Změny daňové a účetní legislativy od 1. 1. 2013

Vydáno: 26 minut čtení

Tento příspěvek navazuje na příspěvek v časopisu Účetnictví v praxi č. 7/2012 a informuje o konečné podobě legislativních změn účinných od 1. 1. 2013.

Změny daňové a účetní legislativy od 1. 1. 2013
Ing.
Pavel
Běhounek
NOVELA ZDPH č. 502/2012 Sb. (TECHNICKÁ NOVELA)
Tzv. technická novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"ZDPH"), byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2012 pod číslem 502/2012 Sb. s tím, že původní vládní návrh byl v podstatě jen doplněn, a to, co bylo původně navrženo, se v průběhu projednávání nijak věcně nezměnilo.
Aktuální otázka, kterou budou plátci do konce února řešit, je otázka zveřejňování účtů dle § 96 ZDPH. Pokud plátce neumožní zveřejnění účtu používaného ke své ekonomické činnosti, pravděpodobně to zkomplikuje jeho obchodněprávní vztahy. Buď si bude muset nechat platit za svá poskytovaná zdanitelná plnění v hotovosti, nebo bude vystavovat své odběratele nebezpečí ručení dle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH, anebo (toto řešení je v běžné praxi pro svoji pracnost a komplikovanost použitelné jen pro úhradu významných částek) si nechá platit DPH na svůj depozitní účet dle § 109a ZDPH (zvláštní způsob zajištění daně).
Podle bodu 9 čl. II zákona č. 502/2012 Sb. je do 1. 3. 2013 plátce povinen oznámit finančnímu úřadu čísla účtů používaná pro svoji ekonomickou činnost a sdělit, zda mají či nemají být tato čísla zveřejněna na internetu. Pokud plátce tuto povinnost nesplní, bude se mít za to, že určil ke zveřejnění všechny účty, které správce daně vede na základě jeho registrační povinnosti. Účty určené ke zveřejnění (buď na základě sdělení plátce daně anebo na základě nečinnosti dle přechodného ustanovení) budou zveřejněny v registru plátců ke dni 1. 4. 2013.
K 1. 1. 2013 byl novelizován zákonem č. 458/2011 Sb., ve znění zákona č. 399/2012 Sb., také zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"); podle novelizovaných pravidel o registraci (§ 72 odst. 1 DŘ) je třeba registrační údaje i údaje o změně údajů v registraci oznamovat prostřednictvím oficiálních tiskopisů. Koncepční změnou formulářů univerzálních přihlášek k registraci je to, že od 1. 1. 2013 tyto formuláře slouží pouze k první registraci k příslušné dani a změna registračních údajů se již oznamuje prostřednictvím nového samostatného formuláře 25 5111 - Oznámení o změně registračních údajů.
Nový formulář (25 5111 - Oznámení o změně registračních údajů) slouží také k
oznámení změny bankovních účtů dle § 96 novelizovaného ZDPH
[na řádku 12 pod písmenem b)], a to jak vlastní číslo účtu (účtů) používaného k ekonomické činnosti ve smyslu ZDPH, tak údaj o tom, zda má či nemá být zveřejněn na internetu (v registru plátců). Protože registrace bankovních účtů dle § 96 novelizovaného ZDPH je nově registrovaným údajem, splní plátce do 1. 3. 2013 svojí registrační povinnost prostřednictvím formuláře 25 5111 - Oznámení o změně registračních údajů.
Pokud jde o institut nespolehlivého plátce, tak o tomto postavení plátce rozhodne správce daně podle § 106a ZDPH v tom případě, pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně. Tuto obecnou formulaci upřesnilo Generální finanční ředitelství tak, že se jedná o tyto případy:
"a)
Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude ve výše uvedených případech platebním výměrem vyměřena nebo doměřena daň z přidané hodnoty v minimální výši 500 tisíc Kč. Do výše minimální částky se nezahrnuje případné příslušenství daně.
Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet výhradně k porušením plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013.
b)
Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po 1. 1. 2013 vydal u tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
c)
Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť u plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 10 mil. Kč bez příslušenství daně, a to z daňových povinností vyměřených, případně doměřených po 1. 1. 2013,a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci trvá.
Při rozhodování o nespolehlivosti plátce se v tomto případě za nedoplatek považuje neuhrazená částka daně ode dne uplynutí lhůty splatnosti, resp. náhradní lhůty splatnosti uvedené v platebním výměru.
