Povinně elektronická podání na finanční úřad

Vydáno: 36 minut čtení

Podnikatelé žijí jakoby ve zrychleném čase, denně musejí činit řadu okamžitých rozhodnutí, vnímat záplavu informací a téměř nepřetržitě s kdekým komunikují, přičemž díky moderním technologiím nezáleží na prostorové vzdálenosti. Kvůli neustále sílící regulaci a byrokratizaci musejí nekonečná data přijmout, zpracovat a prověřit také všemožné úřady, v čele s finančními. Není čas posílat na úřady stále objemnější obálky - nemám na mysli úplatky. Ostatně proč by měl podnikatel příslušná data z počítače tisknout a v papírově podobě posílat na úřad, kde je úředníci zase naopak přepíšou do svých počítačů. Jednodušší je přece pro všechny posílat data rovnou z počítače podnikatele do počítače příslušného úřadu. A protože lidé obecně neradi mění své „papírové“ zvyky, i když by jim to zpravidla prospělo, je třeba je k tomu donutit zákony. V tomto příspěvku se podíváme, jaký je aktuální stav tohoto nucení podnikatelů k povinně elektronické komunikaci zejména s finančními úřady.

Povinně elektronická podání na finanční úřad
Ing.
Martin
Děrgel
 
PODÁNÍ SPRÁVCI DANĚ
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), představuje procesní normu, jejímž úkolem je vymezení průběhu daňového řízení (
alias
pravidel „hry“) mezi daňovými subjekty a správci daně, zosobněnými zejména finančními úřady. Byť jde o zákon z povahy věci určený hlavně správcům daně a jeho zaměstnancům neboli úředním osobám, je dobré vědět, že stanoví i řadu povinností a práv poplatníků a plátců daně. Takže zde najdeme např. kde, kdy a jak se registrovat k daním, jak je přiznávat a platit, nebylo zapomenuto ani na sankce za daňové prohřešky, na které navazují možnosti právní obrany před správcem daně.
Pokud daňový subjekt hodlá něco sdělit finančnímu úřadu - například předložit mu daňové přiznání nebo požádat o snížení záloh na daň z příjmů atd. - musí tak v dané věci učinit
„podání“
. Tento pojem vymezuje § 70 odst. 1 DŘ jako
úkon osoby zúčastněné na správě daní
(což je širší pojem než jen poplatník a plátce daně nebo jejich zástupce)
směřující vůči správci daně
. Dále procesní zákon upřesňuje základní nezbytné náležitosti každého podání - kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje - ale také jakou formou jej lze platně učinit. Asi nepřekvapí, že smůlu mají ti, kdo chtěli využít poštovního holuba, kouřových signálů indiánů, telepatie nebo vlajkové signalizace lodí. Horší ale je, že dneska si už člověk nemůže být jistý ani osvědčeným papírem.
V souladu s § 71 odst. 1 DŘ je možno podání správci daně platně učinit jen těmito sedmi způsoby:
1)
Písemně
- předložením osobně
na podatelně finančního úřadu.
2)
Písemně -
odesláním
klasickou papírovou
poštou.
3)
Ústně do protokolu
- úředníkovi to prostě slovy povíme.
4)
Datovou zprávou
- jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny
podepsanou uznávaným
alias
zaručeným elektronickým podpisem.
5)
Datovou zprávou - odeslanou
prostřednictvím datové schránky.
6)
Datovou zprávou - s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
7)
Kombinovaně
- odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik (ovšem po 1.1.2015 již není možné odeslání faxem), kdy je ale ještě poté
nutno tento úkon do 5 dnů potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených šesti způsobů.
Aby toho nebylo málo, tak u datových
alias
elektronických podání je třeba hlídat
nejen obsah podání
(co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně),
ale rovněž příslušný formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat).
Jak známo, počítačová data mohou mít bezpočet formátů, které jsou vyjádřeny příslušnou koncovkou, resp. příponou, názvu souboru (obvykle tři písmenka za tečkou), např.:
-
TXT, RTF, DOC, DOCX - nejčastější textové formáty umožňující ukládat zejména prostý text,
-
JPEG nebo JPG - z anglického označení „Joint Photographic Experts Group“, je určen pro ukládání počítačových statických obrázků ve fotorealistické kvalitě (typicky fotky apod.),
-
PDF - podle „Portable Document Format“, jde o formát pro ukládání dokumentů obsahujících text i obrázky, zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně,
-
MPEG nebo MPG - „Motion Picture Experts Group“, kompresní formát pro video a zvuk,
-
XML - „Extensible Markup Language“, jde o jednoduchý otevřený formát, který není vázán na konkrétní software (program), příslušná data lze spravovat libovolným textovým editorem,
-
ZIP - populární, ale už několik let překonaný, souborový formát pro kompresi a archivaci dat.
