Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit za ni pojistné podle zákona, musí být tato osoba považována za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění. Tato základní podmínka je splněna tehdy, zakládá-li pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) účast na zdravotním pojištění, tedy s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné na zdravotní pojištění.
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění po 1. lednu 2013
Ing.
Antonín
Daněk
Posuzování osob, které se ve zdravotním pojištění považují za zaměstnance, je upraveno v ust. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb.").
S ohledem na výši zúčtovaného příjmu se specificky postupuje u těchto skupin zaměstnanců:
1. osoby činné na základě dohody o provedení práce
Taková osoba se považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance s povinností zaměstnavatele plnit oznamovací povinnost a platit pojistné tehdy, je-li jí na tuto dohodu zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účely vzniku zaměstnání příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nesčítají, což platí i pro dohody o pracovní činnosti.
2. osoby, u kterých vzniká zaměstnání dosažením příjmu alespoň 2 500 Kč
V právních podmínkách roku 2013 se ve zdravotním pojištění jedná o tyto osoby:
*
člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší.
*
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a
*
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Pokud zúčtovaný příjem nedosáhne u těchto osob (zaměstnanců) částky 2 500 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění. Naopak již od částky hrubého příjmu 2 500 Kč se pojistné platí, a to například s nutností dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ za předpokladu, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální zákonné výši vztahuje.
Plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), nejsou od této daně osvobozeny, a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Naopak ve smyslu citovaného ZDP do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle:
Do vyměřovacího základu zaměstnance se rovněž nezahrnují plnění, která jsou uvedena jako výjimky v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb."), a to bez ohledu na skutečnost, že podléhají zdanění.
V tomto ustanovení nalezneme taxativním výčtem přehled plnění, nezahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se jedná o:
a)
náhrady škody podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"),
b)
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů (především ZP), odměny při skončení funkčního období podle zákonů č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
c)
věrnostní přídavek horníků,
d)
odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e)
jednorázovou sociální výpomoc, poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
f)
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
U plnění, uvedených pod písmeny a)-f), se jedná o výjimky, z těchto příjmů se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, třebaže podléhají zdanění. Z pohledu placení pojistného je v tomto případě zařazení mezi výjimky nadřazeno zdaňování příslušného příjmu.
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
S účinností od 1. 1. 2013 nedochází ke zvýšení minimální mzdy, proto zůstává minimální vyměřovací základ zaměstnance i v roce 2013 na úrovni 8 000 Kč. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud je takto povinen učinit. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele - tento postup se použije například při částečné nezaměstnanosti podle § 209 odst. 1 ZP.
Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají, musí se však jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.
Pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku pojistného do této poměrné části. Veškeré doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele.
Výše uvedené platí za situace, kdy se na zaměstnance (a na zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V opačném případě (tedy za situace, kdy nemusí být minimum dodrženo) odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, a to u osob konkrétně vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Ze skutečné výše příjmu odvádí zaměstnavatel pojistné i tehdy, jestliže zaměstnanec doloží zaměstnavateli potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele, kdy se nejčastěji jedná o tyto varianty:
*
zúčtovaný příjem zaměstnance je nižší než 8 000 Kč a zaměstnavatel doloží potvrzení od jiného zaměstnavatele, který za zaměstnance odvádí pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (výši příjmu není nutno v takovém případě uvádět) anebo
*
příjem zaměstnance sice nedosahuje minimální mzdy, kdy je současně tento zaměstnanec zaměstnán u zaměstnavatele s příjmem taktéž nižším než minimální mzda, ale v součtu příjmů je za rozhodné období kalendářního měsíce dosaženo alespoň částky 8 000 Kč (výši příjmu nutno dokladovat).
Maximální vyměřovací základ zaměstnance
Institut maximálního vyměřovacího základu doznal v oblasti zdravotního pojištění podstatné změny v roce 2008. Do roku 2007 se tato problematika dotýkala pouze osob samostatně výdělečně činných, u kterých bylo toto maximum (neboli 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) stanoveno částkou 486 000 Kč, přičemž z této horní hranice se odvozovala i maximální výše zálohy OSVČ, která tehdy činila 5 468 Kč. Podstatná změna, účinná od 1. 1. 2008, vycházela ze skutečnosti, že:
*
poprvé v historii českého systému veřejného zdravotního pojištění bylo maximum řešeno i u zaměstnanců (zaměstnavatelů),
*
částka maximálního vyměřovacího základu byla sjednocena pro zaměstnance i OSVČ a pro léta 2008 a 2009 byla stanovena na úrovni 48násobku průměrné mzdy.
*
v letech 2010-2012 bylo toto maximum zvýšeno na 72násobek průměrné mzdy
Tímto postupem byli z hlediska placení pojistného poměrně výrazným způsobem zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy.
Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění je zrušen maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodné období let 2013-2015. Bude-li tento úmysl v zákonodárném procesu prosazen, nebudou po toto období účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Ještě v roce 2012 si musí zaměstnavatelé pohlídat, aby u zaměstnance nebyl při odvodu pojistného překročen maximální vyměřovací základ za tento rok ve výši 1 809 864 Kč.
V roce 2013 budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti o vrácení přeplatku na pojistném, který u zaměstnance vznikl v některém z roků 2008-2012. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném, vzniklém zaměstnanci v tomto období, potvrzují zaměstnavatelé na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
Podmínky uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu
Odpočet od dosaženého příjmu mohli jak zaměstnavatelé (zaměstnanci), tak osoby samostatně výdělečně činné standardně uplatňovat ve zdravotním pojištění do 31. 7. 2004. S účinností od 1. 8. 2004 bylo toto zvýhodnění zrušeno. Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, však byla tato možnost znovu obnovena, ovšem pouze pro vybrané skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců (viz § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.). Při uplatňování odpočtu vycházejí zaměstnavatelé z těchto zásad:
*
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
*
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
*
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc,
*
odpočet lze současně uplatnit i u více zaměstnavatelů.
Výše měsíčně odpočitatelné částky je v roce 2013 určena částkou 5 355 Kč.
Odvod pojistného za zaměstnance
U odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance platí, že zaměstnavatel je povinen uhradit pojistné za příslušný kalendářní měsíc v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty (neboli 20. den následujícího kalendářního měsíce) na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Za den platby se považuje:
a)
v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,
b)
v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal,
Při opožděné úhradě pojistného vzniká penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. To znamená, že při jednodenním zpoždění úhrady pojistného ve výši 150 000 Kč činí penále 75 Kč.