Schvalování účetní závěrky ÚSC, DSO a PO

Vydáno: 20 minut čtení
Schvalování účetní závěrky ÚSC, DSO a PO
Ing.
Zdeňka
Přibylová
1. Legislativní rámec
1)2)3)
Schvalující účetní jednotky a schvalující orgány
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou stanovy, v nichž musí být uvedeno... písm. c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob rozhodování
včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví.
Zákon neřeší, kdo má schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizaci zřízené DSO (zřejmě tříčlenný orgán DSO). Nehovoří ani o schvalování účetních závěrek školských právnických osob.
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno... písm. b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce
a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni.
Radě obce je vyhrazeno... písm. q)
schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
Tato povinnost není přenosná na starostu, pokud obec radu nemá, kompetentním schvalujícím orgánem je zastupitelstvo obce (§ 102 odst. 4).
Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno... písm. i) schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje
a schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni.
Radě je vyhrazeno...
písm. o) schvalovat účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
Rozvahový den
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku...
(mezitímní účetní závěrka není závěrkou k rozvahovému dni, nedochází k uzavírání účetních knih).
Účetní obdobím je u vybraných účetních jednotek územních rozpočtů (ÚSC, DSO, RRRS, PO) kalendářní rok. Mimořádná účetní závěrka a její schvalování připadá v úvahu např. při zrušení PO v průběhu roku.
Vyhláška č. 220/2013 Sb.
7)
Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. srpna 2013. Právní úprava vyhlášky č. 220/2013 Sb. byla
vypracována na základě ustanovení obsaženého v § 4 odst. 8 písm. w) ZÚ:
„Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy.
Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví...
w)
požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování.“
2. Organizace schvalování účetní závěrky schvalujícím orgánem
Zajištění podkladů pro schvalování účetní závěrky (§ 4-5 vyhlášky č. 220/2013 Sb.)
§ 4 Podklady ke schvalování účetní závěrky musí být schvalujícímu orgánu předloženy přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.
Výše uvedené předpokládá předložení zejména následujících podkladů:
a)
Povinné:
-
Schvalovaná účetní závěrka
- rozvaha; výkaz zisku a ztráty; příloha; přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu, pokud má účetní jednotka povinnost je zpracovávat.
-
Inventarizační zpráva
v rozsahu § 2 písm. e) vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků.
b)
Pokud jsou k dispozici:
-
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření
dle § 10 zákona č. 420/2004 Sb.,8) je-li dle ustanovení zákona vypracována.
-
Zpráva auditora
např. o ověření účetní závěrky. Ověření auditorem není obecně povinné, ale může být vyžadováno např. v souvislosti s poskytnutými dotacemi na základě stanovených dotačních podmínek.
-
Zprávy o výsledku finanční kontroly
- informace o závažných zjištěních
z provedených veřejnosprávních kontrol.
-
Zprávy z provedených interních auditů nebo jejich části,
v nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost účetnictví, pokud byly vypracovány v průběhu přípravy podkladů a schvalování účetní závěrky.
c)
Pokud si je zastupitelstvo, nebo v případě schvalování ÚZ rada vyžádá:
-
Účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem
jednak již v průběhu příprav schvalování účetní závěrky, nebo v procesu schvalování.
Zavázání členů kontrolního orgánu
zachováním mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s kontrolou
si nelze vykládat tak, že závěry z jejich kontrol nelze schvalujícímu orgánu předložit. Dle § 13 zákona č. 320/2001 Sb.,9) se vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami do konce roku 2013 řídí částí třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13 zákona o státní kontrole: „Kontrolní pracovníky může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu.“
Zákon 552/1991 Sb., byl zrušen a s účinností od 1.1.2014 se výkon veřejnosprávní kontroly na místě řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Zde tuto otázku řeší § 20 odst. 3:
„(3) Kontrolujícího nebo přizvanou osobu může povinnosti mlčenlivosti zprostit ten, v jehož zájmu tuto povinnost kontrolující nebo přizvaná osoba má, anebo ve veřejném zájmu nadřízená osoba kontrolujícího.“
Obdobná povinnost zachování a zproštění mlčenlivosti je uvedena i v § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., a zde je přitom podmínkou schválení závěrečného účtu vyvěšení závěrů z přezkoumání hospodaření.
Předkládání zpráv
Z § 5 vyhlášky č. 220/2013 Sb. nevyplývá dotčené jednotce přímá povinnost přikládat ke schvalované účetní závěrce zprávy auditora, zprávy z interního auditu, nebo zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření v případě, že nejsou v období přípravy podkladů a schvalování účetní závěrky zpracovány. Vyhláška č. 220/2013 Sb. však v § 13 k organizaci činnosti související se schvalováním účetní závěrky ukládá:
(1) Dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizuje činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka organizuje v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu (zákon o finanční kontrole) případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem (zákon o přezkoumání hospodaření) směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 5 písm. b) a c).
Z výše uvedeného je zřejmé, že od doby platnosti vyhlášky č. 220/2013 Sb. ke schvalování účetních závěrek vzniká dotčené osobě povinnost organizovat činnosti tak, aby příslušné dokumenty byly součástí podkladů pro schválení účetní závěrky. To by mělo být například promítnuto do plánu interního auditu a finančních kontrol a určení termínu pro schválení účetní závěrky tak, aby byla k dispozici zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření.
Obce, které dle zákona o finanční kontrole nemusí zřizovat útvar interního auditu,
mají povinnosti ohledně předkládání příslušných zpráv jednodušší. I zde však
existuje povinnost nahradit úkoly interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření a zabezpečit zjištění skutečností, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost účetnictví, zjištění předvídatelných rizik a finanční situace dotčené organizace.
Jiná opatření mohou spočívat například ve volbě zaměření průběžných a následných kontrol v rámci vnitřního kontrolního systému na oblast účetnictví, nebo v pověření finančního a kontrolního výboru zastupitelstvem obce úkoly v této oblasti, případně ve složitějších případech využít služeb externího auditora, nebo účetního poradce.
Pokud je ve vyhlášce č. 220/2013 Sb. uvedeno, co si může schvalující orgán vyžádat v průběhu roku a ke schválení účetní závěrky, pak z toho vyplývá, že vznesené požadavky musí projít rozhodnutím schvalujícího orgánu.
Přípravné činnosti v průběhu účetního období
(§ 13-15 vyhlášky č. 220/2013 Sb.)
Účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem, zprávy interního auditu či z finančních kontrol, případně od auditora by měly být předmětem vyžádání již při organizování činnosti příprav schvalování účetní závěrky v průběhu účetního období, aby bylo možné včas zjistit případné nedostatky a odstranit je ještě před zpracováním účetní závěrky k rozvahovému dni.
Schvalující orgán může vůči dotčené účetní jednotce, nebo vůči dotčeným osobám účetní jednotky:
a)
požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b)
požadovat předložení účetních záznamů včetně předložení mezitímních účetních závěrek, nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních závěrek či podkladů určených schvalujícím orgánem a dalších významných informací,
c)
činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním účetní závěrky a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní jednotky,
d)
požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak účetní jednotka neučinila včas a řádně.
Pro účely vyhlášky se dle § 3 rozumí:
e)
dotčenou osobou
účetní jednotky její zaměstnanec, nebo osoba pověřená touto účetní jednotkou, pokud má ve svém držení účetní záznamy a další dokumenty rozhodné pro činnosti při procesu schvalování účetní závěrky, zejména pokud zajišťuje vznik, převzetí, nebo úschovu účetních záznamů dotčené účetní jednotky, nebo pokud při své činnosti provádí posouzení těchto účetních záznamů, nebo posouzení procesů, postupů a vnitřních předpisů účetní jednotky v souvislosti se vznikem, převzetím nebo úschovou účetních záznamů.
Proces schvalování účetní závěrky
(§ 6-12 vyhlášky č. 220/2013 Sb.)
§ 6 Schválení účetní závěrky:
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených, nebo vyžádaných podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu skutečností posuzovaných podle § 4 věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tuto účetní závěrku schválí.
(2) Schvalující orgán
schválí účetní závěrku i v případě, že na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období lze prokázat též tím, že existují průkazné účetní záznamy o opravě chyb účetního období schvalované účetní závěrky provedené v následujícím účetním období, a to včetně účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující orgán nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
Vybrané účetní jednotky tedy v případě zjištění chyb v účetní závěrce k rozvahovému dni nepostupují podle § 17 odst. 7 ZÚ. Odeslanou účetní závěrku do CSÚIS10) po jejím potvrzení již znovu neotvírají, ale případné chyby, které brání jejímu schválení dle vyhlášky č. 220/2013 Sb., opraví v následujícím účetním období. Z těchto důvodů je vhodné stanovit termín schválení tak, aby byl znám výsledek přezkoumání hospodaření krajským úřadem, nebo auditorem a případná zjištění související s požadavky dle § 4 vyhlášky č. 220/2013 Sb. mohla být promítnuta opravnými zápisy do účetnictví. Opravy musí být doloženy opravnými účetními záznamy a musí být doplněny náležitosti účetních záznamů tak, aby odpovídaly platným předpisům a požadavkům schvalujícího orgánu.
Na základě přezkumu účetnictví a zjištěných nedostatků v úplnosti, správnosti, průkaznosti účetnictví, nebo v nedovoleném pozměňování dokladů [nedostatky dle § 10 odst. 3 písm. c)] nemusí být schválen závěrečný účet za běžný rok, ale po opravě těchto nedostatků v následujícím roce může být schválena účetní závěrka. Vzhledem k tomu, že závěrečný účet se schvaluje hlasováním členů zastupitelstva a těm nelze přikázat, jak mají hlasovat, nelze ani zde předjímat, že závěrečný účet neschválí. Tím spíš, když bude zdokladováno, že nedostatky zjištěné přezkumem hospodaření byly napraveny.
K § 7 Neschválení účetní závěrky
-
Z věcných důvodů (§ 7 odst. 1) - pokud nejsou splněny podmínky schválení podle § 4, posuzuje se stav účetní závěrky k rozvahovému dni včetně provedených oprav do následujícího účetního období k datu předložení podkladů schvalujícímu orgánu.
-
Z formálních důvodů (§ 7 odst. 2) - pokud nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 5 nebo podklady, které si schvalující orgán vyžádal.
Z
neschválení
účetní závěrky se pořizuje
zápis,
který obsahuje popis skutečností, pro které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění neschválení s důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění zjištěných vad. V případě neschválení z formálních důvodů se uvede, které podklady a v jakém rozsahu musí být dodatečně předloženy.
Náprava nedostatků
Na základě nedostatků uvedených v zápise odstraní dotčená účetní jednotka zjištěné vady a dodá požadované podklady ve stanoveném termínu. Pokud tak nelze učinit, informuje o tom neprodleně schvalující orgán.
Dodatečné schválení účetní závěrky
Pokud účetní jednotka zajistí ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, které byly důvodem neschválení při prvním projednání tak, aby odpovídaly požadavkům dle § 6 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 220/2013 Sb., schvalující orgán neprodleně účetní závěrku schválí. Schválí ji i v případě, že případné nenapravené skutečnosti nemají za následek to, že účetní závěrka včetně doložených oprav a doplněných podkladů neposkytuje věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky (doložené podklady obsahují drobné formální nedostatky).
§ 11 Protokol o schvalování účetní závěrky
(1) O úkonu schválení i neschválení sepisuje schvalující orgán protokol.
(2) Protokol obsahuje:
a)
identifikaci schvalované účetní závěrky,
b)
datum rozhodování o schválení, nebo neschválení účetní závěrky,
c)
identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
d)
výrok o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
e)
zápis o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3,
f)
identifikaci průkazných účetních záznamů podle § 6 odst. 3, případně popis dalších skutečností významných pro uživatele účetní závěrky,
g)
vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky, nebo k zápisu o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3, případně k dalším skutečnostem souvisejícím se schvalováním účetní závěrky.
(3) Jsou-li náležitosti protokolu podle odst. 2 obsaženy v jiném dokumentu vyhotoveném schvalujícím orgánem (např. v příloze k usnesení z jednání zastupitelstva) může být protokol podle odst. 1 vytvořen pouze pro účely předání do centrálního systému účetních informací státu.
§ 12 Bližší podmínky hlasování schvalujícího orgánu
(1) O každém hlasování schvalujícího orgánu se pořizuje písemný záznam.
(2) Každý z členů schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval. Každý člen má právo své hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
3. Organizace schvalování účetní závěrky schvalující účetní jednotkou
§ 17 Podklady pro schvalování účetní závěrky zřízené PO
jsou obsahově stejné jako u ÚSC mimo zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Dále se na PO vztahuje také ustanovení § 29 k dalším činnostem souvisejícím se schvalováním účetní závěrky, kde je stanoveno:
(1) Schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní závěrky včetně jeho rozdělení.
Malá odbočka k PO - otázka schvalování účetní závěrky a přidělování do fondů:
Výňatek z připomínky:
Na základě výše citovaných
zákonných
ustanovení tak starosta obce, kde se nevolí rada, vykonává vůči zřízené příspěvkové organizaci úkoly zřizovatele, tj. mimo jiné má schválit rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn.
Nicméně účetní závěrku zřízené příspěvkové organizace bude v případě dané obce schvalovat zastupitelstvo obce, přičemž připomínkovaná vyhláška má stanovit, že schválením účetní závěrky se rozumí též schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení.
Reakce MF ČR:
Doplnění vysvětlení k 25.6.2013:
Schválením a rozdělením výsledku hospodaření se rozumí „účetní operace“. Ustanovení rozpočtových právních předpisů tímto nejsou dotčena.
§ 30 zákona č. 250/2000 Sb., hovoří o způsobu tvorby rezervního fondu a současně používá termín „zlepšený výsledek hospodaření“. Tento termín nekoresponduje s účetním termínem výsledek hospodaření, kterým je zisk, nebo ztráta. Proto se schválení výsledku hospodaření, jak je uvedeno v navrhované vyhlášce, nedotýká úpravy dané zákonem č. 250/2000 Sb.
Přesto se jeví jako nejvhodnější před schvalováním účetní závěrky PO
zajistit návrh na rozdělení hospodářského výsledku do fondů a schválit jej zároveň s účetní závěrkou příslušným schvalujícím orgánem.
Ke schválení přídělů do fondů se doporučuje zároveň předložit
rozbor hospodaření,
který by mohl obsahovat:
-
plnění stanovených závazných vztahů pro daný kalendářní rok,
-
zhodnocení dosaženého hospodářského výsledku včetně popisu zapojení fondů do výnosů (rezervní fond, fond odměn, investiční fond),
-
vysvětlení podstatných odchylek skutečných nákladů a výnosů v porovnání s finančním plánem (rozpočtem) na dané období,
-
informace o čerpání účelově poskytnutých dotací (přijatých od zřizovatele i od dalších poskytovatelů),
-
upozornění na případná rizika zejména ve vztahu k budoucímu zajištění financování organizace, zjištěná organizací, nebo na základě uskutečněných finančních a veřejnosprávních kontrol.
Průběh schvalování účetní závěrky PO včetně nápravy nedostatků
je obdobný jako u ÚSC, schvalujícím orgánem je však rada obce. U obcí, kde není rada, je schvalujícím orgánem zastupitelstvo obce. Protokol o schválení účetní závěrky má náležitosti podle § 11 vyhlášky č. 220/2013.
Spolupráce mezi dotčenou a schvalující jednotkou
Vzhledem k tomu, že vyhláška hovoří o předání podkladů a další komunikaci v otázce schvalování účetní závěrky mezi dotčenou účetní jednotkou (PO) a schvalující účetní jednotkou (obec - zřizovatel), je zřejmé, že musí být na obou stranách podle § 27 určeny
odpovědné osoby (dle vyhlášky dotčené osoby), které zajistí podmínky pro přípravu a řádné schválení účetní závěrky orgánem schvalující účetní jednotky (zřizovatele).
Tyto dotčené osoby budou spolupracovat i při organizaci činností předcházejících schvalování účetní závěrky v průběhu účetního období. Zároveň mají poskytnout schvalující účetní jednotce průběžné informace o správnosti, úplnosti a průkaznosti vedení účetnictví. Jedná se o materiály vyžádané schvalující jednotkou, což mohou být mezitímní účetní závěrky, informace z finančních kontrol a zpráv interního auditu, nebo auditora.
Plán a zaměření veřejnosprávních kontrol ze strany zřizovatele by měl být tomuto procesu přizpůsoben zvlášť v případech, kdy veřejnosprávní kontroly nahrazují v těchto organizacích interní audit.
Dokončení příspěvku včetně vzoru Protokol o schvalování účetní závěrky za rok 2013 naleznete na webové stránce www.ucetnikavarna.cz.
1 územní samosprávné celky
2 dobrovolný svazek obcí
3 příspěvkové organizace
4 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
5 zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
6 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
7 vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek
8 zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů
9 zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů
10 centrální systém účetních informací státu