V současné době se stále víc a víc diskutuje o transformacích občanských sdružení do právní formy obecně prospěšné společnosti (dále jen "OPS"). Napomohl ktomu i nově přijatý zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost1 (podrobné informace v č. 4 časopisu UNES). Celý problém se týká vymezení činností, které podle nového občanského zákoníku2 mohou vykonávat upravené, resp. nové právní formy - spolky a ústavy.
Transformace občanských sdružení do obecně prospěšných společností
doc. Ing.
Jan
Stejskal
Ph.D.
Mgr.
Petr
Pavlok
Jaké má tedy občanské sdružení ode dne účinnosti nového občanského zákoníku (1.1. 2014) možnosti dalšího působení? Základní možností je nečinit nic - pak se dosavadní občanské sdružení bude přímo ze zákona považovat nadále za spolek s tím, že bude mít povinnost přizpůsobit občanskému zákoníku ta ustanovení svých stanov, která by byla v rozporu s povinnými ustanoveními tohoto zákona. Je třeba poznamenat, že zákon ovšem je poměrně dosti otevřený nejrůznějším podobám vnitřního uspořádání, takže pro naprostou většinu občanských sdružení, resp. spolků, nebude nutné měnit mnoho. Alternativně se občanská sdružení mohou před uvedeným datem přeměnit na OPS, nebo po uvedeném datu se přeměnit na ústav (popř. sociální družstvo) podle nového občanského zákoníku.
Je třeba důrazně varovat před řádně nerozmyšlenými transformacemi, do kterých se často neziskové organizace vrhají, protože se o nich dozvěděly z médií nebo pozvánek na různá školení. Celou záležitost je třeba pečlivě vysvětlit, a to s použitím nové právní úpravy.
Činnost občanských sdružení (spolků)
Podle § 217 odst. 1 nového občanského zákoníku:
"Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen ."
Stanovy spolku musí, jako povinnou náležitost, obsahovat vymezení účelu spolku, tedy cíl ke kterému je spolek ustaven.
Hlavní činnost má podle zákona směřovat k naplňování tohoto účelu. Přitom ovšem hlavní činnost spolku není třeba ve stanovách výslovně vymezit. Spolky si tedy samy stanoví, zda budou vykonávat činnost pouze za účelem vzájemně prospěšným nebo ve veřejném zájmu. Záleží tedy zásadně na úpravě (dikci) účelu ve stanovách. Pochopitelně hlavní činností spolku nemůže být činnost zaměřená svou podstatou na vytváření zisku, což ovšem nevylučuje, aby zisk i v hlavní činnosti vznikal jako vedlejší či náhodný výsledek činnosti.
Konečně může spolek provozovat vedlejší činnost na tvorbu zisku zaměřenou, vč. podnikání, pokud ovšem je zisk použit na podporu činnosti hlavní.Spolky mohou být založeny
*
buď za účelem vzájemně prospěšným (zájmovým), tj. kdy účelem je uspokojování soukromého zájmu svých členů, neboli k jejich prospěchu,
*
nebo za účelem veřejně prospěšným, kdy účelem je služba veřejnosti/nečlenům za rovných podmínek a
*
nebo i za účely stojícími na pomezí, kdy je těžké říct, zda jde o prospěch členů nebo o veřejné blaho, jako je např. kultivace lidstva skrze výchovu dětí (jako členů spolku), a včetně takových účelů, kdy předmětem je poskytnutí podpory/služby např. i charakteru sociální služby apod., a to jak podle rovných podmínek ("každému studentovi poskytneme..."), tak i podle selektivně nastavených nerovných podmínek ("Františkovi poskytneme...").
Tedy účelem (a tudíž odpovídající hlavní činností) může být cokoliv, včetně účelů, které v posledních letech rozhodovací praxe Ministerstva vnitra ČR považovala za nepřípustné. Nový občanský zákoník vyžaduje do stanov zapsat účel (cíl), nikoliv specifikaci činnosti (prostředku) kjeho naplňování.
