Sporné případy využívání rodného čísla

Vydáno: 10 minut čtení

Podle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Z této definice nás zajímá ta její část, která hovoří o tom, že subjekt údajů, tedy fyzickou osobu lze také přímo (či nepřímo) identifikovat pomocí čísla nebo kódu. Takové číslo nebo kód však současně musí vykazovat tu vlastnost, že je spojen právě s konkrétní fyzickou osobou a to dostatečně pevně a přesně.

Sporné případy využívání rodného čísla
JUDr.
Václav
Bartík
JUDr.
Eva
Janečková
Čísel nebo kódů spojených s konkrétní fyzickou osobou existuje bezpochyby celá řada. Namátkou můžeme jmenovat např. všeobecně známý PIN, kterým jsou chráněny platební karty, konkrétní osobě jsou přidělovány přístupové kódy do informačních systémů a podobně. Ač i tato čísla nebo kódy jsou spojeny s fyzickou osobou, nemají trvalý charakter a lze je do značné míry libovolně měnit, ať už přímo fyzickou osobou samotnou nebo za přispění toho, kdo osobě číslo nebo kód přidělil. Existuje však číslo, které je s konkrétní fyzickou osobou spojeno natolik pevně, že bezpochyby splňuje požadavky, které na takové číslo klade § 4 zákona o ochraně osobních údajů. Tímto číslem je osobní identifikátor, jehož tvar, podoba, konstrukce a užívání jsou upraveny zvláštním zákonem. Tímto číslem je tzv. rodné číslo.
Rodné číslo je tak osobním údajem, jedním z nemnoha, které mají vlastní právní úpravu. Současně to tedy znamená, že při aplikaci ustanovení zákona o ochraně osobních údajů je nezbytné respektovat zvláštní právní úpravu, když vazbu mezi oběma zákony tvoří § 5 odst. 2 věta první a písm. a) zákona o ochraně osobních údajů a také § 13 odst. 9 a § 13c odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“). Tedy, že osobní údaje lze zpracovávat jen se souhlasem subjektu údajů, pokud neexistuje výjimka, kdy je tak možné činit i bez souhlasu. Citované ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů stanoví, že správce může zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu v případě, jestliže mimo jiné provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce.
Podle § 13 odst. 9 zákona o evidenci obyvatel je oprávněna užívat rodné číslo nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále také „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále také „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona. Toto ustanovení tak definuje podmínky, za nichž lze nakládat s rodným číslem, principiálně tak, že primárně o nakládání a využívání rodného čísla (RČ) rozhoduje jeho nositel. Tedy i v případech, kdy právní předpis stanoví, nebo uvádí ve výčtu údajů rodné číslo ve variantě s datem narození, je na nositeli RČ právo volby, a to na základě jeho souhlasu, který musí splňovat parametry, které na kvalitu souhlasu klade zákon o ochraně osobních údajů v § 4 písm. n) a § 5 odst. 4, protože podmínky právní úpravy souhlasu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce se zpracováním RČ stanovené zákonem o evidenci obyvatel se neliší od podmínek, které předpokládá zákon o ochraně osobních údajů.
Zákon o evidenci obyvatel v § 13c odst. 1 písm. a) taxativně vymezuje okruh subjektů, kterým zákon přiznává oprávnění zpracovávat RČ ve vztahu k okruhu činností (působnosti), z něhož je dovoditelná přípustná účelnost nakládání s osobními údaji, zejména pokud zvláštní zákony upravující působnost těchto subjektů nestanoví podrobné způsoby využívání RČ. Ve všech ostatních případech (například obce při výkonu samosprávy, policie při výkonu jiné činnosti než státní správy) musí být aplikován požadavek vyplývající z dalších ustanovení § 13c odst. 1 zákona o evidenci obyvatel.
Další oprávnění zpracovávat RČ plyne z § 13c odst. 1 písm. b) zákona o evidenci obyvatel. Podle názoru autorů přichází v úvahu jedině možný aplikovatelný výklad, totiž že zvláštní zákon bude obsahovat přímo ve svém textu právo či dokonce povinnost zpracovávat RČ, když tento osobní údaj musí být výslovně uveden. V tomto případě může být okruh subjektů, které budou na základě zvláštního zákona zpracovávat RČ, rozšířen nejen na obecně oprávněné správce, kteří jsou uvedeni v písm. a) citovaného ustanovení. Bude se tedy jednat o takové subjekty (správce) jako jsou banky, pojišťovny apod., jimž zvláštní zákonná úprava dává právo ale i povinnost RČ zpracovávat a dokonce od svých klientů požadovat.
