Se začátkem nového roku začínáme bilancovat, jaký ten loňský rok byl, zda se vyvíjel podle našich představ či nikoliv, zda jsme dosáhli předpokládaného zisku a pokud ne, tak hledáme možné změny, které by vedly ke zvýšení výnosů nebo k úspoře nákladů. Napadlo Vás v této souvislosti zaměstnávání zdravotně postižených osob? Nebo si naopak myslíte, že zaměstnávání těchto osob Vám přinese jen problémy, starosti, vícenáklady, jednoduše další zhoršení výsledku hospodaření, protože zdravotně postižení lidé nejsou tak produktivní (výkonní) jako lidé zdraví? Tento článek si klade za cíl Vás seznámit s možnostmi, jak ušetřit na některých provozních nákladech, získat zodpovědné zaměstnance, kteří si budou své práce vážit, a jak třeba získat i lepší postavení v rámci výběrových řízení, tzn. otevření pomyslných dveří k velkým „státním“ zakázkám.
Výhody zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce
Ing.
Zuzana
Pšeničková
Možná se ptáte, co může zaměstnavateli zaměstnávání osob zdravotně postižených přinést kromě „problémů“. Budete se divit, ale starosti, které vznikají s přijetím zdravotně postiženého a s uzpůsobením jeho pracoviště, budou převýšeny užitky, které Vám tento zaměstnanec přinese. Předně budete mít loajálního zaměstnance, který si své práce bude vážit, dále získáte společenskou prestiž, protože se budete chovat jako zodpovědný zaměstnavatel. Také budete mít např. i lepší výchozí podmínky ve výběrových řízeních. Uchazeči o zakázky v rámci veřejných zakázek mají díky tomu, že se chovají odpovědně a zaměstnávají zdravotně postižené osoby, velké významné plus oproti ostatním subjektům ucházejícím se o tyto zakázky. V neposlední řadě Vám to samozřejmě přinese i finanční výhody. Každý zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotně postižené osoby, si může uplatnit slevu na dani z příjmů ve výši 18 000 Kč nebo 60 000 Kč za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Dále, pokud jste zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci, máte ze zákona povinnost zaměstnávat osoby zdravotně postižené v zákonem definovaném podílu. Pokud tak nečiníte, musíte buď kupovat náhradní plnění, nebo platit „pokutu“ za nedodržení této povinnosti, což je finančně mnohem náročnější. Poslední nemalou finanční podporou mohou být různé příspěvky od Úřadu práce (dále jen „ÚP“), které mnohdy nejsou zanedbatelné. Je toho hodně, že? Proberme si teď jednotlivé ekonomické přínosy podrobněji včetně názorných příkladů.
KDO JE OSOBA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Jak už to tak je v našem právním systému zvykem, univerzální definice osob se zdravotním postižení není a jednotlivé zákony tyto osoby definují samostatně. Nicméně pro tento článek vycházejme z charakteristik definovaných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), v § 67.
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:
-
invalidními ve III. stupni
- to jsou osoby s těžším zdravotním postižením (dříve plný invalidní důchod),-
invalidními v I. nebo II. stupni
(dříve částečný invalidní důchod),-
osobou zdravotně znevýhodněnou
- tj. osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, což je zdravotní stav, který dle lékařů má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění,-
za osobu se zdravotním postižením je považována i osoba, která v předchozích 12 měsících přišla o
status
invalidity v I. až II. stupni, tzn. byla orgánem sociálního zabezpečení posouzena, že již není invalidní, a to právě po dobu 12 měsíců od data tohoto posouzení.Skutečnost, že je osoba osobou se zdravotním postižením, dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení (u invalidity I. až III. stupně) a potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení (u osoby zdravotně znevýhodněné).
PRŮMĚRNÝ PŘEPOČTENÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ
Nároky na různé příspěvky, slevy na dani apod. jsou vždy vyjádřeny na jednoho průměrného ročního nebo čtvrtletního přepočteného zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Jak vypočítáme, kolik má zaměstnavatel těchto průměrných přepočtených zaměstnanců a kolik z těchto přepočtených zaměstnanců jsou osoby se zdravotním postižením?
Výpočet není úplně tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát, a proto si ho trochu rozebereme.