Činnost ústavů vs. OPS
Ústavy jsou podobnou právní formou jako původní OPS. Zásadní odlišností je ale důvod, pro který je možné založit ústav, resp. OPS. Podle § 402 citovaného zákona je
"ústav právnickou osobou ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených."
Rovněž má ústav oproti OPS poněkud volnější pravidla vnitřního uspořádání. Konečně při rozhodování může být významný i očekávatelný vývoj legislativy v následujících letech. Vzhledem k faktu, že zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se od ledna 2014 zrušuje, budou OPS nadále právní formou podle již zaniklého práva. Lze tedy očekávat, že budou možná narážet na podobné problémy, s jakými se např. potýkají občanská sdružení účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (podle nyní již zrušené právní úpravy) apod., tedy se postupně budou dostávat do pozice určitého reliktu historického práva, se kterým nová legislativa
bude čím dál méně počítat a budou tudíž dost možná narážet na problémy s tím spojené.Jasně vyplývá, že ústav je možné založit za jakýmkoliv užitečným účelem, ovšem OPS podle stávajícího zákona o OPS jen za obecně prospěšným účelem (tedy veřejně prospěšným účelem).
Transformovat nebo ne?
Nejčastěji zaznívá tato otázka od občanských sdružení, které vykonávají sociální služby. Obávají se, aby neztratily možnost čerpat dotační prostředky na výkon sociálních služeb. Některé akcentují i povinnost poskytovatele sociální služby mít tzv. historii, tedy uchazeč musí existovat určitou dobu. Zde je třeba poznamenat, že transformací občanského sdružení na OPS podle nového zákona o změně právní formy (...), ani přeměnou na ústav či sociální družstvo, ani "automatickou proměnou" na spolek v žádném případě nedochází ke změně či přerušení právní kontinuity, tedy ke ztrátě historie dojít nemůže.
Při přemýšlení o vlastní transformaci je třeba vzít v úvahu několik faktů:
*
Prvním je koncepce vlastní hlavní činnosti dosavadní právní formy (spolku). Při změně občanských sdružení na spolky bude nezbytné upravit stanovy spolku, a tedy bude existovat možnost provést změnu koncepce (slovního vyjádření) hlavní činnosti tak, aby (podle rozhodnutí spolku) byla vzájemně nebo veřejně prospěšná nebo smíšená.
*
Druhým je očekávaný vývoj v oblasti dotování, resp. certifikování, poskytovatelů vybraných veřejně prospěšných služeb (typicky sociálních). Zde je třeba ověřit, zda existuje závazná právní úprava, podle které by nebylo možné, aby spolky danou činnost vykonávaly nebo by byly vyloučeny z okruhu příjemců státních dotací či příspěvků na sociální služby. Pokud taková situace nastane, mohl by to být důvod pro transformaci. I v takovém případě je třeba poznamenat, že
podle koncepce nového občanského zákoníku nemá být právní forma rozhodující pro možnost vykonávat určitou činnost.
Nový občanský zákoník i připravovaný navazující zákon o veřejné prospěšnosti pracují se statusem veřejné prospěšnosti, jež mohou získat nestátní neziskové organizace. Tento status
by měl nadále být formálním kriteriem pro možnost získat benefity z veřejných rozpočtů. Na základě téže argumentace bylo např. i v připravované novele zákona o sociálních službách3 vypuštěno (v mezirezortním připomínkovém řízení) původně navrhované vyloučení spolků z možnosti ucházet se o akreditaci k poskytování sociálních služeb.
Závěrem je třeba upozornit, že časový pres, neinformovanost, nekvalitní informace a neporozumění novému občanskému zákoníku nahrávají různým lobbyistickým skupinám a poradenským skupinám. Neziskovým organizacím doporučujeme, aby nepodléhaly panice a veškerá rozhodnutí činily po zralé úvaze.
Poznámka redakce:
Do příštího vydání časopisu pro Vás připravujeme příspěvek o vymezení hlavní a vedlejší činnosti u neziskových organizací ale nového občanského zákoníku.
1 zákon č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
3 zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů