Účetnictví školské právnické osoby - rozdíly

Vydáno: 25 minut čtení

V minulém článku zveřejněném na téma školské právnické osoby jsme se společně zamýšleli nad vyhodnocením dosavadního stavu a možnostmi změny, které nám právní rámec nabízí. Bylo zdůrazněno, že jakoukoli formu transformace provází mimo jiné úplná analýza a zdokumentování po stránce právní a ekonomické, účetní a technické tak, aby byla zcela pokryta formální a věcná stránka celého procesu. Odpovídající pochopení (resp. uchopení) daných potřeb a jejich zdokumentování bude potřeba i pro omezení eventuálních možných rizik v budoucnosti.

Účetnictví školské právnické osoby - rozdíly
Danuše
Prokůpková
auditor
č. osvč. KAČR 0712, člen výboru KAČR pro veřejný sektor
 
Legislativní rámec
Pro zopakování základního, výchozího principu uvádíme, že transformace dosavadních školských zařízení - příspěvkových organizací (dále jen "PO") - v případně novou organizačně-právní formu - školskou právnickou osobu (dále jen "ŠPO") -
je umožněna
podle části dvanácté § 125 odst. 1 až 5 a § 127 odst. 1 až 6 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "školský zákon"). Tento zákon nabyl účinnosti již dnem 1. ledna 2005.
 
O čem je nutné přemýšlet?
Aniž bychom chtěli opakovat některou ze základních myšlenek uvedených v předešlém čísle našeho časopisu vztahující se zejména k právním a ekonomických aspektům, chceme tímto pojednáním rozšířit pochopení pro roli účetního pracovníka a účetnictví vůbec v daném procesu transformace. Jednou z důležitých oblastí, která významnou měrou přispěje k úspěšnosti provedení procesu transformace, je nastavení počátečních stavů v "zahajovací rozvaze" nového subjektu - školské právnické osoby. Ač by to mohlo někomu připadat jako čistě účetní a ještě k tomu formální záležitost, není tomu tak. Konečnému sestavení účetní závěrky a účetních výkazů musí, jak bylo již opakovaně zdůrazňováno, předcházet řada
ekonomických úvah,
které rozhodným způsobem ovlivní finanční vypořádání s dosavadním zřizovatelem a zároveň umožní nastavit nový (odpovídající) způsob finančního hospodaření v duchu stanovených relevantních potřeb. To je prvním a zásadním předpokladem úspěšnosti finančního hospodaření a finanční situace účetní jednotky v budoucím organizačním uspořádání. Tento krok v procesu si vyžádá zřejmě pomoc poradenských služeb zaměřených a dostatečně obeznámených se specifiky dosavadního způsobu finančního hospodaření současných škol a školských zařízení. Tato specifika, jak se stále více ukazuje, vyplývají obvykle z dlouhodobě vlekoucích se (zakonzervovaných) nesprávností jak ve finančním hospodaření, tak v účetnictví. Ty mají svůj původ v nastaveném způsobu financování a finančního (zejména fondového) hospodaření a v dalších skutečnostech, o kterých je opakovaně veřejnost informována i na stránkách tohoto časopisu. Tato stránka procesu by jistě zasloužila hlubší analýzu, ale není účelem tohoto pojednání. I když význam aktu finančního hospodaření a rozdělování výsledku hospodaření je zcela mimo jakoukoli diskuzi, zkušenosti z auditorské a poradenské praxe poukazují na řadu úskalí, která tuto důležitou stránku života PO provázejí. Dá se předpokládat a očekávat, že budou hrát rozhodující roli i při případné transformaci a budou se vyznačovat významným zatížením v jednotlivých fázích celého procesu. Nebude asi výjimkou, že započetí a průběh celého procesu transformace si vyžádá poradenské služby. S pomocí odborníků na tuto sféru by se mohlo podařit "očistit" dosavadní výsledky hospodaření, majetkovou a zdrojovou strukturu, a tím přispět k založení finančního zdraví budoucí ekonomické jednotky.
Toto pojednání však řeší pouze
dílčí účetní aspekty
a (ne)skromně si činí nárok být za současné situace pomocným, rámcovým materiálem, který případné zájemce o transformaci dosavadních PO na novou ŠPO upozorní na
rozdíly ve způsobech zpracování účetních informací a dat.
Obsah tohoto článku je zaměřen na porovnání současných a budoucích účetních metod v duchu závazných postupů dané účetní regulace.
