Pojištění - prodloužená záruka

Vydáno: 4 minuty čtení

Obchodní společnost provozující internetový obchod, zejména s elektronikou, podepsala smlouvu o obchodním zastoupení se společností poskytující pojištění. Zákazník naší společnosti má možnost si kromě zboží zakoupit i tzv. prodlouženou záruku, tedy pojištění, které kryje např. opravy po uplynutí zákonné záruční lhůty. Zákazník s naší společností podepíše pojistnou smlouvu a na základě faktury - daňového dokladu - uhradí pojistné. Tento doklad vystavuje naše společnost spolu s prodejem zboží nebo i samostatně. Jedenkrát za měsíc pak pojišťovací společnost vystaví naší společnosti fakturu za pojistné, která je už ponížena o sjednanou provizi. Tato faktura je vystavena cca po 1 až 2 měsících po uplynutí příslušného měsíce, kterého se vyúčtování týká. Otázkou je, zda je pro naši společnost pojistné fakturované zákazníkovi celé osvobozeným zdanitelným plněním podle § 55 ZDPH nebo zda je tímto osvobozeným plněním pouze provize. Podotýkám, že v obou variantách bude krátící koeficient 100 %. Dále jsme zvažovali, zda toto pojištění nemůže být vedlejším plněním k prodeji zboží a zdaněno tak v sazbě příslušného zboží, ale podle všech dostupných výkladů, včetně judikatury ESD, by to podle našeho názoru vedlejší plnění nemělo být, přesto prosím o váš názor. Další otázkou je problematika zaúčtování, aktuálně účtujeme fakturu od pojišťovací společnosti na účet 518 a fakturu na zákazníka na účet 602. Nabízí se také možnost účtovat pouze rozvahově (např. účet 378) a jenom provizi účtovat na účet 602.

POJIŠTĚNÍ - PRODLOUŽENÁ ZÁRUKA
Ing.
Martin
Děrgel
 
ODPOVĚĎ:
Dotazovanou problematikou se podrobně zabývaly zejména tyto dva uznávané zdroje odborných informací:
2.
Tzv. Koordinační výbor, což je jednání zástupců Ministerstva financí, resp. nyní Generálního finančního ředitelství ("GFŘ"), příslušných odborů MF a zástupců Komory daňových poradců ČR (kteří jsou autory problémových otázek), 252/04.12.08 - Vybrané DPH aspekty finančního pronájmu po novele zákona o DPH (zákon č. 302/2008 Sb.) - účtování pojistného leasingovou společností na leasingového nájemce, Autor: Ing. Marie Konečná, CSc, Ing. Petr Potomský, datum vydání: 11. 11. 2008. Příspěvek lze dohledat v archivu Koordinačních výborů Finanční správy ČR, a to na internetové adrese .
1.
Metodická pomůcka z pera GFŘ zveřejněná a dostupná na internetových stránkách Finanční správy ČR: Jaký režim DPH má tazatel - prodejce zboží - použít u pojistného rozhodnou zejména odpovědi na dvě otázky:
2.
Lze považovat fakturaci pojistného zákazníkovi za úplatu za samostatné plnění a nikoliv za součást (vedlejší plnění) k poskytovanému dodání zboží?
1.
Jestliže jde o samostatné plnění, lze jej považovat za službu osvobozenou podle § 55 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH")?
Ad 1) Ohledně posouzení vedlejšího plnění k plnění hlavnímu je třeba v návaznosti na příslušné rozsudky Soudního dvora EU zejména posoudit následující: zda pojištění je zde cílem samo o sobě nebo pouze slouží k lepšímu využití hlavního plnění a zároveň zda pojištění a prodej zboží jsou plnění natolik úzce svázány, že samostatně nemají praktický užitek. V dotazovaném případě se domnívám, že pojištění představuje pro zákazníka cíl samo o sobě. Neuza-vírá pojištění proto, aby jakkoliv lépe využil přijaté plnění - dodané zboží. Jde mu zejména o to, aby zmírnil případné negativní dopady určitých pojistných událostí v případě způsobení škody na koupeném majetku. Pokud tedy nastane pojistná událost, např. porucha daného zboží, pak přijetí pojistného plnění nevede k lepšímu využití jiného plnění, ale vede ke zmírnění finančních dopadů na kupujícího, což je právě cílem a výsledkem uzavření pojištění. Mám tedy za to, že odpověď na první otázku je - Ano - pojištění je samostatným plněním. Ad 2) Z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že poskytováním pojištění se rozumí poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy. Přitom není v zásadě rozhodující, kdo je v pozici poskytovatele pojištění. Rozhodný je věcný obsah plnění. Z toho vyplývá, že poskytovatelem pojištění nemusí být nutně a pouze pojišťovna, ale rovněž prodejce takto pojištěného zboží. Zároveň platí, že touto osobou tak může být i osoba povinná k dani, která sama není pojistitelem, ale která v rámci kolektivního pojištění obstarává svým zákazníkům takové pojištění použitím plnění poskytovatele, který nese pojistné riziko. Podle mne je tedy odpověď na druhou otázku rovněž kladná - Ano - z pohledu tazatele (prodejce zboží) se bude jednat o pojišťovací činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet daně ve smyslu § 55 ZDPH.
Jelikož tazatel (prodejce zboží) zákazníkům fakticky poskytuje pojišťovací činnost, je věcně přiléhavější účtování přes výsledkové účty. Tedy o pojistném hrazeném prodejcem příslušné pojišťovně, např. na MD 518-Ostatní služby, a o pojistném inkasovaném od zákazníka do výnosů ze služeb např. na D 602-Prodej služeb.