Okruh správců, kteří mohou zpracovávat RČ, pak reálně rozšiřuje písm. c) citovaného ustanovení. To dává právo zpracovávat RČ každému správci, který bude disponovat souhlasem subjektu údajů, tedy RČ bude zpracováváno se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce. Je přitom zřejmé, vzhledem k tomu, že se jedná o zpracování osobního údaje, který bude v drtivé většině případů zpracováván spolu s řadou dalších, minimálně identifikačních osobních údajů jako je jméno nebo jména, příjmení a adresa bydliště, že takový souhlas, byť sám zákon o evidenci obyvatel o jeho kvalitě mlčí, musí splňovat nejen parametry ustanovení § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů, tedy že souhlasem je svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů, a také § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož musí být subjekt údajů při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.
Pokud možnost zpracování rodného obsahuje zvláštní zákon, k pochybnostem obvykle nedochází. Existuje však řada situací, kde je využití tohoto identifikátoru sporné.
Jedním z nejčastějších případů je uvedení rodného čísla na obálce listovní zásilky za účelem jednoznačné identifikace adresáta. Lze nepochybně říci, že využití rodného čísla pro daný účel je zjevně nadbytečné a jeho použitím v adrese na obálce zásilky došlo k porušení § 13 odst. 9 zákona o evidenci obyvatel, neboť je zřejmé, že k naplnění podmínek stanovených pro využívání rodného čísla v § 13c tohoto zákona nedošlo. Výjimkou by mohla být zásilka, jejímž odesilatelem je soud, který má zmocnění k využívání rodného čísla uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
Na druhé straně provozovatel poštovních služeb a osoby podílející se na jejich poskytování jsou podle § 16 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, nositeli poštovního tajemství. V tomto případě nelze při přepravě poštovní zásilky hovořit o zveřejnění osobních údajů uvedených na zásilce ve smyslu § 4 písm. e) a l) zákona o ochraně osobních údajů. Tyto osoby jsou rovněž povinny podle § 15 odst. 1 zákona zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, která trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Dalším častým úskalím bývá využití rodného čísla jako variabilního symbolu pro platby, což činí problémy zejména v případě transparentních účtů, což znamená, že jsou vždy zpětně za stanovený časový úsek k dispozici jednotlivé peněžní operace provedené na účtu včetně údajů o poznámce, názvu účtu, variabilním, konstantním a specifickém symbolu, částce apod. Tato situace nastává především u subjektů, které chtějí zajistit transparentní kontrolu placení členských příspěvků a jejich využívání. U většiny subjektů však nebude možné aplikovat žádné z ustanovení zákona o evidenci obyvatel, které umožňuje zpracování rodného čísla bez souhlasu jeho nositele.
Rodné číslo je současně osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. Jeho využití pro potřeby identifikace přijaté platby a jeho další zveřejňování na internetu je třeba považovat za zpracování ve smyslu § 4 písm. e) téhož zákona.
Jednou z povinností správce je povinnost vyjádřená v § 11 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů, tedy povinnost informovat subjekt údajů o účelu a způsobu zpracování jeho osobních údajů, o tom, komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, a také o právech subjektu údajů vyjádřených v § 21 zákona o ochraně osobních údajů. Pouze na základě těchto informací se totiž subjekt údajů může kvalifikovaně rozhodnout, zda udělí souhlas se zpracováním svých osobních údajů, resp. v jakém rozsahu tento souhlas udělí. V relevantních předpisech a pokynech, které se vztahují k placení členských příspěvků, zákonem požadované informace uvedené nejsou.1)
Posledním často rozporovaným problémem je vyžadování kopie občanského průkazu s rodným číslem případně ověřování osobních údajů se zaznamenáním rodného čísla, a to v situaci, kdy je distančně uzavřena smlouva, na jejímž základě dochází k nějakému plnění. Pokud se subjekt údajů rozhodne uzavřít smlouvu výše uvedeným způsobem, je nutné prokazatelně doložit totožnost. Způsob doložení totožnosti bývá obvykle uveden ve Všeobecných obchodních podmínkách.
Obvykle se jedná o dvoustranný právní vztah v oblasti soukromého práva. Je proto pouze na stranách smlouvy, jakým způsobem si mezi sebou upraví svá práva a povinnosti. Pokud
klient
- subjekt údajů - nesouhlasí s podmínkami, za nichž má být smlouva uzavřena a poskytnuto plnění, má možnost vybrat jiného poskytovatele. Při udělení souhlasu s obchodními podmínkami dává
klient
souhlas i se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu uvedeném v podmínkách. V takovém případě by bylo možné aplikovat i § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož je možné zpracovávat osobní údaje bez tohoto souhlasu subjektu údajů, jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů.
1) http://www.uoou.cz/rodne-cislo-jako-variabilni-symbol-u-plateb-na -tzv-transparentni-ucet/d-1752/p1=1099.