Novinky v uplatnění DPH od 1.1.2015 přinesly tři zásadní novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “) - novela č. 196/2014 Sb. (především změna místa poskytnutí služeb dle § 10i ZDPH + zavedení zvláštního režimu jednoho správního místa dle § 110a a násl.), novela č. 262/2014 Sb. zavádějící druhou sníženou sazbu daně ve výši 10% pro zboží uvedené v nové příloze č. 3a (zjednodušeně se jedná o nezbytně nutnou dětskou výživu, léky a knihy) a „technická“ či „řádná“ novela č. 360/2014 Sb. Tento příspěvek je věnován poslední z uvedených novel č. 360/2014 Sb.
Novinky v DPH od 1.1.2015
Ing.
Pavel
Běhounek
PROSINCOVÁ NOVELA ZDPH
Novela ZDPH č. 360/2014 Sb. (dále jen „novela“) přináší následující změny:
Obrat rozhodný pro registraci
Zákonem č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o JIM“), měla být k datu účinnosti tohoto zákona snížena hranice obratu rozhodného pro povinné plátcovství z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč (§ 6 odst. 1 ZDPH). Novela ZDPH č. 502/2012 Sb. přesunula uvedené snížení ze zákona o JIM a stalo se součástí uvedené novely č. 502/2012 Sb., avšak s účinností navázanou na účinnost zákona o JIM (tedy k 1.1.2015).
Novela uvedené snížení již k datu 31.12.2014 v novele č. 502/2012 Sb. zrušila a
nadále tak v roce 2015 zůstává platit hrance rozhodného obratu pro povinné plátcovství 1 mil. Kč
za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.Do 31.12.2013 byla součástí § 56 ZDPH úprava osvobozeného nájmu nemovitých věcí, a proto se do 31.12.2013
obrat za osvobozený nájem nemovitých věcí
započítával dle § 4a do obratu rozhodného k registraci k DPH. Od 1.1.2014 byl osvobozený nájem (v roce 2014 označený jako nájem vybraných nemovitých věcí) vyčleněn do samostatného § 56a, aniž by byla provedena doprovodná legislativní změna v definici obratu dle § 4a ZDPH. Novela uvedený problém napravuje a od 1.1.2015 se úplaty za nájem nemovité věci osvobozený dle § 56a opět započítávají do obratu
. Přechodné ustanovení č. 2 řeší problém přechodu na novou úpravu.PŘÍKLAD
Podnikající fyzická osoba (neplátce DPH) za měsíce únor 2014 až leden 2015 uskutečnila v rámci svého živnostenského podnikání plnění za 800 tis. Kč, kromě toho uvedená osoba pronajímá nemovitosti za 20 tis. Kč měsíčně. Jak bude počítán obrat rozhodný pro registraci k DPH?
Ačkoli v součtu dosáhla uvedená osoba obratu za období 02/2014 až 01/2015 1 040 000 Kč (800 tis. + 12 x 20 tis. Kč), za uvedené období limit obratu 1 mil. Kč nepřesáhla, protože k obratu 800 tis. Kč ze živnostenského podnikání se připočítává jen nájem za období od 1.1.2015, tj. jen 1 x 20 tis. Kč, a obrat za toto období činí jen 820 tis. Kč a uvedená osoba se nestává od 1.3.2015 ze zákona plátcem DPH (jak by tomu bylo při překročení obratu 1 mil. Kč za období 02/2014 až 01/2015). Při posuzování překročení rozhodného obratu za období 03/2014 až 02/2015 se již bude započítávat úplata za osvobozený nájem 2 x 20 tis. Kč, za období 04/2014 až 03/2015 úplata za osvobozený nájem 3 x 20 tis. Kč atd.
Autorské honoráře podléhající srážkové DPFO
Do 31.12.2014 podle § 5 odst. 3 ZDPH platilo, že činnost, ze které plynuly příjmy zdaněné srážkovou daní z příjmů fyzických osob, se nepovažovala za ekonomickou činnost. Tato výjimka byla od 1.1.2015 v souladu s pravidly uplatňování DPH v rámci EU zrušena.
PŘÍKLAD
Plátce DPH za článek do prosincového čísla časopisu roku 2014 obdrží honorář v hrubé výši 3 000 Kč, za článek poskytnutý v lednu 2015 obdrží rovněž honorář v hrubé výši 3 000 Kč?
V obou případech vyplatí nakladatelství autorovi honorář snížený o srážkovou daň ve výši 450 Kč (15%). Poskytnutí článku do prosincového čísla nebylo považováno za ekonomickou činnost, a proto z ní autor neodváděl DPH. Z úplaty za článek poskytnutý v lednu musí autor DPH odvést (z částky 3 000 Kč).
