Ručení příjemcem zdanitelného plnění - změny v roce 2014 a 2015

Vydáno: 13 minut čtení

Institut ručení za daň nezaplacenou poskytovatelem zdanitelného plnění je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upraven s účinností od 1.4.2011 jako jeden z nástrojů finanční správy v boji proti daňovým únikům. V období od 1.1.2012 do 1.12.2013 byly v této oblasti postupně provedeny změny spočívající zejména v rozšíření titulů k ručení. Cílem tohoto příspěvku je rekapitulovat podmínky ručení a upozornit na další změny v této oblasti provedené v roce 2014 a 2015.

Ručení příjemcem zdanitelného plnění - změny v roce 2014 a 2015
Ing.
Dagmar
Fitříková
 
PODMÍNKY RUČENÍ VYMEZENÉ DAŇOVÝM ŘÁDEM
Procesní podmínky pro uplatnění výzvy k ručení upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), v § 171 a 172. Podle je příjemce zdanitelného plnění při současném splnění podmínek vymezených v povinen uhradit nezaplacenou daň, jestliže mu správce daně ve výzvě sdělí stanovenou daň a současně jej vyzve k její úhradě. V souladu s úpravou obsaženou v je správce daně oprávněn uplatnit výzvu vůči příjemci zdanitelného plnění, který je v pozici ručitele,
pokud nebyla daň uhrazena poskytovatelem
zdanitelného plnění, ačkoliv byl poskytovatel plnění o její úhradě
bezvýsledně upomenut a daň nebyla uhrazena ani při vymáhání
na tomto poskytovateli. S ohledem na výše uvedené by měl správce daně vyzvat příjemce k zaplacení nezaplacené daně až poté, kdy byla nezaplacená daň správcem daně po poskytovateli plnění bezvýsledně vymáhána jedním ze způsobů uvedených v § 175 odst. 1 DŘ, a to:
-
daňovou exekucí,
-
prostřednictvím soudu,
-
prostřednictvím soudního exekutora,
-
formou insolvenčního řízení.
Správce daně může podat výzvu podle § 171 DŘ pouze v případě, že dlužná částka není vymožena. Výzvu ručiteli lze podat i
bez vymáhání na poskytovateli
zdanitelného plnění
pouze v případě,
kdy je zřejmé,
že vymáhání by bylo prokazatelně bezvýsledné,
a také tehdy, pokud
bylo zahájeno insolvenčního řízení
vůči poskytovateli zdanitelného plnění.
PODMÍNKY RUČENÍ VYMEZENÉ ZDPH
Podmínky ručení příjemce zdanitelného plnění za daň nezaplacenou plátcem, který je v postavení poskytovatele zdanitelného plnění, jsou upraveny v s účinností od 1.4.2011. V období od 1.1.2012 do 31.12.2013 byly do citovaného ustanovení postupně promítnuty změny, na základě kterých došlo ke zpřesnění dříve vymezených titulů k ručení za daň nezaplacenou dodavatelem a postupně také k jejich rozšíření.
Změny provedené v oblasti ručení v roce 2014 a 2015 se týkají:
-
doplnění a upřesnění podmínek ručení za nezaplacenou daň v případě úplat na zdanitelná plnění zaplacených přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění
-
snížení limitu stanoveného v § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH při úhradě úplaty za zdanitelné plnění na nezveřejněný bankovní účet poskytovatele plnění; ke snížení zmíněného limitu dochází v důsledku změny provedené v ve znění novely provedené
zákonem č. 261/2014 Sb.,
-
zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu „nespolehlivého plátce“ podle zpřísnění podmínek umožňujících správci stanovit rozhodnutím podle § 106a ZDPH konkrétního plátce jako nespolehlivého vyplývá z Informace Generálního finančního ředitelství (dále jen GFŘ) č.j. 101/13-121002-506 ze dne 21.8.2014, ve znění Dodatku č. 1 a č. 2, a jsou v obecné rovině v návaznosti na zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu „nespolehlivého plátce“ komentovány v tiskově zprávy Finanční správy ČR ze dne 24.9.2014. Zmíněná opatření se s velkou pravděpodobností projeví v nárůstu počtu nespolehlivých plátců, o nichž bude tato informace zveřejněna v registru plátců. U plátců, kteří jsou v pozici příjemce zdanitelného plnění, nárůst počtu nespolehlivých plátců zvyšuje riziko ručení za daň nezaplacenou dodavatelem.
PŘEHLED TITULŮ RUČENÍ PŘÍJEMCE PLNĚNÍ PODLE ZDPH
Podle § 109 odst. 1 ZDPH ručí příjemce zdanitelného plnění, tj. plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění, za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku
jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění
byly splněny podmínky vymezené v § 109 odst. 1 až 4 ZDPH. S účinností
od 1.1.2015 došlo v úvodní části odst. 1 ustanovení § 109 k doplnění a upřesnění formulace
týkající se ručení za nezaplacenou daň v souvislosti s
poskytnutou zálohou
(tj. úplatou přijatou poskytovatelem přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění). Obdobná úprava byla provedena i v § 109 odst. 3 a 4 ZDPH. V následujícím textu je k jednotlivým titulům ručení příjemce zdanitelného plnění podán stručný komentář s upozorněním na změny provedené v roce 2014 a 2015.
 
Vědomá a nevědomá nedbalost
Podle je příjemce zdanitelného plnění v postavení ručitele, pokud v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění věděl nebo mohl vědět, že:
a)
daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
b)
plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
c)
dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
V případě uplatnění výzvy k ručení vůči příjemci zdanitelného plnění za současného splnění procesních podmínek pro uplatnění výzvy k ručení musí správce daně nejen prokázat, že daň nebyla zaplacena, ale musí rovněž prokázat, že příjemce zdanitelného plnění věděl nebo „vědět měl a mohl“, že nastala některá ze skutečností uvedených v tomto ustanovení. Z hlediska zavinění je postačující tzv. nevědomá nedbalost příjemce zdanitelného plnění ohledně těchto skutečností, tj. zavinění je možné ve formě úmyslu, vědomé nedbalosti (věděl) nebo dokonce nevědomé nedbalosti (vědět měl a mohl).
S účinností od 1.1.2015 zůstávají podmínky ručení podle § 109 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH beze změny.
 
Úplata za plnění je zjevně odchylná od obvyklé ceny
Podle je příjemce zdanitelného plnění v postavení ručitele, pokud je úplata za toto plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Podle citovaného ustanovení ručí příjemce zdanitelného plnění za daň v případě, kdy
poskytovatel zdanitelného plnění nezaplatil daň
z daného plnění
a cena se zjevně odlišuje od obvyklé ceny
zjištěné podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oceňování majetku). K tomu, aby se příjemce zdanitelného plnění dostal do pozice ručitele za daň nezaplacenou dodavatelem, je z pohledu DPH postačující splnění těchto dvou podmínek. Správce daně nemusí ani prokazovat, že příjemce o skutečnosti, že poskytovatel plnění věděl nebo mohl vědět, ani zda poskytovatel nezaplatil daň úmyslně či neúmyslně. Správce daně musí pouze prokázat, že sjednaná cena u daného zdanitelného plnění je zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Příjemce plnění, pokud se chce vyhnout ručení, musí prokázat, že existovaly ekonomické důvody pro vzniklou odchylku. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že se jedná o zcela zjevnou odchylku nejen směrem nahoru od ceny obvyklé, ale i o zcela zjevnou odchylku směrem dolů, tedy i v případě poskytnutí výrazné slevy bez ekonomického opodstatnění.
S účinností od 1.1.2015 se podmínky ručení podle § 109 odst. 2 písm. b) ZDPH nemění.
 
Úhrada na zahraniční bankovní účet
Podle je příjemce zdanitelného plnění v postavení ručitele, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, tj. na zahraniční bankovní účet. Skutečnost, zda je zahraniční bankovní účet, na který je úplata za zdanitelné plnění příjemcem plnění realizována, zveřejněn v registru plátců, není pro uplatnění tohoto titulu k ručení důležitá. Úprava obsažená v § 109 odst. 2 písm. b) ZDPH platí od 1.1.2012
a tento stav je zachován beze změny i v roce 2015.
 
Úhrada na jiný než zveřejněný tuzemský účet
Podle je příjemce zdanitelného plnění v postavení ručitele, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo jen zčásti bezhotovostním převodem
na jiný účet
než účet poskytovatele plnění,
který je správcem daně zveřejněn
způsobem umožňujícím dálkový přístup (registr plátců),
a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti,
při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. V rámci novely zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, provedené zákonem byl snížen s účinností
od 1.12.2014
limit pro platby v hotovosti z částky 350 000 Kč na částku
270 000 Kč.
V důsledku této změny došlo s účinností od 1.12.2014 i ke snížení limitu vymezeného v § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH. Dvojnásobek částky podle citovaného zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti odpovídá částce 540 000 Kč. V této souvislosti je namístě upozornit na skutečnost, že limitní částka stanovená v § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH ve vazbě na úpravu obsaženou v citovaném zákoně omezujícím platby v hotovosti a která podle současné právní úpravy činí
540 000 Kč,
je vázána na úplatu za zdanitelné plnění, tj.
na částku včetně DPH.
Dále je nutné si uvědomit, že ve vazbě na testování limitu ve výši 540 000 Kč stanoveného v § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH musí plátce do stanoveného limitu zahrnout i částky představující úplaty hrazené poskytovateli zdanitelného plnění před jeho uskutečněním.
PŘÍKLAD
Plátce pořídil od jiného plátce v únoru 2015 na základě kupní smlouvy speciální stavební stroj. Sjednaná cena včetně DPH činila 584 000 Kč (z toho základ daně činil 500 000 Kč a DPH ve výši 21% činila 84 000 Kč). Úhrada sjednané ceny byla příjemcem plnění realizována postupně. Část sjednané ceny ve výši 334 000 Kč uhradil odběratel před dodáním stroje bezhotovostně na účet dodavatele, který není zveřejněn v registru plátců. Zbývající část sjednané ceny ve výši 250 000 Kč uhradil odběratel dodavateli v hotovosti při dodání stroje. Pokud by bylo následně správcem daně zjištěno, že dodavatel stroje daň z tohoto plnění skutečně nezaplatil, ručí příjemce zdanitelného plnění podle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH za daň nezaplacenou dodavatelem, a to ve výši 84 000 Kč. Skutečnost, že část úplaty kupní ceny byla realizována v hotovosti a část kupní ceny hrazená odběratelem bezhotovostně nepřekročila zákonem stanovený limit, není v daném případě důležitá. Pokud budou splněny procesní podmínky pro uplatnění výzvy k ručení vymezené a správce daně prokáže, že DPH ve výši 84 0000 Kč nebyla dodavatelem zaplacena, je k uplatnění výzvy k ručení postačující skutečnost, že úplata za zdanitelné plnění, která v tomto případě činila 548 000 Kč, byla částečně poskytnuta bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele plnění zveřejněný v registru plátců. Celková úplata za zdanitelné plnění v daném případě překročila zákonem stanovený limit 540 000 Kč.
 
Nespolehlivý plátce
Podle je příjemce zdanitelného plnění v postavení ručitele, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění
nebo poskytnutí úplaty
na toto zdanitelné plnění
zveřejněna o poskytovateli způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.
Tento titul k ručení platí s účinností
od 1.1.2013.
S účinností od
1.1.2015
byla doplněna úprava umožňující správci daně aplikovat ručení při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených i v případě nezaplacené DPH
ze zálohy
na zdanitelné plnění. Zákonné podmínky pro aplikaci institutu „nespolehlivého plátce“ ve vazbě na závažné porušení povinností vztahujících se ke správě daně upravuje § 106a ZDPH, aniž by vymezoval konkrétní porušení zákonných povinností plátce vedoucí k vydání rozhodnutí, na základě kterého může být plátce označen jako nespolehlivý. Specifikace závažných porušení závažných povinností jsou obsaženy v Informaci GFŘ č.j. 101/13-121002-506 ze dne 21.8.2014, ve znění Dodatku č. 1 a č. 2, a jsou v obecné rovině v návaznosti na zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu „nespolehlivého plátce“ komentovány v tiskově zprávy Finanční správy ČR ze dne 24.9.2014. Z informací GFŘ vyplývá, že oproti pravidlům uplatňovaným do 30.9.2014, bude za nespolehlivého plátce označen i plátce, který je účelově nekontaktní, opakovaně neplní lhůty pro povinná podání, dluží státu na DPH více než 500 000 Kč déle než tři měsíce a správce daně musel opakovaně stanovit daň podle pomůcek.
Od 1.1.2015,
jak vyplývá z tiskové zprávy GFŘ ze dne 24.9.2014, dojde k dalšímu zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu „nespolehlivého plátce“, které postihne zejména společnosti sídlící na virtuálních adresách.
 
Dodání pohonných hmot distributorem, který není registrován
Podle je příjemce zdanitelného plnění, pokud se jedná o dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty, v postavení ručitele, pokud v okamžiku jeho uskutečnění
nebo poskytnutí úplaty
na toto zdanitelného plnění
není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot
podle zákona upravujícího pohonné hmoty. Tento titul k ručení platí s účinností
od 1.1.2013.
S účinností od
1.1.2015
byla doplněna úprava umožňující správci daně aplikovat ručení při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených i v případě nezaplacené DPH
ze zálohy
na zdanitelné plnění.
Pro všechny výše uvedené případy platí, že institut ručení podle § 109 ZDPH je správce daně oprávněn uplatnit pouze v případě, že je ověřeno, že poskytovatel zdanitelného plnění daň vztahující se ke konkrétnímu zdanitelnému plnění prokazatelně nezaplatil, a za předpokladu, že jsou splněny všechny zákonné podmínky, tj. nejen podmínky vymezené ZDPH, ale i podmínky vyplývající z úpravy obsažené v .