Aktuálně ke změnám pro rok 2015

Vydáno: 24 minut čtení

Tento článek navazuje na příspěvek z minulého čísla (Účetnictví v praxi č. 10/2014, str. 25) informující o připravovaných změnách, které v případě rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů a sazbové novely již nabyly konkrétní podoby. Tyto novely byly schváleny na zářijové schůzi Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení a po předpokládaném schválení Senátem a prezidentem lze očekávat jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů již počátkem listopadu. U těchto novel sice nebyl legislativní proces zcela dokončen, ale vzhledem k politické situaci je velice málo pravděpodobné, že by se schválené změny od 1.1.2015 neuplatnily, a proto je jim tento článek věnován. U ostatních novel je situace legislativně složitější, a proto o nich tento článek informuje jen stručně.

Aktuálně ke změnám pro rok 2015
Ing.
Pavel
Běhounek
 
AKTUÁLNÍ LEGISLATIVNÍ STAV
Změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“)
, od 1.1.2015 jsou rozděleny do 3 samostatných novel:
-
Novela č. 196/2014 Sb. řešící tzv.
mini one stop shop
(zjednodušené jedno správní místo) - viz článek v časopisu Účetnictví v praxi č. 7-8/2014 na str. 20. Možnost registrace (elektronické) do tohoto systému je již od 1.10.2014 možná na stránkách daňového portálu (na stejném místě jako je umístěna aplikace pro vracení DPH z jiných členských států) - http://adisspr. mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/vatref_m1ss.faces;jsessionid=712324B9178ECDF0A2A99F86404CDD3D .ep3ap3.
-
Sazbová novela
zavádějící druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10% (léky, knihy a dětská výživa) a rušící sjednocení sazeb DPH na 17,5% (toto sjednocení sazeb bylo schváleno v roce 2012 s účinností od 1.1.2016). Novela by měla být Senátem schválena na schůzi svolané na 22.10.2014 a následně podepsána prezidentem a vyhlášena během listopadu ve Sbírce zákonů. Této novele byla věnována pozornost v časopisu Účetnictví v praxi č. 10/2014 na str. 26, ale vzhledem k přijatým pozměňovacím návrhům je jí věnován i tento článek.
-
Tzv.
technická novela,
která přináší řadu zásadních změn (např. významné rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti, změny v uplatnění DPH u převodu staveb a pozemků, zrušení snížení hranice pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč - tj. zachování stávajícího limitu 1 mil. Kč). Tuto novelu Poslanecká sněmovna projednala v prvém čtení 1.10.2014 a ve třetím čtení ji bude schvalovat na počátku listopadu. O návrhu této novely je krátce pojednáno v časopisu Účetnictví v praxi č. 10/2014 na str. 26 a o konečné podobě této novely (bude-li včas přijata) se dočtete již v prosincovém čísle časopisu.
Ve stejné fázi legislativního procesu jako sazbová novela se nachází novela
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), od 1.1.2015,
jejíž schválení Senátem lze očekávat 22.10.2014 a vyhlášení ve Sbírce zákonů v listopadu. Této novele se tento článek věnuje podrobněji. Důležité je, že tato novela nemění jen ZDP a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), ale celou řadu dalších předpisů. Pravděpodobně až v samém závěru roku bude přijata
novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,
od 1.1.2015 (v prvém čtení by ji měla Poslanecká sněmovna projednat na konci října).
Poměrně nepřehledná situace vznikla u
zákona o dětské rodině.
Tento zákon totiž vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ale Poslanecká sněmovna na ně nepřistoupila. Prezident však podpořil pozměňovací návrhy Senátu a zákon vrátil. O osudu zákona tak rozhodne Poslanecká sněmovna až na schůzi začínající 21.10.2014 - buď přehlasuje prezidentské
veto
zákona (potom by zákon platil v podobě, která se nelíbila ani Senátu, ani prezidentovi), anebo zákon tzv. spadne pod stůl a bude nutno zahájit nový proces přijetí zákona. Přehlasuje-li Poslanecká sněmovna prezidentské
veto
, dojde k těmto změnám v daních z příjmů:
-
zaměstnavatelům bude umožněno náklady či příspěvek na provoz předškolního zařízení typu dětské skupiny uplatnit jako daňově uznatelné [v tomto případě by však na straně zaměstnance docházelo k nepeněžnímu příjmu, a proto budou zaměstnavatelé zřejmě využívat možnosti uplatnit náklady či příspěvek jako daňově neuznatelné a využít na straně zaměstnance osvobození nepeněžního příjmu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP],
-
rodiče (zpravidla) budou mít možnost uplatnit (již za období roku 2014)
novou slevu na dani dle § 35bb (sleva za umístění dítěte).
Tuto slevu uplatní rodič dítěte v případě, kdy provozovateli předškolního zařízení (nejen provozovateli dětské skupiny, ale např. i provozovateli mateřské školky) za poskytované služby platí. Výše slevy činí výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte a je limitována na jedno dítě výší minimální mzdy (v roce 2014 částkou 8 500 Kč).
Pod číslem 199/2014 Sb. byla vyhlášena
novela prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování majetku,
která by měla přiblížit (např. u stavebních pozemků) administrativní ocenění reálným tržním cenám. Dále vláda nařízením č. 204/2014 Sb. zvýšila od 1.1.2015 minimální mzdu na úroveň 9 200 Kč a Ministerstvo práce a sociálních věcí ve vyhlášce č. 208/2014 Sb. zveřejnilo údaje rozhodné pro výši průměrné mzdy - o těchto parametrech je dále samostatně pojednáno.
Z oblasti předpisů nižší právní síly je třeba upozornit na to, že k 1.1.2015 dojde k novelizaci
prováděcích vyhlášek k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“)
- např. by mělo dojít ke změnám v účtování nákladů na zřízení práva stavby. Tyto změny jsou však teprve připravovány.
K SAZBOVÉ NOVELE ZDPH
Chystanými změnami v sazbách DPH od 1.1.2015 se zabýval článek v časopisu Účetnictví v praxi č. 10/2014 na str. 26. Protože v průběhu schvalování došlo k přijetí pozměňovacího návrhu, bude se druhá snížená sazba (tedy 10%) uplatňovat i u veterinárních léčiv. Druhá snížená sazba se uplatní u zboží uvedeného
v příloze 3a
, která nakonec zní:
 I------------------------I---------------------------------------------------I I Kód nomenklatury       I                   Název zboží                     I I celního sazebníku      I                                                   I I------------------------I---------------------------------------------------I I 0402, 0404, 1901, 2106 I Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a        I I                        I potraviny pro malé děti.                          I I------------------------I---------------------------------------------------I I 2843-2846, 2852, 3002, I Radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní    I I 3003, 3004, 3006       I prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické I I                        I reagencie určené k podávání pacientům, chemické   I I                        I antikoncepční přípravky na hormonálním základě -  I I                        I určené pro zdravotní a veterinární služby,        I I                        I prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární I I                        I lékařské účely.                                   I I------------------------I---------------------------------------------------I I 4901, 4903, 4904       I Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti;          I I                        I hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané   I I                                I nebo ilustrované.                                 I I                        I Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50%  plochy.    I I------------------------I---------------------------------------------------I 
Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění72).
Druhé snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
Počáteční a pokračovací kojeneckou výživou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí potraviny definované v článku 2 odst. 2 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013, o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnice Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009. Potravinami pro malé děti se rozumí potraviny definované v článku 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 609/2013.
