Pojistné přehledy OSVČ za rok 2014

Vydáno: 36 minut čtení

Podnikající nebo jinak samostatně výdělečně činné fyzické osoby a jejich spolupracující osoby coby tzv. osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) mají každý rok tři nejdůležitější administrativní povinnosti. Podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přehled o příjmech a výdajích pro účely sociálního pojištění a obdobný přehled pro účely zdravotního pojištění. Tato přiznání a přehledy musejí podat za každý kalendářní rok, i když by podnikali jeden nebo dosáhli daňové ztráty. Pojistné přehledy jsou sice stručnější než daňové přiznání, ale jejich vyplňování bývá smutnější, protože na rozdíl od daně před veřejnoprávním pojistným (až na malé výjimky) žádná OSVČ neuteče a dnes již poměrně vysoké minimální pojistné je nutno platit i při ztrátě.

Pojistné přehledy OSVČ za rok 2014
Ing.
Martin
Děrgel
 
1. Přehled OSVČ pro sociální pojištění
 
Systém sociálního pojištění OSVČ
Třebaže se běžně hovoří o „sociálním pojištění“, nic takového fakticky neexistuje. Jedná se o zavedenou zkratku, odborný slang, za nímž je nutno vidět dva konkrétní druhy pojištění:
-
důchodové pojištění, které upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účelem je finanční zajištění ve stáří, invaliditě, ovdovění či osiření formou důchodu starobního, invalidního, vdovského/vdoveckého a sirotčího. Pro OSVČ je účast na tomto pojištění povinná - až na malé výjimky;
-
nemocenské pojištění, které upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V případě OSVČ je účelem finanční zajištění v nemoci (karanténě) trvající déle než 14 dnů nebo v průběhu zhruba půlročního období na počátku mateřství. Pro OSVČ je účast na tomto pojištění dobrovolná.
Účast v systému důchodového a případně také nemocenského pojištění ovšem není zadarmo, za každého takto pojištěného pojištěnce je třeba přispívat, resp. platit pojistné příslušné okresní/pražské/brněnské správě sociálního zabezpečení („OSSZ“). Problematiku pojistného přitom upravuje další, speciální zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZSP“). Poznamenejme, že hovoří-li tento zákon pouze o „pojistném“ bez dalšího upřesnění, rozumí se jím pojistné na sociální zabezpečení - zahrnující pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění -a také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (určený pro podporu nezaměstnaných).
Přestože naším záměrem je zejména pojistný přehled, musíme nejprve alespoň stručně přiblížit dva stěžejní pojmy důchodového pojištění OSVČ, na které v tomto přehledu vícekrát narazíme. Pro účely důchodového pojištění, jeho pojistného a záloh na toto pojistné jsou činnosti OSVČ rozděleny do dvou skupin:
-
hlavní samostatná výdělečná činnost („hlavní SVČ“), s níž je vždy spojená povinná účast na důchodovém pojištění, a také obecně vyšší minimální pojistné a samo sebou rovněž vyšší zálohy na pojistné během roku,
-
vedlejší samostatná výdělečná činnost („vedlejší SVČ“), která zakládá povinnou účast na důchodovém pojištění pouze, když daňový základ OSVČ přesáhne stanovenou mez (62 261 Kč za rok 2014) nebo pokud se OSVČ dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění (od roku 2014 již není překážkou účast na nemocenském pojištění); k vedlejší SVČ se váže nižší minimální pojistné i zálohy na pojistné během roku.
Zejména pro méně ziskové OSVČ je výhodné udržet si statut vedlejší SVČ, kdy mohou ušetřit tisíce na pojistném na důchodové pojištění; samozřejmě pokud si nechtějí dobrovolně více přispět na budoucí důchod. Při dnešní mlhavé vizi stále se vzdalujícího důchodového věku spolu s již předem politiky i odborníky avizovanou nedostatečností výše budoucích penzí je motivace k dobrovolnému zvýšení pojistného mizivá. Naprostá většina OSVČ proto oprávněně vnímá toto pojistné jako povinnou daň a platí jej pouze ve výši zákonného minima.
O vedlejší SVČ se jedná v těch kalendářních měsících, kdy OSVČ alespoň po část měsíce:
a)
vykonávala zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,
b)
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c)
měla nárok na rodičovský příspěvek, na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské pro těhotenství a porod, anebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby ve stupni I až IV,
d)
vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
e)
byla nezaopatřeným dítětem, za které se zde považuje dítě:
-
do skončení povinné školní docházky, a poté
-
nejdéle do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (až na malé výjimky).
Za hlavní SVČ se automaticky považuje každá činnost OSVČ, nejde-li o vedlejší SVČ. Pozor na to, že s výjimkou ad b) je uvedené skutečnosti nutno prokázat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci podání pojistného přehledu, jinak bude i při naplnění věcných podmínek vedlejší SVČ považována za hlavní!
 