Jednotlivá porušení plnění daňových povinností ve smyslu písmen a) až c) tohoto bodu posoudí správce daně vždy s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně při posuzování porušení plnění zákonných povinností vždy zohlední také objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k nesplnění zákonných povinností plátce. Může se jednat například o živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti či jiné objektivní překážky, které plátci bránily v řádném plnění daňových povinností."
SAZBY DPH (DAŇOVÝ PROTISCHODKOVÝ BALÍČEK č. 500/2012 Sb.)
Tzv. daňový protischodkový balíček č. 500/2012 Sb. přinesl tyto změny týkající se sazeb DPH:
*
Odsunutí sjednocení sazeb DPH na úroveň 17,5 %, obsažené v zákoně č. 370/2011 Sb., na 1. 1. 2016 (původně od 1. 1. 2013).
*
Základní sazba daně zvýšena z 20 % na 21 %, snížená sazba daně ze 14 % na 15 %.
*
Legislativně technické změny umožňující do budoucna snazší změnu sazeb DPH - namísto výpočtu daně jako
"součinu úplaty za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 14 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla."
se nově
"daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně"
(§ 37 odst. 1, § 38 odst. 4 ZDPH).
*
Podrobnější úprava výpočtu daně pro případy, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a v mezidobí dojde ke změnám v sazbách daně - náhrada dřívějšího § 37 odst. 3 samostatným § 37a, který se obdobně použije i pro opravy odpočtu daně podle § 74.
*
Přečíslování původní přílohy č. 1 (seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně) na přílohu č. 3.
*
Změna okruhu zboží, jehož dodání podléhá snížené sazbě daně (změny přílohy č. 3 původně označené jako příloha č. 1) - vypuštění dětských plen (týká se i textilních) a změny u zdravotnického zboží.
*
V důsledku změny okruhu zdravotnických prostředků, jejichž dodání podléhá snížené sazbě daně, dochází ke změně v okruhu oprav zdravotnických prostředků podléhajících snížené sazbě daně (nadále jen opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k ZDPH, která je nově označena jako příloha č. 3).¨
*
Přechodná ustanovení řešící přechod ze snížené sazby daně 14 % na sazbu daně 15 % u vodného a stočného au dodání tepla, resp. ze základní sazby u dodání elektřiny, plynu a u telekomunikačních služeb.
Poměrně častým případem je situace, kdy byla v roce 2012 přiznána daň z přijaté úplaty a v roce 2013 dochází k poskytnutí zdanitelného plnění a ke konečnému vyúčtování. Proto se podíváme blíže na
pravidla pro stanovení daně, předchází-li úplata datum uskutečnění zdanitelného plnění.
Do 31. 12. 2012 bylo řešeno v § 37 odst. 3, od 1. 1. 2013 přesunuto do samostatného § 37a:
§ 37 odst. 3 do 31. 12. 2012
- od 1. 1. 2013 zrušeno, resp. nahrazeno § 37a
"V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění."
- nově vloženo od 1. 1. 2013
"Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění
(1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2."
Základem daně je rozdíl mezi úplatou, kterou plátce má obdržet celkem za uskutečněné plnění, bez daně za toto plnění a součtem obdržených záloh, snížených o daň z těchto záloh. Na rozdíl od úpravy roku 2012 (§ 37 odst. 3) není obecně možné použít rozdíl celkových úplat (včetně daně), protože v případě změny sazby daně dochází k odlišným výsledkům podle použité varianty výpočtu základu daně.
PŘÍKLAD
Příklad 1
Konečná cena bez daně 300. Úplata v základní sazbě daně přijatá v roce 2012 v částce 120 (100 + 20 DPH), uskutečněno v roce 2013.
Základem daně je 200 (300 - 100), daň činí 42 a doplatek 242. Pokud se plnění uskutečnilo v roce 2012 a doplatek činil 240, bylo možné daň počítat shora z rozdílu mezi celkovou úplatou včetně daně (360) a přijatou úplatou před uskutečněním zdanitelného plnění (120), tj. z částky 240.
"(2) Je-li základ daně vypočtený podle odstavce 1
a) kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
b) záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění."
V případě kladného základu daně (doplatku) se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění - viz výše uvedený příklad 1. V případě záporného základu daně (přeplatku) se uplatní sazba daně platná ke dni přijetí úplaty, pokud byly všechny úplaty přijaty za účinnosti jediné sazby daně ( jinak je třeba postupovat podle odst. 3), resp. byla předem přijata jediná úplata.
