Změna právní úpravy nestátních neziskových organizací, 3. část

V příspěvku jsou uvedeny pouze vybrané oblasti úpravy a pozornost je věnována především srovnání s původní právní úpravou. V úvodu je třeba uvést, že mnohé z uvedených oblastí mohou být upraveny samotnými nadacemi a nadačními fondy ve vnitřních předpisech. Tato vnitřní úprava v některých oblastech předchází zákonné, pokud takový postup zákon připouští.

Celá problematika byla před účinností NOZ upravena zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zcela jasně ve svém prvním paragrafu vymezoval, že

Obecně prospěšným cílem byl myšlen zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.

Nová úprava je však nepoměrně stručnější, neboť nadace jsou zakládány svými zakladateli k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Existují dva druhy konkrétně definovaných účelů, za kterými je možné nadaci založit: Zákonodárce touto úpravou počítá s přijetím plánovaného zákona o veřejně prospěšných organizacích. Jeho přijetí je však odkládáno, a tudíž vbrzku pravděpodobně nedojde k dokonalejšímu vymezení zejména veřejně prospěšného účelu nadací. Navíc v § 308 NOZ nutí zákonodárce k tomu, aby jako součást názvu zakladatel užil označení poukazující na účel nadace. Jde o ustanovení, které má spíše doporučující charakter. I přesto je jeho "pravidelné" použití v praxi obtížně představitelné.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v počátku úpravy týkající se nadací jasně zakazuje zakládat nadace za účelem podpory politických stran a hnutí, respektive účastnit se jejich činnosti. Původní úprava hovoří pouze o tom, že nadace a nadační fondy nesmějí politické strany a hnutí financovat. Stejně tak nesmí být nadace zakládány výlučně k výdělečným cílům.

Nová úprava tedy ruší původní úplný zákaz podnikání, který byl mírněn výčtem několika výdělečných aktivit, které nadace a nadační fondy mohly vykonávat (např. pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, sportovních, společenských a sportovních akcíatd.). Nová úprava hovoří o tom, že podnikat je možné, avšak pouze jako vedlejší činnost a výtěžky podnikání musí sloužit pouze k podpoře účelu nadace.

Proces založení nadace se novou právní úpravou výrazně nezměnil. Co se změnilo, je většinou pouze názvosloví. Nadace se zakládá nadační listinou, kterou je zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti (nový název pro závěť). Tato listina je veřejnou listinou a její obsah je téměř totožný v původní i v nové úpravě. Podstatnou odlišností je někdy šíře vysvětlení jednotlivých náležitostí a zrušení pravidla pro omezení nákladů nadace, podle kterého byly omezeny roční provozní náklady nadace na výši stanoveného procenta z objemu celkových poskytnutých nadačních příspěvků. Toto pravidlo je nyní zrušeno. Nadace budou mít pouze povinnost účtovat o nákladech na správu nadace v účetnictví odděleně (§ 357 NOZ).

Mezi základní vnitřní předpisy každé nadace stále patří její nadační listina a statut. Jeho vymezení se novou právní úpravou téměř nezměnilo. Nová úprava rozšiřuje pravomoci dozorčí radě nadace, která se vyjadřuje k některým záležitostem. Typickým příkladem je vydání statutu nadace později než společně s nadační listinou. Pokud zakladatel nevydá oba vnitřní předpisy současně, statut vydá po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada nadace do měsíce ode dne vzniku. Dozorčí rada schvaluje i změny tohoto předpisu.

Nová právní úprava podrobně upravuje postup změny nadační listiny a změnu účelu nadace. Zde zákonodárce vycházel pravděpodobně z problémů, se kterými se potýkaly rejstříkové soudy v praxi. Celá úprava je zpracována tak, aby byl vždy chráněn veřejný zájem, případně zájem zů-stavitele při vzniku nadace pořízením pro případ smrti.

I vklady do nadace jsou oproti původní úpravě zpřesněny a rozšířeny. Nemění se vkladová povinnost před vznikem nadace, která je stanovena na 500 000 Kč. Zůstává zachována i funkce správce vkladu, který zajistí vklad peněz na zvláštní bankovní účet, ze kterého nelze provádět běžné transakce. Vklady v nefinanční podobě jsou vneseny do vkladu prohlášením s úředně ověřenými podpisy, po vzniku nadace se zapíše vlastnické právo do veřejného seznamu (například katastru nemovitostí). Poté, co nadace vznikne, je nadační jistinu možné zvýšit pouze nadačními dary nebo rozhodnutím o zvýšení kapitálu. Pokud nepeněžní dar splňuje předpoklad trvalého výnosu, pak tento dar automaticky rozmnožuje nadační jistinu (jistinou se rozumí soubor předmětů vkladů do nadace, případně nadačních darů). Ta nesmí po dobu fungování nadace klesnou pod 500 000 Kč. O změnách nadačního kapitálu rozhoduje správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady (kapitálem se rozumí peněžní vyjádření nadační jistiny).

Novinkou je možnost zřídit tzv. přidružený fond. Smlouvou lze nadaci svěřit do správy jako "přidružený fond" majetek způsobilý být předmětem vkladu do nadace, a pověřit tak nadaci k použití tohoto majetku k ujednanému účelu (ten samozřejmě musí souviset s posláním nadace). Vyžaduje se, aby takto zřízený fond nesl označení "přidružený fond" ve svém názvu. Ten musí obsahovat současně i název nadace, která jej zřídila. Správu přidruženého fondu vykonává nadace za úplatu. Zákon vyžaduje, aby šlo o prostou správu, nesmí dojít k jejímu rozšíření o další aktivity.

Nadace v rámci výkonu své hlavní činnosti poskytuje nadační příspěvky. Příjemce těchto příspěvků je může použít jen ve shodě s ujednanými podmínkami. Na požádání musí provést vyúčtování. Nový zákon ruší všechny podmínky, které původně omezovaly vyplácení nadačních příspěvků, a zavádí nové jednoduché pravidlo. Tedy nadace, která vykazuje výši vlastních zdrojů financování v rozvaze nižší, než je výše nadačního kapitálu, nesmí poskytovat nadační příspěvky. Pokud se dodatečně zjistí, že byly poskytovány nadační příspěvky i přesto, že je nadace nesměla poskytovat (a byly-li přijaty v dobré víře), nemusí je příjemce vracet.

K mírným zjednodušením dochází i v oblasti orgánů nadace. V této oblasti jsou některá rozhodnutí svěřena vnitřním předpisům. Chybí-li úprava, použijí se ustanovení zákona. Jak správní, tak i dozorčí rada mají alespoň tři členy. Převyšuje-li nadační 5 milionů Kč, musí mít nadace zřízenu dozorčí radu. V opačném případě revizora. Jeho funkcí může být nově pověřena i právnická osoba, jejíž předmět činnosti výkon této funkce umožňuje. Výkon funkce revizora v tomto případě může být svěřen na dobu určitou i neurčitou.

Nadační fondy mají oproti původní úpravě svoji vlastní úpravu, v pododdílu 3 (počínaje § 394). Zakladatel nadačního fondu zakládá fond k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Už zde je možné spatřovat významnou změnu ve vymezení.

Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti (závětí). Náležitosti jsou přibližně stejné jako u nadací. I nadále nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Majetek nadačního fondu tvoří soubor vzniklý z vkladů a darů. Na rozdíl od nadace nemusejí tyto vklady splňovat předpoklad trvalého výnosu. Majetek nadačního fondu je možné použít (vyjma zastavení nebo použití k zajištění dluhu) pouze v souladu s účelem nadačního fondu. Vyloučeno není využití majetku nadačního fondu jako investice, avšak je vyžadováno, aby se jednalo o obezřetnou investici. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační .

Další právní úprava nadačního fondu je velmi stručná. Oproti nadaci chybí úprava výroční zprávy, změny právní formy, orgánů fondu atd. Nadační fondy tedy mohou organizovat své aktivity zejména vnitřními předpisy.