Podnikání v zemědělství, až na malé výjimky, vyžaduje poměrně rozsáhlé zemědělské pozemky. Orná pole, louky, pastviny, na nichž se dotyčný odvážlivec pod širým nebem pokouší vypěstovat nějaké rostliny, nebo kde chová zvířata. Obvykle přitom zemědělec není vlastníkem využívaných pozemků, ale má k nim sjednáno užívací právo formou nájemní smlouvy uzavřené ještě podle starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „starý občanský zákoník “), který byl ovšem zrušen k 1.1.2014 novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ“). Nový základní právní kodex přinesl celou řadu změn napříč prakticky celým právním řádem, pročež se hovoří o rekodifikaci soukromého práva. Mimo jiné také navázal na evropskou tradici, která u nás platila před rokem 1950, a rozštěpil dosavadní pojetí nájmu na dva typy - nájem a pacht.
Pacht pozemku
Ing.
Martin
Děrgel
Nájem
versus
pachtNově představuje „nájem“ již pouhé právo užívání cizí věci, zatímco „pacht“ umožňuje cizí věc nejen užívat, ale také požívat, tedy brát z ní užitky, plody a výnosy (zisky), a tyto spotřebovávat. Jednoduše a názorně:
-
Budeme-li se chtít na cizím pozemku (parcele)
opalovat, zahrát si fotbal,
postavit skautský tábor nebo umístit fotovoltaickou elektrárnu, postačí, když uzavřeme s vlastníkem smlouvu o nájmu pozemku.
-
Jestliže ale budeme chtít na cizím pozemku (parcele)
pěstovat brambory, řepku, vysázet vinici,
ovocný sad, nebo pást dobytek apod., budeme nově muset uzavřít s vlastníkem smlouvu o pachtu pozemku.
Oběma pojmům jsou naopak
společné tři definiční znaky:
-
Úplatnost
- pokud by uživatel cizí věci vlastníkovi nic nemusel platit, jednalo by se podle povahy daného smluvního vztahu o výpůjčku, výprosu, příp. o zápůjčku.-
Dočasnost
- což obecně platí i u smlouvy sjednané na dobu 100 let nebo na dobu neurčitou.-
Předmětem může být pouze
individualizovaná určitá věc, která se nespotřebovává,
např. pozemek (parcela), stavba, kancelář (příp. včetně inventáře), automobil, výrobní linka apod. Nájem ani pacht ale nelze sjednat třeba na stavební materiál, zásoby zboží, peníze apod.I----------------------------------------------------------------------------I I Základní pojmosloví nájemversuspacht I I-----------I----------------I------------I-----------------I----------------I ISmlouvaIVlastník věciIUživatelIPrávo uživateleIÚplata zaI I I IvěciI Iužívací právoI I-----------I----------------I------------I-----------------I----------------I I Nájemní I Pronajímatel I Nájemce I Věc užívat I Nájemné I I-----------I----------------I------------I-----------------I----------------I I Pachtovní I Propachtovatel I Pachtýř I Věc užívat a I Pachtovné I I I I I požívat I (nebo část I I I I I I výnosu z věci) I I-----------I----------------I------------I-----------------I----------------I
Zejména starším občanům se v této souvislosti jistě vybaví dříve běžně používaný obrat - pachtit se s něčím - který vyjadřuje určitou fyzickou námahu s nějakou praktickou činností, v minulosti právě obvykle na „panském“ pozemku. Což je dobrá pomůcka k zapamatování, budeme-li se muset s cizím pozemkem nějak „pachtit“, pak už nevystačíme s nájemní smlouvou, ale musíme sjednat pachtovní smlouvu.
S ohledem na novost pojmu pacht, resp. jeho návrat po více než 60 letech do jiných hospodářských poměrů, ještě není jednoznačně vymezena ostrá hranice mezi nájmem a pachtem, což může vyvolávat
právnické diskuze v některých hraničních případech.
Příkladem je třeba užívání cizího pozemku za účelem jeho podnájmu, resp. podpachtu, kdy není jasné, zda takovéto prosté přenechání cizí věci k využití další osobě má ještě znaky pouhého nájmu (pro což hovoří skutečnost, že uprostřed stojící osoba se přece s pozemkem nijak „nepachtí“), nebo jde-li již spíše o pacht (čemuž naopak svědčí braní užitků, resp. zisku).Pacht v právu
Smlouvu o pachtu
najdeme v § 2332 až 2357 NOZ, přičemž z hlediska systematiky spadá do širší kategorie „Přenechání věci k užití jinému“ (kde je dále také nájem, výpůjčka, výprosa, úvěr, zápůjčka a licence), která je součástí o dost obsáhlejších „Závazků z právních jednání“, jenž jsou stěžejní součástí ještě obecnějších „Relativních majetkových práv“. Právní úprava pachtu je rozdělena do tří pododdílů:1.