PŘÍKLAD
Příklad 2
Konečná cena bez daně 300. Úplata v základní sazbě daně přijatá v roce 2012 v částce 372 (310 + 62 DPH), uskutečněno v roce 2013.
Základem daně je -10 (310 - 300), daň vypočtená sazbou daně roku 2012 činí -2 a přeplatek včetně daně činí 12.
"(3) V případě, že základ daně podle odstavce 1 je záporný a pro výpočet daně při přijetí úplat přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění byly uplatněny různé sazby daně, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění tytéž sazby daně, a to pro tu část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1."
PŘÍKLAD
Příklad 3
Konečná cena bez daně 300, uskutečněno v roce 2013. Úplata 1 v základní sazbě daně přijatá v roce 2012 v částce 252 (210 + 42 DPH), úplata 2 přijatá v roce 2012 v částce 120 (100 + 20 DPH), úplata 3 přijatá v roce 2013 v částce 121 (100 + 21 DPH).
Souhrn úplat přijatých v roce 2012 činí bez daně 310, základ daně při zúčtování úplat přijatých v roce 2012 činí -10 s odpovídající daní -2. Úplata 3, přijatá v roce 2013, je celá přeplatkem a na zúčtování záloh se podílí základem daně -100 s odpovídající daní -21. Celkový přeplatek tedy činí 133 Kč (-110 základ daně, daň -23).
Důvodová zpráva komentuje § 37a odst. 3 takto:
"Odstavec 3 upravuje situace, kdy bylo před uskutečněním plnění přijato více záloh, přičemž souhrn záloh je vyšší než hodnota plnění, a zároveň byly u těchto záloh uplatněny různé sazby daně. V těchto případech se při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí úplat, ,a to pro tu část z kaž- dé přijaté úplaty, o kterou byl danou úplatou navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.’ Na konci tohoto odstavce byl úmyslně použit opačný rozdíl než ten, který je využit pro zjištění základu daně, neboť použití stejného znění jako v odstavci 1 by mohlo vést k interpretačním nejasnostem výkladu ,zvýšení/snížení’ záporného základu daně.
,Navýšení kladného rozdílu’ v podstatě znamená, že by plátce měl u každé ze záloh postupně (od první zálohy chronologicky) zjišťovat, jaký je kumulativní součet všech záloh. U zálohy, u které tento kumulativní součet převýší hodnotu plnění podle § 36 odst. 1, bude při výpočtu daně z celkového přeplatku zohledněna částka odpovídající rozdílu mezi kumulativním součtem záloh a hodnotou plnění, a u všech následujících záloh bude zohledněna celá hodnota zálohy. Pro každou takto určenou část základu daně se uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí příslušných záloh.
V praxi lze tedy říct, že se základ daně rozdělí na části připadající na částky, o které jedna nebo případně více posledních jednotlivých úplat ,přeplatila’ hodnotu plnění, ( jakou částí se každá záloha podílí na vytvořeném přeplatku) a u těchto jednotlivých částek se použije vždy sazba daně, která byla uplatněna u příslušné zálohy."
 
ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
Kromě níže uvedeného přesunu úpravy registrace k dani z DŘ byl zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), k 1. 1. 2013 novelizován především v rámci tzv. daňového protischodkového balíčku č. 500/2012 Sb. a dále v souvislosti s řadou změn v oblasti 2. a 3. důchodového pilíře. Další důležitou změnou ZDP k 1. 1. 2013 je změna zaokrouhlování srážkové daně z některých druhů příjmů, kterou přinesla novela č. 192/2012 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů (základ daně a jednotlivě sražená daň se podle doplněného § 36 odst. 3 nezaokrouhluje např. u úroků z dluhopisů či úroků z nepodnikatelských bankovních účtů).
Zákon č. 500/2012 Sb,
o změně daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
(daňový protischodkový balíček), obsahuje pouze daňové změny (včetně pojistného na zdravotní pojištění). Zákon neobsahuje změny u
sociálních dávek na bydlení
- tyto změny byly součástí vládního návrhu, ale byly ze zákona vypuštěny při jeho druhém projednávání v Poslanecké sněmovně (napoprvé se vládě nepodařilo v září 2012 přehlasovat senátorské
veto
zákona).