Tištěnou knihou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí též knihy reprodukované kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji.
Obrázkovou knihou pro děti se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí kniha pro děti, ve které je hlavní náplní ilustrace a text má podružný význam.
Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
K NOVELE ZDP
Přehled novely ZDP
Novela ZDP mění v prvé řadě ZDP, dále ještě
17 dalších předpisů,
např.:
-
ZoR (podmínky pro tvorbu opravných položek k pohledávkám, tvorba 100% opravných položek k pohledávkám 30 měsíců po splatnosti),
-
zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (nevýznamně),
-
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „“ (např. opětovné zavedení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, možnost prominutí příslušenství daně, zavedení úroku z daňového odpočtu),
-
zákony o pojistném (např. trvalé zrušení stropu vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, další přiblížení okruhu příjmů podléhajících odvodu pojistného s okruhem příjmů podléhajících dani ze závislé činnosti, zrušení povinné formy elektronické komunikace),
-
zákon č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zřízení JIM“ - zrušení značného množství bodů schválených původně s účinností od 1.1.2015 (např. osvobození podílů na zisku od daně z příjmů fyzických osob, snížení maximálního odpočtu úroků z hypoték z až 300 000 na 80 000 Kč).
Novela je účinná od 1.1.2015, ale
již pro období roku 2014
se použijí např. tyto změny:
-
Nová pravidla pro povinnost podávání daňového přiznání zaměstnancem ve vazbě na solidární zvýšení daně (novelizovaný § 38g odst. 4 ZDP). Pokud bylo v roce 2013 uplatněno solidární zvýšení daně u zálohy, musel příslušný zaměstnanec podávat daňové přiznání. Stejná situace v roce 2014 (uplatnění solidárního zvýšení daně u zálohy z důvodu překročení měsíčního příjmu 103 768 Kč) již sama o sobě nebude zakládat povinnost podat daňové přiznání. Solidární zvýšení daně (roční příjem nad 1 245 216 Kč) je však nadále důvodem pro podání daňového přiznání (i když příjem plyne jen od jednoho zaměstnavatele).
-
Lhůta pro roční zúčtování daně zaměstnancům (§ 38ch odst. 4 ZDP) se opět vrací k úpravě účinné do 31.12.2013, tj. roční zúčtování daně za rok 2014 musí zaměstnavatel (při splnění příslušných podmínek) provést do konce března příštího roku (byť úprava účinná od 1. 1. do 31.12.2014 stanovuje do 15. února následujícího roku).
Novela je velice rozsáhlá - změny ZDP jsou obsaženy přibližně v 300 bodech - a tak je její stručná charakteristika problematická.
Novela např. obsahuje tyto změny ZDP:
-
zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě (ze současných 13 404 na 15 804 Kč, tj. o 200 Kč měsíčně) a na třetí a další dítě (na 17 004 Kč, tj. o 300 Kč měsíčně),
-
omezení výdajů uplatněných procentem z příjmů u příjmů ze živnosti částkou 1 600 000 Kč (v případě živnosti řemeslné, u které jsou uplatňovány výdaje ve výši 80% příjmů), resp. částkou 1 200 000 Kč (u živností neřemeslných, u kterých jsou uplatňovány výdaje ve výši 60% příjmů),
-
zavedení oznamovací povinnosti k osvobozeným příjmům (hodnotová hranice pro oznámení byla stanovena na 5 mil. Kč, pokuta za neoznámení může dosahovat až 15% osvobozeného příjmu),
-
změna, upřesnění a doplnění změn přijatých od 1.1.2014 v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva - reakce na NOZ,
-
řada dílčích změn (např. nová pravidla pro překlasifikaci nedaňových nákladů na daňové, zrušení pravidla pro zdanění příjmů vyplácených zprostředkovatelům zaměstnání z jiných členských států, omezení daňových výhod účelově uzavíraných smluv soukromého životního pojištění, uplatnění 5% sazby daně z příjmů právnických osob jen vůči základním investičním fondům, rozšíření povinnosti podávat daňové přiznání u zaměstnanců, obnova lhůty pro provedení ročního zúčtování daně zaměstnancům a pro vrácení přeplatku).
 