Dobrovolná registrace osoby identifikované k dani
Jestliže je osobě povinné k dani (neplátci DPH) poskytnuta služba s místem plnění v ČR osobou neusazenou v ČR, stává se tato osoba osobou identifikovanou k dani dle § 6h ZDPH. Např. poskytuje-li takovou službu slovenský plátce DPH, účtuje ji bez daně (s upozorněním, že daň je povinen přiznat příjemce služby) a českou DPH přiznává český příjemce služby. Slovenský plátce bude službu obvykle uvádět do souhrnného hlášení, a proto potřebuje znát DIČ pro účely DPH odběratele - to však v okamžiku poskytování služby nemusí mít odběratel ještě přiděleno. Uvedený problém řeší novela tak, že příjemce služby se může na základě nového § 6l stát dobrovolně osobou identifikovanou k dani ještě před přijetím služby.
PŘÍKLAD
Český podnikatel, neregistrovaný k DPH (ani jako plátce ani jako osoba identifikovaná k dani), si od slovenského plátce objednává grafické služby. Protože ani v registru plátců DPH (provozovaném českou daňovou správou) ani v aplikaci pro ověřování platnosti DIČ pro účely DPH prostřednictvím systému VIES, nelze ověřit platnost DIČ, zdráhá se slovenský plátce uvedenou službu poskytnout a technicky by nemohl tuto službu ani vykázat ve svém souhrnném hlášení. Jak lze tento problém od 1.1.2015 vyřešit?
Novela umožňuje českému podnikateli zaregistrovat se předem jako osoba identifikovaná k dani - v registru plátců DPH (provozovaném českou daňovou správou) jsou evidováni nejen plátci, ale i osoby identifikované k dani (byť to z názvu registru není příliš patrné), a proto zde bude možné ověřit platnost DIČ pro účely DPH, DIČ se bude zobrazovat jako platné i v systému VIES a poskytovatel služby tak může mít k dispozici příslušné informace již k datu poskytnutí služby.
Obdobně jako v případě přijetí služby lze postupovat
při pořízení zboží
. Namísto vyčkávání na okamžik, kdy se osoba povinná k dani stane osobou identifikovanou k dani z důvodu pořízení zboží z jiného členského státu dle § 6g (zde však kromě výjimek na rozdíl od přijetí služby až při překročení hodnotové hranice pořízení zboží dle § 2a odst. 2 ZDPH 326 tis. Kč za kalendářní rok), je od 1.1.2015 umožněno zaregistrovat se jako osoba identifikovaná k dani ještě před tímto pořízením dle nového § 6k ZDPH
. S možností dobrovolné registrace osoby identifikované k dani ještě před pořízením zboží či před přijetím služby souvisí procesní změna § 97a odst. 2 upravujícího dobrovolnou registraci osoby povinné k dani (§ 97a jako takový byl do ZDPH vložen od 1.1.2015 novelou č. 196/2014 Sb.).Náležitost daňového dokladu o přijaté platbě
Podle úpravy účinné do 31.12.2013 nemusel daňový doklad k přijaté platbě v souladu s § 29 odst. 3 písm. b) ZDPH obsahovat „rozsah plnění“. Tato povinnost je v souladu s článkem 226 bod 6 směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, od 1.1.2015 nově povinnou náležitostí daňového dokladu. Podle důvodové zprávy byla tato náležitost daňového dokladu k přijaté platbě doplněna s tímto odůvodněním:
„Jedná se o úpravu za účelem zachování rozsahu plnění jako povinné náležitosti daňového dokladu, a to především pro ověření správnosti výše uplatněného nároku na odpočet daně.“
Jedná-li se o doklad k přijaté platbě ve výši 100% ceny za zdanitelné plnění, nebude s uvedením rozsahu zdanitelného plnění v praxi problém. Ani v případě částečné úhrady nečiní nový požadavek žádné zvláštní problémy - např. může být rozsah plnění vymezen jako 30% ceny za příslušné plnění. V souladu s odůvodněním nového požadavku dokladu o přijaté platbě by mělo být vyhovující i obecnější vymezení - např. záloha na prodej určité skupiny zboží dodaného v určitém období, avšak za podmínky, že takovéto obecné vymezení bude mít oporu v soukromoprávním ujednání mezi smluvními stranami (to pochopitelně platilo i před 1.1.2015, jen to nebylo z úpravy ZDPH tak zjevné).
Opravy základu daně
V pravidlech pro
opravy základu daně
došlo k těmto dílčím změnám:-
Použití sazby daně platné k datu přijetí úplaty, pokud byla daň přiznána k datu přijetí úplaty - do 31.12.2014 řešeno jen ve vztahu k sazbám platným k datu uskutečnění plnění (§ 42 odst. 4); související změnou je změna § 43 odst. 3.
