  | 1 801  | 1 801  | 1 801  | |  15 000                  | 3 270                 | 2 701  | 2 701  | 2 701  | 2 701  | |  20 000                  | 4 116                 | 3 601  | 3 601  | 3 601  | 3 601  | |  30 000                  | 4 704                 | 4 987  | 4 996  | 5 056  | 5 079  | |  50 000                  | 4 704                 | 6 465  | 6 488  | 6 638  | 6 696  | | 100 000                  | 4 704                 | 7 621  | 7 670  | 8 002  | 8 131  | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+

Poznámka: V letech 2009, 2010, 2011 a 2012 tvoří celkovou částku pouze náhrada mzdy.

V případě třicetidenní DPN zaměstnanec dostane vyplacenu nejen náhradu mzdy, ale rovněž nemocenské (v roce 2008 to bylo samozřejmě pouze nemocenské). Celkovou sumu v letech 2009 a 2010 tvořila náhrada mzdy za 14 dní a nemocenské za zbývajících 16 dní, v letech 2011 a 2012 je to náhrada mzdy za 21 dní a nemocenské za zbývajících 9 dní.

Celkové částky nemocenského z vyšších příjmů byly v roce 2008 stejné z důvodu stanovených redukčních hranic pro výpočet DVZ; k částce DVZ vyšší než 790 Kč (odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 23 700 Kč) se nepřihlíželo. Ze stejných důvodů (tj. stanovených redukčních hranic) se naopak v následujících letech projevil výrazný nárůst celkových částek vyplácených zaměstnancům s vyššími příjmy (například u zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem 50 000 Kč činí rozdíl v celkové částce za 30 dní nemoci v porovnání roku 2008 s roky následujícími více než 6 000 Kč).

I zde ovšem platí opak - nižší hrubý měsíční příjem se rovná snížení celkové částky za dobu 30 dní nemoci, protože se i zde významně projevuje výše náhrady mzdy vyplácené pouze za pracovní dny.

 +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ | hrubá měsíční mzda (Kč)  | 2008 (1. 9.-31. 12.)  |  2009  |  2010  |  2011  |  2012  | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ |   8 000                  |  4 041                |  3 729 |  3 729 |  3 756 |  3 756 | |  10 000                  |  5 028                |  4 648 |  4 648 |  4 688 |  4 688 | |  15 000                  |  7 242                |  6 973 |  6 973 |  7 032 |  7 032 | |  20 000                  |  9 492                |  9 297 |  9 297 |  9 376 |  9 376 | |  30 000                  | 10 848                | 12 939 | 12 964 | 13 203 | 13 269 | |  50 000                  | 10 848                | 16 865 | 16 936 | 17 391 | 17 545 | | 100 000                  | 10 848                | 20 069 | 20 198 | 21 071 | 21 408 | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+

Poznámka: V letech 2009, 2010, 2011 a 2012 tvoří celkovou částku náhrada mzdy + nemocenské.

Pokud bude zaměstnanec dočasně práce neschopen po dobu 90 dní, bude součástí celkové sumy za tuto dobu trvání DPN jak náhrada mzdy, tak především nemocenské. Jak je opět vidět v tabulce, která porovnává jednotlivé roky, platí podobné "zákonitosti" jako v předchozích příkladech. Nižší příjem se rovná nižší sumě částek za dobu trvání DPN, a naopak, čím vyšší hrubý měsíční příjem, tím větší navýšení ve srovnání s rokem 2008.

V případě této doby trvání DPN se ovšem objevuje další faktor, kterým je sjednocení (snížení) sazby nemocenského na 60 % z redukovaného DVZ po celou dobu trvání DPN. Zatímco v roce 2009 byly sazby stanoveny progresivně - čím déle trvala dočasná pracovní neschopnost, tím byla sazba vyšší (podrobně viz tabulka 2), a v důsledku toho byla vyšší i částka nemocenského, od 1. 1. 2010 je sazba konstantní po celou dobu trvání DPN. Pokud tedy porovnáme rok 2009 s roky následujícími, je patrný pokles celkové částky.