Záměrem je poskytnutí a získání včasné informace pro získání větší právní jistoty a připravenosti účetních jednotek a samotných účetních pracovníků. Na nich bude spočívat velká míra odpovědnosti za celý průběh případné transformace. Pojednání může posloužit i pro hlubší pochopení neúčetních pracovníků pro tyto vzniklé potřeby. Správnost celkového postupu bude spočívat zejména v jejich odpovědnosti, účetní stránka je jen jedním, i když neodmyslitelným aspektem celé věci. Na druhou stranu by i účetní pracovníci měli být připraveni na to, že budou přímými účastníky daného procesu a budou dotazováni na možné způsoby přístupu po účetní stránce.
Jak se již nyní ukazuje, míra úspěšnosti celé transformace bude významně závislá na zvoleném postupu a zpracování potřebné dokumentace, která je a bude součástí účetních písemností, jež budou svědčit o správnosti a transparentnosti účetního postupu, zachování bilanční kontinuity, spolehlivosti, úplnosti a srovnatelnosti uvedených dat v zahajovací rozvaze nového (vzniklého) subjektu, tj. ŠPO. V rámci požadavku budou zpracovány účetní písemnosti, kterými jsou zejména spolehlivá a úplná (schválená) účetní závěrka dosavadní PO, tj. účetní výkazy a další účetní záznamy ve smyslu ustanovení § 18 a 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), včetně tzv. převodového můstku. Převodový můstek je účetním záznamem, který bude trvalou součástí archivace účetních záznamů, a bude dokumentem, který právě bude rozhodující mírou svědčit o zachování
bilanční kontinuity
mezi původní PO a nově založenou ŠPO. Mimo jiné mají příspěvkové organizace s tímto dokumentem své zkušenosti, neboť jej zpracovávaly již v rámci účetní reformy pro přechod a "překlopení" systému účetnictví z roku 2009 na rok 2010, a to ve smyslu ustanovení bodu 3.2 a 3.3. Českého účetního standardu č. 702 Otevírání a uzavírání účetních knih. Podobně bude zpracován převodový můstek i pro potřeby jakkoli zaměřené transformace. Obsah převodového můstku je třeba uzpůsobit specifickým potřebám určité transformace, a proto je třeba k jeho zpracování přistupovat s větší mírou obezřetnosti. K pochopení obsahu rozsahu převodového můstku by měly pomoci i níže uvedené informace o dosavadních rozdílech mezi obsahem dvou účetně-právních předpisů.
 
Porovnání účinnosti právního rámce
Základním předpisem pro regulaci účetnictví v ČR je zákon o účetnictví, v platném znění, který je obecně závazným předpisem pro obě srovnatelné organizačně-právní formy. To znamená, že obě organizačně-právní formy, PO i ŠPO, se v zásadě budou řídit i nadále základními
zásadami a principy,
na kterých je zákon o účetnictví postaven. To vyplývá ze skutečnosti, že účetnictví v obou uspořádáních musí plnit všechny funkce účetnictví (funkci registrační, poznávací, kontrolní, informační, analytickou a komunikační). Odlišná ale bude aplikace některých vybraných účetních metod. PO je řazena k vybraným organizacím ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona o účetnictví a jako taková má odlišně stanovená pravidla pro použití a aplikaci vybraných účetních metod. K bližšímu pochopení řečeného a pro názornost uvádíme srovnání jednotlivých ustanovení prováděcích vyhlášek a jisté podrobnosti v níže uvedené tabulce.
Pokud jde o prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, dosavadní PO se řídí ve svých účetních postupech ustanoveními prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví:
vyhláška č. 410/2009 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška 410").
Pro založenou školskou právnickou osobu je důležité ustanovení školského zákona ve znění účinném k 1. 1. 2014, jmenovitě § 139 -Účetnictví, kde je uvedeno:
"Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.34) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu35) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
34
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.
35
§ 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č 353/2001 Sb.
Z výše uvedeného vyplývá, že platným předpisem, kterým se bude ŠPO ve svých účetních postupech řídit, je:
vyhláška č. 504/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška 504").
Samozřejmé odchylky v aplikaci účetních metod a v postupech účtování mohou být dovozeny ze znění výše uvedených vyhlášek, ale spočívají také v odlišném postupu a respektování odlišností vyplývajících z Českých účetních standardů (dále jen "ČÚS").
Současné příspěvkové organizace se řídí ČÚS řady 7:
*
701-Účty a zásady účtování na účtech
*
702-Otevírání a uzavírání účetních knih
*
703-Transfery
*
704-Fondy účetní jednotky
*
705-Rezervy
*
706-Opravné položky a vyřazení pohledávek
*
707-Zásoby
*
708-Odpisování dlouhodobého majetku
*
709-Vlastní zdroje
*
710-Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
Z tohoto pohledu nejdůležitější informace pro provedení správného "překlopení" najdeme právě v těchto standardech. Zejména pak důležitá jsou ustanovení ČÚS 702 Otevírání a uzavírání účetních knih a ČÚS 709 Vlastní zdroje, který počítá s jakoukoli formou transformace. Dalším důležitým faktem je skutečnost, že tyto ČÚS jsou pro vybrané účetní jednotky - PO -
závazné.
V závislosti na ustanovení školského zákona a prováděcí vyhlášky se bude vzniklá (založená) ŠPO nadále řídit ustanoveními ČÚS řady 4, které pro úplnost také v krátkém přehledu uvádíme:
*
401-Účty a zásady účtování na účtech
*
402-Otevírání a uzavírání účetních knih
*
403-lnventarizační rozdíly
*
404-Kursové rozdíly
*
405-Deriváty
*
406-Operace s cennými papíry
*
407-Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti
*
408-Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
*
409-Dlouhodobý majetek
*
410-Zásoby
*
411 -Zúčtovací vztahy
*
412-Náklady a výnosy
*
413-Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky
*
414-Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví
Již z prvního pohledu je zřejmé, že pro postupy účtování v dané ŠPO budou směrodatné jen některé vybrané účetní standardy. Další důležitou skutečností je, že tyto ČÚS řady 4
nejsou závazné
pro dané účetní jednotky, tj. nevýdělečné organizace (dále jen "NO"), ale jsou jen doporučujícím dokumentem, a tedy i s doporučujícími postupy. To lze považovat za významný rozdíl ve smyslu dané regulace.
 
Rozdíly v použití účetních metod podle výše uvedených vyhlášek
Za užitečnou informaci považujeme upozornění na dosavadní základní rozdíly mezi oběma přístupy ke zpracování účetních dat a informací v obou systémech prostřednictvím porovnání vybraných ustanovení vyhlášek. Úvaha může posloužit pro rychlou a spolehlivou orientaci v budoucích možnostech, ale i jako odhad nároků doby na budoucí zpracování účetních dat a informací a spolu s touto představou i nároků na budoucí účetní software a třeba i profesní přípravu a zaškolení účetních pracovníků.
Nejdůležitější dosavadní rozdíly, ve kterých se dikce obou vyhlášek od sebe liší, spočívají zejména:
10.
v
omezeném
použití některých (dosud uplatňovaných) účetních metod,
9.
ve způsobu
oceňování,
8.
ve způsobu aplikace zásady
opatrnosti,
7.
ve způsobu a aplikaci
akruálního
principu,
6.
ve způsobu stanovení
klasifikace obsahu
syntetických účtů,
5.
ve způsobu
označování a číslování
syntetických účtů,
4.
ve způsobu
koncepce, konstrukce
a
vykazování
předepsaných účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty),
3.
v obsahu
přílohy
k účetním výkazů,
2.
ve způsobu předávání a zveřejňování vykazovaných dat.
Přehled nejdůležitějších rozdílů uvádíme v tabulce:
 +------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+ | Č.   |         Vyhláška č. 410/2009 Sb.           |           Vyhláška č. 504/2002 Sb.            |                 Srovnej                 | +------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+ | 1.   | Konstrukce výkazu Rozvaha je postavena     | Konstrukce výkazu rozvaha je odlišná.         | * § 4 odst. 1 až 10                     | |      | na vykazování jednotlivých položek         | Neuplatňuje se korekce a rozdělení            |   vyhlášky 410 a příloha                | |      | Brutto-Korekce-Netto.                      | položek bilance na „brutto a netto“.          |   č. 1 vyhlášky 410                     | |      |                                            | Opravné položky a oprávky         k příslušným        | * § 5 odst. 1 vyhlášky 504              | |      |                                            | aktivům se uvedenou v aktivech rozvahy        |                                         | |      |                                            | v záporných hodnotách.                        |                                         | | 2.   | Koncepce Výkazu zisku a ztráty je          | Koncepce spočívá v předpokladu, že            | * § 5 odst. 1 až 8 vyhlášky 410         | |      | odlišná (aktivace a změny stavu jsou       | aktivace a změny stavu zásob jsou pro         |   a příloha 2 vyhlášky 410              | |      | chápány jako snížení nákladů).             | účetní jednotku výnosem.                      | * § 6 odst. 1 až 3 vyhlášky 504         | |      | Uplatňuje se zde pohled mezinárodních      |                                               |                                         | |      | účetních standardů pro veřejný sektor      |                                               |                                         | |      | - IPSAS.                                   |                                               |                                         | | 3.   | Účetní závěrka se sestavuje v peněžních    | Údaje v účetní závěrce, tj. v účetních        | * § 3 odst. 5 vyhlášky 410              | |      | jednotkách české měny a vykazuje se        | výkazech, se vykazují v tisících Kč.          | * § 4 odst. 3 vyhlášky 504              | |      | v Kč, s přesností na dvě desetinná         | Vychází se z předpokladu, že zveřejněný       |                                         | |      | místa.                                     | výkaz slouží širší veřejnosti.                |                                         | | 4.   | V předepsaných výkazech jsou vybrané       | Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty       | * § 3 odst. 3 vyhlášky 410              | |      | účetní jednotky povinny vykazovat          | v nulové výši se neuvádějí, opět              |   a přílohy 1 až 3 vyhlášky 410         | |      | i nulové položky.                          | podmínka větší srozumitelnosti pro širší      | * § 5 odst. 3 a                         | |      |                                            | veřejnost.                                    |   § 6 odst. 3 vyhlášky 504              | | 5.   | Na základě povinnosti vyplývající          | Na účetní jednotky účtující podle vyhlášky    | * § 2 odst. 3 a                         | |      | z přílohy č. 3 k technické vyhlášce1       | č. 504/2002 Sb. se nevztahují povinnosti      |   § 6 odst. 8 písm. l)                  | |      | je stanovena povinnost pro vybrané         | stanovené technickou vyhláškou, tzn. že       |   zákona o účetnictví                   | |      | organizace sestavovat a předávat           | nepředkládají účetní závěrku podle            | * příloha č. 3                          | |      | mezitímní účetní závěrku v termínech       | uvedeného právního předpisu                   |   k vyhlášce 383/2009 Sb.               | |      | k 31. 3.;  k 30. 6. a 30. 9.               | a nesestavují podle tohoto předpisu           |                                         | |      |                                            | ani mezitímní účetní závěrku. Platí           |                                         | |      |                                            | podmínka ročního vykazování pro               |                                         | |      |                                            | veřejnost, což neznamená, že by si pro        |                                         | |      |                                            | sebe účetní jednotka nemohla sestavovat       |                                         | |      |                                            | měsíční výkazy pro potřeby vlastní            |                                         | |      |                                            | informovanosti.                               |                                         | | 6.   | Příloha č. 5 jako doplňující vysvětlující  | Příloha se sestavuje popisným                 | * § 18 odst. 1 písm. c)                 | |      | dokument je pro vybrané organizace         | způsobem nebo ve formě tabulek                |   zákona o účetnictví                   | |      | koncipována na odlišné bázi a má           | k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti    | * § 45 odst. 1 až 4 a                   | |      | odlišnou strukturu i obsah.                | předkládaných informací. Obsah je             |   § 47 a 48 vyhlášky 410                | |      |                                            | naprosto odlišný, zaměřený na uživatele,      | * § 29 a 30 odst. 1 až 6                | |      |                                            | kterým by měla být podle předpokladu          |   vyhlášky 504                          | |      |                                            | širší veřejnost, kterou zajímají odlišné      |                                         | |      |                                            | informace než ty, které PO uvádí pro CSÚIS2.  |                                         | | 7.   | Směrná účtová osnova je členěna            | Směrná účtová osnova je členěna               | * příloha č. 7 vyhlášky 410             | |      | na účtové třídy, účtové skupiny            | na účtové třídy a účtové skupiny.             | * příloha č. 3. vyhlášky 504            | |      | a syntetické účty. Členění směrné          | Směrná účtová osnova neobsahuje               | * § 31 odst. 1 až 4 vyhlášky 504        | |      | účtové osnovy je závazné.                  | syntetické účty. Syntetické účty              |                                         | |      |                                            | si stanoví účetní jednotka podle svých        |                                         | |      |                                            | potřeb, což je opět jedna z výhod             |                                         | |      |                                            | potřebného zaměření podle specifik            |                                         | |      |                                            | vyplývajících ze specifik finančního          |                                         | |      |                                            | hospodaření.                                  |                                         | | 8.   | Významná informace v účetních závěrkách    | Účetní jednotka účtuje položky                | * § 19 odst. 6 zákona o účetnictví      | |      | vybraných organizací je informace          | dlouhodobého nehmotného                       | * § 11 a 14 vyhlášky 410                | |      | o ocenění dlouhodobého nehmotného          | a dlouhodobého majetku ve výši ocenění,       | * § 7 odst. 1 a § 8 odst. 5             | |      | majetku s cenovým prahem nad               | které určí sama, a vyhlásí je pouze           |   vyhlášky 504                          | |      | 60 tis. Kč a hmotného majetku              | prostřednictvím vnitřního předpisu.           |                                         | |      | u samostatných movitých věcí nebo          |                                               |                                         | |      | souboru movitých věcí nad 40 tis. Kč.      |                                               |                                         | | 9.   | Směrná účtová osnova obsahuje              | Směrná účtová osnova tento syntetický         | * § 11 odst. 6 vyhlášky 410             | |      | i syntetický účet 018-Drobný               | účet neobsahuje.                              | * § 7 odst. 5 vyhlášky 504              | |      | dlouhodobý nehmotný majetek.               | Položka „A. I.4. Drobný dlouhodobý            |                                         | |      |                                            | nehmotný majetek“ obsahuje nehmotný           |                                         | |      |                                            | majetek, zejména nehmotné výsledky            |                                         | |      |                                            | výzkumu a vývoje, software, ocenitelná        |                                         | |      |                                            | práva a ostatní dlouhodobý nehmotný           |                                         | |      |                                            | majetek. Jeho doba použitelnosti je delší     |                                         | |      |                                            | než jeden rok a ocenění jedné položky         |                                         | |      |                                            | je v částce 7 000 Kč a vyšší                  |                                         | |      |                                            | a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, za            |                                         | |      |                                            | kterou byl pořízen nejpozději                 |                                         | |      |                                            | 31. prosince 2002, a to až do doby            |                                         | |      |                                            | vyřazení. Tento syntetický účet se            |                                         | |      |                                            | ukazuje jako nadbytečný.                              |                                         | | 10.  | Směrná účtová osnova obsahuje              | Směrná účtová osnova tento syntetický         | * § 14 odst. 6 vyhlášky 410             | |      | i syntetický účet 028-Drobný               | účet neobsahuje.                              | * ČÚS 710 bod 5.3 a 6.3                 | |      | dlouhodobý hmotný majetek.                 | Položka „A. II.7. Drobný dlouhodobý           | * § 8 odst. 9 vyhlášky 504              | |      |                                            | hmotný majetek“ obsahuje movité věci,         |                                         | |      |                                            | popřípadě soubory movitých věcí se            |                                         | |      |                                            | samostatným technicko-ekonomickým             |                                         | |      |                                            | určením, jejich doba použitelnosti je delší   |                                         | |      |                                            | než jeden rok a ocenění jedné položky         |                                         | |      |                                            | je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku      |                                         | |      |                                            | 40 000 Kč, za kterou byl pořízen              |                                         | |      |                                            | nejpozději 31. prosince 2002, a to až         |                                         | |      |                                            | do doby vyřazení.                             |                                         | |      |                                            | Tento syntetický účet se ukazuje              |                                         | |      |                                            | jako nadbytečný.                              |                                         | | 11.  | Fondy vytváří účetní jednotka podle        | Položka „A. I.2. Fondy“ obsahuje              | * § 27 odst. 1 a 2 vyhlášky 410         | |      | obecně závazných věcně příslušných         | účelové zdroje vytvořené buď ze zisků         | * ČÚS č. 704 Fondy                      | |      | předpisů. Směrná účtová osnova             | po zdanění dosažených účetní jednotkou        | * § 137 zákona č. 561/2004 Sb.          | |      | obsahuje syntetické účty pro fondy         | v předcházejících účetních obdobích,          | * § 18 odst. 2 vyhlášky 504             | |      | a tvorba a užití finančních (peněžních)    | nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní         |                                         | |      | fondů se účtuje podle ČÚS č. 704 Fondy.    | jednotkou převodem, anebo přechodem           |                                         | |      |                                            | od jiných osob aktiv v souladu                |                                         | |      |                                            | se zvláštními právními předpisy. Uvádí        |                                         | |      |                                            | se zde rovněž část výtěžku veřejných          |                                         | |      |                                            | sbírek podle zvláštního právního předpisu     |                                         | |      |                                            | určená k použití na předem stanovený          |                                         | |      |                                            | účel a hodnota bezúplatně nabytých            |                                         | |      |                                            | zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje         |                                         | |      |                                            | účetní jednotky vytvářené podle zvláštních    |                                         | |      |                                            | právních předpisů, stanov, statutů nebo       |                                         | |      |                                            | jiných zřizovacích listin, zakladatelských    |                                         | |      |                                            | listin, interních předpisů účetní jednotky    |                                         | |      |                                            | nebo na základě rozhodnutí oprávněného        |                                         | |      |                                            | orgánu účetní jednotky. Fondové               |                                         | |      |                                            | hospodaření se ukazuje čím dál více           |                                         | |      |                                            | jako 
relikt
dřívějšího způsobu hospodaření. | | | | | V současnosti se otázka fondového | | | | | hospodaření a jeho podoba často diskutuje. | | | 12. | Technické zhodnocení provedené | Za dlouhodobý nehmotný a hmotný | * § 11 a 14 odst. 3 písm. f) | | | ve stanovených částkách zvyšuje | majetek se považuje technické | vyhlášky 410 | | | ocenění nehmotného a hmotného majetku | zhodnocení od částky stanovené | * § 28 odst. 5 zákona | | | stanoveného vyhláškou v uvedených | zákonem o daních z příjmů. Tato | o účetnictví | | | paragrafech. | skutečnost zásadním způsobem ulehčuje | * § 7 odst. 2 vyhlášky 504 a | | | | posuzování správnosti financování | * § 8 odst. 4 písm. f) a g) | | | | a účtování zejména ze strany různých | vyhlášky 504 | | | | kontrolních orgánů. | | | 13. | Do ocenění dlouhodobého nehmotného | Do ocenění dlouhodobého nehmotného | * § 26 odst. 1 písm. c) vyhlášky 410 | | | a hmotného majetku se zahrnuje i
dotace
| a hmotného majetku se zahrnuje i
dotace
| * § 18 odst. 1 vyhlášky 504 | | | poskytnutá na pořízení jmenovaného | poskytnutá na pořízení jmenovaného | | | | majetku. Účtuje se samostatně na účtu | majetku a eviduje se na syntetickém | | | | 403-transfery na pořízení dlouhodobého | účtu 901 v příslušné analytice. | | | | majetku a vykazuje v pol. rozvahy C. I.3. | Případné rozpouštění je ve stejném | | | | | režimu jako u PO. | | | 14. | Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek | Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek | * § 66 odst. 1 až odst. 9 | | | odpisují vybrané organizace podle § 28 | odpisují NO podle § 28 odst. 1 až 6 | vyhlášky 410 a | | | odst. 1 až 6 zákona o účetnictví. | zákona o účetnictví. Pro odpisování v NO | * ČÚS 708 Odpisování DM | | | Účetní odpisy jsou řízeny vyhláškou | neexistuje ČÚS. Vzhledem k odlišnému | * § 38 odst. 1 až odst. 10 | | | a ČÚS 708 velmi podrobně. | režimu odpisování v PO je potřeba | a § 39 vyhlášky 504 | | | | prověřit dosavadní způsoby odpisování | | | | | a nastavit odpisové plány, pokud zůstane | | | | | ŠPO majetek k odpisování (podle | | | | | zakládající listiny). | | | 15. | Opravné položky k veškerému majetku. | Opravné položky v NO jsou vytvářeny | * § 65 odst. 1 až 9 vyhl. 410 | | | Vybrané účetní jednotky jsou povinny | pouze za účelem optimalizace daňové | * ČÚS 706 Opravné položky | | | tuto účetní metodu užívat a vytvářet | povinnosti. Účetní opravné položky | a vyřazení pohledávek | | | opravné položky k veškerému majetku. | účetní jednotka ŠPO nevytváří k žádné | * § 37 odst. 1 až 9 vyhlášky 504 | | | Nová účetní metoda zavedená | položce aktiv. | * § 8 a 8a zákona č. 593/1992 Sb. | | | u vybraných organizací ve vztahu | Metoda vychází z
interpretace
| | | | k zásadě opatrnosti. | nevýznamnosti této informace pro uživatele. | | | 16. | Nová účetní metoda - tvorba (účetních) | Tvorba rezerv je v NO umožněna | * § 67 odst. 1 až 4 vyhlášky 410 | | | rezerv. Vybrané účetní jednotky | pouze ve smyslu ustanovení § 7, 9 a 10 | * ČÚS 705 Rezervy | | | jsou povinny tuto účetní metodu užívat. | zákona č. 593/1992 Sb. | * § 40 odst. 1 až 7 vyhlášky 504 | | | | Účetní rezervy NO nevytvářejí. | | | | | Metoda vychází z
interpretace
| | | | | nevýznamnosti této informace pro uživatele. | | | 17. | Metoda časového rozlišení a dohadných | Metoda časového rozlišení a dohadných | * § 3 odst. 1 zákona o účetnictví | | | účtů je metoda povinně používaná | účtů je metoda povinně používaná | * § 69 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky 410 | | | u vybraných organizací. | i u NO, ale uplatňuje se pouze | * § 17 odst. 1 vyhlášky 504 | | | | z hlediska významnosti a na základě | * § 25 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky 504 | | | | uvážení účetní jednotky, která označí | | | | | tituly ve vnitřním předpisu. | | | 18. | Kursové rozdíly vznikající při ocenění | Kursové rozdíly vznikající při ocenění | * § 70 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky 410 | | | majetku a závazků uvedených v § 4 | finančního majetku a závazků uvedených | * § 42 odst. 1 až odst. 6 vyhlášky 504 | | | odst. 12 zákona o účetnictví | v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku | | | | k okamžiku uskutečnění účetního případu, | uskutečnění účetního případu se uvádějí | | | | ke konci rozvahového dne nebo | podle povahy ve výkazu zisku a ztráty | | | | k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje | v položce „A. V.21 Kursové ztráty“ nebo | | | | účetní závěrka, se účtují prostřednictvím | v položce „B. IV.16. Kursové zisky“. | | | | příslušných účtů nákladů a výnosů. | (6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci | | | | Výjimečně se účtuje na rozvahový účet | rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, | | | | 405-Kursové rozdíly. | ke kterému se sestavuje účetní závěrka, | | | | | s výjimkou mezitímní účetní závěrky, | | | | | se uvádějí: | | | | | a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty | | | | | v položce „A. V.21 Kursové ztráty“ | | | | | nebo v položce „B. IV.16. Kursové | | | | | zisky“, pokud se jedná o kursové | | | | | rozdíly zjištěné na účtech účtových | | | | | skupin 21, 22 a 26, | | | | | b) podle povahy v rozvaze (bilanci) | | | | | v položce aktiv „B. IV.3. Kursové | | | | | rozdíly aktivní“ nebo v položce | | | | | pasiv „B. IV.3. Kursové rozdíly | | | | | pasivní“, pokud se jedná o kursové | | | | | rozdíly zjištěné na účtech účtové | | | | | skupiny 06 a na účtech pohledávek, | | | | | závazků, úvěrů a finančních výpomocí. | | | | | Je to otázka četnosti a fluktuace | | | | | těchto položek v případných | | | | | transformovaných řízených | | | | | příspěvkových organizacích. | | | 19. | Použití ocenění majetku v reálné hodnotě | Ocenění v reálné hodnotě NO | * § 24, 25 a 27 zákona o účetnictví | | | je za stanovených podmínek ve vybraných | používají ve smyslu zákona | * § 60, 61, 63 a 64 vyhlášky 410 | | | organizacích povinné (např. při prodeji | o účetnictví a vyhlášky výhradně ve | * § 34, 35, 36, 36a vyhlášky 504 | | | majetku). | spojení s operacemi na finančním trhu | | | | § 27 odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví | a ve spojení s operacemi s cennými papíry | | | | | či jinými finančními nástroji. | | | | | Vychází to z předpokladu, že ŠPO není | | | | | vytvářena tak, aby její činností byl prodej | | | | | majetku, a tato informace, i kdyby k ní | | | | | došlo, je pro uživatele nevýznamná. | | | | | Pokud by přece jen k podobným | | | | | transakcím docházelo, ŠPO informuje | | | | | o této skutečnosti v příloze ÚZ. | | | 20. | Podrozvahové účty | Podrozvahové účty definuje pouze český | * § 47, 48, 49, 49, 50, 51, | | | V případě skutečností, které jsou | účetní standard č. 401 Účty a zásady | 52, 53 a 54 vyhlášky 410 | | | předmětem účetnictví, avšak nejsou | účtování na účtech v bodě 2.5. | * ČÚS č. 701 Účty a zásady účtování | | | splněny všechny podmínky pro | Podrozvahové účty. | na účtech, oddíl 5. | | | provedení účetního zápisu v hlavní | Konstrukce je zcela odlišná od té, jež | - podrozvahové účty | | | knize, uvádí účetní jednotka tyto | je předepsaná podle vyhlášky 410. | * ČÚS č. 401 Účty a zásady účtování | | | skutečnosti na podrozvahových účtech | Směrná účtová osnova pro NO | na účtech, bod 2.5. | | | v souladu s obsahovým vymezením | stanoví pro podrozvahové účty | - podrozvahové účty | | | podle § 49 až 54, pokud náklady | skupinu 97-99 a nic bližšího. | | | | na získání informace nepřevýší přínosy | Z toho důvodu je možné částečně | | | | plynoucí z této informace nebo se | převzít i konstrukci podrozvahových | | | | informace nepovažuje za významnou | účtů, pokud dosavadní náplň vyhovuje | | | | podle § 19 odst. 6 zákona. Při posuzování | nebo se zcela od koncepce užívané | | | | skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona | v dosavadní PO zcela nebo | | | | účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda | částečně odklonit. | | | | jsou splněny podmínky pro účtování | | | | | v knize podrozvahových účtů. V případě, | | | | | že ano, účtuje o skutečnostech podle | | | | | § 25 odst. 2 zákona v knize | | | | | podrozvahových účtů až do okamžiku, | | | | | kdy nejsou již splněny podmínky | | | | | pro účtování v knize podrozvahových účtů. | | | +------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+
1 vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů
2 Centrální systém účetních informací státu
 
Závěr
Výše uvedené rozdíly jsou zpracovány dle vyhlášek platných k datu 2. 12. 2013. Jsou avizovány změny jak vyhlášky 410/2009 Sb., tak změny vyhlášky 504/2002 Sb., které mají vejít v platnost s nástupem roku 2014. Domníváme se, že navrhované změny uvedené v návrhu novel obou vyhlášek nebudou mít podstatný vliv na uvedený způsob nahlížení na danou problematiku. Námi předložená problematika by měla posloužit odborné veřejnosti jako jeden z aspektů, které by se při dalším rozhodování měly brát v úvahu. I když dojde k určitým úpravám účetních postupů, uživatelé, kterých se bude proces transformace v budoucnu týkat, se budou umět pružně přizpůsobit na základě pochopení dané problematiky a budou účelně a efektivně postupovat včetně zohlednění zakomponování specifických podmínek na základě provedených ekonomických analýz, případně využijí nabízených dodavatelských služeb.
Informaci považujeme za významnou již z toho důvodu, že poslední dobou je zaznamenána zvýšená aktivita v komunikaci odpovědných i dobrovolných iniciativ při usuzování na možnosti zlepšení ve fungování neziskového sektoru, která se vztahuje i na resort školství. Mezi starosty zejména malých obcí se plošně diskutuje myšlenka svazkového školství. Na veřejných fórech je známá dnes již široce diskutovaná problematika vhodnosti dosavadní příspěvkové organizačně-právní formy pro některé neziskové organizace a možnosti jejich odlišného uspořádání. Účetní pracovníci se bezesporu stanou součástí těchto procesů a měli by mít v této účetní oblasti určitý "informační náskok". Není vyloučeno, že právě na ně bude směrována převážná část ekonomických dotazů. Bude jen k užitku věci, když budou schopni plnou měrou splnit očekávání a informační potřeby třetích stran. K tomu by mohlo přispět i toto zamyšlení. Končíme s přesvědčením, že konečný efekt případné, dobře připravené transformace se musí v blízké budoucnosti ukázat jako ziskový pro celou společnost, a nejen z hlediska finanční úspory. K dané problematice se budeme i nadále opakovaně vracet.