Nicméně protože tento článek není primárně o výpočtu průměrných přepočtených zaměstnanců ale o výhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nebudeme rozebírat všechna specifika v různých provozech, která jsou podrobně popsána v § 81 zákona o zaměstnanosti a v § 15 prováděcí vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti. V následujícím textu budeme vycházet z podmínek běžného zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají standardní pracovní dobu 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu (pracovní dny).
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců nemusí vůbec odpovídat skutečnému fyzickému počtu zaměstnanců, i kdyby měl zaměstnavatel po celý rok stejný počet zaměstnanců, a to z důvodu zkrácených pracovních úvazků nebo naopak přesčasů, rodičovských dovolených, zaměstnávání na základě dohod mimo pracovní poměr apod.
skutečně odpracované hodinyPrůměrný přepočtený=----------------------------------počet zaměstnancůfond pracovní doby ve sledovanémobdobí na jednoho zaměstnance
Fond pracovní doby na jednoho zaměstnance je stanoven součinem počtu pracovních dní ve sledovaném období mimo stávky a délky běžné pracovní doby (např. 8 hodin denně) jednoho zaměstnance.
Složitější je výpočet skutečně odpracovaných hodin, do kterých se započítávají skutečně odpracované hodiny včetně přesčasů všech zaměstnanců v pracovním poměru a zaměstnanců pracujících na místech obsazených volbou nebo jmenováním s výjimkou zaměstnanců pracujících na základě dohod mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti [DPČ], dohody o provedení práce [DPP]). Do zaměstnanců v pracovním poměru se nezapočítávají ani zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k zaměstnavateli agenturou.
Počet skutečně odpracovaných hodin se dále zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku:
-
čerpání dovolené,
-
dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
-
z důvodů překážek na straně zaměstnavatele (např. přerušená dodávka elektrické energie),
-
z důvodů překážek na straně zaměstnance, u kterých má nárok na náhradu mzdy/platu, tzn. prvních 14 dnů při dočasné pracovní neschopnosti (započítávají se i první tři dny nemoci, za které zaměstnanci náhrada mzdy/platu nepřísluší),
-
nebo v důsledku ošetřování člena rodiny, za které náleží ošetřovné.
Do odpracovaných hodin se nezapočítává neomluvená nepřítomnost v práci, nenapracované pracovní volno poskytnuté zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, doba na mateřské a rodičovské dovolené, ani doba na pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce, službu v ozbrojených silách nebo výkon civilní služby. Další specifika musí řešit zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance v různých pracovních režimech, např. jednosměnný a směnný provoz.
Vypočtený průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhluje na dvě desetinná místa matematicky.
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel měl k 31.12.2014 ve stavu 260 zaměstnanců. Z tohoto počtu zaměstnanců bylo 10 žen na mateřské dovolené, 1 zaměstnanec byl uvolněn pro výkon funkce starosty v obci svého bydliště, 5 lidí pracovalo na DPP na 100 hodin za rok, 3 zaměstnanci byly osoby se zdravotním postižením v I. a II. stupni invalidity a 1 zaměstnanec osoba s těžkým zdravotním postižením. Běžná pracovní doba byla 8 hodin, 5 dnů v týdnu.
Jaký je průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců a zaměstnanců zdravotně postižených, když z docházky vyplynuly následující skutečnosti:
I---------------------------------------------------------------I------------I I IhodinyI I---------------------------------------------------------------I------------I I Skutečné odpracované hodiny včetně přesčasů: I 493 186 I I - z toho odpracované hodiny osobami zdravotně postiženými v I 4 790 I I I. a II. stupni invalidity I I I - z toho odpracované hodiny osobou s těžším zdravotním I 1 016 I I postižením I I I---------------------------------------------------------------I------------I I Neodpracované hodiny v důsledku nemoci: I 590 I I - z toho u osob se zdravotním postižením v I. a II. stupni I 98 I I invalidity I I I - z toho u osoby s těžším zdravotním postižením I 376 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Neodpracované hodiny v důsledku ošetřování člena rodiny I 360 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Čerpaná dovolená: I 97 600 I I - z toho u osob se zdravotním postižením v I. a II. stupni I 480 I I invalidity I I I - z toho u osoby s těžším zdravotním postižením I 120 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Neomluvená nepřítomnost v práci I 8 I I---------------------------------------------------------------I------------I
Roční fond pracovní doby 1 zaměstnance = 8 hodin x 252 pracovních dnů bez svátků =
2 016 hodin
Skutečně odpracované hodiny všech zaměstnanců:
= 493 186 skutečně odpracované hodiny vč. přesčasů +590 neodpracovaných hodin z důvodu nemocí +360 neodpracovaných hodin z důvodů ošetřování člena rodiny +97 600 hodin čerpané dovolené -8 hodin neomluvené nepřítomnosti v práci -500 hodin odpracovaných na DPP ------------------------------------ =591 228 hodin
Průměrný přepočtený roční počet všech zaměstnanců = 591 228 / 2 016 =
293,27
Skutečně odpracované hodiny zaměstnanců s těžším zdravotním postižením:
= 1 016 skutečně odpracované hodiny vč. přesčasů +376 neodpracovaných hodin z důvodu nemocí +120 hodin čerpané dovolené ------------------------------ =1 512 hodin
Průměrný přepočtený roční počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením = 1 512 / 2 016 =
0,75
Skutečně odpracované hodiny zaměstnanců zdravotně postižených v I. a II. stupni:
= 4 790 skutečně odpracované hodiny vč. přesčasů +98 neodpracovaných hodin z důvodu nemocí +480 hodin čerpané dovolené ------------------------------ =5 368 hodin
Průměrný přepočtený roční počet zaměstnanců zdravotně postižených v I. a II. stupni invalidity = = 5 368 / 2 016 =
2,66
SLEVA NA DANI Z PŘÍJMŮ
Mezi nejjednodušší finanční zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním pojištěním patří sleva na dani z příjmů, jejíž uplatnění umožňuje ve svém ustanovení § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to jak fyzickým, tak právnickým osobám. Poplatník daně z příjmů si může uplatnit slevu na dani ve výši 60 000 Kč za každého přepočteného zaměstnance s těžším zdravotním postižením (invalidní ve III. stupni) a 18 000 Kč za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením s výjimkou zaměstnanců s těžším zdravotním pojištěním. Je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu osob desetinné číslo, je nutné uplatnit pouze poměrnou část této slevy. Samozřejmě, pokud zaměstnavatel v daném roce nedosáhl takového zisku, ze kterého by musel odvést daň z příjmů, nemůže v tomto zdaňovacím období uplatnit slevu na dani.
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel, právnická osoba, měl v roce 2014 daňový základ 1mil. Kč a následující průměrné přepočtené počty zaměstnanců (pokračování z příkladu předchozí kapitoly):
-
všech zaměstnanců 293,27 osob,
-
zaměstnanců zdravotně postižených (I. a II. stupeň invalidity) 2,66 osob,
-
zaměstnanců s těžším zdravotním postižením (III. stupeň invalidity) 0,75 osob.
Tento zaměstnavatel může v roce 2014 uplatnit slevu na dani v celkové výši 92 880 Kč (2,66 x 18 000 + + 0,75 x 60 000). Vzhledem k tomu, že daň z příjmů z celého základu daně činní 190 000 Kč (19% ze základu daně), je sleva na dani z důvodu zaměstnávání osob se zdravotním postižením významná, protože představuje téměř 49% snížení daňové povinnosti a tedy i výrazné snížení efektivní daně.
POVINNÝ PODÍL ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Všichni zaměstnavatelé s více jak 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 81 zákona o zaměstnanosti. To znamená, že tito zaměstnavatelé jsou povinni mít v zaměstnaneckém poměru min. 4% zaměstnanců se zdravotním postižením na celkovém počtu všech zaměstnanců.
Nicméně aby tato povinnost nepůsobila tak tvrdě hlavně na zaměstnavatele, kde není reálné mít zaměstnány osoby se zdravotním postižením, umožňuje zákon naplnit tento povinný podíl i jinými způsoby než zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, i když tyto další možnosti jsou finančně a od nového roku i administrativně náročnější, protože tyto náhradní možnosti byly v minulosti zneužívány.
Dle zákona o zaměstnanosti je možné tento povinný podíl naplnit trojím způsobem:
1)
skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
2)
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (osoby zdravotně postižené), zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb, příp. zadáváním zakázek osobám zdravotně postiženým, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance,
3)
odvodem do státního rozpočtu.
Kombinace všech tří způsobů je povolena a jak se naplnění povinného podílu počítá, popisuje v třetí části prováděcí vyhláška k zákonu o zaměstnanosti.
Do 15. února následujícího roku musí zaměstnavatel písemně ohlásit krajské pobočce ÚP plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením včetně způsobů plnění. Od roku 2015 se k tomuto hlášení musí uvést i:
-
identifikační údaje zaměstnavatele nebo OSVČ zdravotně postižené bez zaměstnanců, od kterého bylo přijato náhradní plnění,
-
cenu odebraných výrobků, služeb a zakázek bez DPH,
-
datum odebrání výrobků, služeb a zakázek a
-
číslo dokladu (většinou faktury), na základě kterého byl odběr výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněn.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Při naplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vychází z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. Pokud zaměstnavatel zaměstnává osobu s těžším zdravotním postižením (tzn. ve III. invalidním stupni), započítává se tato osoba třikrát.
Upozornění:
Do tohoto povinného podílu se nezapočítávají osoby zdravotně postižené, které vykonávají svoji práci na základě dohod mimo pracovní poměr, tj. na základě DPP nebo DPČ.PŘÍKLAD
Zaměstnavatel měl v roce 2014 následující průměrné roční přepočtené počty (pokračujeme z příkladu z předchozí kapitoly):
-
všech zaměstnanců 293,27 osob,
-
zaměstnanců zdravotně postižených (I. a II. stupeň invalidity) 2,66 osob,
-
zaměstnanců s těžším zdravotním postižením (III. stupeň invalidity) 0,75 osob.
Má splněn povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením?
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením = 4% x 293,27 = 11,73 osob.
Tento zaměstnavatel ovšem zaměstnává 2,66 + 3 x 0,75 = 4,91 osoby.
Zbývajících 6,82 (11,73 - 4,91) osob musí naplnit jiným způsobem.
Náhradní plnění
Druhou možností, jak naplnit povinný podíl, je odebírání výrobků nebo služeb od zdravotně postižených OSVČ, nebo zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50% osob zdravotně postižených.
Tento způsob již není tak efektivní jako klasické zaměstnávání, nicméně i tak přináší jistou přidanou hodnotu za předpokladu, že zaměstnavatel bude odebírat skutečně něco, co pro svoje podnikání potřebuje a zužitkuje.
Toto náhradní plnění povinného podílu se vypočítává tak, že z celkového objemu plateb provedených v daném roce, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel v daném roce odebral od právnických nebo fyzických osob uvedených v prvním odstavci tohoto bodu, se odečte DPH a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí kalendářní čtvrtletí sledovaného roku. V případě, že takto vypočtený počet osob se zdravotním postižením je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců zdravotně postižených u dodavatele, může si zaměstnavatel do svého náhradního plnění započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. V případě odebírání zboží nebo služeb od OSVČ zdravotně postižené, která sama žádné zdravotně postižené osoby nezaměstnává, je možné ji započítat maximálně jako jednu osobu, přestože odebrané zboží nebo služby by bez problémů pokryly větší počet osob.
Nicméně protože tento způsob byl v předchozích letech velice často zneužíván, došlo od nového roku k doplnění zákona o zaměstnanosti o povinnost vést evidenci těchto náhradních plnění, jak bylo uvedeno výše.
PŘÍKLAD
Pokračujme v našem příkladu z předchozích kapitol. Zaměstnavatel v roce 2014 odebral od OSVČ zdravotně postižené výrobky v celkové hodnotě 50 000 Kč bez DPH. Tato OSVČ není plátce DPH a zaměstnavatel za výrobky do konce roku i zaplatil. A dále zaměstnavatel odebral zboží od chráněné dílny v hodnotě 121 000 Kč včetně 21% DPH. Od chráněné dílny v jednotlivých čtvrtletích dostal potvrzení o zaměstnání 10 průměrných čtvrtletních přepočtených zaměstnanců. Takto odebrané zboží bylo až na poslední dodávku do konce roku uhrazeno. Neuhrazená dodávka činila 10 000 Kč bez DPH. Jak naplnil povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením tímto náhradním plněním?
Hodnota odebraného zboží = 50 000 + 121 000 - 21 000 (DPH) - 10 000 (nezaplacená dodávka) = = 140 000 Kč.
Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 činí 25 179 Kč.
Naplnění povinného podílu náhradním plněním = 140 000 (náhradní plnění) / (7 x 25 179) = 0,79 zaměstnance.
Ani se započítáním náhradního plnění nesplnil tento zaměstnavatel povinný podíl, protože jak bylo uvedeno dříve, má mít zaměstnáno 11,73 průměrných ročních přepočtených osob se zdravotním postižením. On fakticky zaměstnává pouze 4,91 průměrných přepočtených osob a na dalších 0,79 osob odebral náhradní plnění. Pro naplnění povinného podílu mu tedy zbývá 6,03 osoby.
Odvod do státního rozpočtu
Poslední možností, jak naplnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je odvod finančních prostředků do státního rozpočtu prostřednictvím krajské pobočky ÚP.
Za každého „nenaplněného“ zaměstnance se zdravotním postižením je zaměstnavatel povinen odvést 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí daného kalendářního roku. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tuto finanční „sankci“ musí zaměstnavatel zaplatit do 15. února následujícího roku. V případě, že tuto povinnost nesplní a odvod do státního rozpočtu neodvede, bude úhradu vymáhat místně příslušný celní úřad.
PŘÍKLAD
Námi sledovaný zaměstnavatel má mít v roce 2014 povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením v počtu 11,73 průměrných přepočtených zaměstnanců. Z toho 4,91 přepočtených osob skutečně zaměstnává a na 0,79 osoby má náhradní plnění. Kolik musí tento zaměstnavatel odvést do státního rozpočtu?
Průměrná měsíční mzda národního hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 činí 25 179 Kč.
Odvod do státního rozpočtu = (11,73 - 4,91 - 0,79) x 2,5 x 25 179 = 379 574 Kč.
PŘÍKLAD
Porovnání jednotlivých variant plnění povinného podílu včetně zohlednění slevy na dani
Situace A
Uvažujme zaměstnavatele, plátce DPH, který má v roce 2014 povinnost zaměstnat jednu průměrnou přepočtenou osobu se zdravotním postižením tak, aby pokryl svůj povinný podíl. V následující tabulce si uveďme, kolik ho budou stát jednotlivé způsoby naplnění této povinnosti. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 činí 25 179 Kč.
I------------I-----------------------I------------------I--------------------I IZpůsobI1 přepočtený průměrnýINáhradní plněníIOdvod do státníhoI IplněníIzaměstnanec zdravotněI IrozpočtuI I Ipostižený s měsíčníI I I I Imzdou 10 000 KčI I I I IhrubéhoI I I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I I Náklady I 12 x 10 000 x 1,34 = I 7 x 25 179 = I 2,5 x 25 179 = I I I = 160 800 Kč I = 176 253 Kč I = 62 948 Kč I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I I Sleva na I 18 000 Kč I 0 Kč I 0 Kč I I dani I I I I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I ICelkemI142 800 KčI176 253 KčI62 948 KčI I------------I-----------------------I------------------I--------------------I
Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že možnost finančního odvodu do státního rozpočtu je finančně nejvýhodnější varianta naplnění povinného podílu, není tomu tak. Musíme si uvědomit, že na rozdíl od tohoto odvodu zaměstnání osoby zdravotně postižené přinese zaměstnavateli kromě mzdových nákladů i užitky v podobě jeho produktivity.
Situace B
Uvažujme zaměstnavatele, plátce DPH, který má v roce 2014 povinnost zaměstnat 3 osoby se zdravotním postižením tak, aby pokryl svůj povinný podíl. V následující tabulce si uveďme, kolik ho budou stát jednotlivé způsoby naplnění povinného podílu. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 činí 25 179 Kč.
I------------I-----------------------I------------------I--------------------I IZpůsobI1 přepočtený průměrnýINáhradní plněníIOdvod do státníhoI IplněníIzaměstnanec s těžšímI IrozpočtuI I Izdravot. postižením sI I I I Iměsíční mzdouI I I I I10 000 Kč hrubéhoI I I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I I Náklady I 12 x 10 000 x 1,34 = I 3 x 7 x 25 179 = I 3 x 2,5 x 25 179 = I I I = 160 800 Kč I = 528 759 Kč I = 188 843 Kč I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I I Sleva na I 60 000 Kč I 0 Kč I 0 Kč I I dani I I I I I------------I-----------------------I------------------I--------------------I ICelkemI100 800 KčI528 759 KčI188 843 KčI I------------I-----------------------I------------------I--------------------I
V tomto případě je již naprosto a zcela zřejmé, jaká varianta je pro zaměstnavatele nejvýhodnější.
Poznámka redakce:
Na pokračování příspěvku se můžete těšit v časopisu Účetnictví v praxi č. 3/2015.