Daňové zvýhodnění na dítě
Od 1.1.2015
daňové zvýhodnění na dítě
činí:
-
13 404 Kč (stejně jako za rok 2014),
-
15 804 Kč na druhé dítě (tj. o 2 400 Kč ročně více než za rok 2014),
-
17 004 Kč na třetí a další dítě (tj. o 3 600 Kč ročně více než za rok 2014).
Zvýšení daňového zvýhodnění představuje (např. z hlediska uplatnění při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti) 200 Kč měsíčně u druhého dítěte a 300 Kč měsíčně u třetího a dalšího dítěte.
Pro uplatnění odstupňovaného daňového zvýhodnění na dítě je rozhodující počet vyživovaných dětí v rámci jedné společně hospodařící domácnosti. Toto zdánlivě jednoduché pravidlo komplikuje výpočet daňového zvýhodnění, jak ukazuje několik dalších příkladů.
PŘÍKLAD
Rodiče budou k 1.1.2015 vyživovat ve společné domácnosti jedno dítě (např. dceru) a v květnu 2015 se jim narodí druhé dítě (např. syn).
V tomto případě rodiče vyživují ve společné domácnosti jedno dítě (dceru) 4 měsíce a dvě děti (dceru a syna) 8 měsíců. Daňové zvýhodnění však není společné pro obě děti, ale vztahuje se ke konkrétnímu dítěti:
Dcera
- 12 měsíců je prvým dítětem, daňové zvýhodnění na dceru za rok 2015 činí
13 404 Kč.
Syn
- 8 měsíců je druhým dítětem, daňové zvýhodnění za rok 2015 činí 8/12 z 15 804 Kč, tj.
10 536 Kč.
Celkem daňové zvýhodnění za obě děti: 13 404 + 10 536 = 23 940 Kč.
Dcera by však mohla rodičům nahlížet přes rameno, až budou vyplňovat daňové přiznání za rok 2015, a mohla by se přitom cítit ukřivděna, že je domácnosti daňově méně přínosná než syn. Této dceři by mohli rodiče vyjít vstříc tak, že by daňové zvýhodnění na dítě uplatnili takto:
Dcera
- 4 měsíce je prvým dítětem, daňové zvýhodnění na dceru za 01 až 04/2015 činí 4/12 x 13 404 Kč, tj. 4 468 Kč. Zbývajících 8 měsíců by mohla být dcera druhým dítětem a za 05 až 12/2015 by daňové zvýhodnění činilo 8/12 x 15 804 Kč, tj. 10 536 Kč. Na dceru by tak bylo za rok 2015 uplatněno 15 004 Kč.
Syn
- 8 měsíců je prvým dítětem, daňové zvýhodnění na syna bude činit 8/12 x 13 404, tj. 8 936 Kč.
Celkem daňové zvýhodnění za obě děti: 15 004 + 8 936 = 23 940 Kč.
PŘÍKLAD
Rodiče vyživují ve společné domácnosti po celý rok 2015 dvě děti (syna a dceru). Otec uplatňuje u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na syna, matka uplatňuje u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na dceru.
V tomto případě se musí rodiče dohodnout a prohlásit to pro zaměstnavatele, na které dítě bude uplatněno daňové zvýhodnění na prvé dítě a u kterého na druhé dítě. Rozhodnutí záleží na rodičích; dokonce je možné, aby po část roku byla u matky dcera prvým dítětem (syn u otce druhým dítětem) a po část roku druhým dítětem (syn u otce za příslušné měsíce prvým dítětem).
PŘÍKLAD
Manželé vyživují ve společné domácnosti po celý rok 2015 dvě děti, které mají z předchozího vztahu (syna manžela a dceru manželky). Daňové zvýhodnění na obě děti uplatňuje jeden z manželů.
V tomto případě jeden z manželů uplatní daňové zvýhodnění na prvé a na druhé dítě. Dítě druhého z manželů je považováno za dítě vyživované u kteréhokoliv z manželů.
PŘÍKLAD
Druh a družka vyživují ve společné domácnosti po celý rok 2015 dvě děti, které mají z předchozího vztahu (syna druha a dceru družky).
V tomto případě (stejně jako v roce 2014) může daňové zvýhodnění na syna uplatnit jen manžel, na dceru jen manželka. Počet dětí se však posuzuje za celou domácnost - tzn., že druh uplatní na syna daňové zvýhodnění na prvé dítě a družka na dceru na druhé dítě, anebo druh uplatní na syna daňové zvýhodnění na druhé dítě a družka na dceru na prvé dítě.
PŘÍKLAD
Matka vyživuje ve společné domácnosti po celý rok 2015 jedno své dítě (dceru). Ve střídavé péči rodičů dále vyživuje další své dítě (syna).
V jeden okamžik může být syn členem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. Pro účely uplatnění daňového zvýhodnění je přitom rozhodující stav na počátku příslušného kalendářního měsíce. Pokud by tedy byl syn členem společně hospodařící domácnosti matky na počátku 7 kalendářních měsíců, uplatnila by matka za těchto 7 měsíců daňové zvýhodnění na prvé i druhé dítě.
 
