Věcná břemena a věcné právo od roku 2014

Vydáno: 23 minut čtení
Věcná břemena a věcné právo od roku 2014
Ing.
Ivana
Schneiderová
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
Ing.
Zdeňka
Přibylová
1. Věcná břemena
Stručný právní výklad:
Nové vymezení v § 498 NOZ nemovitá věc:
... „pozemky..., stavby umístěné na pozemku jakož i věcná práva k nim...“.
Mezi věcná práva patří i věcná břemena (dále jen „VB“). Z definice je právně odvozeno, že je-li VB zřízeno k pozemku ve prospěch jiného pozemku, nebo jiné osoby k tíži nemovité věci
má toto právo povahu věci nemovité.
(Pokud je obec oprávněná k VB, jedná se o pozemek jiného vlastníka, obec má k němu právo VB.)
Zatížení své nemovité věci služebností (Obec je povinná k VB, pak se jedná o pozemek ve vlastnictví obce, právo má jiná osoba.).
Právní výklad:
„...jedná se podstatou o dispozici nemovitou věcí, ne o převod ve smyslu § 85 zákona o obcích1).“
V případě povinnosti obce k VB věcnému břemenu by se pak jednalo
o poskytnutí služby.
1.A Účetní a ostatní souvislosti u VB, kde je obec povinná (zatížení nemovitosti ve vlastnictví obce VB)
Schvalování zřízení VB, kde bude obec povinná
Nadále bude úkon schvalovat rada obce, kde není rada zřízena, tak starosta obce.
Účetní evidence
Eviduje se majetek
v hodnotě svého ocenění (ne v hodnotě úplaty za VB, viz níže),
který je zatížený věcným břemenem na analytice „majetek zatížený VB“. Analytika může být v pozici „AU“, „orj“, „org“, stačí však i jiná evidence, např. možnost výběru z karet majetku, kde je údaj o VB zaveden poznámkou, nebo jinou možností, dle které jde masky sestav z majetkového registru třídit. Tento poslední způsob členění je způsob „zajištění jinými nástroji“ (postup dle Českého účetního standardu [dále jen „ČÚS“] 701 bod 4.2. písm. b).
Okamžik uskutečnění účetního případu
Upozorňujeme na ustanovení NOZ:
Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu.
V případě, že řešíme poskytnutí VB jako služby mimo režim nemovitého majetku, tak bychom v případě pohledávky a výnosu a změny analytiky k majetku zatíženém VB měli účtovat k datu zápisu do katastru nemovitostí, které je od roku 2014 shodné s datem právních účinků = datum podání návrhu na vklad.
Odměna za zřízení VB
Jedná se o právo, dispozici, tj. službu. Z hlediska DPH se jedná o zdanitelné plnění. Účtujeme zpravidla na účet 602, výši přijatého plnění nadále účetně není nikde potřeba evidovat. Lze výši úplaty za zřízení VB zapsat do poznámky na kartu majetku, ale povinné to není. Položka příjmu dle vyhlášky o rozpočtové skladbě: 2119.
Další povinnosti od 2014
Citace materiálu 2014 novely ČÚS pro vybrané účetní jednotky (dále jen „VÚJ“).
ČÚS 706, od 2014 doplněn bod 3.11.:
„Postupem podle bodu 4.1. účtuje účetní jednotka také k okamžiku, ke kterému se stane osobou povinnou z věcného břemene k pozemku a stavbě, s výjimkou užívacího práva, kterým byly pozemek nebo stavba zatíženy, a to v souladu s § 65 odst. 2 vyhlášky a body 3.4. a 3.5.“
Pokud v případě zřízení VB dojde k významnému (20%) snížení hodnoty pozemku, měli bychom vytvořit k zatíženému majetku opravné položky. Vyhodnocení a aplikace opravných položek vlivem VB jsou povinné až od 2014.
Poznámka:
Zjištěná cena nemovitosti se sníží o cenu věcného břemena na ní váznoucího zjištěnou podle § 16 b zákona č. 151/1997 Sb., nejvýše však o 80% zjištěné ceny nemovitosti.
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 151/1997 Sb.“)
Oceňování věcných břemen
(1) Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši
obvyklé ceny.
(2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže
lze zjistit roční užitek
ze smlouvy nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena.
(3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva,
nejvýše však pěti.
(4) Patří-li právo určité osobě
na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem
ročního užitku.
(5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje
se právo jednotně částkou 10 000 Kč.
(6) Reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě nebo v rozhodnutí příslušného orgánu. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.
(7)
Právo zřízené jinak než věcným břemenem
obdobné služebnosti nebo reálnému břemenu se oceňuje podle odstavců 1 až 6.
1.B Účetní a ostatní souvislosti u VB, kde je obec oprávněná (VB ve prospěch obce na pozemku jiného vlastníka)
Schvalování VB, kde bude obec oprávněná
Dle § 85 zákona o obcích se jedná o pořízení věci nemovité, tj. od roku 2014 musí schvalovat zastupitelstvo.
Účetní evidence od 2014
Upřesňující odpovědi MF na dotazy krajů.
1.
Na syntetickém účtu (dále jen „SÚ“) 029 se budou povinně evidovat pouze věcná břemena, kdy VÚJ je z VB oprávněna, která vznikla od 1.1.2014. U starších VB jde o možnost takto postupovat, nikoliv povinnost, zejména vzhledem k efektivnosti a významnosti takového postupu (
kontinuita
vykazování).
2.
VB, která jsou či budou součástí ocenění stavby, jsou a budou vykazována v položce „A. II.3. Stavby“ rozvahy, k žádnému přeúčtování nedojde.
Komentář
U nově vzniklých VB, kde je obec oprávněná, se bude rozhodovat nejprve o tom, zda vznikly jako výdaj související s pořízením stavby. To budou VB vzniklá v době pořizování majetku; v době, kdy je majetek veden na účtu 042-Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Tato VB budou vstupovat do ocenění majetku jako výdaj související s pořízením bez ohledu na výši jejich ocenění a nebudou evidována samostatně. K platbě za tato VB se použije položka 6121, účet 042.
V případě, že VB vznikne až po zařazení majetku do užívání, bude se evidovat na účtu 029, při pořízení rovněž přes 042, ale s položkou 6129.
Okamžik uskutečnění účetního případu
Upozorňujeme na ustanovení NOZ:
Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu.
Měli bychom účtovat k datu zápisu do katastru nemovitostí, které je od roku 2014 shodné s datem právních účinků = datum podání návrhu na vklad.
Toto datum je zároveň i v souladu s účetními předpisy. Dle ČÚS 701 při převodu nemovitosti (případy, kdy je obec oprávněná k VB) je okamžik uskutečnění účetního případu datum podání návrhu na vklad.
Problém ocenění na účtu 029:
Poprvé se setkáváme ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“), s obsahem položky „Ostatní dlouhodobý majetek“, kdy u části obsahu, tj. u VB, není uvedena podmínka ocenění pro zařazení do příslušné vykazované položky (účet 029). U drobného dlouhodobého i dlouhodobého majetku bylo vždy uvedeno v obsahovém vymezení buď „bez ohledu na výši ocenění“ nebo určeny hranice ocenění, od které se má drobný dlouhodobý nebo dlouhodobý majetek evidovat, případně k tomu byla zmocněna účetní jednotka vnitřním předpisem. U VB není předpisem uvedeno „bez ohledu na výši ocenění“, ale ani nejsou předpisem definovány jiné ocenění nebo jiný postup.
Na dotaz od jaké výše ocenění se mají VB, kde je ÚSC oprávněný, evidovat, odpovědělo MF krajům (obdobně s významností MF argumentoval i při vypořádání připomínek):
VB na straně oprávněného dle aktuálního účinného znění § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb. nemá podmínku „bez ohledu na výši ocenění“, aplikuje se tedy hladina významnosti stanovená pro dlouhodobý majetek obecně zákonem o účetnictví.
Trochu problémem je, že zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), žádnou hladinu významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku stanovenu nemá.
K významnosti lze najít v ZU toto:
(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a
posuzují se z hlediska významnosti.
Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná,
je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace.
Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen „uživatel“);
u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.
Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.
Obecně o významnosti ještě pojednává ČÚS 701 v bodě 6.5.
6.5.
Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví
je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 6 zákona). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem,
nebo podle vnitřního předpisu,
který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.
ZU mluví o konkrétní významnosti ve vztahu k ocenění dlouhodobého hmotného majetku jen v §19 odst. 6, a to u územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“), jen ve vztahu k dotacím, a jen u dlouhodobých samostatných movitých věcí nebo jejich souborů, a to při jejich vykazování (ne při evidování) o 40 tis. Kč. Nikde jinde zákon o účetnictví nezmiňuje stanovit možnost významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku.
Názor, že je možné aplikovat významnost, však MF zveřejňuje poněkolikáté, např. reakce na připomínku č. 174 od kraje Vysočina u vypořádání připomínek k novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1.1.2014.
Varianty postupu ocenění a rizika
a)
Evidence na 029 bez ohledu na výši ocenění Např. do 1 Kč. Je to možné, ale je zde riziko, aby kontroloři nenapadli nadhodnocování aktiv (riziko je však nízké, protože u ÚSC se problémy nadhodnocení aktiv zatím moc neřeší), když v obsahovém vymezení položky Ostatní dlouhodobý majetek k části týkající se VB text „bez ohledu na výši ocenění“ není uveden. Nevýhodou varianty za a) je pracnost s evidencí a odpisováním i bezvýznamných VB.
b)
Evidence od 40 tis. Kč Hranice 40 tis. Kč je „tradiční hranicí pro evidenci dlouhodobého majetku“, je to očekávatelná volba, ale není stanovena metodou, jakou se má určovat významnost. Je „hodně“ nepřímo odvoditelná od § 19 ZU. Její použití doporučujeme „vyjednat“ s metodiky příslušného kraje. Riziko výtek od kontrolních orgánů je vyšší než u varianty za a).
c)
Evidence VB dle významnosti stanovené dle pravidel, jak se u stanovení významnosti má postupovat. Zjednodušeně jde o metodu: „stanovení souhrnné nejvyšší možné nesprávnosti ve vztahu k četnosti případů“. Např. si stanovíme, že nejvyšší možná nesprávnost je 0,5% aktiv netto, a počet nabytých VB za rok činí průměrně asi 50. Při aktivech netto 50 mil. Kč by se jednalo o hranici 5 tis. Kč. (50 mil. x x 0,5% děleno 50). Pro volbu varianty c) je argument aplikace ČÚS 701 s přihlédnutím k odpovědím MF poměrně silný a nemělo by dojít k výtkám od kontrolních orgánů. Možnost diskusí s kontrolory by se dala očekávat u větších měst, kde by takto vypočtená významnost mohla dosáhnout např. částky i vyšší než 500 tis. Kč (to je již věc odvahy účetní jednotky, co je schopná si obhájit).
Podmínka aplikace významnosti
musí být doplněna do vnitřního předpisu k účetní metodě ocenění VB.
Poznámka:
Ze strany MF to spíše směřuje na obecnou významnost z hlediska uživatelů výstupů účetní závěrky a její stanovení ve vnitřním předpise. Tento postup neobsahuje jen stanovení významnosti ve výši procentní hranice, jsou tam i jiné limity a jejich vzájemná kombinace. Je možné obdobně jako u účtu 408 x % z aktiv (brutto nebo netto) nebo X tis. (třeba těch 40 tis. Kč).
Doba odpisování
Odpověď z MF
Doba odpisování VB - Je-li VB sjednáno na dobu určitou, pak doporučujeme dle této doby. Je-li sjednáno dle životnosti příslušného majetku, pak dle této životnosti. V ostatních případech dle posouzení samotné ÚJ2) a konkrétních podmínek, typu VB atd.
Lze postupovat dle odpovědi MF a doplnit doby odpisování VB do odpisového plánu. U VB např. práva jízdy, chůze..., doporučujeme si zvolit jednotnou dobu životnosti, např. 15, 20, 30 let. Vhodný je rovnoměrný způsob odpisování.
Doporučujeme věnovat pozornost VB ke stavbám, které se po dokončení prodávají, případně vkládají do obchodních společností, přesto nadále sjednává obec VB ke stavbě svým jménem a na svůj účet (plynovody, kanalizace...).
Toto bychom doporučily vyřadit ihned po vzniku VB. Doporučení volíme s tímto argumentem: Pokud bychom zřídili VB v průběhu výstavby, tak bude součástí stavby.
V případě prodeje stavby dojde společně se stavbou k vyřazení VB. Pak se nabízí stejně naložit s VB zřízeným následně k již prodané stavbě. Jen u VB na již prodané věci by to znamenalo zaevidování na dlouhodobý majetek a hned jeho vyřazení, tj. zúčtování do nákladů.
Kategorizace
Odpověď z MF
Kategorizace věcných břemen - Doplnění do přílohy č. 1 ČÚS 708 nebylo shledáno jako nezbytné.
Příloha 1 k ČÚS 708 však žádný kód vhodný pro kategorizace VB neobsahuje. Naproti tomu ČÚS 708 ve znění na rok 2014 však vyžaduje přidělení kódu ke každému hmotnému odpisovanému majetku.
Naše doporučení ke kategorizaci VB
Pokud vám program umožní žádnou kategorizaci nevybrat (nevyplnit ji na kartě majetku), tak bez kategorizace. Pokud musíte nějaký kód napsat, tak je možné zvolit např. 24.20.89 „ostatní inženýrské stavby j.n.“ Ale asi lze pak zvolit jakýkoliv kód kategorizace (protože žádný odpovídající kód VB příloha č. 1 ČÚS 708 neobsahuje), případně požádat dodavatele programu, zda by neurčil nějaký kód „neidentifikovatelného dle přílohy č. 1“, nebo aby program nepožadoval určení kategorizace jako povinný údaj.
Poznámka
Nehmotný majetek se také odpisuje a přitom se nemusí kategorizovat dle přílohy č. 1.
Možné nejasnosti
1.
Pokud stanovíme významnost ocenění u VB nad 40 tis. Kč, znamená to, že VB oceněné např. 3-40 tis. Kč se povedou na drobném dlouhodobém hmotném majetku
(dále jen „DDHM“)
na účtu 028?
Ne, neznamená. Obsahově se na DDHM vedou samostatné movité věci a soubory věcí. VB v ocenění od 3 tis. Kč (případně dle spodní hranice stanovené účetní jednotkou) do 40 tis. Kč by se pak pořídilo jako provozní majetek např. na účtu 549, s položkou 5169 (položka 5169 zůstala pro VB ve vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „vyhláška o RS“]).
2. Můžeme nadále vést VB na 018, 019 nebo 014?
Ne, měli byste je převést na účet 029 pro uvedení evidence do souladu s obsahovým vymezením, včetně oprávek 07x. V případě evidence na 018 by bylo nutné při převodu na účet 029 účtovat o změně metody, tj. přes účet 406.
Možné zápisy pro převod:
-
Například z MD 019: 029/D 019; MD 079/D 089;
-
Například z MD 018: 029/D 018; MD 078/D 406.
Rozšířený postup by byl v dopočtu oprávek k 31.12.2013 zápisem MD 406/D 089.
3.
Co s VB, kde jsme oprávnění, která vedeme v podrozvaze?
Obsahově evidenci VB žádný účet podrozvahy nevyhovuje, vhodné vyřadit (toto je jen názor, podrozvaha má i obecné účty, kde je evidence VB možná, zde je to na rozhodnutí ÚJ). Není však povinnost VB vzniklá do konce roku 2013 převádět na účet 029. VB byla pravděpodobně pořízena jako náklad, převodem na 029 by se musel využít účet 406, který má vliv na celkové posuzování výsledku hospodaření (dále jen „VH“). Když převod na 029 VB vzniklých před 2014 není předpisem dán povinně, je možná zbytečné zvyšovat nepřehlednost v oblasti VH, která je díky účtům 406 a 408 již takto značná.
4.
Co s VB, kde jsme oprávnění, které evidujeme v operativní evidenci?
Od 2014 již zahájit evidenci v rozvaze, není však třeba operativní evidenci nijak likvidovat, jen se evidovaný stav může „zafixovat“ ve vztahu k 31.12.2013. Nikdo by ani nebránil v částečné duplicitní evidenci, operativně si můžete evidovat, cokoliv, co vám připadá, že je pro vás informací důležitou, či zajímavou...
5.
Co s VB, kde jsme oprávnění, a vznikly do konce roku 2013 a neevidujeme je nikde?
Nic. Nezabýváme se jimi. Můžeme je vyhledávat a přes 406 zařazovat na 029, ale není to povinné ani nijak zvlášť přínosné.
6.
Jak budeme evidovat bezúplatně nabytá VB? Jako s nulovou pořizovací cenou? Tj. nebudeme je nikde evidovat?
To bohužel není tak jednoduché. Bezúplatně nabytý majetek se oceňuje reprodukční pořizovací cenou (dále jen „RPC“). Musí se ocenit dle vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), případně znaleckým posudkem. Dle výše ocenění se buď zařadí na účet 029, nebo se zaúčtují do provozních nákladů. Z majetkového hlediska bychom nemuseli oceňovat ta VB, která vstupují do pořizovací ceny stavby. Z hlediska daňového však od roku 2014 je dar u obcí zdanitelným příjmem. Takže ocenění darovaného VB budeme potřebovat i pro daňové účely.
Při ocenění RPC budeme vycházet z ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., konkrétně § 16b Oceňování hřevných břemen:
(1) Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši
obvyklé ceny.
(2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže
lze zjistit roční užitek
ze smlouvy nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena.
(3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva,
nejvýše však pěti.
(4) Patří-li právo určité osobě
na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem
ročního užitku.
(5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje
se právo jednotně částkou 10 000 Kč.
(6) Reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě nebo v rozhodnutí příslušného orgánu. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.
(7)
Právo zřízené jinak než věcným břemenem
obdobné služebnosti nebo reálnému břemenu se oceňuje podle odstavců 1 až 6.
Na tomto místě se nabízelo, že doporučíme při pořizovaní VB sjednat úplatu vždy, např. 100 Kč. Ale mohlo by dojít k problémům s dodaněním.
Poznámka:
Doporučujeme pro případy nejistoty o přiměřenosti úplaty za VB prostudovat tyto odkazy:
-
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd2586v3352zdaneni-vecneho-bremene/
-
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd7842v10476uplatneni-dani-pri-zrizeni-vecnehobremene/
2. Právo stavby
Do § 14 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., tj. položka "A. II.3. Stavby“, se doplňuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti - písm. h):
h)
právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B. I. Zásoby“.
Stručný právní výklad
NOZ upravuje pojem „právo stavby“. Jedná se o věcné právo, které opravňuje osobu odlišnou od vlastníka pozemku zřídit na tomto cizím pozemku stavbu.
Právo stavby je právo dočasné s maximální délkou trvání 99 let (§ 1244 NOZ), nicméně jeho trvání je možné prodloužit. Právo stavby se bude zapisovat do katastru nemovitostí a bude jej možné převádět, dědit nebo zatížit např. zástavním právem (vlastník pozemku si však může vyhradit souhlas se zatížením práva stavby).
Vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě zřízené na jeho pozemku (platí i opačně) a po uplynutí doby práva stavby musí vyplatit stavebníkovi náhradu za stavbu, která se, pokud není dohodnuto jinak, rovná polovině hodnoty stavby.
Schvalování orgány obce
Věcné právo je definováno jako věc nemovitá, tj. stejně jako u VB by mělo zřízení práva stavby schválit jako pořízení nemovitosti zastupitelstvo.
Účetní evidence
V případě, že se pořídí právo stavby a je v úmyslu ÚJ stavbu realizovat, povede se cena práva stavby na účtu 042 „Nedokončený dlouhodobý majetek“ a bude vstupovat do ocenění pořizované stavby.
V případě, že není v úmyslu ÚJ stavbu realizovat, bude právo stavby evidováno na účtu 021 (i zde se však dle ČÚS 710 bude pořizovat přes 042, ale bude se dokončením pořízení práva stavby považovat za dokončený dlouhodobý majetek).
Právo se stavby se eviduje na účtu 021 bez ohledu na výši ocenění.
Položka při pořizování 6121, jinou vyhláška o RS pro rok 2014 nestanovila.
Další účetní postupy k právu stavby
V novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. došlo k těmto doplněním: 136. V § 55 se doplňují odstavce 9-11, které znějí:
(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby
poměrná
část hodnoty práva stavby.
(10) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby,
nevyřazuje;
ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.
(11) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do stavu způsobilého k užívání podle § 14 odst. 12 jsou náklady související s pořízením práva stavby
součástí technického zhodnocení této
stavby podle odstavce 4.
(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno e) se použije obdobně.
Kategorizace
Stejný postup jako u VB.
Doba odpisování
Dle sjednané doby práva stavby, max. 99 let.
K odpisování práva stavby bylo doplněno do § 66 vyhlášky č. 410/2009 k toto ust.:
(10) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.
V případě
pořízení stavby s využitím práva stavby ve smyslu stavby
na cizím pozemku
je potřeba zohlednit zbytkovou hodnotu:
Ve výši dle sjednané náhrady vlastníkem pozemku po uplynutí doby práva, pokud není sjednána náhrada, tak ve výši 1/2 hodnoty stavby.
Právo stavby poskytované k pozemku ve vlastnictví obce
Doporučujeme analogický postup jako u VB. Právo stavby je také věcné právo. Poskytnutí práva stavby jako dispozice, tj. v režimu služby, účet 602, případně časově rozlišit, položka 2111. Dále je potřeba dle ČÚS 701 evidovat pozemek, ke kterému má jiný subjekt právo stavby, na oddělené analytice, (org), zde bychom mohli volit jinou analytiku, než zvolenou pro VB. Dále dle smlouvy by bylo možné vést podmíněnou pohledávku na účtu 934 z předání stavby po skončení práva (když bude postavena), kdyby nebyla sjednána výše náhrady, tak ve výši poloviny). Ono je to tak, že stavba po skončení práva přejde do vlastnictví města „dle sjednané náhrady vlastníkem pozemku po uplynutí doby práva, pokud není sjednána náhrada, tak ve výši 1/2 hodnoty stavby“. Podmíněná pohledávka v podrozvaze z převzetí stavby by byla ve výši hodnoty stavby snížené o náhradu.
1 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
2 účetní jednotka