Právní úprava doručování v daňovém řádu a daňová informační schránka

Daňový řád stanovuje, že správce daně doručuje písemnosti elektronicky (prostřednictvím datové schránky) nebo při ústním jednání či jiném úkonu. Až pokud není možné písemnost doručit jedním z těchto způsobů, pak ji správce daně doručí prostřednictvím zásilky doručované provozovatelem poštovních služeb, úřední osobou pověřenou doručováním nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zákon.

Přičemž podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poštovních službách“), se poštovní zásilkou rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána (stejně tak se poštovní zásilkou rozumí i poštovní balík), provozovatelem se pak rozumí osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby. Poštovní službou je podle zákona o poštovních službách činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Za poštovní službu se také považuje dodání poukázané peněžní částky. Zákon o poštovních službách také v § 1 odst. 3 vymezuje, co není poštovní službou. Není jí přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo dodání a není jí ani služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou. Blíže viz zákon o poštovních službách, který mimo výše uvedeného upravuje například také podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služeb, podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb a práva a povinnosti, která při této činnosti vznikají.

K doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb daňový řád blíže uvádí, že písemnost lze doručovat, pouze pokud podle uzavřené poštovní smlouvy vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je stanoven pro doručování daňovým řádem. Pokud je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty stanovené právním předpisem nebo rozhodnutím správce daně, nebo pokud tak stanoví zákon, nebo pokud tak určí správce daně, doručují se písemnosti do vlastních rukou. Pokud má osoba, které je písemnost doručována, zástupce, pak se doručují písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. Pokud však má osoba, jejíž poměry jsou doručovanou písemností dotčeny, vykonat něco osobně, pak se písemnost doručuje této osobě i jejímu zástupci, přičemž dnem doručení, který je rozhodným pro počátek běhu lhůty, je při souběžném doručování této osobě i jejímu zástupci den doručení písemnosti, který nastane později. Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“).

V souvislosti s doručováním prostřednictvím zásilky daňový řád v § 43 vymezuje, že osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní (dále jen „adresát“), ale i tomu, kdo písemnost za tyto osoby přijímá, je možné doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti, nebo kdekoli, kde bude zastižen. Adresát nebo ten, kdo za něho písemnost přijímá, jsou povinni na výzvu toho, kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, prokázat svou totožnost a poskytovat další údaje nezbytné pro doručení.

V souvislosti s doručováním je vhodné zmínit také § 28 odst. 5 daňového řádu, který ukládá zmocněnci, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice. Pokud tak neučiní, budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí. V ostatních případech pak nastanou účinky doručení dnem jejich písemného vyhotovení.

Daňový řád vymezuje, že fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině. Avšak pro doručování písemností, které souvisejí s podnikatelskou činností fyzické osoby, se obdobně použije příslušné ustanovení o doručování právnickým osobám, přičemž platí, že není-li fyzická osoba jakožto podnikatel zapsána ve veřejném rejstříku, pak se jí doručuje na adresu jejího místa pobytu. Fyzická osoba má také možnost správce daně požádat o doručování na jinou adresu v České republice. Písemnost, která je určena do vlastních rukou adresáta, se doručuje přímo adresátovi. Pokud nebyl adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou na adrese pro doručování, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Naproti tomu písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí má být potvrzeno, se doručuje adresátovi nebo i jiné vhodné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Opět platí, že pokud není možné takto doručit, pak se písemnost uloží a adresát je vhodným způsobem upozorněn, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. V souvislosti s písemností, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, daňový řád určuje, že doručit je možné také vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo.

V případě právnické osoby daňový řád stanovuje, že se doručuje na adresu jejího sídla. Pokud se písemnost týká činnosti v České republice zřízené pobočky nebo jiné organizační složky obchodního závodu zahraniční právnické osoby, pak se doručuje na adresu sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu zřízené v České republice. Také v případě právnické osoby platí, že pokud právnická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, pak se písemnost doručuje na tuto adresu. Pokud je adresátem písemnosti právnická osoba, je oprávněna písemnost převzít osoba, která je oprávněná jednat jménem této právnické osoby. Pokud tato osoba oprávněná převzít písemnost na adrese pro doručování písemnosti do vlastních rukou nebo jiné písemnosti, jejíž převzetí má být rovněž potvrzeno nebyla zastižena, pak se písemnost uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Písemnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtě, může správce daně podle daňového řádu doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, pokud je mu adresa jejího místa pobytu známa. Přičemž platí, že osobou oprávněnou jednat jménem právnické osoby při správě daní je její statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat. Pro písemnost, která není určena do vlastních rukou, platí, že se může doručit kterémukoliv zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, a to opět za podmínky, že souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Pro doručování orgánům veřejné moci se podle § 45 odst. 5 daňového řádu přiměřeně použijí ustanovení výše popsaná v tomto odstavci.

V některých z výše popsaných situací bylo uvedeno, že se písemnost uloží. Podle § 46 odst. 1 daňového řádu se písemnost ukládá u provozovatele poštovních služeb (v případě, že se doručuje jeho prostřednictvím) nebo u správce daně, jehož písemnost se doručuje, nebo u správce daně, který byl o doručení dožádán. V upozornění na uložení písemnosti, které se vkládá do domovní nebo jiné adresátem využívané schránky nebo na jiné vhodné místo, se adresát vyzve k převzetí písemnosti a dále se v něm uvede označení správce daně, jehož písemnost je doručována, komu je doručováno, kde a od kterého dne a v jakých hodinách je písemnost připravena k vyzvednutí. Současně se také adresát písemně poučí o právních důsledcích jejího nevyzvednutí. Pokud adresát předem požádá písemně toho, kdo písemnost doručuje, nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, o ukládání písemnosti, pak lze písemnost uložit bez předchozího pokusu o doručení.

Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí má být potvrzeno adresátem, je doručena okamžikem převzetí zásilky, která obsahuje doručovanou písemnost, adresátem nebo jinou osobou oprávněnou k převzetí písemnosti podle zákona. Pokud si adresát nevyzvedne uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, a to i když se adresát o uložení nedozvěděl. V případech, kdy adresát odepře přijmout písemnost, považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno, a písemnost se vrátí správci daně. Současně se adresát poučí o právních důsledcích odepření součinnosti. Pokud není možné pro odepření součinnosti písemné poučení předat, je možné je zanechat v domovní nebo jiné adresátem užívané schránce anebo na jiném vhodném místě. Pokud je doručovaná písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb, uvědomí tento neprodleně odesílajícího správce daně o marném uplynutí úložní lhůty. Písemnosti, u kterých marně uplynula lhůta pro jejich vyzvednutí, vhodí osoba provádějící doručení do domovní nebo jiné adresátem využívané schránky, ledaže to správce daně předem vyloučí. Pokud taková schránka není, nebo pokud je tento způsob seznámení adresáta s obsahem písemnosti správcem daně vyloučen, písemnost se vrátí odesílajícímu správci daně. Pokud adresát požádá o to, aby jemu doručované písemnosti nebyly po marném uplynutí lhůty pro jejich vyzvednutí vhazovány do domovní nebo jiné jím užívané schránky, správce daně tento způsob seznámení adresáta s doručenou písemností předem vyloučí.

Daňový řád dává adresátovi, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, možnost požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tuto žádost je nutné podat do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději však do 6 měsíců od doručení. Pokud správce daně takovouto žádost shledá důvodnou, pak vysloví neúčinnost doručení. V takovém případě, se písemnost považuje za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. Naproti tomu, pokud správce daně žádost neshledá za důvodnou, pak tuto žádost zamítne.

Daňový řád upravuje doručování veřejnou vyhláškou v § 49. Veřejnou vyhláškou je písemnost doručována osobě neznámého pobytu nebo sídla, pokud této osobě není ustanoven zástupce [viz § 26 odst. 1 písm. c) daňového řádu, který upravuje, že osobě neznámého pobytu nebo sídla správce daně ustanoví zástupce], jakož i osobě, která není známa. Písemnost se doručuje veřejnou vyhláškou také v řízení, ve kterém se doručuje velkému nebo neurčitému počtu adresátů. Veřejná vyhláška musí obsahovat upozornění na místo uložení písemnosti s jejím označením a s uvedením možnosti vyzvednutí. Veřejnou vyhlášku správce daně vyvěsí po dobu nejméně 15 dnů na své úřední desce a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž na veřejné vyhlášce správce daně vyznačí den jejího vyvěšení na úřední desce a den jejího sejmutí. Platí, že písemnost je doručena dnem vyzvednutí písemnosti adresátem. Pokud si adresát písemnost doručovanou veřejnou vyhláškou nevyzvedne do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce správce daně, pak se písemnost považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud je doručováno osobám neznámého pobytu nebo sídla (pokud této osobě není ustanoven zástupce), jakož i osobě, která není známa, nebo pokud je doručováno hromadným předpisným seznamem, zveřejní výše uvedenou vyhlášku na žádost správce daně také obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla, popřípadě obecní úřad, v jehož územní působnosti se nachází předmět daně.

V případě, že zákon stanoví, že správce daně stanoví daňovým subjektům daň hromadným předpisným seznamem (např. § 13b odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že daň z nemovitých věcí lze kromě platebního výměru či dodatečného platebního výměru stanovit také hromadným předpisným seznamem), pak správce daně zpřístupní hromadný předpisný seznam k nahlédnutí po dobu nejméně 30 dnů, přičemž označení daně, místo a dobu, kdy lze do hromadného předpisného seznamu nahlédnout zveřejní správce daně veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů. Za den doručení hromadného předpisného seznamu je podle § 50 odst. 2 daňového řádu považován 30. den po jeho zpřístupnění. Platí, že při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně.