Parametry sociálního pojištění OSVČ
V systému pojistného na sociální pojištění OSVČ je stanovena řada důležitých limitních částek, které se odvíjejí zejména od průměrné mzdy, pročež se z roku na rok mění. Průměrná mzda, která je určující pro pojistné na rok 2014, se vypočte z údajů vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 296/2013 Sb., a další průměrná mzda, která bude určující pro pojistné na rok 2015, se vypočte z údajů vyhlášky č. 208/2014 Sb.
Podstatné je, že nová výše zálohy pro rok 2015 platí již od měsíce, kdy byl nebo měl být podán pojistný Přehled za rok 2014, nikoli až od měsíce následujícího; v čemž se v praxi chybuje a vznikají zbytečné nedoplatky. Pozor na to, že je určující skutečný den, resp. měsíc podání Přehledu. Takže pokud OSVČ vychází nová měsíční záloha na pojistné na nižší, je pro ni výhodnější podat Přehled co nejdříve - třeba již v lednu 2015.
Hlavní parametry sociálního pojištění OSVČ za roky 2013 a 2014, a nově pro rok 2015 shrnuje tabulka.
 I----------I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I SVČ      I Sociální pojištění OSVČ I  Rok 2013    I   Rok 2014    I   Rok 2015    I I----------I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I Hlavní i I Průměrná mzda (podle    I    25 884 Kč I     25 942 Kč I     26 611 Kč I I vedlejší I prováděcí vyhlášky)     I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Maximální roční         I 1 242 432 Kč I 1 245 216 Kč* I 1 277 328 Kč* I I          I vyměřovací základ       I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Sazba pojistného na     I      29,2% * I       29,2% * I       29,2% * I I          I sociální pojištění OSVČ I              I               I               I I----------I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I Hlavní   I Minimální měsíční       I     6 471 Kč I      6 486 Kč I      6 653 Kč I I          I vyměřovací základ       I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Minimální (měsíční)     I     1 890 Kč I      1 894 Kč I      1 943 Kč I I          I záloha na pojistné      I                      I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Minimální (roční)       I    77 652 Kč I     77 832 Kč I     79 836 Kč I I          I vyměřovací základ       I              I               I               I I----------I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I Vedlejší I Daňový základ           I    62 121 Kč I     62 261 Kč I     63 865 Kč I I          I zakládající povinnou    I              I               I               I I          I účast                   I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Minimální měsíční       I     2 589 Kč I      2 595 Kč I      2 662 Kč I I          I vyměřovací základ       I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Minimální (měsíční)     I       756 Kč I        758 Kč I        778 Kč I I          I záloha na pojistné      I              I               I               I I          I-------------------------I--------------I---------------I---------------I I          I Minimální (roční)       I    31 068 Kč I     31 140 Kč I     31 944 Kč I I          I vyměřovací základ       I              I               I               I I----------I-------------------------I--------------I---------------I---------------I   *  Z vyšší  částky  se neplatí  pojistné, ale přesah podléhá solidární zvýšení daně z    příjmů o 7% .  ** Pokud je OSVČ  účastna důchodového spoření - coby tzv. II. penzijního pilíře - tak    je sazba pojistného na sociální pojištění jen 26,2% .     Ovšem vedle toho musí platit i pojistné na své důchodové spoření se sazbou 5% .  
Případnou dobrovolnou účast na nemocenském pojištění OSVČ limituje minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 5 000 Kč (v letech 2013, 2014 i 2015), z čehož minimální měsíční pojistné 2,3% činí 115 Kč.
 
Kdy podat pojistný přehled OSVČ
Jak jsme předeslali, nejdůležitější administrativní povinností OSVČ v sociálním pojištění je každoroční podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Podle § 15 odst. 1 ZSP je osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala SVČ (i kdyby to byla jen vedlejší SVČ), je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení
alias
OSSZ (podle bydliště) do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích.
Protože daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 je zpravidla nutno podat do pondělí 1.4.2015, připadá den „D“ pro podání pojistného Přehledu za rok 2014 na 1.5.2015, což je ale státní svátek (Svátek práce) a za ním jsou dva víkendové dny, čímž se termín posouvá na pondělí 4.5.2015. Na skutečném dni podání daňového přiznání přitom vůbec nezáleží. I když by OSVČ podala přiznání za rok 2014 již v únoru 2015, může v klidu podat pojistný Přehled rovněž až 4. 5., nikoli do měsíce od podání přiznání.
Pokud OSVČ zpracovává a předkládá přiznání daňový poradce - a proto jej podává až v prodloužené lhůtě končící středou 1.7.2015 - musí jednak doložit OSSZ tuto skutečnost (předložením udělené plné moci) do 30.4.2015, a jednak bude muset pojistný Přehled za rok 2014 podat do pondělí 3.8.2015.
Výjimečně se stane, že OSVČ nemusí podávat daňové přiznání: příjmy ze samostatné činnosti - kromě autorských honorářů podléhajících srážkové dani - nepřesáhly 15 000 Kč a nevykazuje daňovou ztrátu. Tuto skutečnost nemusí předem oznamovat OSSZ, ale rovnou podá Přehled do pátku 31.7.2015. Častější je případ, kdy OSVČ sice bude podávat daňové přiznání, ale v individuálně stanovené lhůtě rozhodnutím finančního úřadu. Podle § 36 odst. 4 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) správce daně může na žádost daňového subjektu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Při zdanitelných příjmech ze zahraničí v odůvodněných případech může lhůtu prodloužit až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Toto tzv. správcovské prodloužení lhůty pro podání přiznání nemusí OSVČ samostatně oznamovat OSSZ a rovnou může do jednoho měsíce po jejím uplynutí podat Přehled. Kde na řádku 16 uvede den vydání rozhodnutí správce daně a také den, do kdy prodloužil lhůtu pro podání přiznání.
Za nepodání Přehledu nebo jeho opožděné podání hrozí OSVČ i bez předchozího upozornění pokuta až do výše 20 000 Kč, při opakování stejného prohřešku, který již byl dříve potrestán až 100 000 Kč.
  