-
Použití kursu platného k datu přijetí úplaty, pokud byla daň přiznána k datu přijetí úplaty - i zde bylo do 31.12.2014 řešeno jen ve vztahu ke kursům platným k datu uskutečnění plnění (§ 42 odst. 4); i zde je související změnou změna § 43 odst. 3.
-
Možnost opravy základu daně a daně ve lhůtě tří let je nově navázána také na den přijetí úplaty (§ 42 odst. 5) - je-li daň přiznána k datu úplaty přijaté před uskutečněním plněním, lze provést opravu jen do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň z přijaté úplaty, pokud se zdanitelné plnění uskutečnilo později (nikoli od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň nejen u původního uskutečněného zdanitelného plnění).
-
Možnost provést opravu základu daně a výše daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo, kdy jsou jednotlivá dílčí plnění poskytována po dobu delší než tři roky a k převzetí celkového díla tak dojde rovněž za dobu delší než tři roky. Opravy jednotlivých dílčích plnění lze poskytnout ve lhůtě tří let a zároveň je u těchto dílčích plnění nově možno provést opravu ve lhůtě tří let od převzetí celkového díla (§ 42 odst. 6 ZDPH). Do 31.12.2014 nebylo možno zpětně provést po převzetí celkového díla opravu u dílčích plnění po uplynutí tříleté lhůty.
-
Oprava výše daně v ostatních případech dle § 43 ZDPH (nedochází ke změně ceny, nevrací se část zboží, ale daň byla špatně přiznána) je nově obecně prováděna v dodatečném daňovém přiznání za období, ve kterém byla daň původně nesprávně přiznána (dosud za období uskutečnění plnění či přijetí úplaty).
Sazba 15% u staveb pro bydlení
U stavebních a montážních prací prováděných na dokončené stavbě pro bydlení se nadále i v letošním roce uplatňuje 15% sazbě daně na základě § 48 ZDPH, který má zcela nové znění. Věcně však nedošlo k žádné změně. Do 31.12.2014 ZDPH na tomto místě používal pojem stavební a montážní práce spojené se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo v souvislosti s opravou těchto staveb. Nyní používá jen pojem stavební a montážní práce. To však není žádná věcná změna, důvodová zpráva k tomuto uvádí:
„v souladu s výkladem se tak za stavební nebo montážní práce prováděné na dokončené stavbě považují například výměna podlahových krytin, údržba apod.“.
Formulační změnou je, že § 48 ZDPH již nehovoří o pracích na stavbě bytového domu, rodinného domu nebo bytu, ale o pracích na stavbě pro bydlení, kterou definuje jako:
-
stavbu bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
-
stavbu rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
Předchozí znění § 48 ZDPH pamatovalo na stavební a montážní práce prováděné na příslušenství. I s tímto nové znění počítá, avšak v novém formálním vymezení. Sazba daně 15% se podle nového znění uplatňuje u stavebních a montážních prací prováděných na dokončené stavbě, která:
-
slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a zároveň
-
je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu (tento „funkčně související pozemek“ je následně vymezen v § 48 odst. 3, použije se i pro posouzení osvobození od daně při převodu pozemků dle nového znění § 56).
Práce na příslušenství bytu jsou nově řešeny tak, že sazba daně 15% se uplatí i u místnosti používané spolu s bytem (ZDPH používá pojem „obytný prostor“), pokud se tato místnost (např. garáž) nachází ve stejné stavbě.
Sazba daně 15% u stavebních a montážních prací se nadále vztahuje i na práce prováděné na dokončené
stavbě pro sociální bydlení.
Novinka je jen formální - sazba se použije jen na základě nového znění § 48 ZDPH, které se nově vztahuje i na stavební a montážní práce prováděné na stavbách pro sociální bydlení, které jsou od 1.1.2015 vymezeny v § 48 odst. 5 (do 31.12.2014 byly vymezeny v § 48a).Pokud jde o
stavby pro sociální bydlení,
do 31.12.2014 se uplatňovala na základě § 48a sazba daně 15% u stavebních a montážních prací na těchto stavbách bez ohledu na to, zda souvisely s výstavbou anebo s již dokončenou stavbou. Nově jsou stavební a montážní práce na dokončených stavbách pro sociální bydlení zahrnuty do výše popisovaného nového znění § 48 a stavební a montážní práce související s výstavbou těchto staveb jsou řešeny samostatně v novém znění § 49 (dřívější § 48a byl zrušen a jeho obsah byl rozdělen mezi nové znění § 48 a nový § 49).Stavbami pro sociální bydlení jsou nadále obytné místnosti (tedy byty) do 120 m2 a rodinné domy do 350 m2. Z vymezení staveb pro sociální bydlení, které odkazuje na katastrální předpisy, dle důvodové zprávy plyne následující:
„Dochází ke změně stanovení výpočtu podlahové plochy obytného prostoru, a to s ohledem na skutečnost, že od 1.1.2014 je účinné nařízení vlády č. 366 ze dne 30. října 2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. S ohledem na jednotu právního řádu je záměrem užít tento způsob výpočtu podlahové plochy u bytu upravený v uvedeném nařízení vlády i pro účely výpočtu podlahové plochy obytného prostoru u daně z přidané hodnoty. Podle tohoto nařízení je pro účely výpočtu podlahové plochy byt definován jako prostorově ohraničená část domu, který je ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově ohraničené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt, obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor. Do podlahové plochy bytu se započítává stejně jako v současné době i podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
Nově se tedy do podlahové plochy bytu (obytného prostoru) započítává podlahová plocha, která je zastavěna vnitřními stěnami.