Aby správci daně nemuseli mít příslušné licence ke všem programům, jednoduše byly ohledně libovůle formátu a struktury elektronických podání omezeny naopak daňové subjekty. V souladu s § 72 odst. 3 DŘ lze tzv.
formulářová podání (přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení)
realizovat datovou zprávou, která musí mít formát a strukturu stanovenou
Pokynem D-349
Ministerstva financí ze dne 28.12.2010; vyšel ve Finančním zpravodaji č. 8/2010.
Z tohoto pokynu se dozvíme, že příslušná formulářová podání zasílaná daňovými subjekty územním finančním orgánům prostřednictvím datové schránky
musí být ve formátu a struktuře . XML.
Pro potřeby zejména programátorů se k tomu dodává, že odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese: http://eds.mfcr. cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces. Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře . XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro daňovou správu („EPO“) na adrese http://eds.mfcr.cz.
Pokud daňový subjekt nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit daňové přiznání či jiné formulářové podání, pak lze skutečně doporučit jako nejjednodušší a uživatelsky přívětivé řešení
volně dostupnou aplikaci EPO Ministerstva financí na avizovaném Daňovém portále.
Přičemž si není třeba pamatovat složitou adresu uvedenou v Pokynu D-349, ale snáze zapamatovatelnou adresu internetové stránky, která nás tam automaticky přesune -
www.daneelektronicky.cz
nebo přes www.financnisprava. cz (záložka tiskopisy). Zde je možno vyplnit a posléze vytisknout či rovnou podat datovou zprávou správci daně naprostou většinu daňových tvrzení - což je zastřešující pojem pro přiznání, hlášení a vyúčtování. Nejenže aplikace nabízí „Průvodce krok po kroku“, a
dílčí výpočty provádí automaticky,
ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a
upozorňuje na možné chyby,
rozpracované tvrzení lze rovněž kdykoli uložit a pokračovat v něm později apod. Pokud daňový subjekt v aplikaci EPO nenalezne pro své podání samostatný elektronický formulář, může použít pro vytvoření „XML“ souboru formulář „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“.
I při pečlivosti se samozřejmě může stát a stává, že
podání má určité vady,
pro které není způsobilé k projednání, nebo pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní (např. listovní zásilka zmokla a text není čitelný, nebo datová zpráva nemá správný formát apod.). V těchto případech obvykle
vyzve správce daně
toho, kdo podání učinil,
aby označené vady odstranil
podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví.
Podstatné je, že
budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Neboli platí původní den podání a nikoli až den jeho opravy.
Což se může v praxi hodit, když se blíží konec lhůty pro určité podání (např. pro přiznání k DPH), ale daňový subjekt jej nestíhá řádně vypracovat. Pak je vhodnější včas učinit byť i neúplné podání, nežli pozdě (po lhůtě) podat perfektní podání. Na neúplné podání např. přiznání k DPH, které má „vady“ (třeba nemá vyplněné patřičné kolonky), zareaguje správce daně obvykle výzvou k odstranění vad, zatímco za opožděné přiznání k DPH si daňový subjekt navíc vyslouží i pokutu za opožděné tvrzení daně. Samozřejmě je ale nutné vyhovět výzvě správce daně a v jím stanovené lhůtě (prakticky jde o obdobu odkladu pro toto podání) opravit vady podání. Pak se oficiálně za den podání považuje již zpětně den vadného podání a nikoli až den jeho opravy. Naproti tomu nebudou-li vady podání odstraněny ve lhůtě stanovené k tomu správcem daně, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným.
