Protože se blíží termín pro podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2014, chtěl bych se v tomto příspěvku věnovat problematice této daně ve vztahu k zemědělským podnikatelům. V porovnání s ostatními podnikatelskými subjekty má tato daň některá specifika, na která bych chtěl upozornit.
Silniční daň u zemědělských podnikatelů
Ing.
Zdeněk
Morávek
Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“). Dalším důležitým předpisem v této oblasti je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), a jeho prováděcí předpisy.
Předmět daně
Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla:
-
registrovaná v ČR;
-
provozovaná v ČR;
-
používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob (s určitým omezením pro veřejně prospěšné poplatníky) nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.
Silniční vozidla
jsou vymezena v § 2 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. a jedná se o motorová nebo nemotorová vozidla, která jsou vyrobena za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Základními druhy silničních vozidel jsou:-
motocykly,
-
osobní automobily,
-
autobusy,
-
nákladní automobily,
-
speciální vozidla,
-
přípojná vozidla,
-
ostatní silniční vozidla.
Dále zákon č. 56/2001 Sb. vymezuje
zvláštní vozidla,
kterými jsou vozidla vyrobená k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, která mohou být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schválena.Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:
-
zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla,
-
pracovní stroje samojízdné,
-
pracovní stroje přípojné,
-
nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou,
-
vozíky pro invalidy s motorickým pohonem se stanovenými technickými parametry.
Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor.
Předmětem daně
jsou pouze silniční motorová vozidla, nikoli nemotorová, ovšem s výjimkou přípojných vozidel. Přípojná vozidla patří mezi nemotorová, ale jsou výslovně zahrnuta do základu daně. Ostatní nemotorová vozidla předmětem daně nejsou.Registrovaná vozidla v ČR
jsou taková, kterým je přidělena registrační značka
obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který vede registr silničních vozidel.
Blíže viz zejména § 4 zákona č. 56/2001 Sb.Provozovaná vozidla v ČR
jsou taková, která využívají pozemní komunikace v ČR. Pokud tedy území ČR opustí, přestávají být předmětem daně.Co se týká třetí podmínky, v případě
poplatníků právnických osob
je stanovena pouze podmínka, že právnická osoba toto vozidlo používá. To by platilo i v případě, pokud by vozidlo bylo používáno např. v souvislosti s příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, nebo jsou od této daně osvobozeny nebo jsou zdaňovány srážkovou daní.V případě poplatníků
fyzických osob
musí být toto vozidlo používáno k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, tedy příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Je ale nutné doplnit, že není důležité a podstatné, zda je vozidlo zahrnuto v obchodním majetku či nikoliv, rozhodující je to, zda je odpovídajícím způsobem používáno. To znamená, že pokud bude vozidlo součástí obchodního majetku, ale k podnikání nebo v souvislosti s ním používáno nebude, potom předmětem daně silniční toto vozidlo, až na výjimky uvedené dále v textu, nebude.příklad
S. r. o. podnikající v zemědělské výrobě má zařazeno v obchodním majetku silniční motorové vozidlo, toto vozidlo používá v rámci své činnosti.
Bez ohledu na další skutečnosti jsou splněny podmínky pro to, aby toto vozidlo bylo předmětem silniční daně.
příklad
Fyzická osoba podnikající v zemědělství má tři silniční motorová vozidla. První používá v souvislosti s dosahováním příjmů ze zemědělské výroby, druhé vozidlo používá pouze ke svým soukromým účelům. Kromě podnikání v zemědělské výrobě tato fyzická osoba také pronajímá bytový dům, který nemá zahrnut v obchodním majetku a pouze pro tyto účely používá třetí vozidlo.
Předmětem silniční daně je pouze první vozidlo, které je používáno v souvislosti s činností, z níž plynou příjmy podle § 7 ZDP. Tato podmínka není splněna u druhého vozidla používaného pouze k soukromým účelům, ani u třetího vozidla, které je používáno k činnosti, ze které plynou příjmy podle § 9 ZDP.
Vždy, tedy bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání či nikoli, jsou předmětem daně
vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů
a registrovaná v České republice. Celkem logicky ani není stanoveno, že tato vozidla musí být provozována v ČR, protože tato vozidla jsou předmětem daně i tehdy, pokud vůbec provozována nejsou.Je ale nutné doplnit, že ustanovení § 6 odst. 9 a odst. 10 ZDS stanoví podmínky, za kterých se
snižuje sazba daně o 100%
u nákladních automobilů včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, a o 48% u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností 12 a více tun. V případě právnických osob se ale toto snížení opět týká pouze veřejně prospěšných poplatníků a v případě fyzických osob se musí jednat o situaci, že tato vozidla jsou používána pouze k činnosti, ze které nebo v přímé souvislosti se kterou neplynou příjmy ze samostatné činnosti.K této problematice je možné odkázat na zajímavý
judikát
Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 7 Afs 64/2008-52 ze dne 31.7.2008.příklad
S. r. o. podnikající v zemědělské výrobě má ve svém obchodním majetku zahrnut nákladní automobil určený výlučně k přepravě nákladů s největší povolenou hmotností 14 tun. Tento automobil je používán pouze při sezónních pracích v období červen až září, v ostatních měsících používán není.
Vzhledem k tomu, že se jedná o vozidlo s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určené výlučně k přepravě nákladů, je toto vozidlo předmětem daně po celý rok, tedy i v měsících, kdy používáno k podnikání není.
příklad
Zemědělský podnikatel vlastní nákladní automobil s největší povolenou hmotností 5 tun, jedná se o automobil určený výlučně k přepravě nákladů. Podnikatel ale tento automobil používá výlučně ke svým soukromým účelům (např. při stavbě rodinného domu, k přepravě nákladů pouze pro soukromé účely).
V takovém případě je možné snížit sazbu daně o 100%, sazba daně tak bude nulová a přesto, že vozidlo je předmětem daně, tak daň se platit za něj v tomto případě nebude.
Naopak, z předmětu silniční daně jsou
vyjmuty zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla.
V praxi se bude jednat o velmi častou situaci, kdy půjde v souvislosti s dosahováním příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství o zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla. Tato vozidla, která patří mezi zvláštní vozidla v souladu s § 3 zákona č. 56/2001 Sb., ale nebudou mít z hlediska silniční daně žádný dopad, předmětem daně vůbec nejsou, proto se jimi z pohledu silniční daně nebudou zemědělští podnikatelé vůbec zabývat.
příklad
Zemědělský podnikatel pořídil pro svou činnost v zemědělském a lesnickém podnikání kolový traktor a dva přívěsy za tento traktor.
Tato vozidla jsou vyjmuta z předmětu daně, silniční daň se proto za tato vozidla neplatí, a to jak za traktor, tak ani za oba přívěsy.
Předmětem daně nejsou ani další vozidla, která zákon č. 56/2001 Sb. vymezuje jako zvláštní. Z pohledu zemědělského podnikání se bude jednat zejména o
pracovní stroje samojízdné a pracovní stroje přípojné.
příklad
Zemědělský podnikatel pořídil samojízdnou sklízecí mlátičku Palesse GS12, která patří do kategorie samojízdných pracovních strojů a tedy mezi zvláštní vozidla.
Jedná se tedy o vozidlo, které není předmětem silniční daně.
Poplatníkem silniční daně
je ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. To je jednoznačně nejčastější případ poplatníka daně, i když § 4 ZDS vymezuje i další, méně časté případy. Provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice, nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla, anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla.příklad
S. r. o. podnikající v zemědělské a lesnické výrobě užívá na základě smlouvy o finančním leasingu nákladní automobil - tahač dřeva Scania R 580. Po dobu trvání smlouvy o finančním leasingu je vlastníkem tahače zapsaným v technickém průkazu leasingová společnost a s. r. o. je zapsána jako provozovatel vozidla.
Poplatníkem daně tak bude v tomto případě s. r. o. jako provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu.
příklad
Zemědělský podnikatel užívá na základě smlouvy o operativním leasingu dodávkový automobil. V technickém průkazu vozidla je zapsán pouze vlastník, tj. leasingová společnost, zemědělský podnikatel jako provozovatel v tomto případě zapsán není.
Znamená to tedy, že poplatníkem silniční daně bude leasingová společnost, nikoliv zemědělský podnikatel jako nájemce vozidla.
Pokud je zemědělský podnikatel na základě výše uvedeného poplatníkem silniční daně, je nutné dále správně stanovit základ daně a sazbu daně.
Způsob stanovení základu
daně se liší podle toho, zda se jedná o osobní automobily, návěsy, anebo o ostatní vozidla.-
U
osobních automobilů
je základem daně zdvihový objem motoru v cm3.-
U
návěsů
je základem daně součet největších povolených hmotností na nápravy (povolené zatížení náprav) v tunách a počet náprav.-
U
ostatních vozidel
je základem daně největší povolená hmotnost (celková hmotnost vozidla) v tunách a počet náprav. Jedná se zejména o autobusy, nákladní automobily, přívěsy, tahače atd.-
Výjimkou jsou osobní automobily na elektrický pohon, u kterých se postupuje jako u ostatních vozidel, v současné době se ale jedná o vozidla osvobozená od daně.
Potřebné údaje se opět vždy zjistí z technického průkazu vozidla. Základ daně se stanoví
za každé vozidlo samostatně,
tedy např. zvlášť za silniční motorové vozidlo a zvlášť za jeho přípojné vozidlo. Největší povolené hmotnosti jsou v technickém průkazu uvedeny v kg, do daňového přiznání poplatník tyto údaje převede na tuny.Sazby daně
jsou stanoveny jako roční a pro osobní automobily (bez elektrického pohonu) se pohybují od 1 200 Kč do 4 200 Kč, a u návěsů a ostatních silničních vozidel se pohybují od 1 800 Kč do 50 400 Kč.Speciální sazba
je stanovena pro zaměstnavatele, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla. V tomto případě je možné využít sazbu 25 Kč/den použití vozidla, pokud je to pro poplatníka výhodnější.Dále jsou stanoveny okolnosti, za kterých dochází ke
zvyšování
nebo snižování sazby daně:
-
Sazba daně se u osobních i nákladních vozidel snižuje
o 48% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace, o 40% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců.
Nárok na příslušné snížení sazby daně vzniká počínaje kalendářním měsícem prvé registrace vozidla a končí u téhož vozidla po 108 kalendářních měsících. Možnost tohoto snížení daně se týká všech vozidel, tedy i osobních. Je tedy zřejmé, že významné bude prokázat datum první registrace,
protože od tohoto data se pak odvozuje výše příslušného snížení sazby daně. Tento údaj bude součástí technického průkazu, či přesněji osvědčení o registraci vozidla.příklad
Zemědělský podnikatel pořídil osobní automobil s roční sazbou 2 400 Kč v únoru 2014, jednalo se současně o první registraci tohoto vozidla.
V roce 2014 bude možné uplatnit snížení sazby daně o 48%, dosud neuplynulo 36 měsíců od data první registrace. Sazba daně bude tedy činit 1 248 Kč. Stejně bude postupováno i v roce 2015 a 2016. Od února 2017 bude snížení sazby daně činit 40%.
-
Sazba daně se
snižuje o 25%
u vozidel, která jsou používána pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě
podle klasifikace produkce CZ-CPA, kód 01.61.10 Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu, pokud je poplatníkem osoba provozující zemědělskou výrobu. Jedná se o vozidla, u kterých je stanovena sazba podle § 6 odst. 2 ZDS, např. se jedná o cisterny určené na přepravu vody pro zavlažování plodin, nebo např. o Tatru 815 Z. Podpůrné služby pro rostlinou výrobu zahrnují přípravu polí, setí a sázení, pěstování a hnojení kultur, postřik kultur včetně leteckého, ochranu proti škůdcům v zemědělství, ořezávání ovocných stromů a vinné révy, přesazování a jednocení plodin, sklizeň, pronájem zemědělských strojů pro rostlinou výrobu s obsluhou, udržování zemědělských ploch v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a provozování zemědělských zavlažovacích systémů. Ještě jednou upozorňuji, že to, že se jedná o toto vozidlo, musí být výslovně uvedeno v technickém průkazu vozidla.Jinak platí, že
zemědělský podnikatel má právo zvolit, jaký postup při snížení daně využije,
pokud by se jednalo o vozidlo, u kterého by bylo možné uplatnit slevy obě. Z úpravy § 6 odst. 6 ZDS totiž vyplývá, že obě snížení sazeb daně nelze využít současně.příklad
Zemědělský podnikatel používá k provozování zemědělské výroby nákladní automobil Tatra 815 Z, datum první registrace tohoto vozidla je 15.6.2003. Nákladní automobil má tři nápravy a největší povolenou hmotnost 9 tun. Jedná se o nákladní automobil, který je k zemědělskému zavlažování.
V případě tohoto vozidla již nevzniká nárok na snížení sazby daně z titulu data první registrace, ale jsou splněny podmínky pro snížení sazby daně o 25% z titulu užívání automobilu pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě, podpůrných služeb pro rostlinnou výrobu. Roční sazba daně by činila 7 200 Kč, po snížení o 25% potom 5 400 Kč.
-
Naopak příslušná roční sazba daně
se zvyšuje o 25%
u vozidel, která byla zaregistrována v ČR do 31.12.1989. Toto zvýšení se týká všech vozidel bez výjimky, osobních i nákladních.příklad
Zemědělský podnikatel vlastní přívěs za nákladní automobil, datum první registrace byl 10.5.1988. Přívěs má dvě nápravy a má největší povolenou hmotnost 3 tuny.
Roční sazba daně činí 3 600 Kč, po zvýšení o 25% z titulu první registrace do konce roku 1989 se sazba zvyšuje o 25%, tj. na 4 500 Kč ročně.
Daňová povinnost
se posuzuje měsíčně, tzn., že daňová povinnost vzniká
počínaje měsícem, ve kterém byly splněny skutečnosti vedoucí k tomu, že vozidlo se stává předmětem daně (registrované v ČR, provozované v ČR, využívané k odpovídajícím činnostem). Obdobným způsobem se posuzuje i zánik
daňové povinnosti. Znamená to tedy, že daňová povinnost vzniká v kalendářním měsíci, ve kterém je předmětné vozidlo použito k příslušným činnostem a zaniká v kalendářním měsíci, ve kterém je využívání vozidla ve zdaňovacím období ukončeno nebo přerušeno, příp. vozidlo bylo trvale nebo dočasně vyřazeno z registru motorových vozidel.Skutečnost, že daňová povinnost se posuzuje měsíčně znamená, že u vozidel, u kterých vznikla nebo zanikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, činí daň součin 1/12 roční sazby daně a počtu měsíců, ve kterých trvala daňová povinnost.
Samotná daň se hradí
formou záloh na daň,
které jsou splatné do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a do 15. 12. Záloha se vypočte jako součin 1/12 roční sazby daně za každý měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla, trvala nebo zanikla. Příslušné kalendářní měsíce se posuzují za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí s výjimkou zálohy k 15. 12., kdy to jsou měsíce říjen a listopad.Zdaňovacím obdobím
je kalendářní rok, tedy vždy období od 1. 1. do 31. 12.Daňové přiznání
podává poplatník, kterému v příslušném zdaňovacím období vznikla či trvala daňová povinnost, nejpozději do 31. 1. následujícího roku. Tento termín platí i pro poplatníky, jejichž daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, nebo kteří podléhají auditu.Daňové přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2014 tak musí být podáno nejpozději do 31.1.2015. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, daňové přiznání tak musí být podáno
nejpozději do 2.2.2015.
Závěrem ještě doplním, že u silniční daně je odlišně stanoven
termín registrace
oproti běžné úpravě dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Nový poplatník má vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň, tato skutečnost vyplývá z § 16 odst. 4 ZDS.Budu rád, když tento příspěvek poslouží podnikatelům v zemědělství alespoň jako částečná metodická pomůcka pro stanovení správného postupu při vypořádání daňové povinnosti na silniční daň za rok 2014.