Podle současné právní úpravy se podlahová plocha místností a prostorů pro účely DPH posuzovala podle jejich vnitřní nášlapné plochy mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu, což vyplývalo z ustanovení § 48a odst. 4 platného znění zákona o DPH a správní praxe.
Dle nové právní úpravy zákona o DPH se podlahová plocha místnosti, která je užívána s obytným prostorem a nachází se ve stejné stavbě jako tento obytný prostor (podlahová plocha sklepa a komory), nezahrne do výpočtu podlahové plochy obytného prostoru do 120 m2.
Nezahrnutí podlahové plochy místnosti užívané s obytným prostorem do 120 m2, která se nachází ve stejné stavbě jako obytný prostor (dle současné úpravy zákona o DPH se jedná o příslušenství bytu), vyvažuje možné dopady nového způsobu výpočtu podlahové plochy, který spočívá zejména v započtení podlahové plochy pod vnitřními příčkami obytného prostoru.
U obytného prostoru s podlahovou plochou do 120 m2 a místnosti užívané s tímto obytným prostorem, která se nachází ve stavbě jako tento obytný prostor (sklep, komora, garáž), se však uplatní, stejně jako za současné právní úpravy, stejná sazba daně, která se odvíjí od posouzení skutečnosti, zda se jedná o stavbu pro sociální bydlení.
U ostatních staveb pro sociální bydlení je tato problematika řešena tak, že stavby, které slouží k využití staveb pro sociální bydlení a jsou zřízeny na pozemku, který tvoří s těmito stavbami funkční celek, jsou vymezeny jako samostatné stavby pro sociální bydlení [§ 48 odst. 5 písm. l)].
Výsledkem nové právní úpravy bude také napravení nerovnosti a sjednocení výpočtu podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení a obytného prostoru do 120 m2. Nyní se při výpočtu podlahové plochy bytu pro sociální bydlení do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení (120 m2) započítává podlahová plocha místností, které tvoří příslušenství bytu (například podlahová plocha sklepa a komory). Při výpočtu podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení dle současné právní úpravy (350 m2) se podlahová plocha stavby, která je příslušenstvím rodinného domu pro sociální bydlení (samostatně stojící garáž), do výpočtu podlahové plochy nezahrnuje. Tento přístup zůstává stejný i v nové právní úpravě.“
Podle § 49 se od 1.1.2015 uplatňuje 15% sazba daně také u převodů (dodání) staveb pro sociální bydlení (např. u bytů do 120 m2), došlo tedy k formálnímu přesunu ze zrušeného § 48a.
Osvobození převodů staveb a stavebních pozemků
Od 1.1.2014 byla zcela změněna pravidla pro posuzování osvobození převodu pozemků a staveb. Novela tato pravidla opět zásadně změnila (opět zcela nové znění § 56 ZDPH), ale oproti původnímu předpokladu až s účinností od 1.1.2016. Jedná se o velice rozsáhlou problematiku, ve zkratce - zásadní změny spočívají v následujícím:
-
poměrně široké vymezení stavebního pozemku, jehož převod vždy podléhá dani (§ 56 odst. 2 ZDPH),
-
pravidla pro zdanění převodu stavby se vztahují též na pozemky se stavbou „funkčně související“ (tedy nejen na pozemky, na kterých se příslušná stavba nachází); „funkčně související pozemek“ je přitom vymezen v § 48 odst. 3,
-
časový test pro posouzení „stáří“ stavby nově začíná běžet např. kolaudací po její podstatné změně (aniž by bylo zřejmé, co touto podstatnou změnou má být),
-
při dobrovolném uplatnění DPH při převodu nemovité věci se použije režim přenesení daňové povinnosti (§ 92d - dosud řešil režim přenesení daňové povinnosti u emisních povolenek); při převodu na plátce je dobrovolné zatížení převodu daní od 1.1.2016 podmíněno souhlasem druhé strany.
Režim přenesení daňové povinnosti
Režimu přenesení daňové povinnosti („RPDP“) novela přiřazuje samostatnou hlavu IV, kterou člení takto:
-
Díl 1 (Obecná ustanovení) - původní § 92a vymezující základní pravidla RPDP.
-
Díl 2 (Trvalé použití RPDP) - zdanitelná plnění, u kterých mohou jednotlivé členské státy dle čl. 199 směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, uplatňovat RPDP bez časového omezení. Zůstal § 92b upravující dodání zlata, § 92c upravující dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 a § 92e pro poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Místo povolenek (přesunuty do § 92f a přílohy č. 6) bylo do § 92d nově vloženo trvalé použití RPDP pro dodání nemovité věci pro případy, kdy plátce dle § 56 odst. 5 dobrovolně uplatní daň - ustanovení § 92d však nabývá účinnosti až 1.1.2016 (pro rok 2015 je § 92d zrušen).
-
Díl 3 (Dočasné použití RPDP) - zdanitelná plnění, u kterých mohou jednotlivé členské státy dle čl. 199a, 199b a 395 směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, uplatňovat RPDP po časově omezenou dobu. Novinkou je § 92f odkazující na přílohu č. 6 a nařízení vlády č. 361/2014 Sb. (v rámci této úpravy je RPDP uplatňován od 1.1.2015 pouze u emisních povolenek, dále bude uplatňován od 1.4.2015) a § 92g zavádějící mechanismus rychlé reakce.
V právní úpravě RPDP došlo k těmto změnám:
-
V RPDP se daň nadále uplatňuje
až k datu uskutečnění zdanitelného plnění
(nikoli k přijetí úplaty). V obecné úpravě RPDP (§ 92a odst. 7) bylo doplněno pravidlo pro případy, kdy se nově začíná RPDP uplatňovat. Jestliže tedy bude před 1.4.2015 přiznána daň k úplatě za zdanitelné plnění, u kterého se v době přijetí úplaty RPDP neuplatňuje, a plnění je uskutečněno v době uplatnění RPDP, uplatní se RPDP jen na rozdíl. Např. na základě úplaty na dodání kukuřice přijaté v březnu 2015 bude přiznána daň z úplaty 242 000 Kč (základ daně 200 000 + 21% DPH), v dubnu 2015 bude kukuřice dodána za cenu bez DPH 300 000 Kč - RPDP se uplatní jen z rozdílu 100 000.-
-
-
RPDP dle
§ 92c u dodání zboží uvedeného v příloze 5
(odpady...) zůstal beze změny.-
nově (avšak až od 1.1.2016) upravuje RPDP
u dodání nemovité věci
, je-li dodání dobrovolně zdaněno dle § 56 odst. 5. V roce 2015 dobrovolné zdanění převodu pozemků či staveb dle § 56 odst. 4 účinného pro rok 2015 RPDP nepodléhá. RPDP u povolenek je přesunut do § 92f, přílohy č. 6 a do prováděcího nařízení.-
RPDP
u stavebních a montážních prací dle § 92e
zůstal beze změny.-
Rozšíření RPDP na
plnění uvedená v příloze č. 6
, stanoví-li tak vláda nařízením (§ 92f).-
Zavedení mechanismu rychlé reakce (§ 92g).
-
V § 92h a 92i je upraveno
závazné posouzení
, nově pro veškerá plnění v RPDP (nikoli tedy jen pro dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 - odpady...). Poplatek dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ovšem činí 10 000 Kč a předmětem jedné žádosti může být jen jedno zdanitelné plnění.Plnění uvedená v příloze č. 6:
Hlavní změnou v RPDP je jeho rozšíření na plnění uvedená v příloze č. 6, avšak jen za předpokladu, že tak stanoví vláda nařízením a za podmínek uvedených v tomto nařízení. Příslušným prováděcím nařízením je prováděcí nařízení č. 361/2014 Sb., které bylo nakonec přijato až s účinností od 1.4.2015. Výjimkou je dodání emisních povolenek, u kterých se prováděcí nařízení uplatňuje již od 1.1.2015 (do 31.12.2014 se u emisních povolenek RPDP uplatňoval na základě § 92d ZDPH, který je pro rok 2015 zrušen a od 1.1.2016 bude nahrazen úpravou RPDP pro převody pozemků a staveb), a u dodání cukrové řepy, u které se uplatní až od 1.9.2015.
Kromě emisních povolenek (u nich se RPDP dle prováděcího nařízení uplatňuje bez dalších podmínek) se u zboží uvedeného v příloze č. 6 RPDP uplatní jen za podmínky, že celková částka bez daně za vybrané zboží přesáhne 100 000 Kč. Vybraným zbožím jsou některé zemědělské plodiny, kovy, mobilní telefony, integrované obvody, notebooky a videoherní konzole.
Prováděcí nařízení je pro běžnou praxi nepraktické v tom smyslu, že odkazuje na nomenklaturu celního sazebníku - není v něm uvedeno, že vybraným zbožím je kukuřice, ale např. obilovina uvedená pod kódem nomenklatury celního sazebníku (NCS) 1005. RPDP se uplatní u těchto plodin:
-
kód NCS 1005 Kukuřice (nepatří sem kukuřice cukrová),
-
kód NCS 1201 Boby sojové i drcené,
-
kód NCS 1205 Semena řepky nebo řepky olejky i drcená,
-
kód NCS 1206 00 Slunečnicová semena, též drcená,
-
kód NCS 1207 50 Hořčičná semena, též drcená,
-
kód NCS 1207 91 Maková semena, též drcená,
-
kód NCS 1209 10 00 Semena cukrové řepy,
-
kód NCS 1212 91 Řepa cukrová čerstvá, sušená, v prášku.
Vybraným zbožím, u kterého se bude od 1.4.2015 uplatňovat RPDP, jsou také některé kovy. Zde je vymezení s odkazem na NCS zřejmě nejméně přehledné (bude se vztahovat např. nejen na ocelové ingoty, ale i na některé hutní výrobky jako např. válcované profily, dráty). Vybraným zbožím by dále měly být např. mobilní telefony či notebooky. Více informací k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti bude k dispozici na stránkách www.behounek.eu v sekci „Novinky z oblasti daní a související legislativy“.
Určitým uklidněním pro sporné případy (pokud se ovšem shodnou obě strany obchodu a budou-li takto shodně vystupovat i vůči správci daně) je § 92f odst. 2 ZDPH, podle kterého platí:
„Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle odstavce 1, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.“
Mechanismus rychlé reakce
V § 92g je nově zaveden mechanismus rychlé reakce umožněný směrnicí 2013/42/EU. Pokud se objeví okruh podezřelých plnění, tak:
-
ČR může požádat Evropskou komisi o povolení uplatnění RPDP u příslušných zdanitelných plnění,
-
EK musí o žádosti rozhodnout do 6 měsíců,
-
v případě souhlasu EK by následně mohla ČR u povoleného okruhu plnění uplatňovat RPDP po dobu 9 měsíců, a to na základě nařízení vlády (tj. bez změny ZDPH).
Kontrolní hlášení
V § 101c až 101i novela zavádí od 1.1.2016 kontrolní hlášení, pravidla pro jeho podávání a sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Kontrolní hlášení bude určitou obdobou výpisu z daňové evidence pro RPDP dle § 92a. V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně (§ 101d odst. 1), konkrétní náležitosti určí daňová správa prostřednictvím náležitostí příslušného formuláře - do jaké míry se tato nová povinnost stane černou můrou plátců, resp. jejich účetních, tedy bude záviset na daňové správě, jak podrobné a jak uspořádané informace bude vyžadovat. O tom, že tato nová povinnost přinese velice výrazné zvýšení administrativních povinností, však nemůže být pochyb.
Rozšíření okruhu zboží v 10% sazbě
Okruh zboží, u kterého je uplatňována 10% sazba daně, byl zaveden novelou č. 262/2014 Sb. Novela č. 360/2014 Sb. okruh zboží v 10% sazbě daně rozšířila o:
-
Mlýnské výrobky, a to:
-
z obilovin, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10,
-
z výrobků, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 8 (káva, čaj, maté, koření) a 12 (olejnatá semena a plody),
-
z brambor,
-
ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8,
-
směsi výše uvedených mlýnských výrobků, jsou-li zatříděny do kódu NCS:
-
0801 - Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy
-
1101 - Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži
-
1102 - Jiné obilné mouky
-
1103 - Krupice
-
1104 - Obilná zrna jinak zpracovaná
-
1105 - Mouka z brambor
-
1106 - Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8.
-
1201 - Sojové boby
-
1204 - Lněná semena
-
1206 - Slunečnicová semena
-
1207 - Ostatní olejnatá semena a plody
-
1208 - Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice
-
1212 - Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum)
-
1214 - Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny
-
2004 - Ostatní zelenina zmrazená
-
2005 - Ostatní zelenina nezmrazená.
-
Slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků v kódech NCS 1107 až 1109, 1903, 3505.
-
Upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku v kódech NCS 1806, 1901, 2004, 2005, 2103, 2106.
U všech výše uvedených položek (tedy i u mlýnských výrobků, sladu atd.) musí být splněna tato podmínka:
„Mlýnské výrobky a směsi těchto mlýnských výrobků, slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků, upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí splňovat požadavky na složení potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku definované v nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.“
Rozšíření uplatnění 10% sazby daně novelou č. 360/2014 Sb. se tedy týká jen výrobků pro bezlepkovou dietu.
Další změny
Jen heslovitě došlo v ZDPH ještě k těmto změnám:
-
ustanovení o jednotce (§ 4b) bylo novelizováno tak, aby se vztahovalo i na jednotky dle zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb. - zrušen),
-
změna okamžiku přechodu práv a povinností ze skupiny na členy skupiny při zrušení registrace skupiny (§ 5b odst. 3) a na člena skupiny, kterému je zrušeno jeho členství ve skupině (§ 5b odst. 4) - tímto dnem je den následující po dni zrušení registrace skupiny,
-
při vkladu a při vydání vypořádacího podílu již není vystavován doklad o použití (§ 32 odst. 1),
-
úprava daňového dokladu pro prodej v dražbě a mimo dražbu (§ 32a navazující na § 28 odst. 3),
-
čitelnost daňového dokladu lze zajistit prostřednictvím kontrolních mechanismů (§ 34 odst. 3),
-
dílčí změna základu daně při propuštění zboží do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku - již se nezahrnuje hodnota služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku, ze které příjemce (do 31.12.2014) duplicitně přiznával daň (§ 38 odst. 4),
-
formulační změna základu daně přiznávané jejím příjemcem u služby poskytované osobou registrovanou k dani v jiném členském státě („JČS“) či zahraniční osobou neusazenou k dani - nově jde o službu poskytnutou osobou neusazenou v tuzemsku (§ 39),
-
dovoz zboží je osvobozen v případech, kdy je zboží přepraveno ze třetí země do jiného členského státu - např. český plátce dováží zboží ze Švýcarska přímo na Slovensko; pokud by bylo dodáno do ČR a následně na Slovensko, bylo by dodání na Slovensko osvobozeno jako dodání do JČS dle § 64, a proto je osvobozen i dovoz, je-li zboží přímo dodáno do JČS. Toto osvobození bylo od 1.4.2011 vyčleněno do samostatného ustanovení § 71g (předtím v § 71 odst. 8), ale nebylo doplněno do výčtu osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně v § 63 - toto bylo od 1.1.2015 napraveno (§ 63 odst. 1),
-
osvobození při pořízení zboží z JČS dle § 65 - formulační sjednocení s textem pro osvobození při dovozu zboží dle § 71,
-
osvobození od daně s nárokem na odpočet daně jen pro mise, úřady, zastupitelství mezinárodní organizace, jejich členy a úředníky, kteří mají sídlo v JČS (§ 68 odst. 8),
-
žádost o přístup do portálu k vracení daně zaplacené v JČS
lze „podepsat“ též „přístupovým heslem do datové schránky“ (§ 82 odst. 2),-
vracení daně osobám se zdravotním postižením
dle § 85 se rozšiřuje na „motorová vozidla
“, do 31.12.2014 možné jen v případě osobních automobilů, rozšířeno tedy např. i na čtyřkolky. Související změny v § 90 odst. 14,-
nová úprava pro prodej zboží bez daně (§ 87) navazující na souběžnou novelu zákona o spotřebních daních. Ponechána byla jen základní úprava, v ostatním se použije úprava zákona o spotřebních daních,
-
v pravidlech pro uplatnění zvláštního režimu u obchodníků s uměleckými díly (§ 90) byl pojem „zhotovitel uměleckého díla“ nahrazen pojmem „autor uměleckého díla“,
-
zvláštní pravidla pro odpočet daně na vstupu u obchodníka s uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi dle § 90 odst. 15 jsou nově formulována a uspořádána - místo členění na písm. a), b), c) je odstavec nově členěn na a), b1) a b2). Není-li při následném dodání použit zvláštní režim pro obchodníky, je u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně, jde-li o:
a)
umělecké dílo, sběratelský předmět nebo starožitnost, které plátce sám dovezl,
b)
umělecké dílo:
b1) dodané autorem díla nebo jeho právním nástupcem,
b2) dodané jinou osobou povinnou k dani, která při tomto dodání nepoužila zvláštní režim [do 31.12.2014 řešeno v písm. c) jen pro osobu povinnou k dani, která není obchodníkem - od 1.1.2015 platí i pro pořízení od osoby povinné k dani, která je obchodníkem].
Okamžik nároku na odpočet daně je z původního § 90 odst. 15 vyčleněn do samostatného odst. 16,
-
zpřesnění definice investičního zlata (§ 92 odst. 1),
-
podle § 92 odst. 2 do 31.12.2014 ČNB ve Věstníku zveřejňovala seznam mincí splňujících kritéria pro zařazení zlatých mincí mezi investiční zlato. Novela tento odst. 2 bez náhrady vypouští, protože podle čl. 345 směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, tento seznam každoročně zveřejňuje Komise v Úředním věstníku Evropské unie,
-
možnost zatížit daní dodání investičního zlata jeho výrobcem se omezuje jen na dodání jinému plátci s místem plnění v tuzemsku (do 31.12.2014 § 92 odst. 5, od 1.1.2015 odst. 4). Podle úpravy roku 2014 se vztahovalo i na dodání mimo tuzemsko nebo na dodání osobě registrované k dani v JČS. Je-li dodání investičního zlata v souladu s § 92 zatíženo DPH, uplatňuje se nadále RPDP dle § 92b,
-
výrobci investičního zlata ukládá nově vložený odst. 8 do § 92 nové povinnosti, a to na základě čl. 356 směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH - evidenční povinnosti a povinnosti vystavování daňových dokladů (i osobám nepovinným k dani). Některé evidenční povinnosti se od 1.1.2016 v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení přesouvají do § 101c,
-
osoba, která není plátcem, se stává členem skupiny od prvního dne druhého (nikoli třetího jako do 31.12.2014) měsíce následujícího po měsíci podání žádosti o přistoupení osoby do skupiny (§ 95a odst. 4),
-
pravidla plátcovství členů skupiny při zrušení registrace skupiny či ukončení členství ve skupině byla přesunuta z § 95a odst. 5 - nově jen v § 106e odst. 3 a v odst. 5 doplněném do § 106f. Související změna v § 106 odst. 7,
-
úprava evidence pro účely DPH v § 100 se od 1.1.2016 doplňuje o údaje potřebné k sestavení kontrolního hlášení,
-
úprava
daňového přiznání v § 101 a 101a
(povinná elektronická forma) je nově členěna - § 101 ve zcela novém znění upravuje daňové přiznání obecně [např. v § 101 odst. 1 písm. d) doplněna povinnost podat daňové přiznání pro osobu, která není plátcem a má povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. j) - viz k tomuto ustanovení].-
v § 101a (povinná elektronická forma podání) stanovena výjimka pro
hlášení o pořízení nového dopravního prostředku
dle § 19 (toto podání ani nelze elektronicky učinit),-
v § 101a (povinná elektronická forma podání) se
od 1.1.2016 ruší výjimka z povinné elektronické formy pro fyzické osoby s obratem do 6 mil. Kč,
-
do nového
§ 101b
vyčleněna úprava podávání přiznání a splatnosti daně ve zvláštních případech - v odst. 1 pro případ úpadku
, v odst. 2 je vyčleněna zvláštní úprava pro společníky společnosti
(členy sdružení),-
v § 102 je od 1.1.2016 pamatováno i na dodatečné potvrzení souhrnného hlášení (podáno elektronicky, ale „nepodepsané“) „podpisem“ heslem pro datovou schránku. Text je formulačně shodný s úpravou dodatečného potvrzení kontrolního hlášení (§ 101d odst. 3), ale v případě souhrnného hlášení není pro účinnost odloženou na 1.1.2016 žádný věcný důvod,
-
úprava plátcovství členů skupiny při zrušení registrace skupiny či ukončení členství ve skupině přesunuta z § 106 odst. 7 do § 106f odst. 5. Související změna v § 95a odst. 5 ve znění do 31.12.2014,
-
úprava zrušení registrace [§ 106e odst. 1 písm. b)] doplněna tak, aby správce daně mohl zrušit registraci skupiny, pokud počet členů skupiny klesne pod dva,
-
okruh osob povinných přiznat a zaplatit daň v § 108 odst. 1
doplněn o nové písm. j). Souvisí s nedodržením podmínek pro osvobození pro dodání zboží do JČS dle § 64
. Nejsou-li splněny podmínky pro osvobození, tj. nebyl naplněn odběratelem tvrzený záměr zboží do JČS přepravit nebo odeslat, a plátce přijal všechna opatření, která od něho mohou být rozumně požadována k prokázání osvobození při dodání zboží do JČS, vzniká povinnost přiznat daň odběrateli, tj. osobě registrované k dani v JČS, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku. Jde o reakci na judikát
C-409/04 Teleos, podle kterého je osobou povinnou přiznat daň osoba registrovaná k dani v JČS, pokud jí plátce dodal zboží s tím, že zboží bude odesláno nebo přepraveno do JČS, plátce oprávněně uplatnil osvobození od daně s nárokem na odpočet daně a k odeslání nebo přepravě zboží do JČS ve skutečnosti nedošlo a zboží se nachází v tuzemsku,-
úprava
ručení za daň
se rozšiřuje i na případy uplatnění daně z přijaté zálohy
(§ 109).