Komu a jak podat pojistný přehled OSVČ
Přehled OSVČ se podává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. K tomu dodejme, že okresní správy sociálního zabezpečení mají postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“), spolu s ní představují organizační složky státu. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny pro obvody shodné s územními obvody dřívějších okresů, výjimkou je Praha a Brno, na jejichž území vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení jen jeden „úřad“: Pražská správa sociálního zabezpečení, respektive Městská správa sociálního zabezpečení Brno. V Přehledu se pro stručnost používají zavedené zkratky -OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno - pro naše účely si všechny zahrneme do jedné zkratky „OSSZ“.
Místní příslušnost OSSZ pro účely pojistného na sociální pojištění u OSVČ a také Přehledu se řídí:
-
místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince;
-
místem výkonu samostatné výdělečné činnosti:
-
nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu v ČR, případně, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v ČR;
-
je-li několik takovýchto míst, pak rozhoduje místo, kde převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro účely sociálního pojištění je možno podat více způsoby, a to v papírové podobě (tiskopis originální nebo stažený z http://www. cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm) podané na příslušnou OSSZ osobně, nebo prostřednictvím poštovní zásilky, nebo elektronicky (jako datovou zprávu).
Zde se nabízejí varianty jako interaktivní formulář ePortálu ČSSZ (https://eportal.cssz.cz/web/portal/, provádí automatické výpočty), přihlašuje se identifikačními údaji pro přístup do datové schránky dané osoby, načež se tiskopis odešle z datové schránky pojištěnce přímo do speciální datové schránky ČSSZ (ID 5ffu6xk), nebo přes veřejné rozhraní pro službu e-Podání ČSSZ (VREP/APEP) ve formátu . XML, k čemuž je ale nutný uznávaný elektronický podpis, technické podrobnosti lze najít na http://www. cssz.cz/cz/ocssz/pracoviste/ustredi/ elektronicka-adre sa-podatelny-verejne-rozhraniproe-Upodani-vrep.htm.
Dodání lze také do datové schránky příslušné OSSZ (ID viz http://www.cssz.cz/cz/kontakty/elektronickepodatelny/) v uživatelsky čitelném formátu (např. PDF), za podmínky elektronického podpisu nebo datové schránky, odeslání pomocí služby e-Podání ČSSZ umožňují také některé speciální účetní i jiné programy.
Dodejme, že to chvíli vypadalo na konec možnosti listinné formy Přehledu, jak vyplývalo z § 123e odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění před 1.1.2015. Dokonce již Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 měl být podán výhradně elektronicky, což zmírnila výjimka stanovená Českou správou sociálního zabezpečení, která umožnila také listinnou formu Přehledu OSVČ. Tato výjimka se poté uplatňovala až do konce roku 2014, načež s účinností od 1.1.2015 byla definitivně legislativně zrušena povinně elektronická forma podání Přehledu OSVČ a dalších tiskopisů pro účely sociálního pojištění. Nyní tedy elektronická forma tohoto podání zůstává již pouze dobrovolnou možností poplatníků.
  