Změny související s rekodifikací soukromého práva
V návaznosti na změny, které byly přijaty od 1.1.2014 v souvislosti s
rekodifikací soukromého práva,
novela řeší např.:
-
zahrnutí zůstatkové ceny do daňových nákladů při
zániku práva stavby
[§ 24 odst. 2 písm. b) bod 2 ZDP],
-
uplatnění
výdajů na právo stavby,
které nejsou součástí ocenění stavby [§ 24 odst. 2 písm. zx) ZDP],
-
příjmy členů
rodinného závodu
jsou nově zařazeny jako příjmy spolupracující osoby,
-
do kategorie ostatních příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP (vypořádací podíl) novela doplňuje
vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní
kapitál
apod. [navazující změnou je změna § 36 odst. 2 písm. e) ZDP upravujícího zdanění těchto příjmů 15% srážkovou daní],
-
za ostatní příjem fyzické osoby je výslovně považováno
rozpuštění rezervního fondu
a obdobného fondu ze zisku [nové ustanovení § 10 odst. 1 písm. o) ZDP a odpovídající změna v § 36 odst. 2 písm. i) ZDP],
-
důsledně vypouští již nadbytečné
rozlišování mezi členem orgánu a osobou, která je orgánem
[§ 6 odst. 1 písm. c) + potvrzení, že za příjem, jehož zdroj je v ČR podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP je od 1.1.2014 i odměna jednatele],
-
dopady
začlenění daně darovací do daní z příjmů
- celá řada změn, např. zcela nová pravidla pro zdanění výhody z
bezúročné zápůjčky,
koncepční změna v uplatnění úpravy základu daně mezi spojenými osobami dle vyřešení
vkladů
do svěřenských fondů či fundací (sice by se mohlo jednat o bezúplatný příjem, ale posuzuje se jako u obchodních korporací, tedy jako příjem úplatný), důsledné rozlišování
mezi úplatnými a bezúplatnými příjmy (např. „bezúplatné“ převody jednotek na členy družstev
dle zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, jsou převody úplatnými, což má důležité daňové dopady jak do daní z příjmů - uplatnění daňových odpisů u nabyvatele bytu, tak do daně z nabytí nemovitých věcí).
Zákon o zřízení JIM, měl od 1.1.2015 přinést do ZDP (a dalších předpisů) celou řadu změn. Uvedené změny byly do značné míry překonány změnami přijatými od 1.1.2014 a obsaženými v zákonném opatření č. 344/2013 Sb., kterým bylo reagováno na rekodifikaci soukromého práva (tyto změny sice byly přijaty později, ale na rozdíl od zákona č. 458/2011 Sb. jsou již účinné) - např. současná úprava nepočítá s