 +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ | hrubá měsíční mzda (Kč)  | 2008 (1. 9.-31. 12.)  |  2009  |  2010  |  2011  |  2012  | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+ |   8 000                  | 13 881                | 13 568 | 12 308 | 12 336 | 12 336 | |  10 000                  | 17 328                | 16 949 | 15 329 | 15 368 | 15 368 | |  15 000                  | 25 662                | 25 393 | 22 993 | 23 052 | 23 052 | |  20 000                  | 32 712                | 33 837 | 30 657 | 30 737 | 30 737 | |  30 000                  | 37 338                | 47 259 | 42 844 | 43 443 | 43 689 | |  50 000                  | 37 338                | 61 715 | 56 116 | 57 471 | 57 985 | | 100 000                  | 37 338                | 73 769 | 67 178 | 70 091 | 71 208 | +--------------------------+-----------------------+--------+--------+--------+--------+

Poznámka: V letech 2009, 2010, 2011 a 2012 tvoří celkovou částku náhrada mzdy + nemocenské.

Pro zaměstnance je samozřejmě důležité, kolik dostane v případě nemoci vyplaceno v aktuálním roce, ale jistě není na škodu vědět, jak se situace během několika let vyvíjela a kam dospěla, kdo na změnách "vydělal" anebo "prodělal" apod. V souvislosti s tím se nabízí i celá řada otázek.

Například dočasně práce neschopného zaměstnance s hrubým příjmem 15 000 Kč měsíčně bude jistě zajímat, proč je částka v případě nemoci v roce 2012 nižší než v roce 2008. Tato problematika je již vysvětlena výše, tento negativní dopad na celkovou částku má samozřejmě zavedení náhrady mzdy, která je vyplácena na rozdíl od nemocenského pouze za pracovní dny. Proč ale byl vůbec institut náhrady mzdy za pracovní neschopnost zaveden? Na počátku všech těchto změn je snaha o úsporná opatření v systému nemocenského pojištění, neboť v roce 2009 se systém dostal do situace, kdy výdaje na dávky nemocenského pojištění výrazně převýšily příjmy z pojistného na nemocenské pojištění. Největší změny postihly právě nemocenské, protože je nejčastěji poskytovanou dávkou. Z tabulky 9 je jasně patrné, že tato snaha o úsporu měla úspěch, například ve srovnání s rokem 2008 činí úspora v roce 2011 na nemocenském více než 11 mld. Kč.

 +---------------------+--------+--------+--------+--------+----------------------+ |  výdaje na dávky    |  2008  |  2009  |  2010  |  2011  | 2012 (1. 1.-30. 6.)  | |    ze systému       |        |        |        |        |                      | |   nemocenského      |        |        |        |        |                      | |    pojištění        |        |        |        |        |                      | +---------------------+--------+--------+--------+--------+----------------------+ | celkem              | 31,882 | 26,033 | 22,789 | 21,505 | 10,131               | | - z toho nemocenské | 24,769 | 18,215 | 14,944 | 13,354 |  6,209               | +---------------------+--------+--------+--------+--------+----------------------+

Další otázka by v reakci na výše uvedené mohla znít: Proč se celkové částky, které obdrží v případě DPN zaměstnanci s vyššími příjmy ve srovnání s rokem 2008 výrazně navýšily? Na zaměstnancích s vyššími příjmy už stát nechce šetřit? Stát samozřejmě ušetří i v tomto případě; prvních 21 dní nemoci zaměstnance zaplatí zaměstnavatel. Je ovšem také pravdou, že nemocenské poskytované ze systému nemocenského pojištění se zaměstnancům s vyšším příjmem zvýšilo. Zde se objevuje další faktor, a to snaha o větší spravedlnost tohoto systému. Laicky řečeno to znamená, že kdo více přispívá do systému, měl by v rámci této spravedlnosti také více dostávat. Proto byly od roku 2009 zavedeny zmiňované tři redukční hranice, které zajišťují spravedlivější výši nemocenského pro ty, kdo odvádějí do systému více peněz.

Účelem tohoto článku však není hodnotit, zda je systém nemocenského pojištění po všech změnách více spravedlivý či méně solidární, ale poskytnout jedné skupině pojištěnců pohled na změny, které měly a mají vliv na finanční zabezpečení v případě dočasné pracovní neschopnosti.