Obecná ustanovení
2.
Zvláštní ustanovení pro zemědělský pacht
3.
Zvláštní ustanovení pro pacht (obchodního) závodu
Z
obecných ustanovení
se dozvíme základní pravidla pachtu. Tedy zejména, že pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání, a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné
nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Novinkou je, že pokud je propachtovaná věc (nebo jen jednotlivá věc náležející k propachtované hromadné věci) zapsána do veřejného seznamu (nejčastěji katastr nemovitostí), je možno do veřejného seznamu zapsat i pachtovní právo.
A to v případě, že to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem pachtýř. Tento zápis není sice podmínkou účinnosti pachtu, ale chrání pachtýře v případě změny vlastníka předmětu pachtu (prodejem, darem, přeměnou aj.), který pak nemůže jednoduše vypovědět pachtovní smlouvu jen kvůli tomu, že neměl důvod si myslet, že je sjednána. Také případný kupující nebo zástavní věřitel se z katastru dozvědí o tomto právním vztahu, který může za určitých okolností nemovitost do jisté míry znehodnocovat nebo zhodnocovat, podle toho, jak výhodný se takový dlouhodobý nájemní vztah bude jevit.Předmětem pachtu může být tedy jen věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos, s plody naturálními nebo civilními. Znakem pachtu je pachtýřovo vlastní přičinění, kdy vlastní prací či jinou činností obhospodařuje věc tak, aby přinášela plody nebo užitky (výnos), který si přivlastňuje. Účelem pachtu však není drancování dané věci, proto
zákon výslovně zavazuje pachtýře, aby pečoval o propachtovanou věc jako řádný hospodář.
Zemědělský pacht
O zemědělský pacht se jedná, pokud je
propachtován zemědělský nebo lesní pozemek.
Ve zvláštní pasáži k tomuto typu pachtu je mimo jiné stanoveno, že pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu.
Což samozřejmě nebrání odlišnému ujednání smluvních stran. V praxi asi jen výjimečně nebude smlouva o zemědělském pachtu na dobu delší než dva roky uzavřena v písemné formě. Pokud by k tomu ale došlo, uplatní se zákonná domněnka, že se má za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou. Výhodou zemědělského pachtu ujednaného na dobu neurčitou přitom obecně je, že jej lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době.
Dále je ještě speciálně pro zemědělský pacht stanovena zvláštní
ochrana pachtýře,
resp. jeho dědice:-
Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou.
-
Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel.
Pacht obchodního závodu
Druhý a poslední speciální typ pachtu je pacht (obchodního) závodu. Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu. Předmět činnosti provozované v závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno. Pacht závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.
Je-li pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku
- v případě podnikatelů jde nejčastěji o obchodní rejstřík - nabývá právo k závodu zveřejněním údaje, že uložil doklad o pachtu závodu do sbírky listin. Přičemž v souladu s § 3018 NOZ je povinnost zveřejnit údaje splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku. Není-li pachtýř zapsán do veřejného rejstříku, nabývá právo k závodu účinností smlouvy.Propachtováním závodu se
pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů,
které souvisí s provozem závodu; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu pachtýřem, ručí propachtovatel za jeho splnění. Propachtovatel oznámí bez zbytečného odkladu takto dotčeným věřitelům a dlužníkům, že závod propachtoval.Pořídí-li strany
o předání závodu zápis,
uvedou výčet všeho, co propachtovaný závod zahrnuje, a co se pachtýři předává,
i toho, co chybí oproti smlouvě a účetním záznamům. Propachtovatel v zápisu pachtýře upozorní na vady předmětu pachtu, o kterých ví nebo o kterých vědět měl a mohl. Neuvede-li se v zápisu:-
věc náležející k závodu, nabývá k ní pachtýř požívací právo společně s požívacím právem k závodu;
-
dluh, pachtýř jej nabývá, musel-li jeho existenci alespoň rozumně předpokládat.