Daňový protischodkový balíček obsahuje tyto změny daní z příjmů:
*
Zavedení příplatku k dani z příjmů fyzických osob ve výši 7 % příjmů pro příjmy ze závislé činnosti, resp. podnikání, přesahující strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení - zákon tento příplatek označuje jako
"solidární zvýšení daně".
Toto opatření je dočasné pro období 2013 až 2015.
*
Nemožnost uplatnění slevy na poplatníka u důchodců. Opatření je dočasné pro období 2013 až 2015.
*
Omezení pro fyzické osoby (OSVČ a pronajímatele) uplatňující výdaje procentem z příjmů.
*
Zvýšení sazby srážkové daně pro rezidenty "daňových rájů" z 15 % na 35 %.
Solidární zvýšení daně není
klasické progresivní zdanění, ale zvýšení DPFO o 7 % z rozdílu mezi:
?
součtem příjmů (nikoli superhrubé mzdy) zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (tedy kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a
?
48násobkem průměrné mzdy (strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, pro rok 2013 se jedná o částku 1 242 432 Kč).
Např. pro fyzické osoby z řad pronajímatelů se nijak nezvýší sazba daně, solidární zvýšení daně se totiž týká jen příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (rozhodující není základ daně ze závislé činnosti, tedy superhrubé mzda, ale součet příjmů) a z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tam je rozhodující základ daně). Solidární zvýšení daně lze považovat za skryté odstranění stropu vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení - týká se totiž jen příjmů, ze kterých se platí pojistné na sociální zabezpečení, a to od částky, ze které se již pojistné neodvádí.
Daňový protischodkový balíček ruší pro období 2013, 2014 a 2015 stropy vyměřovacích základů pro pojistné na zdravotní pojištění.
Slevu na poplatníka
(24 840 Kč) není možno za rok 2013 uplatnit u poplatníka, kterému byl k 1. 1. 2013 přiznán starobní důchod nebo důchod ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Omezení se tedy netýká pouze pracujících důchodců, ale všech důchodců zdaňujících své příjmy. Jedná se o obnovení situace, která panovala před rokem 2008. Původně se omezení mělo vztahovat i na některé invalidní důchody, ale nakonec se vztahuje pouze na poživatele starobních důchodů.
ZDP umožňuje uplatnit výdaje ve výši:
*
80 % příjmů (týká se příjmů ze zemědělské činnosti a z živnosti řemeslné), a to nadále v neomezené výši.
*
60 % příjmů (týká se příjmů z neřemeslných živností), a to nadále v neomezené výši.
*
40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních předpisů, jako jsou příjmy lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců atd.), za rok 2013 maximálně ve výši 800 tis. Kč.
*
30 % příjmů (týká se příjmů z pronájmu - podle § 9 ZDP anebo podle § 7, jde-li o pronájem obchodního majetku), za rok 2013 maximálně ve výši 600 tis. Kč.
Omezující limity (800, resp. 600 tis. Kč) jsou jednak poměrně vysoké, navíc se posuzují samostatně. Např. u poplatníka s těmito příjmy za rok 2013:
*
ze živnosti neřemeslné 10 mil. Kč,
*
z podnikání podle zvláštních právních předpisů 2 mil. Kč,
*
z pronájmu obchodního majetku 2 mil. Kč (připomínám, že obchodní majetek může mít pouze fyzická osoba, která vede účetnictví),
*
z pronájmu podle § 9 ve výši 2 mil. Kč, uplatní výdaje bez omezení, tj. 6 mil. (60 % z 10 mil.) + + 800 tis. (40 % ze 2 mil. Kč) + 600 tis. (30 % ze 2 mil. Kč) + + 600 tis. (30 % ze 2 mil. Kč) = 8 mil. Kč.
Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit:
*
daňové zvýhodnění na dítě,
*
slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů.
PŘÍKLAD
OSVČ má příjmy ze živnosti neřemeslné, výdaje uplatňuje podle § 7 odst. 7 ZDP ve výši 60 % příjmů. Žádné jiné příjmy, které se uvádí do daňového přiznání, OSVČ nemá. Jaká omezení přináší pro tuto OSVČ daňový balíček?
