Příspěvky spádových obcí

Odpověď je nutné hledat zejména v § 178 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "školský zákon"). Povinnost úhrady neinvestičních nákladů byla stanovena v § 178 odst. 6 a odst. 7 školského zákona, tato úprava stanovila, že pokud žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, je obec, ve které má žák místo trvalého pobytu, povinna hradit obci, která školu zřídila, neinvestiční výdaje této školy připadající na jednoho jejího žáka, pokud se dotčené obce nedohodnou jinak. Neinvestiční výdaje tvořily náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský úřad. Výjimky z povinnosti hradit tyto náklady byly potom vyjmenovány v § 178 odst. 7 školského zákona. Ovšem novelou školského zákona provedenou zákonem č. 370/2012 Sb. byla tato úprava vypuštěna, a to s účinností k1. 1. 2013. Důvodová zpráva k zákonu č. 370/2012 Sb. k tomu uvádí, že finanční prostředky, které dosud byly předmětem úhrady neinvestičních výdajů, budou nově směřovány přímo do rozpočtu obce, která zřizuje mateřskou nebo základní školu, a to na základě novely zákona o rozpočtovém určení daní provedenou zákonem č. 295/2012 Sb. Této obci proto nemůže být zachováno oprávnění vymáhat tytéž prostředky po domovské obci dítěte nebo žáka. Výše dosavadních úhrad neinvestičních výdajů byla podle důvodové zprávy v praxi velmi nejednotná a nebyla ani systematicky sledována. Řada obcí neinvestiční výdaje nevymáhala, v jiných případech byly neinvestiční výdaje nadsazovány, jindy zase podhodnoceny. Nerovnoměrnost úhrad však vyplývala především z rozmanitosti podmínek jednotlivých škol. Lze tak uzavřít, že spádové obce povinnost podílet se na úhradě neinvestičních nákladů od roku 2013 již nemají, prostředky jsou směřovány přímo do rozpočtů obcí, které příslušné školy zřizují.