Nástup zaměstnance do zaměstnání z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

V souvislosti s nástupem do zaměstnání řeší jak zami textu bych se zaměřil na postupy zaměstnatele z pohlí votního pojištění.

Nástup zaměstnance do zaměstnání z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
 
Pracovnělékařská prohlídka
Při praktické realizaci této problematiky došlo s účinností od 1. 4. 2013 ke změně, a to přijetím zákona č. 47/2013, který novelizoval zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. Vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nesta-noví-li jiný právní předpis (například § 247 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZP"]), jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b) citovaného zákona č. 373/2011 Sb.
Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením:
1.
Pracovního poměru.
2.
Dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce (dále jen "DPP") nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen "DPČ").
3.
Vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Upozornění!
Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.
Vstupní lékařské prohlídky se u pracovního poměru vyžadují vždy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jen u prací zařazených do kategorie druhé rizikové a vyšší ve smyslu vyhlášky č. 432/2003 Sb. U prací administrativních a u prací zařazených do kategorie první a druhé nerizikové se vstupní lékařská prohlídka u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vyžadovat nebude.
 
Hmotná odpovědnost
Pokud zaměstnavatel bude současně s pracovní smlouvou podepisovat i dohodu o tzv. hmotné odpovědnosti (přesněji dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat), platí dvě základní podmínky:
*
dohoda musí být uzavřena výhradně písemně a
*
musí být uzavřena pouze se zaměstnancem starším 18 let věku.
Nejsou-li splněny tyto podmínky, pak je dohoda neplatná. Tato dohoda nemůže být uzavřena ohledně všech hodnot, ale pouze takových, které lze vyúčtovat a u kterých může být zajištěna osobní dispozice hmotně zodpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou mu jsou svěřeny.
S odpovědností za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, úzce souvisí otázka evidence prostředků svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kdy základním právním předpisem o inventarizaci je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Dohoda o tzv. hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody, takže i k tomuto dni by měla být inventarizace provedena. Jinak platí, že výši požadované náhrady je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem zpravidla nejpozději do jednoho měsíce do dne, kdy bylo na základě provedené inventarizace manko vyčísleno. Výstupem takového projednání by měl být konkrétní závěr s úhradou škody zaměstnancem nebo písemným uznáním práva zaměstnavatele co do důvodu a výše ze strany zaměstnance s navazující písemnou dohodou o způsobu úhrady vzniklé škody.
 
Oznamovací povinnost zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je řádné přihlášení zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. V této souvislosti je pojištěnec povinen sdělit svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání- v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení).
 
Nástup v den pracovního klidu
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu,
považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.
To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 5. 2013 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny.
 
Nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce
Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:
*
1. dne v měsíci a
*
pracuje po celý tento kalendářní měsíc a
*
vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné na zdravotní pojištění nejméně z vyměřovacího základu 8 000 Kč.
Odlišně postupuje při placení pojistného zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 22. 7. 2013. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 8 000 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci následovně:
PČminVZ = (10 : 31) x 8 000 = 2 580,64 Kč.
Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci hrubý příjem vyšší než 2 580,64 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 8 000 Kč. V opačném případě, tedy je-li v červenci hrubá mzda nižší než 2 580,64 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb.").
Zaměstnávání na základě dohody
Bude-li se jednat o zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci. Odhlášení se provádí ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.
Upozornění
Příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání
nesčítají,
ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. V této souvislosti registrujeme patrnou odlišnost od § 7a odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy lze pro účely účasti na nemocenském pojištění sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele.
 
Příjem nižší než minimální vyměřovací základ
Může nastat situace, že nově přijímaný pracovník bude mít příjem nižší, než je aktuální výše minimálního vyměřovacího základu (například se bude jednat o zkrácený pracovní úvazek). Pokud tento zaměstnanec nepatří ve zdravotním pojištění mezi osoby, na které se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., musí být v příslušném kalendářním měsíci zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem, což zajistí některá z těchto variant:
*
pokud se jedná o jediné zaměstnání, provede zaměstnavatel dopočet ve smyslu výše zmíněného ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.,
*
zaměstnavatel disponuje potvrzením od jiného zaměstnavatele, že za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
*
pokud takové potvrzení není, dokládá se výše příjmu u jiného zaměstnavatele tak, aby úhrnný vyměřovací základ dosáhl za příslušný měsíc alespoň částky 8 000 Kč (nutná spolupráce zaměstnavatelů),
*
zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu za předpokladu, že tento zaměstnanec je současně OSVČ1 a platí alespoň minimální zálohy 1 748 Kč (zaměstnavateli dokládá Čestným prohlášením).
 
Zaměstnání v ČR a Evropská unie
Migrace osob za účelem výkonu výdělečné činnosti není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé důkladně zvážit, do jaké míry lze na tyto osoby z jiných zemí, zaměstnané u českého zaměstnavatele, aplikovat v duchu nadnárodní úpravy české právní předpisy, platné ve zdravotním pojištění, a kdy naopak musí být uplatněn postup podle cizí právní úpravy.
V souvislosti s výkonem výdělečné činnosti (tedy i zaměstnání) postupují občané ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnská a Švýcarska podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009.
Pokud je zaměstnání občana z těchto zemí u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR jeho jediným zaměstnáním, je pro zaměstnavatele situace jednodušší, neboť na tuto osobu se pohlíží v podstatě jako na "běžného" českého zaměstnance. Zaměstnavatel poprvé přihlašuje tohoto zaměstnance kódem "E" u zvolené české zdravotní pojištbvny a pojistné odvádí této zdravotní pojišťovně podle českých právních předpisů včetně nároků této osoby a jejích nezaopatřených rodinných příslušníků na komplexní zdravotní péči v ČR.
Zcela odlišný postup však musí zaměstnavatel uplatnit v případě, kdy je tato osoba současně zaměstnána v zemi bydliště (resp. v zemi pojištění této osoby). Na základě principu jednoho pojištění je tato osoba pojištěna v příslušném státě, což českému zaměstnavateli dokládá potvrzeným přenositelným dokumentem A 1, vystaveným institucí provádějící sociální zabezpečení v dané zemi.
Na základě této skutečnosti vstoupí český zaměstnavatel v kontakt s institucí provádějící zdravotní pojištění v příslušném státě, kde:
*
se přihlásí k placení pojistného jako zaměstnavatel,
*
bude odvádět pojistné podle právních předpisů platných v tomto státě ve zdravotním pojištění včetně platby pojistného v měně tohoto státu,
*
bude plnit všechny zákonné povinnosti za tohoto svého zaměstnance v oblasti zdravotního pojištění.
Pokud má český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnat osobu z některého z výše uvedených států, pak je prioritně nanejvýš žádoucí dotaz, zda je zaměstnání této osoby u zaměstnavatele v ČR jejím jediným zaměstnáním, případně je vhodným řešením vyžádat si od zaměstnané osoby písemné potvrzení této skutečnosti. Tímto postupem se předejde dodatečnému odvádění pojistného do příslušného státu a souvisejícímu řešení přeplatku vzniklého u českého zaměstnavatele a české zdravotní pojišťovny.