V tomto případě nemůže OSVČ uplatnit ani daňové zvýhodnění na dítě, ani slevu na manželku.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má roční příjmy ze závislé činnosti 500 tis. Kč a dílčí základ daně ze závislé činnosti 670 tis. Kč. Vedle toho má zaměstnanec příjmy ze živnosti neřemeslné 100 tis. Kč (dílčí základ daně 40 tis. Kč). Jak se uvedené osoby týkají omezení související s uplatněním výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP?
Z hlediska absolutní výše neexistuje v tomto případě omezení. Protože dílčí základ daně, u kterého byly uplatněny výdaje procentem podle § 7 odst. 7 ZDP, nepřesahuje 50 % celkového základu daně, žádné omezení uvedený zaměstnanec (a zároveň OSVČ) nemá a může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě i slevu na manželku.
Sazba srážkové daně ve výši 35 %
z příjmů se vztahuje na poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty:
?
jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo
?
třetího státu nebo
jurisdikce
, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná.
 
DAŇOVÝ ŘÁD
Spolu se zákonem o pojistném na důchodové spoření č. 397/2012 Sb. byl schválen také doprovodný zákon č. 399/2012 Sb., jehož součástí je i důležitá
novelizace DŘ.
Zavedení nového pojistného na důchodové spoření (v dalším čísle časopisu Účetnictví v praxi mu bude věnován samostatný příspěvek) vyvolalo potřebu novelizace obecné úpravy registrace podle DŘ. V rámci doprovodných změn k zákonu o důchodovém spoření proto byla schválena novelizace DŘ, která předsunula účinnost některých změn DŘ obsažených v zákoně č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, ve znění pozdějších předpisů, z 1. 1. 2015 na 1. 1. 2013 (např. upřesnění právní úpravy pro podávání dodatečných daňových přiznání na daň nižší v § 141 odst. 2).
Z praktického hlediska upozorňuji na skutečnost, že některá nakladatelství vydala úplná znění daňových zákonů bez výše uvedené, a přitom velice důležité, novelizace DŘ. Tato novelizace se navíc dotkla i ZDP. Jedná se např. o následující změny:
*
upřesnění právní úpravy podávání dodatečných daňových přiznání na daň nižší v § 141 odst. 2 DŘ,
*
nižší minimální výše sankce za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ),
*
zkrácení obecné lhůty v § 137 odst. 2 DŘ pro podání vyúčtování - v roce 2012 byla lhůta stanovena na čtyři měsíce po uplynutí roku, nově je od 1. 1. 2013 stanovena na tři měsíce. Tato lhůta nově dopadá nejen na roční vyúčtování pojistného na důchodové spoření (za rok 2013 v roce 2014), ale především na roční vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou (za rok 2012 v roce 2013).
*
přesunutí úpravy registrace k dani z příjmů do ZDP.
Pokuta za opožděné tvrzení daně
se podle § 250 DŘ nadále počítá ve výši 0,05 % stanovené daně, resp. daňového odpočtu, za každý den prodlení (v případě ztráty 0,01 %). Minimální výše této pokuty, která do 31. 12. 2012 byla stanovena na 500 Kč, již není stanovena, resp. je stanovena pouze pro případy uvedené v § 250 odst. 4 DŘ - případy, kdy nedojde k podání daňového tvrzení ani v dodatečném čase (např. když daňový subjekt nezareaguje ani na výzvu správce). Pokud by pokuta za opožděné tvrzení daně vycházela menší než 200 Kč, vůbec se nepředepíše (§ 250 odst. 3 DŘ) - např. v případě prodlení podání daňového přiznání na daňovou povinnost 10 000 Kč, pokud by se pokuta počítala např. za 10 dnů (pokuta se počítá až za dny následující po uplynutí "toleranční lhůty" pěti pracovních dnů po termínu pro podání daňového přiznání), vychází pokuta na (10 000 x 0,05 % x 10) 50 Kč a podle nové úpravy se vůbec nepředepíše.
Právní úprava
registrace k dani,
podle úpravy DŘ do 31. 12. 2012, byla do značné míry poplatná daním z příjmů. Proto byla úprava registrace k dani z příjmů přesunuta k 1. 1. 2013 přímo do ZDP (§ 39 - registrace k DPFO, § 39a - registrace k DPPO, § 39b - registrace plátce). Nově nevzniká fyzické osobě registrační povinnost při pouhém obdržení povolení nebo získání oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, ale až zahájením činnosti. Lhůta pro podání přihlášky k registraci je pro poplatníka nově stanovena na 15 dnů ode dne naplnění rozhodných skutečností pro registraci, namísto dosavadních 30 dnů (patnáctidenní lhůta platila pouze pro plátce daně - viz § 125 odst. 5 DŘ).