Díl 5, hlavy III, části druhé daňového řádu se zabývá prokázáním doručení. Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou. Podle okolností, které nastaly při doručování a podle zvoleného způsobu doručování, obsahuje doručenka tyto náležitosti:

Daňový řád dále stanovuje, že pokud dojde ke ztrátě, zničení nebo poškození doručenky nebo pokud doručenka není řádně vyplněna, je možné doručení prokázat i jiným způsobem, například tím, že je z postupu adresáta písemnosti zjevné, že mu bylo doručeno. Pokud však úřední osoba nedoručuje písemnost za použití zalepené obálky s doručenkou, pak se prokazuje doručení písemnosti do vlastních rukou na kopii písemnosti, která obsahuje následující náležitosti:

Pokud je doručováno při ústním jednání, nebo při jiném úkonu učiněném v rámci správy daní, pak se doručení písemnosti do vlastních rukou prokazuje podpisy úřední osoby a adresáta v protokolu. Pokud adresát podpis protokolu odepře, pak se toto odepření podpisu zaznamená spolu s důvody tohoto odepření v protokolu a i přes odepření podpisu protokolu adresátem nastávají účinky doručení. Pokud adresát nemůže potvrdit přijetí doručované písemnosti pro tělesnou indispozici, pak se podepíše jiná dospělá osoba jako svědek a připíše důvod, pro který nemohlo dojít k potvrzení přijetí doručované písemnosti adresátem. Platí, že takovýto podpis nahrazuje podpis adresáta.

Daňový řád v § 69 odst. 1 vymezuje, že správce daně, který je k tomu technicky vybaven, poskytuje daňovému subjektu informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu rovněž prostřednictvím dálkového přístupu a to v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v daňové informační schránce daňového subjektu, která je zřízena na technickém zařízení správce daně. Přičemž platí, že pro výkon působnosti ve věci týkající se daňové informační schránky je místně příslušný správce daně podle § 13 odst. 1 daňového řádu. To znamená, že u fyzické osoby, není-li stanoveno jinak, se místní příslušnost správce daně řídí jejím místem pobytu, přičemž pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje. U právnické osoby se místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, řídí jejím sídlem, přičemž pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. V § 69 odst. 2 daňového řádu je v souvislosti s daňovou informační schránkou stanoveno, že správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je technicky vybaven pro zřízení daňové informační schránky, rozsah a členění informací soustřeďovaných v daňové informační schránce a četnost jejich aktualizace, podmínky a postup pro nahlížení do daňové informační schránky a označení správců daně, kteří shromažďují informace na témže technickém zařízení správce daně. Daňový řád pak v § 69 a dále stanovuje, že správce daně zřídí nebo zruší daňovou informační schránku do 15 dnů od obdržení žádosti daňového subjektu a z moci úřední zřídí daňovou informační schránku daňovému subjektu, jemuž byla zpřístupněna datová schránka a kterému dosud nebyla zřízena daňová informační schránka, a to bezodkladně po zpřístupnění datové schránky.

Nahlížet do daňové informační schránky může kromě daňového subjektu také jeho zástupce, a to pokud je oprávněn zastupovat daňový subjekt při správě daní v neomezeném rozsahu u všech správců daně, kteří shromažďují informace na témže technickém zařízení správce daně nebo pokud je zmocněn k přístupu do daňové informační schránky. Toto zmocnění je dle daňového řádu nutné uplatnit u příslušného správce daně, přičemž platí, že může být zvoleno současně i více zmocněnců. Dle § 69b odst. 3 daňového řádu lze do daňové informační schránky nahlížet na základě přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Na začátku tohoto příspěvku byl zmíněn zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Ten upravuje mimo jiné informační systém datových schránek, dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek a elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (dále jen „orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek. Podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je datovou schránkou elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů také určuje, že datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra také vede veřejně přístupný seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají datovou schránku zřízenou a zpřístupněnou. Tento seznam je dostupný na internetové adrese seznam.gov.cz.

Podle § 3 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má fyzická osoba nárok na zřízení jedné datové schránky fyzické osoby. Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku fyzické osoby na základě žádosti fyzické osoby, která je plně způsobilá k právním úkonům, a to bezplatně a do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti o zřízení datové schránky fyzické osoby. Mezi náležitosti této žádosti patří:

Přičemž takováto žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis fyzické osoby. Pokud žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby splňuje výše uvedené požadavky, pak Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku fyzické osoby. Pokud však žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby výše uvedené požadavky nesplňuje, pak je fyzická osoba vyzvána k odstranění nedostatků žádosti. Pokud ani po výzvě k odstranění nedostatků nedojde k odstranění nedostatků žádosti, pak Ministerstvo vnitra vyrozumí fyzickou osobu o tom, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit. V případech, kdy fyzická osoba již jednu datovou schránku fyzické osoby má zřízenu nebo není-li plně způsobilá k právním úkonům, ji Ministerstvo vnitra rovnou vyrozumí o tom, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit.

Obdobné podmínky jako u datové schránky fyzické osoby vymezuje zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů i u datové schránky podnikající fyzické osoby. Tato je právně upravena v § 4 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Opět platí, že na žádost podnikající fyzické osoby zřídí Ministerstvo vnitra podnikající fyzické osobě datovou schránku podnikající fyzické osoby a to bezplatně a do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti. Podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby. Mezi náležitosti žádosti o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby patří:

Stejně tak musí žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby obsahovat úředně ověřený podpis podnikající fyzické osoby. Pokud splňuje žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby výše uvedené požadavky, pak zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku podnikající fyzické osoby. Opět platí, že pokud žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby nesplňuje výše vymezené požadavky, pak je tato podnikající fyzická osoba vyzvána k odstranění nedostatků žádosti. Pokud nedojde k jejich odstranění, pak Ministerstvo vnitra vyrozumí tuto osobu o tom, že datovou schránku podnikající fyzické osoby nelze zřídit. V případě, že podnikající fyzická osoba již má zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby, Ministerstvo vnitra ji vyrozumí o tom, že datovou schránku podnikající fyzické osoby nelze zřídit. Poté, co Ministerstvo vnitra obdrží informaci o zapsání advokáta, daňového poradce a insolvenčního správce do zákonem stanovené evidence bezodkladně a bezplatně jim zřídí datovou schránku podnikající fyzické osoby.

Právní úpravu datové schránky právnické osoby pak nalezneme v § 5 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V § 5 odst. 1 tohoto zákona je stanoveno, že datovou schránku právnické osoby zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to v případě právnické osoby zřízené zákonem bezodkladně po jejím vzniku, v případě právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku. Právnické osobě, která není výše uvedena, zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku právnické osoby bezplatně na žádost této osoby do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti. Opět platí, že právnická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky právnické osoby. Mezi náležitosti žádosti o zřízení datové schránky právnické osoby patří:

Opět platí, že žádost o zřízení datové schránky právnické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby. Pokud žádost o zřízení datové schránky právnické osoby splňuje výše uvedené požadavky, pak Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku právnické osoby. Pokud žádost o zřízení datové schránky právnické osoby výše uvedené požadavky nesplňuje, pak je vydána výzva k odstranění nedostatků této žádosti. Pokud ani poté nedojde k odstranění nedostatků žádosti, pak Ministerstvo vnitra vyrozumí právnickou osobu o tom, že datovou schránku právnické osoby nelze zřídit. Opět platí, že pokud má právnická osoba již datovou schránku právnické osoby zřízenu, Ministerstvo vnitra ji vyrozumí o tom, že datovou schránku právnické osoby není možné zřídit.

Podle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je dokument, který byl dodán do datové schránky, doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Pokud k tomuto přihlášení do datové schránky nedojde ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. (Toto neplatí, pokud jiný právní předpis vylučuje náhradní doručení, například § 64 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.) Platí, že doručení dokumentu tímto způsobem má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. V dalších ustanoveních zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je popsána například právní úprava datové schránky orgánu veřejné moci, osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, zpřístupnění a znepřístupnění datové schránky, zneplatnění přístupových údajů či zrušení datové schránky.

V souvislosti s právní úpravou datových schránek je vhodné zmínit také vyhlášku č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, v platném znění. Tato vyhláška upravuje například náležitosti přístupových údajů pro přihlašování do datové schránky, elektronické prostředky pro přihlašování do datové schránky, technické podmínky a bezpečnostní zásady pro přístup do datové schránky, přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky, vymezuje maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky na 10 MB a další. Informace související s datovými schránkami je možné nalézt také v Provozním řádu informačního systému datových schránek (ISDS), který je souhrnem ustanovení a pravidel vybraných z dokumentů, kterými se řídí Ministerstvo vnitra České republiky a spolupracující subjekty a které jsou závazné pro provoz informačního systému datových schránek. Tento provozní řád mimo jiné vymezuje, že informační systém datových schránek zajišťuje bezpečnou a průkaznou elektronickou komunikaci mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými či právnickými osobami na straně druhé, jakož i mezi orgány veřejné moci navzájem. Provozní řád informačního systému datových schránek je dostupný na internetových stránkách www.datoveschranky.info.