Telefonní číslo a registrační značka automobilu jako osobní údaje

Vydáno: 14 minut čtení

Lze bez nadsázky říci, že pojem „osobní údaj“ je pojmem základním. Definice osobního údaje charakterizuje vlastně předmět zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU “), i v tom smyslu, že nejedná-li se při zpracování informací o údaj osobní, ZoOU se na zpracování takových informací vztahovat nebude. Podle ustanovení § 4 písm. a) ZoOU se osobním údajem rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Je současně zřejmé, že pojem je definičně determinován několika faktory, resp. prvky.

Telefonní číslo a registrační značka automobilu jako osobní údaje
JUDr.
Eva
Janečková
JUDr.
Václav
Bartík
Prvním prvkem je vymezen rozsah. To znamená, že osobním údajem je informace, a to jakákoliv. ZoOU tedy informace jako takové nikterak nevymezuje, ale ani nijak neomezuje. ZoOU však stanoví, že informace se musí týkat subjektu údajů (tedy fyzické osoby) a tato fyzická osoba pak musí být buď určená, nebo alespoň určitelná tedy identifikovatelná. I když lze jistě polemizovat, které informace jsou s to subjekt údajů určit a to natolik přesně, aby nebyl zaměnitelný za jinou fyzickou osobu. Sám pojem „identifikovatelnost“ je do značné míry složitý. Zvláštní pozornost výrazu „identifikovatelný“ je věnována ve 26. bodu odůvodnění Směrnice 95/46/ES, kde je uvedeno, že "pro určení, zda je osoba identifikovatelná, je třeba přihlédnout ke všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem, tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci dané osoby". To znamená, že pouhá hypotetická možnost jednoznačného určení nějaké osoby nepostačuje k tomu, aby tato osoba byla považována za „identifikovatelnou“. Jestliže s přihlédnutím ke "všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem, tak jakoukoli jinou osobou", taková možnost neexistuje nebo je zanedbatelná, daná osoba by se neměla považovat za „identifikovatelnou“ a informace o ní za „osobní údaje“.
Při uplatňování kritéria přihlédnutí ke "všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem, tak jakoukoli jinou osobou", je třeba zvláště dbát na zohlednění všech faktorů, které v daném případě hrají roli. Jedním, avšak ne jediným faktorem jsou náklady na provedení identifikace. Kromě nich by měly být vzaty v potaz zamýšlený účel zpracování a jeho struktura, výhody očekávané správcem údajů, zájmy jednotlivců, které jsou v sázce, i riziko organizačních selhání (např. porušení povinnosti zachovávat důvěrnost) a technických problémů. Na druhé straně se jedná o dynamické kritérium, při jehož použití by měly být zohledněny aktuální stav technologií v době zpracování údajů a možnosti jejich vývoje za dobu, po kterou bude zpracování trvat.1)
 
Telefonní číslo jako osobní údaj
Poměrně složitou je otázka, zda s ohledem na výše uvedené je telefonní číslo samo o sobě osobním údajem ve smyslu ZoOU. Telefonní číslo osobním údajem je. I když se zdá, že pomocí tohoto numerického spojovacího čísla elektronických komunikací nelze zcela určit identitu fyzické osoby, opak je pravdou, osoba je do značné míry určitelná a tedy zřejmě v souladu se základní definicí osobního údaje podle ZoOU. Telefonní číslo je totiž vždy přiřazeno ke konkrétnímu subjektu, který má s poskytovatelem služeb elektronických komunikací uzavřenu smlouvu, jak plyne ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZEK“), a jeho ustanovení § 2 písm. a) a b) 2) . Že se o osobní údaje jedná, vlastně plyne z textací ZEK samotného, který např. v § 42 odst. 3 stanoví, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen předat poskytovatelům univerzální služby bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas. Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Je také dán i zákonný rozsah osobních údajů, které vůbec mohou být v seznamu uživatelů služby uvedeny, tedy samozřejmě s jejich souhlasem. U fyzických osob se jedná o jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. Je tedy zřejmé, že v takto určeném a stanoveném informačním řetězci se telefonní číslo logicky vyskytuje a je tak osobním údajem. A může být i osobním údajem zveřejněným, pokud k tomu dá účastník souhlas. Takový seznam je pak veřejným seznamem a jeho užívání kýmkoliv dalším pak nemá přímá omezení podle ZoOU, když totiž lze jeho využití např. v reklamě nebo marketingu účastníkem samotným omezit. O tomto možném omezení musí být účastník informován. Zákon o elektronických komunikacích říká, že "podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu"3). Ostatně i z náležitostí, které stanoví ZEK pro seznamy účastníků je zřejmé, že se jedná o osobní údaje, tedy v případě fyzických osob, a jako s takovými s nimi musí být nakládáno4). Fakt, že telefonní číslo je osobním údajem, ostatně potvrdil i Nejvyšší správní soud5), z něhož akcentujeme závěr, když je uvedeno, "z tohoto pohledu je za osobní údaj třeba považovat i číslo mobilního telefonu určité osoby, jakkoli může být takové číslo používáno příslušnou osobou jen dočasně, a zároveň nijak nespecifikuje jeho fyzickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu (viz shora). Prostřednictvím tohoto čísla je však možno daný subjekt v určitém časovém úseku přímo kontaktovat (což se ostatně stalo i v posuzovaném případě), a tento subjekt je tak dosažitelný a jistým způsobem určitelný, a to případně i bez znalosti jeho jména a dalších údajů, které již vazbu na jeho fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu mají".
Je samozřejmě třeba odlišovat, kdy se na zpracování osobních údajů a tedy i telefonních čísel bude ZoOU vztahovat. Tento zákon totiž vymezuje, že pokud jsou osobní údaje využívány a reálně uchovávány (zpracovávány) pro osobní potřebu, ZoOU se na takové činnosti vztahovat nebude. To znamená např., že na seznamy, které má dnes prakticky každý uloženy ve svém mobilním telefonu a jsou využívány k telefonním spojením, ZoOU aplikován nebude. A nemusíme mít ani povědomost o tom, zda uložené číslo je číslem soukromým, tedy že jiný účastník má s poskytovatelem služby elektronických komunikací uzavřenu smlouvu sám, anebo se jedná např. o tzv. „služební telefonní číslo“, jehož využívání a případnou úhradu umožnil zaměstnanci zaměstnavatel, neboť v daném případě má smlouvu, vesměs s telefonními operátory mobilních sítí uzavřenu on.
 
Registrační značka vozidla jako osobní údaj
Je třeba předeslat, že státní poznávací značka (zákon o provozu na pozemních komunikacích pak používá legislativní zkratku „registrační značka“; RZ) je podle právního předpisu6) alfanumerická sada znaků. Jednotlivé znaky registrační značky jsou provedeny nejméně pěti a nejvíce sedmi velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi. V registrační tabulce musí být vždy umístěno nejméně jedno písmeno a nejméně jedna číslice. První písmeno ve standardní registrační značce vyjadřuje kód kraje, do jehož obvodu náleží registrační místo, které registrační značku přiděluje, vyjma registrační značky diplomatické, registrační značky cizinecké a registrační značky pro historická vozidla. Je tedy zřejmé, že se může jednat o číslo, které má na mysli ustanovení § 4 písm. a) ZoOU v definici osobního údaje (...jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu...).
Je skutečností, že RZ se zapisuje do registru vozidel. Registr silničních vozidel je evidencí silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel. Součástí evidence silničních motorových vozidel je evidence paměťových karet vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství záznamovým zařízením. Registr silničních vozidel je seznam, který vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příslušným pro registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo7). Do registru silničních vozidel se mimo dalších informací zapisuje vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu), provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu) a RZ silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum přidělení a odebrání registrační značky8). Je tedy zřejmé, že RZ je spojena s osobou vlastníka vozidla a vozidlem samotným. Na webových stránkách ÚOOÚ se lze dočíst9), že (RZ) "může být i osobním údajem určitelného subjektu údajů, kterým je osoba vozidlo řídící nebo v něm cestující". Formulace „může být“ je na místě, a to proto, že přísně vzato je RZ pevněji spojena s vozidlem, než s majitelem nebo provozovatelem, tedy pokud jsou fyzickými osobami. Tato podmíněnost plyne již z § 20 vyhlášky č. 243/2001 Sb., je totiž zjevné, že změna RZ není podmíněna změnou majitele vozidla ale místem, kde je vozidlo registrováno. To také znamená, že pokud dojde ke změně majitele vozidla v rámci jednoho registračního kraje, RZ se v principu nevymění a v registru vozidel se jen změní záznam o novém majiteli. Tedy, RZ stále bude osobním údajem, ale již jiné fyzické osoby.
Je třeba také vnímat, navzdory tomu, co je výše uvedeno, že RZ pro normálního pozorovatele osobním údajem nebude. I kdyby totiž někdo stál u silnice a zapisoval si RZ okolo jedoucích aut, nebude mu to prakticky k ničemu. To proto, že do registru vozidel není obecný přístup a tak také nelze normální cestou zjistit, kdo je vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla určité RZ. Do registru vozidel mají přístup zákonem o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích stanovené okruhy osob, vesměs orgánů státu resp. veřejné správy a jiní jen v tom případě, že prokážou právní zájem. A pouhá snaha zjistit např. ze zvědavosti, komu patří vozidlo určité RZ takovým právním zájmem určitě není.
Naopak osobním údajem bude RZ vozidla, které přidělí např. zaměstnavatel svému zaměstnanci k užívání i pro soukromé účely. Vazba mezi vozidlem vlastně zapůjčeným zaměstnavatelem jednoznačně musí existovat, protože i takový zaměstnanec o vozidle musí účtovat, případně evidovat najeté kilometry pro soukromé účely, spojení vozidla a jeho RZ s fyzickou osobou je ve vztahu k zaměstnavateli natolik pevné a jednoznačné, že se jednoznačně i v případě RZ bude jednat o osobní údaj ve smyslu jeho definice podle ZoOU.
Pokud se týká zveřejnění fotografie vozidla, na niž je rozeznatelná RZ, lze odkázat na názor ÚOOÚ, který na svých webových stránkách k tomu jednoznačně uvádí10), že "zákon o ochraně osobních údajů se vztahuje na zpracování osobních údajů, definované § 4 písm. e) jako operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji. Tomuto zákonu proto podléhají operace systematicky prováděné se státními poznávacími značkami silničních motorových vozidel, jejichž účelem je identifikace výše uvedených určených nebo určitelných subjektů údajů. Pokud je zveřejněna jednotlivá fotografie vozidla, kde je viditelná jeho registrační značka, pak i v případě, že jde o osobní údaj, nejde o operaci prováděnou s osobními údaji systematicky a zveřejnění takové fotografie tento zákon nebrání".11)
1) Bartík, Václav a Janečková, Eva. Zákon o ochraně osobních údajů s komentářem. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2010, s. 34.
2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), § 2 písm. a) a b): "Pro účely tohoto zákona se rozumí a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb, b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,..."
4) "§ 95 (1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu, b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci nebo uživatelé mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nebo uživatel nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné. (2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas."
5) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.2.2009, čj. 9 As 34/2008-68, www.nssoud.cz.
6) Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel.
7) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
8) Tamtéž, § 4 odst. 4.
9) http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=14&loc=331.
10) Tamtéž.
11) Bartík, Václav a Janečková, Eva. Ochrana osobních údajů v životě podnikatele (otázky a odpovědi). 1. vyd. Olomouc: Anag, 2013, s. 24 a násl.