Jaký tiskopis a co do něj uvést
V souladu s § 15 a § 24 ZSP jsou poplatníci pojistného -včetně OSVČ - povinni použít předepsaný tiskopis Přehledu, který k tomuto účelu vydala ČSSZ - číslo 89 324 14. Přičemž za porušení této povinnosti může příslušná OSSZ uložit obdobnou pokutu ad výše, tedy až 20 000 Kč, při opakování již potrestaného prohřešku až 100 000 Kč. Tiskopis Přehledu jakož i Pokyny k jeho vyplnění (obsahují i potvrzení o době trvání zaměstnání a o studiu za rok 2014, která jsou nutná pro statut vedlejší SVČ) si lze vyzvednout v písemné podobě na každé OSSZ nebo jednoduše stáhnout z internetové stránky ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm).
Pojistný Přehled o příjmech a výdajích OSVČ tvoří jeden list, resp. 2 strany a uvádí se do něj zejména:
-
základní identifikace dotyčné OSVČ, případně o OSVČ, se kterou je vykonávána spolupráce,
-
v kterých měsících roku 2014 byla vykonávána samostatná výdělečná činnost (SVČ) hlavní a kdy vedlejší,
-
doba a důvod vedlejší SVČ
Výhodou vedlejší SVČ je možnost vyhnout se povinné účasti na důchodovém pojištění OSVČ a tedy i pojistnému anebo alespoň nižší minimální vyměřovací základ, z něhož se počítá pojistné (viz výše).
Relevantní
důvody výkonu vedlejší SVČ jsme si také už uvedli: zaměstnání (s účastí na nemocenském pojištění), důchod (invalidní nebo starobní), rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství, péče o osobu mladší 10 let závislou na péči, vojenská služba, nezaopatřené dítě (typicky student do 26 let). Podstatné je, aby důvody byly OSSZ prokázány potvrzením spolu s Přehledem, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci podání Přehledu, jinak se
a priori
SVČ považuje za hlavní.
-
údaje o účasti na nemocenském pojištění OSVČ, případně o účasti na důchodovém spoření (II. pilíř),
-
daňový základ za rok 2014
Dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“) po příp. úpravách § 5 a § 23 ZDP; bez autorských honorářů zdaněných srážkou.
-
pojistné za rok 2014
Vyměřovací základ nejméně 50% daňového základu (nutno zohlednit zákonná minima, viz výše).
Pojistné 29,2% z vyměřovacího základu, resp. 26,3% při účasti na důchodovém spoření.
-
zaplacené zálohy na pojistné
Započítávají se zálohy zaplacené za měsíce roku 2014 včetně případného nevráceného přeplatku na pojistném za rok 2013, který byl využit na úhradu těchto záloh. Nezapočítává se případný doplatek pojistného za rok 2013 uhrazený v roce 2014 ani úhrady sankčního penále a starých dluhů na pojistném.
-
výše doplatku nebo přeplatku (k jejich úhradě viz dále) V případě přeplatku si lze zvolit, zda jej chce OSVČ vrátit nebo započíst na úhradu dalších záloh.
-
nová záloha pro rok 2015, resp. do Přehledu za rok 2015, k tomu si povíme více za chvíli.
  
Doplacení pojistného a nové zálohy
Pozor na to, že doplatek pojistného za rok 2014 - případně celé pojistné, pokud OSVČ zálohy neplatila - je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za rok 2014. Není proto radno mít v diáři uveden pouze poslední možný termín -12. 5., resp. 11.8.2015 - tyto se totiž týkají výhradně situace, kdy byl Přehled podán v úplně poslední den zákonné lhůty, tedy 4. května, resp. 3.8.2015. Pokud ale byl Přehled podán dříve, např. 1. 4., je nutné uhradit doplatek již do 9. 4.!
Pojistné, resp. jeho doplatek a rovněž tak i zálohy na pojistné se platí na příslušný účet příslušné OSSZ, nebo v hotovosti zaměstnanci příslušné OSSZ (kde je ale denní limit 10 000 Kč). Za den bezhotovostní platby se považuje až den, kdy dojde k připsání peněz na účet příslušné OSSZ. Při včasném zareagování není problémem úhrada omylem na účet jiné než příslušné OSSZ (což se stává při stěhování) nebo na účet správce daně, ovšem tato dočasná tolerance špatně nasměrované platby se nevztahuje na účty zdravotních pojišťoven.
Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného (nebo pojistné či zálohu) ve stanovené lhůtě, anebo jej zaplatila v nižší částce, připlatí si sankční penále, které podle § 20 odst. 1 ZSP činí 0,05% dlužné částky za každý kalendářní den. Při nedostatku peněz lze požádat příslušnou OSSZ o povolení placení doplatku ve splátkách.
Pokud byly zálohy na pojistné roku 2014 zaplacené v úhrnné částce převyšující toto pojistné, vzniká OSVČ přeplatek (záporná částka na řádku 40), o jehož vrácení může příslušnou OSSZ požádat. Za tuto žádost se automaticky považuje podání Přehledu, vyplývá-li z něj přeplatek. Na jeho vrácení má OSSZ zákonnou lhůtu jednoho měsíce ode dne, kdy jej zjistila, ovšem pouze neeviduje u dotyčné osoby splatný závazek vůči OSSZ.
Z Přehledu za rok 2014 vyplyne i nová výše záloh na pojistné - pozor na zákonná minima, viz výše - která platí již od měsíce, kdy byl nebo měl být Přehled podán, nikoli až od měsíce následujícího. Takže pokud OSVČ vychází nová měsíční záloha na pojistné na sociální pojištění nižší, je pro ni výhodnější podat Přehled co nejdříve - třeba již v lednu 2015, od kdy pak může snížit platbu zálohy na novou výši. A naopak, když z Přehledu OSVČ za rok 2014 vyjde vyšší záloha, bude výhodnější, když vyčká s podáním pojistného Přehledu až do května, pročež bude moci ještě za leden až duben 2015 platit zálohy ve staré nižší výši dle Přehledu 2013.
 