Dnem zániku pachtu přechází na propachtovatele pohledávky a dluhy, které k závodu náleží;
z dluhů však propachtovatel nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu propachtovatelem, ručí pachtýř za jeho splnění. Nabytí pohledávek propachtovatelem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Pachtýř oznámí svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy pachtýř pachtem závodu nabyl, bez zbytečného odkladu, že pacht zanikl.Ještě je vhodné doplnit, jak se po právní stránce nahlíží na nájemní smlouvy uzavřené podle starého občanského zákoníku do konce roku 2013. Obecné
přechodné ustanovení
§ 3074 NOZ stanoví, že se i tyto „staré“ nájemní smlouvy od 1.1.2014 automaticky řídí již novými pravidly
nájemních smluv podle NOZ. Z čehož ale platí dvě výjimky:
-
Nájmy movitých věcí
uzavřené před 1.1.2014 se i nadále řídí starým občanským zákoníkem, resp. obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), který byl také zrušen k 1.1.2014, kdy jeho věcná náplň přešla do NOZ a nového zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).-
A rovněž
pachtovní smlouvy uzavřené před 1.1.2014 budou stále podléhat starému občanskému zákoníku, resp. obchodnímu zákoníku.
Je sice pravdou, že starý občanský zákoník ještě pachtovní smlouvu neznal, ale rozhodující bude věcné vymezení příslušné „staré“ nájemní smlouvy. Bude-li mít znaky dnešní pachtovní smlouvy, což je v případě pozemků pravidlem, pak se pro tyto účely posoudí jako pacht a nebudou ještě podléhat novým pravidlům NOZ.Pacht pozemku v účetnictví
Z účetního hlediska není pacht pozemku výjimečný. Jak propachtovatel, tak pachtýř o něm účtují prakticky stejně, jako o nájmu pozemku. Asi jedinou komplikaci zaznamenáme v případech, kdy je pachtovné placeno najednou za období přesahující jedno účetní období, kdy
je nutno naplnit účetní zásadu časového rozlišení
výnosů a nákladů. Což si vyžádá tomu odpovídající zapojení přechodných účtů:-
Pokud je
pachtovné hrazeno předem,
pak uplatní:-
propachtovatel účet 384-Výnosy příštích období,
-
pachtýř účet 381-Náklady příštích období.
-
Pokud je
pachtovné hrazeno pozadu
(což je ale v praxi výjimečné), pak uplatní:-
propachtovatel účet 385-Příjmy příštích období,
-
pachtýř účet 383-Výdaje příštích období.
Složitější účtování provází tzv. pacht obchodního závodu, který od roku 2014 nahradil dosavadní nájem podniku. Tato varianta se ale v zemědělské praxi příliš nevyužívá, a tak jí nemusíme účetní příliš strašit.
příklad
Pachtovné hrazené předem
Vlastník pozemku se 1.3.2014 dohodl se zemědělcem na pachtu pozemku na 4 roky s tím, že pachtovné ve výši 10 000 Kč měsíčně bude uhrazeno vždy na dva roky dopředu. Účetním obdobím každé ze stran je kalendářní rok.
I------I------------------------------I---------I----------------I-----------I IRokIPopis účetního případuIČástkaIPropachtovatelIPachtýřI I I Iv KčI--------I-------I-----I-----I I I I IMDIDIMDIDI I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I 2014 I Pachtovné za pozemek na I 240 000 I 311 I 602 I 518 I 321 I I I období od 1.3.2014 I 100 000 I I 384 I 381 I I I I do 28.2.2016: I 140 000 I I I I I I I - celkem (10 000 Kč x 24 I I I I I I I I měsíců) I I I I I I I I - pachtovné připadající na I I I I I I I I rok 2014 (10 000 Kč x 1 I I I I I I I I měsíců) I I I I I I I I - pachtovné připadající na I I I I I I I I příští účetní období (1 I I I I I I I I měsíců) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I I Úhrada pachtovného I 240 000 I 221 I 311 I 321 I 221 I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I 2015 I Časové rozlišení pachtovného I 120 000 I 384 I 602 I 518 I 381 I I I na rok 2015 (12 měsíců) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I I Časové rozlišení "starého" I 60 000 I 384 I 602 I 518 I 381 I I I pachtovného na rok 2016 (2 I I I I I I I I měsíce) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I 2016 I "Nové" pachtovné za pozemek I 240 000 I 311 I 602 I 518 I 321 I I I od 1.3.2016 do 28.2.2018: I 100 000 I I 384 I 381 I I I I - celkem (10 000 Kč x 24 I 140 000 I I I I I I I měsíců) I I I I I I I I - pachtovné připadající na I I I I I I I I rok 2016 (10 000 Kč x 1 I I I I I I I I měsíců) I I I I I I I I - pachtovné připadající na I I I I I I I I příští účetní období (1 I I I I I I I I měsíců) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I I Úhrada "nového" pachtovného I 240 000 I 221 I 311 I 321 I 221 I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I 2017 I Časové rozlišení pachtovného I 120 000 I 384 I 602 I 518 I 381 I I I na rok 2017 (12 měsíců) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I I 2018 I Časové rozlišení pachtovného I 20 000 I 384 I 602 I 518 I 381 I I I na rok 2018 (2 měsíce) I I I I I I I------I------------------------------I---------I--------I-------I-----I-----I
Pacht pozemku v daních z příjmů
V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se výslovně o pachtu hovoří pouze ve spojitosti se speciálním daňovým režimem týkajícím se pachtu obchodního závodu (což je od roku 2014 fakticky pohrobek nájmu podniku). Jinak se v tomto daňovém zákoně dočteme pouze o nájmu, který již v souladu s NOZ nezahrnuje pacht. Což ale rozhodně neznamená, že by snad zůstal pacht mimo režim daní z příjmů, to věru ne. Pouze si legislativci usnadnili práci a jednoduše do společných ustanovení ZDP doplnili:
„Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht.“
Z tohoto úhlu pohledu se tak snad naopak může jevit jako nadbytečná výslovná zmínka v ZDP o pachtu obchodního závodu. Tak tomu ale není, v případě obchodního závodu totiž fakticky nelze hovořit o nájmu - tedy že by jej nájemce pouze užíval - protože z podstaty věci jde vždy o pacht zahrnující rovněž právo požívání.
Jakkoli soustavný a ziskový pronájem nemovitých věcí - tedy ani
pacht pozemku – není živností.
Přesto u propachtovatelů z řad fyzických osob může jít o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP,
a to v případě, že propachtovaný majetek zahrnou do svého obchodního majetku. Což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená, že o něm účtují nebo jej vykazují v rámci své daňové evidence podle § 7b ZDP. Obvykle ale kvůli vymanění se z pojistných odvodů zdaňují fyzické osoby nájem nebo pacht v „nepodnikatelském“ režimu § 9 ZDP,
kde mají možnost prokázat související daňové výdaje obdobou daňové evidence (záznamy o příjmech a výdajích), příp. účetnictvím, anebo jednoduše uplatnit tzv. paušální výdaje ve výši 30% z příjmů.Vede-li propachtovatel účetnictví, musí
v souladu s účetními předpisy časově rozlišovat výnosy z pachtovného
mezi účetními obdobími, spadajícími do doby trvání nájmu. Návazně na § 23 odst. 2 a 10 ZDP se tento účetní režim promítá i do základu daně z příjmů. V ostatních případech – tedy neúčtující fyzické osoby - přiznávají ke zdanění až skutečně inkasované příjmy
z pachtovného, bez jakéhokoli časového rozlišování.V principu podobně je tomu u pachtýře.
Vede-li účetnictví, musí
v souladu s účetními předpisy časově rozlišovat náklady z pachtovného
mezi účetními obdobími, spadajícími do doby trvání nájmu. Návazně na § 23 odst. 2 a 10 ZDP se tento účetní režim promítne do jeho základu daně z příjmů. V ostatních případech – tedy neúčtující fyzické osoby – uplatní pachtovné jako daňový výdaj v okamžiku jeho zaplacení,
bez jakéhokoli časového rozlišování. Samozřejmě se to netýká fyzických osob tzv. paušálistů, kteří kromě paušálních výdajů (stanovené zákonem daným procentem z dosaženého typu příjmu) žádné další výdaje daňově uplatnit nemohou.příklad
Vedení účetnictví
versus
daňová evidenceVlastník pozemku se 1.3.2014 dohodl se zemědělcem na pachtu pozemku na 4 roky s tím, že pachtovné ve výši 10 000 Kč měsíčně bude uhrazeno vždy na dva roky dopředu. Porovnejme varianty, kdy každá ze stran vede účetnictví, nebo nikoliv, přičemž nájemce uplatňuje skutečné a ne paušální výdaje (ZD = základ daně z příjmů).
I------I---------------------------------------------------I---------------------------------------------------I IRokIPropachtovatel (vlastník pozemku) v KčIPachtýř (uživatel pozemku) v KčI I I-------------------------I-------------------------I-------------------------I-------------------------I I IVede účetnictvíINevede účetnictvíIVede účetnictvíINevede účetnictvíI I I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I IPlatbaIVliv na ZDIPlatbaIVliv na ZDIPlatbaIVliv na ZDIPlatbaIVliv na ZDI I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 2014 I + 240 000 I + 100 000 I + 240 000 I + 240 000 I - 240 000 I - 100 000 I - 240 000 I - 240.000 I I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 2015 I - I + 120 000 I - I - I - I - 120 000 I - I - I I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 2016 I + 240 000 I + 120 000 I + 240 000 I + 240 000 I - 240 000 I - 120 000 I - 240 000 I - 240 000 I I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 2017 I - I + 120 000 I - I - I - I - 120 000 I - I - I I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 2018 I - I + 20 000 I - I - I - I - 20 000 I - I - I I------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I-----------I-------------I
Daňová účinnost nájemného, resp. pachtovného vychází z § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 ZDP, podle něhož
je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů plnění v podobě nájemného
podle účetních předpisů. Pachtu pozemku se přitom mohou týkat jen dvě výjimky. První, pokud je součástí pachtu obchodního závodu,
kdy je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku, dále také viz § 32b ZDP.Druhá výjimka [viz § 24 odst. 5 písm. b) ZDP] se týká situace, kdy po nájmu (pachtu) pozemku dojde k jeho prodeji. Aby nájemné (pachtovné) za pozemek zůstalo daňovým výdajem,
nesmí být jeho kupní cena nižší než cena určená
podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, platná ke dni nabytí pozemku.
S ohledem na složitost určení této aktuální ceny pozemku, je nutné využít znalce v oceňování. Pokud není splněn test „minimální kupní ceny“, stává se veškeré nájemné položkou zvyšující základ daně nájemce (pachtýře), a to jednorázově v roce koupě pozemku. Důvodem této podmínky je, aby kupní cena nebyla účelově z daňových důvodů neadekvátně nízká proto, aby kupující co nejvíce snížil daňově „umrtvenou“ kupní cenu pozemku, a naopak maximální část peněz placených vlastníkovi vykázal formou pachtovného jako daňový výdaj.Pacht pozemku v DPH
Začít je třeba definicí pojmu
„nájem“,
což je pro účely DPH speciálně vymezená legislativní zkratka, která zahrnuje kromě nájmu také podnájem, pacht a podpacht.
Stanoví tak § 4 odst. 4 písm. g) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).Nájem (holého) pozemku,
jak už víme, včetně pachtu, spadá do širší kategorie nájmu „vybraných nemovitých věcí“
(dále také stavby, podzemní stavby, jednotky, inženýrské sítě a právo stavby) a je podle § 56a ZDPH obecně plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně.
Z čehož ale existují výjimky:-
Zdanitelným plněním může být:
-
Nájem „vybrané nemovité věci“ (tj. včetně pozemku)
jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností.
Záleží to čistě na volbě pronajímatele, resp. propachtovatele, jestli i takovýto nájem ponechá v režimu plnění osvobozeného bez nároku na odpočet, nebo u něj bude uplatňovat daň.-
Za zdanitelné plnění se vždy považuje:
-
Krátkodobý nájem nemovité věci (do 48 hodin, netýká se „holého“ pozemku).
-
Nájem prostor a míst k parkování vozidel.
-
Nájem bezpečnostních schránek.
-
Nájem strojů nebo jiných upevněných zařízení.
příklad
Pacht zemědělského pozemku
Pan Karel je zemědělským podnikatelem a plátcem DPH. V restituci mu byly navráceny rozsáhlé pozemky, které nezvládá sám obhospodařovat. Proto se dohodl s nedalekým zemědělským družstvem na jejich částečném propachtování za dohodnuté pachtovné ve výši 100 000 Kč za kalendářní rok.
Družstvo (pachtýř) je sice také plátcem DPH a předmětné pozemky bude samozřejmě využívat pro svou ekonomickou činnost, ale to vůbec neznamená, že pachtovné musí být zatíženo DPH na výstupu. Záleží totiž pouze na rozhodnutí pana Karla (propachtovatele), jestli tento pacht ponechá v obecném režimu osvobození od DPH, nebo jestli využije možné výjimky a bude jej považovat za zdanitelné plnění a uplatňovat daň na výstupu.
Režim osvobozeného plnění je sice administrativně jednodušší, ovšem brání propachtovateli (plátci) nárokovat odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s předmětným pachtem. Což ale v praxi nebývá problémem, jelikož s pachtem (holého) pozemku obvykle nesouvisejí žádná významná přijatá zdanitelná plnění. Volba dobrovolného zdaňování pachtu (holého) pozemku by ale pro pana Karla mohla být zajímavá, např. když by na něm hodlal vybudovat meliorační (odvodňovací) systém nebo náročnější terénní úpravy apod.