 
ÚČETNÍ PŘEDPISY
Podle přechodných ustanovení
novely
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZU"), která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 4. 7. 2012 a která přinesla novou úpravu
inventarizace
(novelizace § 30 ZU), je možné tuto novou právní úpravu inventarizace použít již pro inventarizaci k účetní závěrce sestavované k rozvahovému dni 31. 12. 2011 nebo později. Pro účetní závěrku sestavovanou k 31. 12. 2012 se tedy nová úprava pro účetní jednotky účtující v kalendářním roce použije poprvé.
V návaznosti na rozsáhlou novelizaci zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 355/2011 Sb. byl k 1. 1. 2012 novelizován
ZU
a především byla vyhláškou č. 413/2011 Sb. k
1. 1. 2012
(částečně i k
1. 1. 2013
) novelizována
prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb.
S účinností od 1. 1. 2013 byla touto novelou do prováděcí vyhlášky vložena nová položka vlastního kapitálu (pasiv) "Jiný výsledek hospodaření minulých let". Od roku 2013 se tedy např. dodatečně zjištěné náklady či výnosy ( jsou-li významné) nebudou účtovat výsledkově, ale rozvahově. Právní úprava je obsažena ve zcela novém § 15a:
"§ 15a Jiný výsledek hospodaření minulých let
Položka ,A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let’ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky ,A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let’ v příloze v účetní závěrce."
 
DALŠÍ ZMĚNY K 1. 1. 2013
Daňový protischodkový balíček č. 500/2012 Sb., kromě změn v daních z příjmů (viz výše) a v DPH dále např. zrušil strop vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění pro období let 2013 až 2015 a od 1. 1. 2013 také zvýšil
sazbu daně z převodu nemovitostí ze 3 % na 4 %.
Novela
zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), novelizovala od 1. 1. 2013 i
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Např. je:
*
nově formulováno osvobození pro kulturní památky po provedení stavebních úprav. Osvobození od daně ze staveb se vztahuje na stavební úpravy kulturních památek, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; při zachování těchto parametrů zahrnuje rekonstrukci i modernizaci stavby. Osvobození se nevztahuje na stavby kulturních památek, u kterých jsou prováděny nástavby nebo přístavby. Z hlediska principu jistoty ohledně provedení stavebních úprav je osvobození vázáno na kolaudační souhlas.
*
reagováno na změny stavebního zákona týkající se institutu autorizovaného inspektora - omezení platnosti certifikátu nahrazujícího stavební povolení v § 117 novelizovaného stavebního zákona, zánik účinku veřejnoprávní smlouvy v § 116 novelizovaného stavebního zákona.
*
dřívější pojem "individuální rekreace" nahrazen novým pojmem "rodinná rekreace".
Novela vyhlášky č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými
průměrnými základními cenami zemědělských pozemků,
provedená vyhláškou č.
,
změnila u některých katastrálních území pro rok 2013 ceny rozhodné pro daň z nemovitostí za zemědělské pozemky.
Na daň z převodu nemovitostí, která se daňovým prorozpočtovým balíčkem zvýšila ze 3 % na 4 %, může mít vliv novelizace
prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování majetku
provedená k 1. 1. 2013 vyhláškou č. 450/2012 Sb.
Zahraniční stravné
je vyhláškou č. 392/2012 Sb. stanoveno od 1. 1. 2013 např. takto:
?
Německo, Rakousko, Itálie, Francie 45 (stejné jako v roce 2012),
?
Polsko 35 (stejné jako v roce 2012),
?
Slovensko 35 (30 v roce 2012).
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy osobním automobilem byla od 1. 1. 2013 snížena na
3,60 Kč/km
(3,70 Kč/km v roce 2012).
Tuzemské stravné:
 +------------------+----------------+---------------+ |                  | 2012           | 2013          | +------------------+----------------+---------------+ | 5 až 12 hod      |  64 až  76 Kč  |  66 až  79 Kč | | 12 až 18 hod     |  96 až 116 Kč  | 100 až 121 Kč | | více než 18 hod  | 151 až 181 Kč  | 157 až 188 Kč | +------------------+----------------+---------------+

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření
399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření
500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Vyhlášky

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků
413/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
392/2012 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013
412/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů
450/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů