K 1. 1. 2013 nabyla účinnosti řada důležitých daňových změn, na které v průběhu letošního roku reagovala daňová správa svými výklady. Legislativní vývoj se však nezastavil, a tak i v průběhu letošního roku nabyly či nabudou účinnosti některé další legislativní změny. V plném proudu jsou také práce na legislativní smršti, která nás čeká od 1. 1. 2014, především (avšak nikoli pouze) v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Tento příspěvek shrnuje výklady daňové správy ke změnám daňové legislativy od 1. 1. 2013, shrnuje legislativní změny nabývající účinnosti v průběhu letošního roku a krátce informuje o připravovaných změnách od 1. 1. 2014. V prvé části je věnována pozornost novému výkladu daňové správy k institutu opravy daně za dlužníky v insol-venčním řízení, který byl do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), vložen od 1. 4. 2011.
Legislativní vývoj letošního roku
Ing.
Pavel
Běhounek
K OPRAVĚ DANĚ ZA DLUŽNÍKY V INSOLVENCI OD 1. 4. 2011
Oprava daně za dlužníky v insolvenci podle § 44 ZDPH byla zavedena s účinností od 1. 4. 2011. Na praktické uplatnění oprav daně za dlužníky v insolvenci reagovalo Generální finanční ředitelství 22. 7. 2011 vydáním informace k uplatnění § 44 ZDPH - čj. 23024/113210010165. V praxi totiž insolvenční správci odmítali provedení opra vy k plněním, která nastala před účinností novely č. 47/2011 Sb., tedy před 1. 4. 2011. GFŘ tehdy potvrdilo výklad přechodných ustanovení, že opravu podle § 44 lze provádět i u plnění, která nastala před 1. 4. 2011. GFŘ také potvrdilo, že snížení daňového odpočtu představuje u dluž níka vznik nového závazku k datu uskutečnění opravy, jed ná se tedy o závazek dlužníka v insolvenci (pohledávku státu) vzniklý po rozhodnutí o úpadku. Jedná se však o po hledávku za majetkovou podstatou, která má z hlediska uspokojení věřitelů lepší postavení než běžné pohledávky.
Stanoviskem GFŘ z 22. 7. 2011 problém s opravou daně za dlužníky v insolvenci dle § 44 ZDPH vyřešen nebyl. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti pro insolvenční právo totiž ve svém stanovisku ze 4. 10. 2011 vyslovila přesně opačné stanovisko - podle jejího názoru nelze opravovat daň u pohledávek vzniklých před 1. 4. 2011 a pohledávky z opravy daně nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou.
Aktuální novinkou je, že dne 26. 4. 2013 GFŘ změnilo dodatkem čj. 20 067/13/7001-21000-010165 svou informaci z 22. 7. 2011 v tom smyslu, že opravu daně za dlužníky v insolvenci nelze provádět k plněním před 1. 4. 2011. Zároveň však potvrdilo, že podle tohoto dodatku bude postupováno vůči věřitelům až na opravy daně provedené po 26. 4. 2013. Pokud tedy věřitel provedl opravu daně k plnění před 1. 4. 2011 do 26. 4. 2013, bude vůči němu postupováno podle původní informace a nebude muset již provedenou opravu rušit a vracet správci daně příslušnou daň.
KE ZMĚNÁM OD 1. 1. 2013
Velice diskutovanými změnami v
DPH
od 1. 1. 2013 bylo rozšíření institutu ručení za nezaplacenou daň
a změny týkající se daňových dokladů.
K oběma tématům se v letošním roce vyjádřilo GFŘ (viz dále). Zásadní novinkou letošního roku u daně z příjmů fyzických osob
je zavedení 7% solidárního zvýšení daně -
tato novinka není ve všech případech zcela jednoduchá, resp. právní úprava není zcela jednoznačná, a pravděpodobně v průběhu května by mělo GFŘ zveřejnit k této problematice samostatnou informaci, jejíž obsah však nebyl k datu účetní závěrky tohoto příspěvku znám.K ručení za nezaplacenou daň
V souvislosti se změnami v
ručení za nezaplacenou daň
zveřejnilo GFŘ v letošním roce několik důležitých informací. Institut ručení za nezaplacenou daň se také letos stal hojně medializovaným tématem a v médiích lze bohužel narazit na řadu nepřesných a zavádějících informací. Stručně lze téma ručení za nezaplacenou daň shrnout takto:*
Ručení za nezaplacenou daň bylo do našeho právního řádu (do ZDPH) zavedeno s účinností
od 1. 4. 2011
, a to např. pro případ, kdy odběratel věděl nebo vědět měl a mohl, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena. Důvody pro ručení podle jeho původní úpravy platí v nezměněné podobě i v roce 2013. Pro důvody ručení podle původní úpravy je z praktického hlediska typické to, že vycházejí z poměrně složitého a pracného prokazování ze strany správců daně.*
Od 1. 1. 2012
byl okruh skutečností zakládajících ručení rozšířen o úhradu za zdanitelné plnění na bankovní účet mimo ČR - tato loňská změna příliš velkou pozornost odborné veřejnosti ani médií nezaznamenala.*
S účinností
od 1. 1. 2013
ZDPH zakládá ručení také v situaci přijetí zdanitelného plnění od nespolehlivého plátce
a dále v situaci úhrady na nezveřejněný účet,
tedy v situacích pro správce daně snadno prokazatelných. Byť došlo k rozšíření uvedených ručení již s účinností od 1. 1. 2013, prakticky se od 1. 1. 2013 uplatňovat nemohlo. Jak je objasněno níže, ručení při odběru od nespolehlivého plátce by se v praxi mohlo začít uplatňovat od června letošního roku a při úhradě na nezveřejněný účet nejdříve od 1. 10. 2013.Při
prokazování důvodů ručení podle původní úpravy od 1. 4. 2011 leželo
(a nadále leží i v letošním roce) důkazní břemeno na straně správců daně.
To neznamená, že by pro plátce nebyla tato původní úprava ručení nebezpečná - správce daně může z nashromážděných informací dovodit, že skutečnosti rozhodné pro ručení nastaly. Potenciálnímu ručiteli tak nastanou nemalé starosti, a pokud by dostatečně nehájil svá práva, ručitelem by se skutečně stal. Pokud se však potenciální ručitel dostatečně hájí, je ručení z uvedeného důvodu ze strany správce daně přinejmenším nepohodlné. Na důvodech zakládajících ručení za daň již od 1. 4. 2011 se v současnosti nic nemění a platí v letošním roce úplně stejně, jako tomu bylo do 31. 12. 2012. Snad mohlo mít rozšíření důvodů zakládajících ručení podle úpravy účinné od 1. 1. 2013 ten praktický dopad, že by správci daně soustředili svoji pozornost více na nové důvody ručení od 1. 1. 2013, jejichž prokazování je pro správce daně podstatně jednodušší. V žádném případě však změna právní úpravy ručení od 1. 1. 2013 nic nezměnila na důvodech ručení zavedených s účinností od 1. 4. 2011 - skutečnosti zakládající ručení v loňském roce
(např. pokud při obchodu plátce věděl nebo věděl měl a mohl, že příslušná daň nebude úmyslně odvedena) zakládají ručení v letošním roce naprosto stejně jako v roce loňském
.Ačkoli je právní úprava ručení při odběru zdanitelného plnění
od nespolehlivého plátce
účinná od 1. 1. 2013, hned od 1. 1. 2013 se toto ručení uplatňovat nemohlo. Důvodem je skutečnost, že k 1. 1. 2013 se v registru plátců DPH u každého plátce v nově (od 1. 1. 2013) zařazené položce "Údaje o nespolehlivém plátci/Nespolehlivý plátce" objevil údaj "NE". Je tomu tak proto, že ručení se uplatní na základě obchodu s takovým plátcem, který je správcem daně pravomocně označen za nespolehlivého plátce, a příslušná řízení o prohlášení plátce daně za nespolehlivého mohla být započata až počínaje 1. 1. 2013. Praktické použití ručení z obchodu s nespolehlivým plátcem tak připadá do úvahy až od okamžiku, kdy budou první plátci pravomocně označeni za nespolehlivé a zároveň bude tato skutečnost zveřejněna v registru plátců.Ve kterých případech zahájí správce daně s příslušným plátcem daně řízení o nespolehlivém plátci
konkretizovalo GFŘ dne 4. 1. 2013 v informaci čj.: 101/13-121002-506729. Informace je dostupná na cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_20362.html? year=0. Za nespolehlivého plátce lze označit toho plátce, který závažně porušuje plnění povinností plátce - podle informace GFŘ jde o tyto situace, kdy:
a) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude ve výše uvedených případech platebním výměrem vyměřena nebo doměřena daň z přidané hodnoty v minimální výši 500 tisíc Kč. Do výše minimální částky se nezahrnuje případné příslušenství daně. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet výhradně k porušení plnění povinností nastalých v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013.
b) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po 1. 1. 2013 vydal u tohoto plátce zajišťovacípříkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
c) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť u plátce je po dobu nejméně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců evidován kumulativní nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 10 mil. Kč bez příslušenství daně, a to z daňových povinností vyměřených, případně doměřených, po 1. 1. 2013 a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci trvá.
Z výše uvedeného plyne, že nespolehlivým plátcem se měl stát skutečně velký hříšník a nikoli plátce, kterému se sice nedaří stoprocentně dodržovat ZDPH, avšak jeho porušení zákona nijak dramaticky neohrožují výběr DPH (např. plátce, který nevystavuje a nearchivuje daňové doklady zcela v souladu se zákonem).
Podle informací daňové správy z počátku letošního roku mělo dojít k prvému označení plátců jako
nespolehlivých plátců
na počátku února, tento proces se však ukázal poněkud komplikovanější, a tak ještě v polovině května 2013 nebyl žádný plátce pravomocně označen za nespolehlivého plátce. Očekávání ministerstva financí, které si od tohoto nástroje slibovalo zefektivnění boje proti daňovým únikům, se určitě nenaplnila - v důvodové zprávě k návrhu zákona se uvádí předpoklad, že za nespolehlivého plátce bude označeno 23 až 28 tisíc plátců. Současná očekávání jsou taková, že v nejbližší době by za nespolehlivé mohlo být označeno řádově několik set plátců. Vzhledem k tomu, že plátců DPH je v ČR registrováno cca 0,75 mil. (z toho aktivních přes 0,5 mil.), by bylo skutečně velkou smůlou navázat obchodní vztahy s plátcem v postavení nespolehlivého plátce (až bude o některém plátci takto pravomocně rozhodnuto).Daňová správa dne 8. 3. 2013 zveřejnila "Informace o webové službě pro zjišťování spolehlivosti plátců DPH a bankovních účtů plátců DPH". Tato služba umožňuje ekonomickým informačním systémům např.:
*
V evidenci dodavatelů ověřit, zda je či není dodavatel označen za nespolehlivého plátce.
*
Spuštění procesu ověření všech dodavatelů vedených v databázi daného subjektu s upozorněním, že některý plátce je označen jako nespolehlivý.
*
Při práci s došlou fakturou mít informaci o nespolehlivosti dodavatele.
Informační systémy pracují tak, že vyšlou požadavek na webovou službu zajišťovanou daňovou správou a na základě odpovědi této služby příslušné údaje zapracují do své databáze. Např. je v den D do informačního systému zadán (např. na základě objednávky) dodavatel a zároveň je vyslán požadavek na webovou službu a tato odpoví, že dodavatel není označen za nespolehlivého plátce - v databázi tedy bude u tohoto dodavatele údaj, že není nespolehlivý. V den D+10 bude odběratel označen za nespolehlivého a v den D+20 bude pracováno s fakturou od uvedeného dodavatele - pokud v mezidobí ode dne D+10 nebyl na webovou službu vyslán požadavek ohledně daného dodavatele, bude dodavatel v systému i v den D+20 stále označen jako "není nespolehlivý".
Vzhledem k nízké pravděpodobnosti spolupráce s plátcem označeným jako nespolehlivý je pravděpodobně nejlepším řešením pravidelné spouštění automatické aktualizace údajů o všech dodavatelích s upozorněním na nespolehlivého plátce - toto upozornění by mělo být naprosto výjimečné a odběratel by na vzniklou situaci operativně reagoval. Informace o webové službě jsou dostupné na epodpora.mfcr.cz/33-1218.html. Plátce, který nemá k dispozici propracovaný informační systém a nechce ručně prověřovat jednotlivě každého svého dodavatele v registru plátců, se asi musí spolehnout na svůj odhad a prověřovat jen svá případná podezření o tom, že by dodavatel mohl být nespolehlivým plátcem.
Pokud jde o druhý důvod ručení, který ZDPH obsahuje nově od 1. 1. 2013, tedy o ručení z důvodu
úhrady na nezveřejněný účet,
toto ručení se mělo podle přechodných ustanovení novely č. 502/2012 Sb. použít od 1. 4. 2013. Plátci přitom měli do 1. 3. 2013 nahlásit ke zveřejnění příslušné účty. Změna účtů určených ke zveřejnění se oznamuje prostřednictvím formuláře
"25 5111", který byl poprvé vydán pro rok 2013 (vzor č. 1). Protože od 9. 4. 2013 opět funguje daňová registrace elektronickým způsobem, lze i změnu účtů používaných pro ekonomickou činnost, resp. určených ke zveřejnění, provádět pomocí elektronických formulářů.Zákonná úprava ručení z důvodu úhrady na nezveřejněné číslo účtu se naplnila v tom smyslu, že od 1. 4. 2013 registr plátců obsahuje údaje o zveřejněných účtech, a proto také mohou podnikové informační systémy od 1. 4. 2013 pomocí webové služby daňové správy zpracovávat i tyto údaje.
Problémem je, že registr plátců DPH sice od 1. 4. 2013 obsahuje údaj o zveřejněném čísle účtu, ale tyto údaje nejsou úplné a hodnověrné - někteří plátci žádné číslo účtu zveřejněno nemají, byť jej ke zveřejnění určili nebo jim mělo být zveřejněno podle přechodných ustanovení zákona, některým plátcům byla zveřejněna jen některá čísla určená ke zveřejnění atd. Na nespolehlivost údajů v registru plátců o zveřejněných číslech účtů reagovalo GFŘ dne 29. 3. 2013
generálním pardonem
na uplatnění institutu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet pro období do 30. 9. 2013
- viz informace GFŘ čj. 14 232/13/7001-21002-012287 dostupná na: cds.mfcr.cz/cps/ /rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_21026.html?year=0.Jinými slovy - ručení za daň z důvodu úhrady na nezveřejněný účet, které mělo propuknout od 1. 4. 2013, se odložilo na 1. 10. 2013. Až do konce září je tedy zbytečné ověřovat, zda číslo účtu určeného k úhradě je či není zveřejněno. Daňová správa věc neodůvodnila svojí neschopností naplnit registr plátců hodnověrnými údaji, ale tím, že chce poskytnout plátcům dostatek času na seznámení se s novou úpravou. Dokonce si zástupce daňové správy dovolil plátce kritizovat za to, že nahlašovali všechny své účty používané pro ekonomickou činnost (tedy tak, jak jim to nesmyslně ukládá zákon) a že jich někteří plátci mají i několik set.
Poměrně dlouhá doba odkladu použití institutu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet (do 30. 9. 2013) pravděpodobně souvisí i s tím, že by do té doby mohla být právní úprava ručení novelizována - tato případná novelizace zase může být reakcí na skutečnost, že ve věci ručení byla JUDr. Lichnovským podána Evropské komisi stížnost na porušení evropského práva ze strany ČR. Navíc již byla ve věci ručení na nezveřejněný účet navržena
zásadní novelizace ZDPH,
kterou vláda schválila dne 17. 4. 2013. Jednou z navržených změn (s účinností od prvého dne měsíce následujícího po měsíci vyhlášení ve Sbírce zákonů) je to, že ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet by se týkalo pouze faktur nad 700 tis. Kč. Je navrženo toto doplnění § 109 odst. 2 ZDPH (ručení, pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup):", a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně".
Aktuální informace daňové správy k institutu ručení zakončím tím, že GFŘ podalo
obecnou informaci k institutu ručení za daň
již 25. 3. 2011 (v návaznosti na prvé zavedení institutu ručení od 1. 4. 2011), tuto informaci GFŘ aktualizovalo dne 7. 3. 2013. Informace je dostupná na cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_21026.html?year=0.K daňovým dokladům
Od 1. 1. 2013 byla v ZDPH v návaznosti na tzv. druhou směrnici o fakturaci 2010/45/EU (tato počínaje rokem 2013 změnila úpravu daňových dokladů ve směrnici 2006/112/ES o společném systému DPH) změněna právní úprava daňových dokladů.
K problematice
daňových dokladů
se GFŘ vyjádřilo dne 28. 3. 2013 v samostatné informaci a dále v odpovědích na některé dotazy týkající se daňových dokladů. Téměř tři měsíce účinnosti nové úpravy daňových dokladů tak byly jediným "oficiálním" materiálem k této problematice vysvětlivky TAXUD (útvar Evropské komise pro daně a cla) ze dne 25. 10. 2011 dostupné na stránkách Evropské komise ec.europa.eu/GFŘ např. potvrdilo, že použití daňového dokladu v elektronické podobě je podmíněno souhlasem odběratele a tento souhlas může být projeven i mlčky. Daňové doklady zasílané v pdf podobě jako příloha e-mailu jsou nově považovány za daňové doklady v elektronické podobě, ale nadále je možné je (při prokázání jejich vazby na uskutečněné plnění) použít i bez elektronického podpisu. GFŘ také potvrdilo, že se nezakazuje doplňovat na daňový doklad údaje typu předkontace, data doručení dokladu apod. Informace GFŘ k daňovým dokladům i odpovědi na dotazy ktéto problematice jsou dostupné na: cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_21142. html?year=0%C2%93.
ZMĚNY V PRŮBĚHU ROKU 2013
Změny v DPH od 1. 4. 2013
Rozsáhlá novela ZDPH č. 502/2012 Sb. nabyla jako celek účinnosti od 1. 1. 2013, některé změny jsou však účinné od 1. 4. 2013 - jedná se o změny související s § 84 ZDPH, na jehož základě
vrací plátci DPH ze zboží vyvezeného turisty ze třetích zemí.
Podkladem pro vrácení již není tiskopis vzor č. 25 5235 (s potvrzeným vývozem), ale přímo doklad o prodeji. Pro vrácení tak nemusí být vypisován uvedený tiskopis, ale prodávající vystaví doklad o prodeji ve dvou shodných vyhotoveních s tím, že na prvním z dokladů uvede údaj "VAT REFUND" a na druhém dokladu uvede údaj "COPY". Dne 15. 2. 2013 daňová správa zveřejnila tuto odpověď na dotaz k praktickým změnám § 84 ZDPH od 1. 4. 2013:Podle ust. § 84 zákona o DPH ve znění po 1. 4. 2013 bude mít prodávající povinnost vystavit na vyžádání kupující zahraniční fyzické osobě doklad o prodeji zboží ve dvou shodných vyhotoveních (obsahově i vizuálně) s tím, že na prvním vyhotovení bude uvedeno "VAT REFUND" a na druhém vyhotovení "COPY". Doklad o prodeji není daňovým dokladem a jeho náležitosti jsou předepsané v § 84 odst. 3 novely zákona o DPH. Novou náležitostí dokladu o prodeji zboží je již při jeho vystavení jméno a příjmení a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která zboží vyveze. Dosud se tyto údaje včetně čísla cestovního pasu uváděly jen na tiskopisu předepsaném MF č. 25 5235. Prodávající uvede údaje o kupujícím na dokladu o prodeji zboží v předepsaném rozsahu, minimálně však jméno a příjmení a stát místa pobytu vyvážející zahraniční fyzické osoby, existují-li objektivní potíže při vypisování osobních údajů, např. nejsou-li údaje v latince. Rozsah a předmět prodeje musí být na dokladu o prodeji zboží uveden natolik konkrétně, aby celní úřad byl schopen potvrdit výstup zboží z území ES. Lze nicméně připustit, že na dokladu o prodeji zboží bude uvedeno pouze druhové vymezení plnění (například oblečení) s tím, že pro případné vyloučení pochybností bude přílohou tohoto dokladu i účtenka či jiný dokument specifikující detaily příslušného plnění. V takovém případě bude dostačující, pokud takový dokument bude jasně konkretizovanou přílohou prvního vyhotovení dokladu o prodeji zboží (s označením "VATREFUND") a na vyhotovenís označením "COPY" bude rozsah plnění uveden pouze druhovým určením. Celní úřad potvrdí při vývozu zboží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží s označením "VAT REFUND", čímž odpovídá za ověření souladu vyvážející osoby a osoby uvedené na dokladu o prodeji zboží a za ověření souladu vyváženého zboží a zboží uvedeného na dokladu o prodeji (případně účtence či paragonu, které mohou být přílohou dokladu o prodeji zboží).
Novelizace zákona o daních z příjmů
V průběhu letošního roku nabyly účinnosti
dvě nepříliš významné novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"):
?
Novela č. 44/2013 Sb. zákona č. 285/2002 Sb., transplantační zákon, ve znění pozdějších předpisů,
účinná od 1. 4. 2013 (avšak s použitím pro období roku 2013), změnila ustanovení o osvobození od daně z příjmů fyzických osob [§ 4 odst. 1 písm. j) osvobozující od daně příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů] a doplnila ustanovení o nezdanitelné části základu daně ve výši poskytnutého daru (§ 15 odst. 1) o stanovení hodnoty odběru orgánu od žijícího dárce, který se oceňuje částkou 20 000 Kč (tedy jako hodnota deseti bezpříspěvkových odběrů krve - to mi osobně nepřipadá příliš velkorysé).?
Změna pravidel pro osvobození
církevních restitucí
prosazená poslancem Doktorem, účinná od 3. 4. 2013 a obsažená v zákoně č. 80/2013 Sb.
- podle novelizovaného § 18 odst. 4 písm. e) ZDP se osvobození od daně z příjmů právnických osob již nebude vztahovat na prodeje majetku získaného v církevních restitucích. Otázkou je, jaký skutečný význam toto opatření má - nově sice příjmy osvobozené nebudou, ale to zase umožní uplatnit proti těmto příjmům výdaje (např. u pozemků jejich reprodukční pořizovací cenu).Pracovnělékařské služby od 1. 4. 2013
Od 1. 4. 2013 se naplno uplatňuje právní úprava
pracov-nělékařských služeb
podle § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pracovnělékařské služby, jejichž poskytování musí zajistit každý zaměstnavatel, zahrnují hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců, poradenství a dohled.Dne 4. 3. 2013 pod č. 47/2013 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů
novela zákona o specifických zdravotních službách
účinná od 1. 4. 2013 - např. vložila § 58a (Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu), dále přinesla nové znění § 59 odst. 1 písm. b):b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením
1.
pracovního poměru
2.
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou neboje součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
3.
vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Podrobnosti k pracovnělékařským službám stanovuje
prováděcí vyhláška
- tato vyhláška vyšla ve Sbírce zákonů až 3. 4. 2013 pod č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Tato vyhláška např. stanovuje četnost periodických prohlídek (u nejméně rizikových povolání, tj. povolání zařazených v první kategorii, maximálně po šesti letech a u zaměstnanců po padesátce po čtyřech letech) nebo četnost pravidelného dohledu na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů (nejméně jednou ročně nebo jednou za dva roky, podle zdravotní rizikovosti povolání).Splatnost faktur od 1. 7. (1. 8.) 2013
Dne 2. 5. 2013 vrátil Senát
novelu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"),
kterou tak bude muset Poslanecká sněmovna znovu projednat. Tato novela přináší novou úpravu doby splatnosti faktur.
Splatnost faktur je nadále věcí smlouvy mezi dodavatelem či odběratelem a nadále bude platit, že pokud nebude splatnost faktur řešena smluvně, je splatnost faktury 30denní. Novinkou je, že standardně nebude možné smluvně dohodnout dobu splatnosti delší než 60denní. Je-li tedy v zájmu smluvních stran (podnikatelů) dohodnout si splatnost 10, 20 či 50 dnů, nic nová úprava nemění; smluvní ujednání o 90denní splatnosti by již však mohlo být považováno za neplatné - uplatnila by se tak standardní 30denní splatnost a po jejím uplynutí by mohl věřitel požadovat úroky z prodlení.Pochopitelně nebude mít žádné praktické dopady sjednání 90denní doby splatnosti, pokud tuto dobu splatnosti bude věřitel akceptovat. Může však vzniknout situace, že bude sjednána 90denní splatnost, dlužník bude z této splatnosti vycházet, ale věřitel prohlásí (což bude moci) toto smluvní ujednání za neplatné pro rozpor se zákonem a bude vyžadovat úroky z prodlení za dobu od zákonné 30denní splatnosti - tyto úroky požadovat nebude muset, ale činit tak bude moci.
Novelu vrátil Senát s pozměňovacím návrhem, který by poskytovatelům zdravotních služeb z řad veřejných zadavatelů umožnil bezproblémovou 60denní splatnost (veřejní zadavatelé si budou moci sjednat delší než 30denní splatnost, jen bude-li to odůvodněno povahou závazku, doba splatnosti však nebude moci přesáhnout 60 dnů). Novela je tedy oběma komorami Parlamentu ČR již schválena a záleží jen na tom, zda při opětovném projednání Poslanecká sněmovna přijme či nepřijme senátní pozměňovací návrh. Po předpokládaném schválení prezidentem by měla novela vyjít ve Sbírce zákonů během června, resp. července, a nabýt tak účinnosti od 1. 7. 2013, resp. od 1. 8. 2013.
Nová úprava vychází z eurounijní úpravy platné od 16. 3. 2013 na základě
směrnice 2011/7/EU,
o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Nové úpravy by tedy bylo možné se pro eurounijní transakce dovolávat již od 16. 3. 2013 - např. slovenský obchodní zákoník byl tímto způsobem novelizován již k 1. 2. 2013. S omezením maximální doby splatnosti počítá také nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014), který její omezení obsahuje v § 1963 - tato úprava odpovídá schvalované novele ObchZ.Protože směrnice 2011/7/EU zvyšuje minimální výši
úroků z prodlení
na úroveň referenční sazby centrální banky (v případě eurozóny sazby Evropské centrální banky) zvýšené nejméně o osm procentních bodů, mělo by také dojít ke změně nařízení vlády upravujícího úroky z prodlení (REPO sazba ČNB + nejméně 8 % - dosud se připočítává 7 procentních bodů). Toto nařízení bude navíc obsahovat paušální náhradu škody, kterou bude možné požadovat po neplatičích i bez prokázání její výše - tato sankce by měla odpovídat částce nejméně 40 eur uvedené ve směrnici 2011/7/EU (pravděpodobně se bude jednat o částku 1 200 Kč).ZMĚNY OD 1. 1. 2014
Rok 2014 bude skutečným legislativním zemětřesením, pro jehož zvládnutí bude nutné se v prvé řadě seznámit s rekodifikací soukromého práva. Rekodifikaci soukromého práva přitom nepředstavuje pouze nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, ale řada navazujících předpisů (doprovodný zákon ke změnám soukromého práva novelizující přibližně 70 zákonů, nový zákon o katastru nemovitostí reagující na novou úpravu nemovitostí, rejstříkový zákon upravující mimo jiné obchodní rejstřík a sbírku listin, podmínky pro daňové výhody neziskového sektoru budou vycházet ze zákona o statusu veřejné prospěšnosti atd.).
Na rekodifikaci soukromého práva navazuje také doprovodný daňový zákon, který přináší např. změny v zákoně o daních z příjmů (předmětem daní z příjmů nově budou např. i příjmy získané darováním, nově budou vymezeny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a osvobození se bude vztahovat i na podíly na zisku s. r. o., nová pravidla pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, terminologické změny atd.), v předpisech o pojistném na veřejnoprávní pojištění (např. nové podmínky pro účast na nemocenském pojištění krátkodobých zaměstnání atd.), náhrada dnešní daně z převodu nemovitostí daní z nabytí nemovitých věcí, zásadní novelizace zákona o dani z nemovitostí a změny v celé řadě dalších předpisů (např. zákona o účetnictví).
ZÁVĚR
Legislativní změny letošního roku, byť nejsou zdaleka malé, jsou jen jakousi rozcvičkou na celý komplex změn, který nás čeká od 1. 1. 2014. Pro zvládnutí změn od 1. 1. 2014 je nutné se seznámit s novou úpravou soukromého práva, a to v celé její šíři - vzhledem k rozsahu této nové úpravy již do 1. 1. 2014 příliš času nezbývá. Změnám pro příští rok se budeme věnovat v dalších číslech časopisu.