osvobozením podílů na zisku od daně z příjmů fyzických osob,
ale formálně bylo toto osvobození stále součástí zákona č. 458/2011 Sb., a tak jej novela ruší.
Projekt jednoho inkasního místa
od 1.1.2015 spuštěn nebude, novela tedy ruší např.:
-
odvod z úhrnu mezd,
-
převedení odvodů pojistného na sociální pojištění a pojistného na zdravotní pojištění pod daňovou správu,
-
změny vyměřovacích základů pro pojistné u OSVČ atd.
Původní návrh předložený MF do připomínkového řízení
počítal se zachováním některých ustanovení zákona o zřízení JIM. Většinou budou tyto body novelou nakonec zrušeny a neuplatní se, jedná se např. o:
-
omezení osvobození u zaměstnanců - mělo být zrušeno osvobození pro „režijní jízdenky“ (osvobození zrušeno nakonec nebude a nadále bude platit stávající osvobození), měl být změněn limit pro osvobození bezúplatných plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (stávající limit 20 000 Kč pro rekreaci měl být snížen na 10 000 Kč a rozšířen na další bezúplatná plnění poskytovaná zaměstnavatelem - nakonec je toto osvobození zaměstnaneckých benefitů beze změny). Ačkoli se uvedená omezení od 1.1.2015 neuplatní, dochází v rámci změn souvisejících se začleněním daně darovací do daní z příjmů k důležitým změnám ve zdanění bezúročných zápůjček poskytovaných zaměstnancům a dále ve zdanění výhody zaměstnance z výpůjčky či výprosy (týká se např. automobilu poskytovaného zaměstnavatelem na základě smlouvy o výpůjčce),
-
zrušení nezdanitelné části ve výši zaplacených příspěvků odborům dle § 15 odst. 7 ZDP - až 3 000 Kč ročně - tuto nezdanitelnou část bude tedy možné nadále uplatnit i za rok 2015.
Zákon o zřízení JIM, tedy nakonec zrušen nebude a několik ustanovení tohoto zákona nabude k 1.1.2015 účinnosti -
v ZDP
jde především o změnu § 24 odst. 4 písm. a) sjednocující vazbu minimální doby trvání finančního leasingu na minimální dobu odpisování hmotného majetku i u nemovité věci a současně umožňující zkrácení doby finančního leasingu o 6 měsíců i na hmotný majetek zaevidovaný (vedle dosavadních odpisových skupin 2 a 3) v odpisových skupinách 4 až 6; důležité jsou však zejména
změny
zákonem o zřízení JIM (např. povinnost podávat daňová přiznání elektronicky např. u subjektů se zpřístupněnou datovou schránkou).
 
MINIMÁLNÍ A PRŮMĚRNÁ MZDA
Nařízením vlády č. 204/2014 Sb. se od 1.1.2015
zvyšuje minimální mzda z 8 500 Kč na 9 200 Kč.
Tento údaj se v roce 2015 uplatní i pro účely daně z příjmů fyzických osob, např. pro:
-
osvobození pravidelně vyplácených důchodů,
pokud nepřesáhnou hranici 36násobku minimální mzdy, tj. v roce 2014 do částky 306 000 Kč a v roce 2015 do částky 331 200 Kč - pozor toto osvobození dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se za rok 2015 neuplatní u fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, resp. zisky z podnikání či pronájmu, pokud tento součet přesáhne 840 000 Kč (na základě § 4 odst. 3, který se pro období roku 2014 nepoužije, pro období roku 2015 se již opět použije),
-
maximální výši
slevy za umístění dítěte dle § 35bb,
která je na jedno dítě omezena částkou minimální mzdy (za rok 2014 částkou 8 500 Kč, za rok 2015 částkou 9 200 Kč),
-
nárok na výplatu
daňového bonusu,
který je podmíněn dosažením ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy (§ 35c odst. 4 ZDP), resp. měsíčního příjmu, ve výši poloviny minimální mzdy (§ 35d odst. 4 ZDP).
Minimální mzda má význam na výši platby
pojistného na veřejné zdravotní pojištění:
-
u zaměstnanců je až na výjimky minimálním vyměřovacím základem,
-
u osob bez zdanitelných příjmů je vyměřovacím základem - od 1.8.2013 tyto osoby platí pojistné ve výši 1 148 Kč z minimální mzdy 8 500 Kč, od 1.1.2015 budou hradit 1 242 Kč z minimální mzdy 9 200 Kč.
Pod číslem 208/2014 Sb. byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny údaje, které jsou rozhodné pro výpočet
průměrné mzdy
uplatňované pro rok 2015 a dalších navazujících údajů (strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob, minimální výše záloh pro pojistné u OSVČ atd.):
 I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I               Údaj                  I         Rok 2014         I         Rok 2015         I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Všeobecný vyměřovací základ         I        25 903 Kč         I         25 903 Kč        I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Přepočítací koef. pro účely         I          1,0015          I           1,0273         I I důchodového zabezpečení             I                          I                          I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé I         25 942 Kč        I        26 611 Kč         I I Kč nahoru)                          I     (25 903 x 1,0015)    I    (25 903 x 1,0273)     I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Maximální vyměřovací základ pro     I       1 245 216 Kč       I       1 277 328 Kč       I I pojistné na sociální zabezpečení    I       (48 x 25 942)      I      (48 x 26 611)       I I (48násobek průměrné mzdy)           I                          I                          I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Měsíční příjem zaměstnanců          I        2 500 Kč          I         2 500 Kč         I I zakládající účast na nemocenském, a I (1/10 x 25 903 x 1,0015) I (1/10 x 25 903 x 1,0273) I I tím i na důchodovém pojištění (1/10 I                          I                          I I průměrné mzdy zaokrouhl. na 500 Kč  I                          I                          I I dolů)                               I                          I                          I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Minimální záloha na pojistné na     I          1 894 Kč        I         1 943 Kč         I   I důchodové pojištění pro OSVČ s      I   (29,2%  x 6 486 Kč)    I   (29,2%  x 6 653 Kč)    I I hlavní činností (29,2%  z 1/4       I                          I                          I I průměrné mzdy zaokrouhlené na celé  I                          I                          I I Kč nahoru)                          I                          I                          I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I I Minimální záloha na pojistné na     I         1 752 Kč         I          1 797 Kč        I I zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5  I   (13,5%  x 12 971 Kč)   I (13,5%  x 13 305,50 Kč)  I I % z 1/2 průměrné mzdy, zaokrouhlené I                          I                          I I na celé Kč nahoru)                  I                          I                          I I-------------------------------------I--------------------------I--------------------------I 
Od průměrné mzdy se odvíjí také výše příjmu sníženého o výdaje zakládající
OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění
(2,4násobek průměrné mzdy), která pro rok 2015 činí
63 865 Kč
(za rok 2014 činí 62 261 Kč).
 
DALŠÍ ZMĚNY OD 1.1.2015
Z oblasti daňových změn nás od 1.1.2015 čeká dále především poslední, „technická“, novela ZDPH. Tato novela (např. zachovávající stávající limit pro povinnou registraci k DPH ve výši 1 mil. Kč) byla projednána Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení dne 1.10.2014 a její schválení lze očekávat až na přelomu října a listopadu.
Novela zákona o dani z nemovitých věcí by měla být projednána v prvém čtení na schůzi svolané na 21.10.2014, bude-li tedy od 1.1.2015 nakonec přijata, tak doopravdy až v samém závěru roku.
Pokud jde o předpisy nižší právní síly, od 1.1.2015 budou pravděpodobně novelizovány prováděcí vyhlášky k ZU, např. ve věci účtování práva stavby.

Související dokumenty

Zákony

468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
89/2012 Sb., občanský zákoník
311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů
196/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády

204/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášky

199/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
208/2014 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015