2. Přehled OSVČ pro zdravotní pojištění
 
Systém zdravotního pojištění OSVČ
Druhým, neméně důležitým povinným pojištěním OSVČ je zdravotní pojištění, kterým se rozumí veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů („zákon č. 48/1997 Sb.“). Toho jsou povinně účastny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území Česka a ostatní osoby, pokud jsou zaměstnanci českého zaměstnavatele (až na výjimky tzv. vyňatých osob). Pro pojistnou praxi je opět důležitější speciální zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů („ZZP“).
Na rozdíl od sociálního pojištění se pro účely zdravotního pojištění nerozlišuje hlavní a vedlejší SVČ a zdravotního pojištění OSVČ je účastna každá OSVČ bez ohledu na daňový základ. Nicméně také systém tohoto pojištění je komplikován a do určité míry zvýhodněn pro vybrané kategorie osob, a to konkrétně pro OSVČ:
-
s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
-
která dosáhla „důchodového věku“, avšak nesplňuje další podmínky pro přiznání starobního důchodu,
-
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let,
-
která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
-
která je „státním pojištěncem“, za které hradí pojistné na zdravotní pojištění stát (důchodci, studenti atp.).
Na poli zdravotního pojištění jsou zástupci těchto kategorií osob zvýhodněni ve dvou směrech:
-
neplatí pro ně minimální vyměřovací základ, takže platí pojistné jen ze skutečného „zisku“,
-
neplatí pro ně minimální výše záloh, přičemž je-li pro ně souběžné zaměstnání hlavním zdrojem příjmů (poměřováno výši hrubých příjmů ze zaměstnání
versus
ze SVČ), nemusí platit zálohy z titulu SVČ a pojistné vypořádají až při podání pojistného Přehledu za uplynulý rok.
 
Parametry zdravotního pojištění OSVČ
Rovněž v systému pojistného na zdravotní pojištění OSVČ platí řada důležitých limitních částek, které se odvíjejí zejména od průměrné mzdy, pročež se z roku na rok mění (viz výše pasáž k Parametrům sociálního pojištění OSVČ). Obdobně jako u sociálního pojištění, také u zdravotního obecně platí, že nová výše zálohy pro rok 2015 platí již od měsíce, kdy byl nebo měl být podán pojistný Přehled za rok 2014, nikoli až od měsíce následujícího. Ovšem navíc je třeba již u „starých“ záloh za leden až duben 2014 vždy zohlednit aktuální výši minimální zálohy pro nový kalendářní rok 2015 - tj. 1797 Kč (ledaže pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ). Platba zálohy totiž nesmí být ani těch pár měsíců před podáním Přehledu OSVČ za minulý rok nižší, než platí pro nový (běžný) rok.
 I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Hlavní parametry zdravotního  I    Rok 2013    I    Rok 2014    I    Rok 2015     I I pojištění OSVČ                I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Průměrná mzda (z údajů        I   25 884 Kč    I   25 942 Kč    I    26 611 Kč    I I prováděcí vyhlášky)           I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Maximální roční vyměřovací    I neuplatňuje se I neuplatňuje se I omezení zrušeno I I základ                        I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Minimální roční vyměřovací    I   155 304 Kč   I   155 652 Kč   I   159 666 Kč    I I základ                        I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Minimální (roční) pojistné na I   20 967 Kč    I   21 014 Kč    I    21 555 Kč    I I zdravotní pojištění           I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Minimální měsíční vyměřovací  I   12 942 Kč    I   12 971 Kč    I  13 305,50 Kč   I I základ                        I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Sazba pojistného na zdravotní I     13,5%      I     13,5%      I     13,5%       I I pojištění OSVČ                I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I I Minimální (měsíční) záloha na I    1 748 Kč    I    1 752 Kč    I    1 797 Kč     I I pojistné OSVČ                 I                I                I                 I I-------------------------------I----------------I----------------I-----------------I 
 
Kdy podat pojistný přehled OSVČ
Z § 24 odst. 2 ZZP se dozvíme, že přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok je nutno předložit do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok. Pokud dotyčné OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat přiznání za předchozí rok. Což jsou termíny shodné pro podání Přehledu OSVČ pro účely sociálního pojištění.
Takže prakticky můžeme pouze zopakovat, že jelikož daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 je zpravidla nutno podat do 1. dubna 2015, je nutno pojistný Přehled za rok 2014 podat do 4.5.2015 (1. května totiž připadá na státní svátek) - a to bez ohledu na den skutečného podání daňového přiznání.
Pokud OSVČ zpracovává a předkládá přiznání daňový poradce - a proto jej podává až v prodloužené lhůtě končící středou 1.7.2015 - musí jednak doložit OSSZ tuto skutečnost (předložením udělené plné moci) do 30.4.2015, a jednak bude muset pojistný Přehled za rok 2014 podat do pondělí 3.8.2015.
Odlišně od Přehledu pro účely sociálního pojištění se ale podává Přehled pro potřeby zdravotního pojištění v případě, že OSVČ nemusí podávat daňové přiznání - den „D“ připadá již na středu 8.4.2015.
A jestliže bude OSVČ podávat daňové přiznání v individuálně stanovené lhůtě rozhodnutím finančního úřadu, předloží Přehled i pro účely zdravotního pojištění standardně do jednoho měsíce po daňovém termínu.
Za nepředložení Přehledu OSVČ nebo jeho opožděné předložení může příslušná zdravotní pojišťovna dotyčnou OSVČ - coby plátce pojistného - potrestat sankcí v podobě pokuty až do výše 50 000 Kč.
  
Komu a jak podat pojistný přehled OSVČ
Přehled OSVČ předkládá všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období - tedy v uplynulém kalendářním roce - pojištěna. Zdravotní pojišťovny máme dvojího typu:
1)
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, pro kterou platí speciální zákon č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
2)
resortní, oborové, podnikové a dalších zdravotní pojišťovny, pro které stanoví jejich zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, legislativní zkratku „zaměstnanecká pojišťovna“; těchto máme nyní v ČR šest, výhledově jich bude asi jen pět:
-
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (kód 111) -http://www.vzp.cz/
-
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (kód 201) -http://www.vozp.cz/cs/
-
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (kód 205) -http://www.cpzp.cz/main/index.php
-
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (kód 207) -http://www.ozp.cz/
-
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (kód 209) -http://www.zpskoda.cz/
-
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (kód 211) - http://www.zpmvcr.cz/
-
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (kód 213) - http://www.rbp-zp.cz/
Pojištěnec má sice právo na výběr zdravotní pojišťovny, ovšem dle § 11 zákona č. 48/1997 Sb. lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. 1. Přičemž přihlášku je nutno podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny, a to pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží. Takže prakticky předkládá OSVČ Přehled vždy jen jedné (své) zdravotní pojišťovně
Zákony upravující zdravotní pojištění způsoby platného předložení (podání) Přehledu OSVČ nijak neomezují, takže se obecně postupuje v souladu se správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.), přičemž s ohledem na předepsaný povinný tiskopis pochopitelně padá možnost ústního podání do protokolu. Možné je tak podání písemné nebo elektronické, které některé zdravotní pojišťovny pro komfort plátců pojistného neustále rozšiřují:
-
v papírové podobě:
-
donesené na příslušnou zdravotní pojišťovnu (její pobočku) osobně, nebo
-
odeslané prostřednictvím poštovní zásilky,
-
elektronicky (jako datovou zprávu):
-
jako přílohu emailu se zaručeným elektronickým podpisem do elektronické podatelny pojišťovny,
-
do datové schránky příslušné zdravotní pojišťovny (ID najdeme na její internetové stránce),
-
online podání přes portál internetové stránky zdravotní pojišťovny (umožňují některé pojišťovny).
  
Jaký tiskopis a co do něj uvést
Podle § 28 ZZP jsou k hlášení údajů stanovených tímto zákonem plátci pojistného povinni používat tiskopisy vydávané Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Proto vypadají formuláře Přehledů OSVČ u všech zdravotních pojišťoven prakticky stejně, přičemž se liší zejména jejich logem v záhlaví tiskopisu, a pak také rozsahem pokynů k jejich vyplnění. Za nesplnění nebo porušení této povinnosti hrozí pokuta až 50 000 Kč.
Pojistný Přehled o příjmech a výdajích OSVČ tvoří jedna strana A4 a uvádí se do něj zejména:
-
identifikace dotyčné OSVČ,
-
prohlášení pojištěnce, ve kterých měsících:
-
nemusel hradit zálohy na pojistné a proč (zaměstnání nebo nemoc OSVČ),
-
neměl stanoven minimální vyměřovací základ a proč (viz výše, např. „státní“ pojištěnec),
relevantní
je ale pouze situace, kdy kvalifikované důvody trvaly po celý kalendářní měsíc;
-
údaj o tom, zda OSVČ podává daňové přiznání a má-li daňového poradce,
-
příjmy a výdaje za rok 2014
Příjmy a ze samostatné činnosti (z podnikání) podle § 7 ZDP a související daňově uznatelné výdaje, ovšem na rozdíl od systému sociálního pojistného, tentokrát bez případných úprav dle § 5 a § 23 ZDP.
Rovněž se nezapočítávají příjmy z autorských honorářů do 10 000 Kč podléhajících tzv. srážkové dani.
Samozřejmě, že se nijak nezohledňuje případná daňová ztráta z minulých let ani další daňové odpočty.
-
pojistné za rok 2014 Vyměřovací základ 50% rozdílu příjmů a výdajů (nutno zohlednit zákonná minima, viz výše).
Jelikož minimální vyměřovací základ závisí na počtu měsíců výkonu SVČ v daném roce, tak se uvádí i tento údaj s následným rozlišením, po kolik z těchto měsíců byla OSVČ u dané zdravotní pojišťovny.
Pojistné 13,5% z vyměřovacího základu, částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
-
zaplacené zálohy na pojistné
Započítávají se zálohy zaplacené za měsíce roku 2014 (do 8.1.2015) včetně případného nevráceného přeplatku na pojistném za rok 2013, který byl využit na úhradu těchto záloh. Nezapočítává se případný doplatek pojistného za rok 2013 uhrazený v roce 2014 ani úhrady sankčního penále a starých dluhů.
-
výše doplatku nebo přeplatku (k jejich úhradě viz dále) Pokud byly zaplacené zálohy vyšší než pojistné a OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, vznikl přeplatek. OSVČ si zvolí, zda jej chce vrátit nebo započíst na úhradu dalších záloh.
-
nová záloha, k tomu si povíme více za chvíli.
  
Doplacení pojistného a nové zálohy
Tak jako u sociálního pojištění, je i doplatek pojistného na zdravotní pojištění za rok 2014 - nebo celé pojistné, pokud OSVČ zálohy neplatila - splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled za rok 2014. Není proto radno mít v diáři uveden pouze poslední možný termín - 12. 5., resp. 11.8.2015 - tyto se totiž týkají výhradně situace, kdy byl Přehled podán v úplně poslední den zákonné lhůty, 4. 5., resp. 3.8.2015. Pokud ale byl Přehled podán dříve, např. 1. dubna, je nutné uhradit doplatek již do 9. 4.!
Pojistné, resp. jeho doplatek a rovněž tak i zálohy na pojistné se platí na příslušný účet příslušné zdravotní pojišťovny, nebo v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné. Za den bezhotovostní platby se považuje až den, kdy dojde k připsání peněz na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Problémem proto je, když se OSVČ splete a platbu poukáže například jiné zdravotní pojišťovně nebo na účet okresní správy sociálního zabezpečení (jako doplatek pojistného na sociální pojištění) anebo na účet správce daně (jako doplatek daně z příjmů), v tomto případě se pojistné považuje za nezaplacené.
Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného ve stanovené lhůtě, anebo jej zaplatila v nižší částce, je povinna platit sankční penále, které podle § 18 odst. 1 ZZP činí 0,05% dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečnosti trvala. Obdobně to platí i pro dlužné zálohy na pojistné. Pokud OSVČ nemá dostatek peněz, může požádat zdravotní pojišťovnu o posečkání nebo o povolení placení dlužného doplatku na pojistném ve splátkách. Případně je možno žádat o zmírnění nebo prominutí penále v souladu s § 53a zákona č. 48/1997 Sb.
Pokud byly zálohy na pojistné roku 2014 zaplacené v úhrnné částce převyšující toto pojistné, vzniká OSVČ přeplatek (kladná částka na řádku 43), o jehož vrácení může příslušnou zdravotní pojišťovnu požádat. Za tuto žádost se automaticky považuje podání Přehledu, vyplývá-li z něj přeplatek, a jestliže plátce pojistného nepožádal o využití přeplatku na úhradu záloh na další období. Na vrácení má pojišťovna jeden měsíc ode dne, kdy jej zjistila, ovšem pouze neeviduje-li u dotyčné OSVČ splatné závazky, o které může přeplatek přednostně snížit. Při prodlení čeká zdravotní pojišťovnu penále ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
Nová výše zálohy pro rok 2015 se vypočte jako 13,5% z měsíčního vyměřovacího základu, kterým je průměr, který z vyměřovacího základu za rok 2014 připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu SVČ v roce 2014.
Stejně jako u sociálního pojištění se i u toho zdravotního nová výše zálohy platí již od měsíce, kdy byl nebo měl být podán pojistný Přehled, nikoli až od měsíce následujícího po jeho podání. Určující je opět již skutečný den, resp. měsíc podání Přehledu a nikoli poslední možný den lhůty pro jeho podání. Takže pokud OSVČ vychází nová měsíční záloha na pojistné na zdravotní pojištění nižší, je pro ni výhodnější podat Přehled co nejdříve - třeba již v lednu 2015, od kdy pak může snížit platbu zálohy na novou výši. A naopak, když z Přehledu za rok 2014 vyjde OSVČ vyšší záloha, je výhodnější, když vyčká s podáním pojistného Přehledu až do května, pročež bude moci ještě za leden až duben 2015 platit zálohy ve staré nižší výši podle Přehledu 2013.
Vypočtená nová záloha pro rok 2015 nemůže být nižší než zákonné minimum 1 797 Kč – a to již od platby za leden 2015. Výjimka se týká výše zmíněných „chráněných“ osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Na toto členění pamatuje i tiskopis Přehledu na konci trojí možností „Typu zálohy“:
a)
„1 797 Kč“, pokud vypočtená nová záloha je nižší nebo stejná jako toto zákonné minimum,
b)
„výpočet“, jestliže vypočtená záloha podle vzorce ad výše převyšuje zákonné minimum 1 797 Kč, nebo se jedná o OSVČ, pro kterou není stanoven minimální vyměřovací základ, pak bude platit vypočtenou částku,
c)
„0 Kč“, jde o OSVČ, která je zároveň zaměstnána, přičemž zaměstnání je jejím hlavním zdrojem příjmů.
Příklad
Pojistný přehled pro zdravotní pojištění OSVČ
Jiří Novák podniká v řemeslné živnosti již řadu let, přičemž nepatří do kategorie „zvýhodněných“ osob, pro něž neplatí minimální pojistný vyměřovací základ ani minimální zálohy na zdravotní pojištění OSVČ. Pro komplexní pohled na pojistné na zdravotní pojištění OSVČ za rok 2014 se musíme podívat na tři dotčená zdaňovací období - kalendářní roky 2012, 2013 a 2014. Přičemž jde o spořádaného pojištěnce, který řádně a včas platí zálohy i doplatky pojistného v zákonné minimální výši (podle Přehledů) a nežádal o změnu výše záloh.
Hospodaření za rok 2012
-
Z důvodu platební neschopnosti hlavního zákazníka a větších investic vykázal daňovou ztrátu.
-
V Přehledu za rok 2012 podaném v dubnu 2013 vyšly nové zálohy - od dubna 2013 do měsíce před Přehledem 2013 - ve výši zákonného minima OSVČ = 1 748 Kč, resp. od ledna 2014 = 1 752 Kč.
Hospodaření za rok 2013
-
Díky loňským investicím se Jiřímu dařilo a jeho příjmy z podnikání po odpočtu výdajů byly 400 000 Kč.
-
V Přehledu za rok 2013 podaném opět v dubnu 2014 podnikateli vyšly nové zálohy - od dubna 2014 do měsíce před Přehledem 2014 - ve výši sazby pojistného z měsíčního vyměřovacího základu = 13,5% z 1 /12 poloviny (příjmů - výdaje) = 0,135 x 1/12 x 0,5 x 400 000 Kč = = 0,135 x 16 666,67 Kč = 2 250 Kč.
-
Vypočtená záloha 2 250 Kč je vyšší než tehdejší absolutní zákonné minimum 1 752 Kč měsíčně, proto náš řemeslník musel platit vyšší vypočtenou měsíční zálohu na pojistné na zdravotní pojištění OSVČ.
Hospodaření za rok 2014
-
Konkurence srazila příjmy pana Jirky na polovinu, příjmy snížené o daňové výdaje tak činí 200 000 Kč.
-
Z důvodu nižšího vyměřovacího základu klesnou i povinné zálohy na pojistné, aby je urychlil, podal Přehled za rok 2014 v předstihu již v únoru 2015. Pročež nové (nižší) zálohy může platit už od února.
-
V Přehledu OSVČ za rok 2014 podaném již v únoru 2015 vyšly nové zálohy - od února 2015 do měsíce před Přehledem za rok 2015 - ve výši sazby pojistného z měsíčního vyměřovacího základu = 13,5% z 1 /12 poloviny (příjmů - výdaje) = 0,135 x 1/12 x 0,5 x 200 000 Kč = 0,135 x 8 333,33 Kč = 1 125 Kč.
-
Vypočtená záloha 1 125 Kč je ovšem nižší než aktuální absolutní zákonné minimum 1 797 Kč měsíčně, proto musí pan Jiří od února 2015 platit nové měsíční zálohy na zdravotní pojištění ve výši 1 797 Kč.
V roce 2014 tedy pan Novák platil zálohy na pojistné na své veřejné zdravotní pojištění OSVČ takto:
-
za leden až březen ještě podle Přehledu za rok 2012, resp. v nové minimální výši roku 2014 á 1 752 Kč,
-
od dubna do prosince již podle Přehledu za rok 2013 ve vypočtené výši nových záloh roku 2014 á 2 250 Kč;
-
v úhrnu za rok 2014 tudíž své zdravotní pojišťovně zaplatil = 3 x 1 752 Kč + 9 x 2 250 Kč = 25 506 Kč.
Vyměřovací základ pojistného na zdravotní pojištění za rok 2014 podnikatel vypočetl jako polovinu rozdílu mezi příjmy a daňovými výdaji z podnikání za rok 2014, tedy jako 50% z 200 000 Kč = 100 000 Kč. Což je ovšem méně, než minimální roční vyměřovací základ 155 652 Kč, proto musí počítat pojistné z vyšší z obou částek, tedy z minimálního ročního (podnikal všech 12 měsíců roku 2014) vyměřovacího základu 155 652 Kč. Z čehož pojistné na zdravotní pojištění za rok 2014 při sazbě 13,5% vychází 0,135 x 155 652 Kč = = 21 014 Kč. Po odečtení zaplacených záloh 25 506 Kč tak vyšel panu Jiřímu přeplatek na pojistném OSVČ ve výši 4 492 Kč.
Zaškrtnutím příslušného políčka na tiskopisu Přehledu si může vybrat, zda celý přeplatek ponechá na úhradu dalších záloh na pojistné (nevyznačují se takto zálohované měsíce), nebo si jej (příp. jeho určenou část) nechá zaslat na bankovní účet anebo do místa bydliště, podle toho, jakým způsobem uhrazuje zálohy na pojistné.