Zdravotní pojištění po 1. 1. 2013

Vydáno: 11 minut čtení

Nejen koncem kalendářního roku zpravidla dochází k (mnohdy významným) legislativním změnám a ani období přelomu let 2012/2013 není v tomto směru výjimkou. Tyto změny neminuly ani oblast zdravotního pojištění, kdy plátci pojistného musí nově vzít v úvahu především následující skutečnosti.

Zdravotní pojištění po 1. 1. 2013
Ing.
Antonín
Daněk
 
Průměrná mzda
Institut průměrné mzdy ovlivňuje u:
*
zaměstnavatele problematiku posuzování zaměstnané osoby z hlediska její účasti na zdravotním pojištění včetně placení pojistného, to znamená, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (částka 2 500 Kč),
*
OSVČ placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ a z této hodnoty se vypočítává i minimální výše zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmů,
*
obou skupin současně při stanovení maximálního vyměřovacího základu (uvažovaný záměr - viz dále) a prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu v situaci, kdy zdravotní pojišťovna stanovuje vůči nesvědomitému plátci pravděpodobnou výši pojistného.
Výpočet výše průměrné mzdy pro rok 2013 je uveden v bodě týkajícím se minima OSVČ v roce 2013. Ostatní hodnoty, odvozené od průměrné mzdy, jsou blíže rozebrány v dalším textu.
 
Částka „započitatelného“ příjmu
Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být u vybrané skupiny osob jako zaměstnanců dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce tzv. „započitatelného“ příjmu. Do konce roku 2011 byly touto rozhodnou částkou 2 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2012 se tato částka zvýšila na 2 500 Kč (blíže viz § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doprovodně s nařízením vlády č. 410/2011 Sb.) a platí i v roce 2013. Tento postup použije zaměstnavatel u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. až 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se konkrétně jedná o:
a)
členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni,
b)
osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,
c)
dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
 
Dohody o pracovní činnosti
Po datu 1. 1. 2013 vycházejí zaměstnavatelé při placení pojistného u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti především z následujících zásad:
*
pro účely účasti na zdravotním pojištění rozhoduje v příslušném kalendářním měsíci pouze výše příjmu,
*
pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 2 500 Kč, nepovažuje se osoba pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel ji musí na daný měsíc odhlásit u zdravotní pojišťovny (je-li přihlášena),
*
v této souvislosti se nepřihlíží k podmínkám platným pro tzv. „zaměstnání malého rozsahu“,
*
z hlediska plnění oznamovací povinnosti platí, že zaměstnavatel zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána (platí i u dohod o provedení práce).
Nedosáhne-li v kalendářním měsíci roku 2013 hrubý příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti alespoň částky 2 500 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance.
Příjem 2 500 Kč a vyšší:
*
zakládá povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné,
*
stanovuje potřebu provedení dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, má-li být u zaměstnance v tomto zaměstnání odvod pojistného nejméně ze zákonného minima zajištěn,
*
je důvodem k řádnému plnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnavatele (viz výše).
 
Členové družstev
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší. Hranice příjmu 2 500 Kč platí i pro dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
 
Minimum OSVČ v roce 2013 a nová výše minimální zálohy
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí 25 093 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0315. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení
průměrnou mzdu pro rok 2013 ve výši 25 884 Kč
. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2013 je tímto určen sazbou 50 % z částky 25 884 Kč, tj. 12 942 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2013 se vypočte jako 13,5 % z částky 12 942 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2013 z dosavadních 1 697 Kč na 1 748 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 1 748 Kč je 8. 2. 2013.
Alespoň minimální zálohu 1 748 Kč tak po 1. 1. 2013 platí ty OSVČ:
*
pro které je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů a platily v roce 2012 zálohy nižší než 1 748 Kč,
*
které v roce 2013 zahajují samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, pokud si samy nestanoví zálohu vyšší.
 
Maximální vyměřovací základ
Institut maximálního vyměřovacího základu doznal v oblasti zdravotního pojištění podstatné změny v roce 2008. Do roku 2007 se tato problematika dotýkala pouze osob samostatně výdělečně činných, u kterých bylo toto maximum (neboli 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) stanoveno částkou 486 000 Kč, přičemž z této horní hranice se odvozovala i maximální výše zálohy OSVČ, která tehdy činila 5 468 Kč. Podstatná změna, účinná od 1. 1. 2008, vycházela ze skutečnosti, že:
*
poprvé v historii českého systému veřejného zdravotního pojištění bylo maximum řešeno i u zaměstnanců (zaměstnavatelů),
*
částka maximálního vyměřovacího základu byla sjednocena pro zaměstnance i OSVČ a pro léta 2008 a 2009 byla stanovena na úrovni 48násobku průměrné mzdy,
*
v letech 2010-2012 bylo toto maximum zvýšeno na 72násobek průměrné mzdy.
Tímto postupem byli z hlediska placení pojistného poměrně výrazným způsobem zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy.
Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění je záměrem zrušit maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že po toto období nebudou účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Ještě v roce si 2012 musí zaměstnavatelé pohlídat, aby u zaměstnance nebyl při odvodu pojistného překročen maximální vyměřovací základ za tento rok ve výši 1 809 864 Kč.
V roce 2013 budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti o vrácení přeplatku na pojistném, který vznikl v některém z roků 2008-2012. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném, vzniklém v tomto období, potvrzují zaměstnavatelé na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
 
Pravděpodobné pojistné
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2013 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, což je hodnota 25 093 Kč (viz výše). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 37 639,50 Kč (1,5 x 25 093), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 082 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (2 541 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
 
Odpočty u vybrané skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů
K datu 1. 1. 2013 nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí. To znamená, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tyto osoby (například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj.) je i nadále určen částkou 5 355 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak činí 723 Kč měsíčně (13,5 % z částky 5 355 Kč). Částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 5 355 Kč může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu. Odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.
 
Volební komise a volba prezidenta republiky
Z části osmé zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně a doplnění některých zákonů, účinného od 1. 10. 2012, vyplývá, že za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
 
Vyměřovací základ zaměstnance
Po datu 1. 1. 2013 zůstávají beze změny například ustanovení, týkající se:
*
vyměřovacího základu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (§ 3 a § 3a zákona č. 592/1992 Sb.),
*
minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na úrovni 8 000 Kč (§ 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.),
*
podmínek při placení pojistného z neplaceného volna (mimo výjimek) a z důvodu neomluvené absence nebo stávky, kdy se vychází z minimální mzdy, resp. z její poměrné části, a to podle počtu kalendářních dnů trvání některé z těchto skutečností (§ 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.).
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění představuje minimální vyměřovací základ pro zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného) velmi důležitou hodnotu. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu platí i pro osoby pojištěné v České republice podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, která za dané situace platí pro osoby ze států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky za podmínky, že zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá v roce 2013 účast na zdravotním pojištění.
 
Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba osob bez zdanitelných příjmů i nadále vychází z minimální mzdy, a protože od data 1. 1. 2013 nedochází k jejímu zvýšení, bude platba těchto osob činit i nadále částku 1 080 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné (obdobně jako OSVČ při placení záloh) nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
 
Právo na změnu zdravotní pojišťovny
V době zpracování této informace byl hře ještě senátní návrh (sněmovní tisk č. 721), podle kterého bude možné -v případě jeho přijetí - změnit po 1. 1. 2013 zdravotní pojišťovnu opětovně k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Tyto podmínky v podstatě platily do 30. 11. 2011. Přihláška ke změně zdravotní pojišťovny podaná v období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 (tedy se změnou zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2014) zůstává v platnosti, pokud pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce přihlášku nevezme zpět.