Plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně v roce 2013

Vydáno: 29 minut čtení

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), je nutno důsledně rozlišovat plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, a plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně.

Plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně v roce 2013
Ing.
Jiří
Vychopeň
U plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud ale plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, má podle ustanovení § 76 odst. 1 ZDPH nárok na odpočet daně v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
Podle ustanovení § 51 odst. 1 ZDPH jsou při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 ZDPH osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně tato plnění:
a)
základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52 ZDPH),
b)
rozhlasové a televizní vysílání (§ 53 ZDPH),
c)
finanční činnosti (§ 54 ZDPH),
d)
penzijní činnosti (§ 54a ZDPH),
e)
pojišťovací činnosti (§ 55 ZDPH),
f)
převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56 ZDPH),
g)
výchova a vzdělávání (§ 57 ZDPH),
h)
zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58 ZDPH),
i)
sociální pomoc (§ 59 ZDPH),
j)
provozování loterií a jiných podobných her (§ 60 ZDPH),
k)
ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61 ZDPH),
l)
dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62 DPH).
V § 29 odst. 2 písm. a) ZDPH je stanoveno, že je-li plnění osvobozeno od daně, musí být na daňovém dokladu uveden odkaz na příslušné ustanovení ZDPH, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že toto plnění je osvobozeno od daně. Z ustanovení § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH ale vyplývá, že v případě plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně není plátce povinen vystavit daňový doklad.
Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se postupuje podle § 36 ZDPH a při opravě hodnoty těchto plnění se postupuje podle § 42 ZDPH. Je-li však plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně uskutečněno pro osobu uvedenou v § 36a odst. 3 ZDPH (tj. pro kapitálově či jinak spojenou osobu podle § 5a ZDPH, pro osobu blízkou podle § 116 občanského zákoníku nebo pro osobu podnikající s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení podle § 829 a násl. občanského zákoníku nebo jiné obdobné smlouvy) a úplata za toto plnění je nižší než cena obvyklá podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a plátce, který plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně uskutečnil, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1 ZDPH, je hodnotou tohoto plnění cena obvyklá zjištěná podle výše uvedeného zvláštního předpisu k datu uskutečnění plnění.
Nyní blíže k jednotlivým plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně.
 
Základní poštovní služby a dodání poštovních známek
Základními poštovními službami se pro účely ZDPH rozumí základní služby vymezené v § 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pro osvobození těchto služeb od daně musí být splněny následující podmínky:
-
poskytovatel služby musí být držitelem poštovní licence podle uvedeného zákona a
-
poskytovaná služba musí být obsažená v této licenci.
Na rozdíl od základních poštovních služeb se osvobození od daně při prodeji poštovních známek vztahuje na všechny subjekty, tj. i na ty, kteří nejsou držiteli poštovní licence. Pro osvobození od daně však musí být splněna podmínka, že částka za dodání poštovní známky nepřevyšuje nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků.
Příklad 1
Plátce provozuje prodejní stánek, kde mimo jiné prodává i poštovní známky, a to za částku rovnající se jejich nominální hodnotě. Prodej známek je v tomto případě osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně.
 
Rozhlasové a televizní vysílání
Osvobození rozhlasového a televizního vysílání od daně se týká pouze provozovatelů vysílání ze zákona, za které se podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, považuje jen provozovatel vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů, a to zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně se ale nevztahuje na vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorování.
U všech ostatních provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání je rozhlasové a televizní vysílání zdanitelným plněním.
 
Finanční činnosti
Finančními činnostmi, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, jsou podle ustanovení § 54 odst. 1 ZDPH:
a)
převod cenných papírů, obchodních podílů na společnostech a členství v družstvech - Do konce roku 2009 nebyl převod obchodních podílů na společnostech a členství v družstvech předmětem daně z přidané hodnoty.
b)
přijímání vkladů od veřejnosti - Tuto finanční činnost mohou provádět pouze banky.
c)
poskytování úvěrů a peněžních půjček - Za finanční činnost osvobozenou od daně podle tohoto ustanovení se považuje nejen poskytování úvěrů a půjček bankami včetně s tím souvisejících činností (např. posuzování a vyhodnocování žádostí o poskytnutí úvěru nebo půjčky, spravování úvěrů a půjček apod.), ale i poskytování peněžních půjček jinými subjekty za úplatu (tj. poskytování půjček se sjednáním úroků).
Ve směrnici Rady 2006/112/ES se při vymezení finančních služeb, které mají být podle článku 135 v členských státech osvobozeny od daně, hovoří o „poskytnutí a sjednání úvěru“, čímž se rozumí i poskytnutí peněžní půjčky. Podle judikatury Evropského soudního dvora zahrnuje pojem „poskytnutí úvěru“ v zásadě jakékoli poskytnutí peněz jiné osobě za úplatu.
Příklad 2
Společnost s ručením omezeným půjčí společníkovi část svých dočasně volných peněžních prostředků. Úroky náležející společnosti z této půjčky bude společnost evidovat a vykazovat pro účely daně z přidané hodnoty jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
Osvobození od daně v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo peněžní půjčky může podle ustanovení § 54 odst. 2 ZDPH uplatnit pouze ta osoba, která úvěr nebo peněžní půjčku poskytla.
d)
platební styk a zúčtování - Od roku 2009 se poskytování platebních služeb a provozování platebních systémů v České republice řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 3 odst. 1 uvedeného zákona je platební službou např. služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem (platební účet je účet, který slouží k provádění platebních transakcí), výběr hotovosti z platebního účtu, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, provozování platebních prostředků apod. Okruh osob, které mohou poskytovat platební služby podle zákona o platebním styku jako podnikání, je vymezen v § 5 tohoto zákona.
e)
vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků - Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona o platebním styku se platebním prostředkem rozumí zařízení (např. platební karta) nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz (např. příslušná elektronická aplikace v počítači či v mobilním telefonu). Osvobození od daně v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může podle ustanovení § 54 odst. 3 ZDPH uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.
f)
poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků - Na všechny subjekty, které poskytují tyto služby, se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle ZDPH vztahuje teprve od 1.1.2009. Do té doby byly podle ZDPH osvobozeny od daně pouze bankovní záruky poskytované podle § 313 a násl. obchodního zákoníku, což nebylo zcela v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES.
g)
otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu - Tyto služby mohou poskytovat jen banky. Podle § 682 obchodního zákoníku se smlouvou o otevření akreditivu zavazuje banka příkazci, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě (oprávněnému) na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu.
h)
obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu - Tuto službu mohou poskytovat také jen banky. Podle § 692 obchodního zákoníku se smlouvou o inkasu zavazuje banka obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon, a to buď za úplatu určenou ve smlouvě, nebo za úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
i)
směnárenská činnost - Směnárenskou činností se podle ustanovení § 1 písm. l) devizového zákona rozumí poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí nebo české měně za bankovky, mince nebo šeky v jiné měně. Podle § 3 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona, ve znění pozdějších předpisů, může směnárenskou činnost jako podnikání nabízet nebo provádět pouze fyzická nebo právnická osoba, která byla k této činnosti předem registrována Českou národní bankou. Tato registrace se nevyžaduje, je-li směnárenská činnost vykonávána na základě bankovní nebo jednotné licence podle zákona upravujícího činnost bank nebo stanoví-li devizový zákon nebo zákon upravující činnost spořitelních a úvěrních družstev jinak.
j)
operace týkající se peněz - Tato finanční činnost zahrnuje např. výměnu poškozených bankovek, výměnu mincí za bankovky a naopak apod. Podle článku 135 Směrnice Rady 2006/112/ES by se osvobození operací týkajících se peněz od daně mělo týkat oběživa, bankovek a mincí používaných jako zákonné platidlo, kromě sběratelských předmětů (za sběratelské předměty se považují zlaté, stříbrné nebo kovové mince anebo bankovky, které se obvykle nepoužívají jako zákonné platidlo nebo které jsou předmětem numismatického zájmu).
k)
dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu
l)
organizování regulovaného trhu s investičními nástroji
m)
přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka
n)
provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet
o)
obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného
p)
obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů
q)
upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů
r)
vedení evidence investičních nástrojů
s)
vypořádání obchodů s investičními nástroji - Investiční nástroje jsou vymezeny v § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů. Investičními nástroji jsou např. investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu a různé derivátové investiční nástroje (
opce
,
futures
, swapy a forwardy). U jednotlivých finančních činností týkajících se investičních nástrojů je v § 54 odst. 1 ZDPH odkazováno na zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
t)
obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka - Obchodování s devizovými hodnotami je upraveno zákonem č. 219/1995 Sb., devizovým zákonem, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 1 písm. d) se devizovými hodnotami rozumí prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (finanční deriváty).
u)
úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem - Osvobození od daně při postoupení pohledávek se vztahuje na nakoupené pohledávky a na pohledávky získané jako majetkový vklad nebo získané jiným způsobem. Podle ustanovení článku 135 odst. 1 písm. d) Směrnice Rady 2006/112/ES by měly být osvobozeny od daně všechny činnosti včetně sjednávání týkající se pohledávek, s výjimkou vymáhání pohledávek. Podle judikatury ESD by se osvobození od daně nemělo vztahovat na faktoringové služby (viz např. rozhodnutí ESD C-305/1 MKG). Postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci se podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) ZDPH nepovažuje pro účely tohoto zákona za službu, tudíž není předmětem daně z přidané hodnoty.
v)
obhospodařování investičního fondu, podílového fondu, důchodového fondu, účastnického fondu, transformovaného fondu nebo obdobných zahraničních fondů - V souladu s ustanovením článku 135 odst. 1 písm. g) Směrnice Rady 2006/112/ES je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně obhospodařování (správa) zvláštních fondů kolektivního investování. V souvislosti s tím, že od 1.1.2013 došlo v rámci zahájení důchodové reformy ke vzniku nových typů fondů, jež mají obdobnou povahu jako investiční a podílové fondy, bylo od uvedeného data nově doplněno do finančních činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. v) ZDPH také obhospodařování důchodových fondů, účastnických fondů, transformovaných fondů a obdobných zahraničních fondů.
Příklad 3
Od 1.1.2013 se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně týká i účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností podle § 93 a násl. zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
w)
vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků - Vybírání rozhlasových a televizních poplatků je od roku 2005 upraveno zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (v ZDPH je ale chybně odkazováno na dřívější zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který dne 12.9.2005 pozbyl účinnosti).
výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva - Tyto finanční činnosti jsou obvykle prováděny Českou poštou.
sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u) - Finanční činností osvobozenou od daně je např. sjednání nebo zprostředkování převodu cenných papírů, sjednání nebo zprostředkování převodu podílu v obchodní společnosti, sjednání nebo zprostředkování úvěru či půjčky, sjednání nebo zprostředkování poskytnutí bankovní záruky nebo akreditivu apod.
 
Penzijní činnosti
Penzijními činnostmi, které byly do okruhu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně také od 1.1.2013 nově doplněny v souvislosti se vznikem nových penzijních produktů v rámci důchodové reformy, jsou podle ustanovení § 54a:
a)
poskytování důchodového spoření podle zákona upravujícího důchodové spoření a
b)
poskytování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c)
poskytování penzijního připojištění (do 31.12.2012 bylo poskytování penzijního připojištění uváděno jako součást pojišťovacích činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně),
d)
zprostředkování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění.
Příklad 4
Podle smlouvy uzavřené s penzijním fondem plátce za úplatu vyhledává pro tento penzijní fond klienty, kteří mají zájem o penzijní připojištění. Jedná se o činnost podle § 54a písm. d) ZDPH, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně.
 
Pojišťovací činnosti
Pojišťovacími činnostmi osvobozenými od daně bez nároku na odpočet daně jsou podle nového znění § 55 ZDPH od 1.1.2013:
a)
poskytování pojištění (tj. poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření pojistné smlouvy),
b)
poskytování zajištění (tj. přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích smluv, kterými se zajišťovna zavazuje při vzniku nahodilé události označené ve smlouvě poskytnout pojišťovně plnění ve sjednaném rozsahu),
c)
služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění.
Od 1.1.2013 již nejsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozeny činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory pojistných událostí.
Za účelem sjednocení aplikace nového znění ustanovení § 55 ZDPH od 1.1.2013 vydalo Generální finanční ředitelství dne 14.5.2013 Informaci k uplatnění DPH u pojišťovacích činností, ve které jsou uvedeny i konkrétní příklady.
 
Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení
Podle nového znění ustanovení § 56 odst. 1 ZDPH je od 1.1.2013 převod staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve (při převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před 1.1.2013, se podle přechodného ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. použije tříletá lhůta pro osvobození od daně uvedená v § 56 odst. 1 ZDPH, ve znění účinném do 31.12.2012), přičemž plátce se nyní může rozhodnout, že i při převodu stavby, bytu nebo nebytového prostoru po uplynutí pěti let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, uplatní daň na výstupu (tato možnost se podle přechodného ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. vztahuje i na převody staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před 1.1.2013).
Příklad 5
V roce 2013 plátce uskuteční převod stavby, kterou nabyl v roce 2006. Vzhledem k tomu, že v letech 2011 a 2012 plátce provedl rozsáhlou rekonstrukci této stavby, u které si uplatnil nárok na odpočet daně, bude pro něj zřejmě výhodnější namísto osvobození od daně při převodu stavby uplatnit daň na výstupu. V tom případě nebude muset provést úpravu odpočtu daně u technického zhodnocení stavby z let 2011 a 2012.
Podle ustanovení § 56 odst. 2 ZDPH je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozen převod pozemků, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Pro tento účel se stavebním pozemkem rozumí nezastavěný pozemek (tj. pozemek, na kterém není stavba jako věc), na kterém může být podle stavebního povolení vydaného podle stavebních předpisů nebo na základě udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem.
Podle ustanovení § 56 odst. 3 ZDPH je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozen nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, s výjimkou krátkodobého nájmu stavby, bytů a nebytových prostor (krátkodobým nájmem se přitom rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřina, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě) a nájmu prostor a míst k parkování vozidel. Osvobození od daně se podle ustanovení § 56 odst. 3 ZDPH nevztahuje též na nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů.
V případě nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností, se podle ustanovení § 56 odst. 4 ZDPH plátce může rozhodnout, že bude u nájmu uplatňovat daň na výstupu.
 
Výchova a vzdělávání
Okruh výchovných a vzdělávacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, je vymezen v § 57 odst. 1 ZDPH, a to podle jednotlivých druhů škol nebo jiných školských a vzdělávacích zařízení, přičemž až na drobné výjimky je osvobození od daně vázáno na ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) nebo na jiný zvláštní právní předpis upravující příslušnou oblast výchovy a vzdělání (např. zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání apod.).
Podle ustanovení § 57 odst. 2 ZDPH je od daně osvobozeno i dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.
Příklad 6
Střední škola, která je plátcem a provozuje školní jídelnu, poskytuje stravovací služby nejen pro studenty školy, učitele a další zaměstnance, ale také pro zaměstnance některých firem a úřadů. Zatímco v případě stravovacích služeb pro studenty, učitele a další zaměstnance školy se jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 57 ZDPH, na ostatní uvedené stravovací služby se osvobození od daně nevztahuje.
 
Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží
S účinností od 1.4.2012 jsou zdravotní služby, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, vymezeny v § 58 odst. 1 ZDPH v návaznosti na zákon upravující od uvedeného data nově zdravotní služby. Od 1.4.2012 se zdravotní službou pro účely ZDPH rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní službu poskytovaná poskytovatelem zdravotních služeb (tj. fyzickou nebo právnickou osobou, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách) uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví a služba s ní související. Pro uplatnění osvobození od daně podle § 58 ZDPH není vůbec podstatné, zda je poskytnutá zdravotní služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo pacientem či jinou osobou.
Podle Informace Generálního finančního ředitelství k uplatnění § 58 ZDPH se osvobození od daně podle tohoto ustanovení od 1.4.2012 nevztahuje např. na:
-
odběry krve pro policii za účelem zjištění obsahu alkoholu, drog či jiných omamných látek,
-
laboratorní rozbory pro policii a soudy nebo rozbory pro určení otcovství,
-
lékařské posudky např. pro účely soudních sporů nebo v souvislosti s poskytnutím pojistného plnění,
-
administrativní úkony ve zdravotnictví (např. výpisy ze zdravotní dokumentace, vydávání některých potvrzení),
-
úkony estetické chirurgie, které nemají léčebný cíl a jejich účelem není ani zlepšení či udržení zdravotního stavu pacienta (zpravidla se jedná o úkony estetické chirurgie provedené na žádost pacienta, které však s ohledem na jeho zdravotní stav nejsou nutné),
-
prohlídky pro zaměstnavatele v souvislosti s přijetím do pracovního poměru či jeho ukončení (na zdravotní prohlídky pro zaměstnavatele z titulu ochrany zdraví v rámci pracovního poměru nebo v souvislosti s nemocemi z povolání apod. se ale osvobození od daně podle § 58 ZDPH vztahuje).
Pokud je v souvislosti s poskytnutím zdravotní služby, která je osvobozena od daně podle § 58 ZDPH, vybírán i regulační poplatek ve zdravotnictví, vztahuje se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně i na tento regulační poplatek.
Dodání zdravotního zboží, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, se podle ustanovení § 58 odst. 2 ZDPH rozumí:
a)
dodání lidské krve a jejich složek, lidských orgánů, tkání a mateřského mléka, nebo
b)
dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, stomatologickými laboratořemi a opravy těchto výrobků.
Podle ustanovení § 58 odst. 3 ZDPH se pro účely tohoto zákona nepovažuje za dodání zdravotního zboží výdej nebo prodej léčiv, potravin pro zvláštní výživu a zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Pokud jsou ale léčiva a zdravotnické prostředky dodány v rámci poskytnutí zdravotní služby, která je podle § 58 odst. 1 ZDPH osvobozena od daně, vztahuje se toto osvobození i na ně.
 
Sociální pomoc
Podle ustanovení § 59 ZDPH se sociální pomocí osvobozenou od daně bez nároku na odpočet daně rozumí sociální služby poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 písm. a) tohoto zákona se sociální službou rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.
 
Provozování loterií a jiných podobných her
Osvobození od daně podle § 60 ZDPH se týká loterií a jiných podobných her, které jsou provozovány v souladu se zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (např. peněžité nebo věcné loterie, tomboly, číselné loterie a různé typy tzv. sázkových her). Osvobození od daně se vztahuje i na různé služby související se zajištěním provozu loterií a her (zprostředkovatelské, organizační, finanční, technické apod.), pokud se nejedná o služby zajišťované pro provozovatele jinými osobami.
Příklad 7
Pro provozovatele loterie zajišťuje veškerou distribuci losů jiný plátce za sjednanou úplatu. Na tento případ se osvobození od daně nevztahuje, tudíž se jedná o zdanitelné plnění.
 
Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
Podle ustanovení § 61 ZDPH se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně týká vybraných činností prováděných ve veřejném zájmu a za stanovených podmínek obvykle subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, např.:
-
poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž; od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami,
-
poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálněprávní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu,
-
poskytování služeb souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,
-
poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí nebo jinou právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.
 
Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně
Podle ustanovení § 62 odst. 1 ZDPH je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně dodání zboží, u kterého při pořízení, popř. při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože toto zboží používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně.
Příklad 8
V roce 2008 plátce pořídil výherní hrací automaty, u kterých nemohl uplatnit nárok odpočet daně z toho důvodu, že je používal pro plnění osvobozené od daně podle § 60 ZDPH (provozování loterií a jiných podobných her). V roce 2013 tyto výherní hrací automaty prodá jinému plátci. Tento prodej bude osvobozen od daně podle § 62 odst. 1 ZDPH.
Podle ustanovení § 62 odst. 2 ZDPH je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně také dodání zboží, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4 ZDPH (jedná se o zboží, při jehož pořízení plátci nevznikl nárok na odpočet daně v návaznosti na skutečnost, že z hlediska daně z příjmů se jednalo o daňově neuznatelný výdaj na reprezentaci).
Podle bodu 3. přechodných ustanovení v článku II zákona č. 87/2009 Sb. se u osobního automobilu, při jehož pořízení před 1.4.2009 neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2009, při jeho dodání i po 1.4.2009 použije pro povinnost přiznat osvobození od daně ustanovení § 62 odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 31.3.2009, podle kterého bylo dodání osobního automobilu, u něhož plátce neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2, osvobozeno od daně.
Příklad 9
V roce 2013 plátce prodá osobní automobil, který pro své podnikání pořídil od jiného plátce v roce 2008, kdy podle tehdy ještě platného ustanovení § 75 odst. 2 ZDPH nemohl u tohoto osobního automobilu uplatnit odpočet daně na vstupu. Prodej automobilu bude v tomto případě osvobozen od daně z přidané hodnoty.
Podle ustanovení § 51 odst. 2 ZDPH vzniká u plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, povinnost přiznat uskutečnění tohoto osvobozeného plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pro stanovení dne uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se použijí obdobně ustanovení § 21 odst. 2 až 9 ZDPH.
Hodnota uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se uvádí v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období na řádku 50.
Jak bylo již dříve uvedeno, u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečňování činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně nevzniká plátci nárok na odpočet daně. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH je ale plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování finančních činností uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) ZDPH s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží.
Úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně se podle § 4a odst. 1 ZDPH nezahrnují do obratu pro účely tohoto zákona, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, která nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Za doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně se považuje zejména taková činnost, k jejímuž uskutečnění dojde pouze ojediněle, nahodile a nepředpokládaně (např. prodej obchodního podílu v s. r. o.). Naopak za doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně nelze považovat např. soustavný pronájem pozemků, bytů a nebytových prostor.
Příklad 10
Fyzická osoba, která provozuje živnost s nízkým obratem, takže dosud není plátcem, začala od 1.1.2013 soustavně pronajímat 2 byty, každý za 10 000 Kč měsíčně. Od uvedeného data se jí celková částka nájemného za oba byty, tj. 20 000 Kč, započítává každý měsíc do obratu pro účely ZDPH.

Související dokumenty

Zákony

151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
483/1991 Sb., o České televizi
484/1991 Sb., o Českém rozhlasu
591/1992 Sb., o cenných papírech
348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích
502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách
87/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
40/1964 Sb., občanský zákoník
513/1991 Sb., obchodní zákoník
219/1995 Sb., Devizový zákon
29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů ( zákon o poštovních službách )
231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
108/2006 Sb., o sociálních službách
284/2009 Sb., o platebním styku
427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření

Vyhlášky

524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání