Odkud kam směřuje právní, účetní a daňová legislativa, aneb co nás čeká v roce 2014

S účinností od 1. 1. 2014 nabude účinnosti dvojice zásadních zákonů měnících naše soukromé a i podnikatelské aktivity na další dlouhé roky dopředu. Jedná se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ") a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen "ZOK"). Tyto dva zákony vyvolají zásadní změny v celém právním prostředí. V této souvislosti dojde ke zrušení mnoha současně platných zákonů, přičemž obsah zrušených zákonů převezme ve většině případů právě NOZ. NOZ také přebírá celou oblast uzavírání smluv.

Samy o sobě by NOZ a ZOK mohly nabýt účinnosti jen velmi obtížně. Už jen terminologie odlišná od původního práva, ale samozřejmě i koncepční změny, předurčují rozsáhlé změny dalších zákonů, které s daněmi a účetnictvím úzce souvisí. Jedná se zejména o:

Hlavní novely daňových zákonů a dalších zákonů s nimi souvisejících jsou shrnuty do dvou a to:

Účinnost výše uvedených norem je nastavena na 1. 1. 2014.

Je zcela jistě nemožné v krátkém článku postihnout změny, ke kterým dojde. Právě bych chtěla vyzvednout následující skutečnosti.

bude analogií původní smlouvy o půjčce. Touto smlouvou se přenechává zastupitelná (zuživa-telná) věc (peníze, obilí) tak, aby ji vydlužitel užil podle libosti a poté vrátil zpět věc stejného druhu. U peněžité zápůjčky je možné (ne povinné) sjednat úroky, u nepeněžité je možné ujednat místo úroků plnění většího množství nebo lepší kvality. Účastníky smlouvy jsou zapůjčitel a vydržitel.

se stane obdobou výpůjčky (smlouva o výpůjčce se přitom nemění). Výprosa neudává dobu ani účel užívání dotyčné vypůjčené věci a věc je možné vrátit v předem nespecifikované lhůtě. Účastníky smlouvy jsou půjčitel a výprosník.

se stane nástrojem pro přenechání za úplatu individuálně určené věci k užívání a požívání. Pachtýř může propachtovanou věc nejen užívat, ale brát z ní i plody a užitky. Z tohoto důvodu bude smlouva o pachtu uzavírána v případě současných pronájmů zemědělských pozemků, které bude současný nájemce zemědělsky využívat. Účastníky smlouvy jsou pro-pachtovatel a pachtýř.

účetnictví v zemědělství

prosinec 2013

Rekodifikace se dotkne ve větší či (výjimečně) menší míře všech daňových zákonů. Součástí novel daňových zákonů [zvláště zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP")] je však i realizace "předstupně" - tedy první fáze přechodu ZDP na proces zavedení jednotného inkasního místa. Samotný zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů však nabude účinnosti až k 1. 1. 2015. Dalším rysem novelizace daňových zákonů je zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, a jejího částečného nahrazení zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí, v oblasti daně dědické a darovací pak daní z příjmů. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí se přejmenovává na zákon o nemovitých věcech. Daňové změny provází rozsáhlé změny v terminologii, které navazují na rekodifikaci práva. Změny daňových zákonů se netýkají sazeb daně.

Vzhledem ke dochází k inkorporaci předmětu daně dědické a darovací do ZDP. Tato změna týkající se jak fyzických, tak i právnických osob, vyvolá zásadní rozšíření předmětu daně z příjmů, na druhé straně naopak rozšíření výjimek a osvobození bezúplatného nabytí. Pokud nově bezplatné nabytí majetku bude podléhat dani, bude se jednat o daň z příjmů, která bude tyto příjmy danit svojí "klasickou" sazbou daně (15 % u fyzických osob, v případě právnických osob pak 19 %). Bezúplatné příjmy, ač budou primárně předmětem daně, budou v řadě případů z předmětu daně dále vyňaty a v dalších případech od daně osvobozeny.

Zásadní změna se bude týkat příjmu z [§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP] Bude zachována pětiletá lhůta od nabytí podílu včetně výjimek na přeměny a výměnu podílů, nicméně k původně platným výjimkám na neplatnost osvobození se přidává další. Osvobození se nevztahuje na zvýšení podílu člena ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud není splněna lhůta 5 let od nabytí. Přechodné ustanovení zákona stanoví, že dříve nabytá zvýšení obchodního podílu těmito způsoby, jsou i nadále od daně osvobozená na základě teorie "jednoho podílu". Nově nabyté další podíly na téže společnosti pak budou podléhat samostatným časovým testům. Další změna se týká [§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP], kde se lhůta pro osvobození prodlužuje z 6 měsíců na 3 roky od nabytí s přechodným ustanovením zákona, které z této podmínky vyjímá cenné papíry nabyté do konce roku 2013 a zachovává u nich původní lhůtu pro osvobození. Současně dochází k zavedení ročního limitu 100 000 Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. Velkou pozitivní změnou je "pozastavení" účinnosti ustanovení § 4 odst. 4 ZDP, a to na zdaňovací období roku 2013 až 2015. Jedná se o pokud součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP přesáhne u poplatníka v daném období částku 840 000 Kč. Jedná se tedy o jedno z mála retroaktivních ustanovení zákona. se příjmy zdaňované srážkovou daní zvyšují z původních 5 tis. Kč na 10 tis. Kč měsíčně od jednoho plátce, přičemž se však musí jednat pouze o příjmy plynoucí z dohody o provedení práce. Za osvobozené budou považovány příjmy žáků a studentů, které pobírají z praktického výcviku. Osvobození příjmů žáků a studentů z praktického výcviku není vázáno na žádný finanční limit. V oblasti podnikatelských příjmů, které se nově nazývají dochází ke podle autorského práva zdaňovaného srážkovou daní na hodnotu 10 tis. Kč měsíčně od jednoho plátce. Paušální výše výdajů ze samostatné činnosti (nový pojem pro podnikatelskou činnost) nejsou změněny, zemědělským podnikatelům zůstává %. Mezi se nově řadí příjmy z bezúplatného nabytí, pokud jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. V samotném § 10 ZDP jsou přidány další případy osvobození těchto příjmů. Pokud je bezúplatně nabytý příjem zdaňován, jedná se o "klasickou" sazbu daně 15 %, a to bez ohledu na výši takového příjmu. Na ostatní příjmy nemůže být aplikováno solidární zvýšení daně. V oblasti ostatních příjmů se také zvyšuje hranice osvobození jednorázových nahodilých příjmů v rámci celého roku z 20 tis. Kč na 30 tis. Kč. Tato hranice se stejně jako v minulosti vztahuje také na prodej pokud tuto činnost neprovozuje zemědělský podnikatel. Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny v případě kde dochází především ke zvýšení maximální hodnoty daru, a to na % ze základu daně. Nezměněné zůstávají sazby daně včetně solidárního zvýšení daně, stejně jako hodnoty paušálních výdajů fyzických osob.

V novém znění zákona bude neboť sem budou zahrnuty nejen známé formy obchodních společností, ale i rozsáhlý soubor dřívějších neziskových organizací včetně poplatníků bez právní osobnosti - dříve právní subjektivity (např. svě-řenské fondy apod.). Podobně jako u fyzických osob, i v oblasti zdanění právnických osob dojde a z toho vyplyne řada nových ustanovení, výjimek a osvobození. Předmět daně z příjmů bude nově definován s ještě užší vazbou na účetnictví, čímž zcela odpadá problém s (ne)daněním nerealizovaných kursových rozdílů, které by jakožto výnos samy od sebe do základu daně vstupovaly. Mezi vítané novinky u právnických osob patří daňová Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny v případě kde k mírné změně dochází v okruhu příjemců, tak i účelu poskytnutých darů, stejně tak i maximální výše hodnoty daru, a to na ze základu daně. Beze změny zůstává sazba daně z příjmů právnických osob, tj. ve výši 19 %.

Změny dozná použití (pravidlo § 23 odst. 7 ZDP), které nebude použito v případě výprosy a výpůjčky. Použití tohoto pravidla bude modifikováno v případě neúročených či nízkoúročených úvěrových finančních nástrojů uzavíraných mezi spojenými osobami, pokud věřitelem bude nerezident, člen obchodní - rezident ČR, nebo fyzická osoba. Novinkou je také zvýšení limitu daňové uznatelnosti středních škol a žáků z původních 2 tis. Kč na 5 tis. Kč měsíčně a u studentů vysokých škol z 5 tis. Kč na 10 tis. Kč měsíčně. Oblast bude poznamenána přeformulač-ními změnami (např. definicí osoby odpisovatele). Příloha č. 1 ZDP opustí klasifikaci SKP, nicméně bez rozsáhlých věcných změn v zařazení majetku do jednotlivých odpisových skupin. Samostatnému režimu bude podroben majetek nabytý bezúplatně, který ve většině případů nebude možné odpisovat. Zjednodušena a optimalizována ve prospěch poplatníků budou pravidla pro v § 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOR"). Změna se však dotkne pouze pohledávek vzniklých po nabytí účinnosti novely zákona. Opravné položky tak budou nově tvořeny často bez závislosti na zahájeném soudním řízení a pouze ve dvou stupních ve výši 50 % a 100 %. Pro dříve vzniklé pohledávky budou i nadále platit původně platné podmínky pro tvorbu opravných položek. I přes pozitivní zjednodušenou změnu, se oblast tvorby a kontroly zákonných opravných položek značně ztíží "dvojkolejným" posuzováním dříve a nově vzniklých pohledávek. Naopak beze změny zůstala oblast insolvenčních opravných položek v § 8 ZOR a 100% opravné položky do 30 tis. Kč v § 8c ZOR. Na změnu v zákonných opravných položkách pak navazuje ustanovení o daňově účinném odpisu pohledávek v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Změny dozná také odčitatelná položka kde má dojít k těmto změnám:

Nově vzniká odčitatelná položka která se rovná součtu odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

Změny v používané terminologii jsou dvojího druhu:

Kromě rozsáhlých terminologických změn se novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), vypořádává s novou právní skutečností, kdy

Vzhledem k tomu, že ZDPH uplatňuje pro převody staveb a pozemků odlišná pravidla, bude nově upraveno ustanovení § 56 ZDPH s tím, že daňový režim pozemku, na kterém stojí stavba, bude shodný s daňovým režimem převáděné stavby. Až na tuto výjimku zůstane oddělené a samostatné nakládání se stavbami a pozemky zachováno. Další změnou v oblasti DPH je také Jedná se o nové omezení vzniku ručitelského závazku - příjemce plnění ručí za daň dodavatele, pokud je poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti (zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bez-hotovostně (tj. v současnosti limit 700 tis. Kč). Stejným způsobem bude limitováno ručení ve vztahu k nespolehlivému plátci.

V oblasti převodu nemovitých věcí se změnilo praktic ky vše s výjimkou sazby daně. To je také důvodem, proč byla zvolena varianta Změna proběhla i kterým je sice primárně převodce, ale smluvně lze dohodnout, že poplatníkem se může stát i nabyvatel nemovité věci. Změna osoby poplatníka se promítá i do ustanovení o daňové účinnosti daně z převodu nemovitostí, kde byla vypuštěna možnost platby ručitelem. Rozsáhlé změny se promítly do Kromě ceny smluvní (sjednané) a ceny stanove né posudkem znalce, ze které se základ daně zjišťoval

i v minulosti, se nově zavádí pojem která má ve stanovení základu daně rozhodující význam. Stanovení základu daně nebude v novém pojetí jednoduchou záležitostí, budou se zde vyskytovat ještě další ceny (srovnávací, zjištěná a zvláštní) s různými prioritami při stanovení základu daně. Obchodní budou nepříjemně překvapeny Jakýkoliv vklad nemovité věci do obchodní , ať již do základního kapitálu, či mimo něj, bude dani z nabytí nemovitých věcí podléhat, a to u příjemce vkladu. V případě nabytí nemovité věci jsou nově manželé považováni za poplatníky společně a neroz dílně, pokud předmět daně je v jejich společném jmění. Bude tedy podáváno pouze jedno daňové přiznání, na rozdíl od současné praxe, kdy na dani z převodu nemovitostí vystupuje každý z manželů samostatně, a to i v případě převodu věci ze společného jmění manželů.

Podobně jako na dani z přidané hodnoty budou pozemky a stavby existovat samostatně a takto budou také zdaňovány daní z nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že právo považuje pozemky a stavby za jednu věc, dojde logicky ke komplikovaným změnám zákona tak, aby dosavadní pozemky a stavby jako samostatné na této dani mohly zůstat. Sazby daně z nemovitých věcí zůstanou beze změny. Novinkou, která se prolne do tohoto zákona, stejně jako do ZDP, ZDPH a dani z nabytí nemovitých věcí, je podle NOZ a souběžné ponechání i původního vymezení jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Tato dichotomie jednotek bude v praxi jistě činit výkladové potíže především v právu. Daňové zákony ve většině případů nahlížejí na oba typy jednotek stejným způsobem.

Vzhledem k téměř rok trvajícímu vývoji a postupnému schvalování a zamítání různých variant novely zákona neobsahují některé změny, o kterých se v průběhu projednávání hovořilo. Jedná se o:

Závěrem je třeba podtrhnout, že výše uvedený text je sepsán ke stavu vědění k 5. 11. 2013. To je důležité, neboť každým dnem se vyjasňují další a další oblasti, za několik málo týdnů bude text sice pravdivý, ale poskytující opravdu jen základní informace. Obecná rovina vědění bude postavena mnohem výše a doufejme, že za odborné diskuse, pokynů a informací GFŘ a stanovisek Koordinačního výboru budeme v tendenci vyplňování bílých míst dále pokračovat.