PŘÍKLAD
Možné vady povinného e-podání daňového přiznání
Předpokládejme, že určitý plátce DPH je povinen učinit podání daňového přiznání k DPH elektronicky neboli datovou zprávou, přičemž využije alternativu podpisu uznávaným (zaručeným) elektronickým podpisem („e-podpis“). Do úvahy přicházejí zejména následující čtyři možné situace nějakým způsobem vadného podání:
-
Podání vykazuje
nesprávný formát nebo jinou formální vadu,
avšak je podepsáno uznávaným elektronickým podpisem - správce daně vyzve toho, kdo podání učinil, k odstranění vady.
-
Podání je ve správném formátu a bez jiné formální vady, avšak
chybí uznávaný elektronický podpis
- správce daně vyčká po dobu pětidenní lhůty, zda bude podání potvrzeno nebo zopakováno předepsaným způsobem (tedy např. již s uznávaným e-podpisem), pokud ano, považuje jej za řádně podané již zpětně.
-
Podání vykazuje
nesprávný formát nebo jinou formální vadu a současně chybí uznávaný elektronický podpis
- správce daně opět nejprve vyčká po dobu pětidenní lhůty, zda bude podání potvrzeno či zopakováno předepsaným způsobem.
Pokud se tak stane, správce daně vyzve podatele k odstranění vad. Pokud se tak nestane, nejedná se vůbec o účinné podání, což znamená, že plátce žádné přiznání k DPH nepodal!
-
Podání trpí natolik zásadními vadami, že
nelze o podání (úkonu) vůbec hovořit,
tedy se jedná o nulitní podání - touto vadou bude např.
absolutní nesrozumitelnost, nečitelnost
apod. Za nulitní podání lze považovat též všechna podání, která není správce daně způsobilý přijmout.
K nulitnímu podání správce daně vůbec nepřihlíží.
Nelze jej vůbec považovat za podání (tj. úkon vůči správci daně). Nejde tedy o „vadné“ podání, neboť vadné podání musí naplňovat kritéria pro podání, což nulitní podání nenaplní. Správce daně tedy nedá šanci napravit chybu s tím, že dojde ke zhojení zpětně.
Nulita
je nezhojitelná. Maximum, co v dané věci správce daně může učinit, je to, že „rádoby podatele“ (podatelem není, neboť jeho podání je nulitní) v duchu zásady vstřícnosti uvědomí, že pokus učinit podání se minul účinkem, neboť tento „pokus“ nenaplnil parametry toho, co lze považovat za podání či vadné podání. Dotyčný pak má možnost podání učinit správně, ovšem s účinky až ke dni, kdy se dostane do sféry správce daně.
Dodejme, že v případě daňového podání prostřednictvím datové schránky, případně v písemné formě, je situace obdobná s tím rozdílem, že uznávaný elektronický podpis již samozřejmě přitom není zapotřebí.
ZÁSADNÍ NOVELIZACE 2015
Také bývá často novelizován, s účinností od 1. ledna 2015 jej změnily
dvě novely:
-
Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů
související se zřízením jednoho inkasního místa
a dalších změnách daňových a pojistných zákonů ( se od 1.1.2015 týkalo z původních 56 už jen 6 bodů).
-
Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1996 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
a další související zákony
( se od 1.1.2015 týkalo 37 změnových bodů a 6 přechodných ustanovení).
Pro naše účely zcela postačí si všimnout jen čtyř změn, které měly zásadní
vliv na povinná e-podání.
V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba, pokud není pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob. Nebude-li jednající osoba určena ani na výzvu správce daně, může správce daně osobě, jejímž jménem je jednáno, ustanovit zástupce.
V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu.
Vypuštěný text je přeškrtnut, nově vložený je tučným písmem. Zjednodušuje se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba.
Jednat jménem právnické osoby v daňových záležitostech proto nově může tedy jakýkoliv člen statutárního orgánu,
bez ohledu na to, zda je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů. Pluralitní jednání více členů statutárního orgánu totiž v praxi
komplikovalo správu daní, a to hlavně v souvislosti s její elektronizací.
Správce daně proto již nebude muset zkoumat, zda člen statutárního orgánu, který jménem dotyčné právnické osoby učinil určitý úkon, tak činí s vědomím ostatních členů; postačuje, že jde o člena statutárního orgánu. Ohledně druhé vypouštěné věty nejde o věcnou změnu, ale pouze o odstranění duplicity s ustanovením § 26 odst. 1 písm. b) DŘ.
§ 72 DŘ (výběr)
(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
Stručný komentář, podrobněji dále v textu:
Nově vložené ustanovení je tučně. Dodejme, že datové schránky jsou automaticky zřizovány zejména obchodním korporacím, notářům, advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům, ostatním pak zpravidla na žádost.
Povinně elektronická forma podání se týká tzv. formulářových podání
- přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádná a dodatečná daňová tvrzení (zkratka, do níž patří přiznání, vyúčtování a hlášení).
Samotné zřízení datové schránky ale ještě není daňově
relevantní
, rozhodující je okamžik jejího tzv. zpřístupnění.
Daňové subjekty přitom mají na výběr ze tří kvalifikovaných způsobů pro elektronickou komunikaci se správcem daně formou podání datovou zprávou: podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky a nově s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Jak si upřesníme, aktuálně finanční správa
do konce roku 2015 toleruje kombinovanou formu podání
učiněného datovou zprávou bez uznávaného e-podpisu, načež je do 5 dnů potvrzeno předložením „e-tiskopisu“ (nabídne EPO).
Povinné e-podání zakládá pouze
audit účetní závěrky uložený zákonem,
a to v souladu s § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“). Dále si konkretizujeme, od kdy do kdy tato povinnost daňových subjektů trvá.
Z textu zákona by bylo možné dovodit, že pokud daňový subjekt nebo jeho zástupce má zpřístupněnu datovou schránku, vztahuje se povinnost e-podání na veškerá „formulářová podání“ činěná daňovým subjektem nebo jeho zástupcem. Jak si upřesníme, naštěstí tomu tak není, což má praktický dopad zejména v případě fyzických osob.
Pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady; to platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Jde o nově vložený text. Pokud zákon stanoví povinné e-podání, ale daňový subjekt jej přesto učiní v listinné formě (přičemž jinak je perfektní), tak
se před 1.1.2015 jednalo o vadu podání
a jak bylo výše stručně řečeno, měl jej správce daně vyzvat k odstranění vady. To však byl zpravidla administrativně, časově a finančně náročný postup, zvláště pro správce daně, přičemž nosná věcná informace - meritum podání, jako jsou například číselné údaje daňového přiznání - je v pořádku a plně využitelné pro správu daní.
Problémem je tak pouze špatná forma - listinná namísto správné datové.
Sice na straně jedné nelze bez dalšího akceptovat neplnění povinnosti podat určité podání elektronicky, na straně druhé je však žádoucí a dostačující postihnout nedostatek elektronické formy sankcí (viz dále § 247a DŘ), přičemž pouhá vada formy podání nebude sama o sobě překážkou pro navazující postup správy daní. Proto
od roku 2015
platí nové citované pravidlo, podle
něhož nedostatek elektronické formy podání sice představuje vadu podání, avšak na podání se v takovém případě hledí jako na podání bez vady.
Tomu ale samozřejmě nelze rozumět tak, že se vlastně nic nestalo, „pouze“ bude i takovéto vadné podání přijato správou daní, jakoby vadné nebylo, nicméně prohřešek daňového subjektu zůstává a bude po zásluze potrestán příslušnou pokutou, která navíc bude v těchto případech vyměřena automaticky, o čemž si více povíme za chvíli.
Tato
fikce
bezvadného podání se uplatní
jen za podmínky, že nedostatek datové formy podání je jedinou vadou
- pokud by podání mělo ještě jinou vadu (např. věcnou) nebo by sice šlo o e-podání ale s nesprávným formátem [tj. nikoli . XML, viz § 56 odst. 1 písm. b) DŘ], vydal by správce daně standardně výzvu k odstranění vady.
Zvolený termín „podání učiněné elektronicky“ zahrnuje: podání učiněné datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, a díky smířlivému postoji Finanční správy ČR ještě do konce orku 2015 rovněž „kombinované“ podání datovou zprávou bez uznávaného e-podpisu dodatečně potvrzené nebo opakované třemi prvně uvedenými e-formami nebo listinnou formou v souladu s § 71 odst. 3 DŘ.
Lze ovšem předpokládat, že budou existovat případy podání, u nichž je zvýšený zájem na tom, aby byla učiněna jedině a pouze v elektronické formě, a nesprávnou listinnou formu nebude možno „přehlédnout“, ale zůstane vadou podání, kterou bude muset podatel odstranit jedině novým podáním v datové formě. Proto se do zákona dostala druhá část věty za středníkem, která
akceptuje nesprávnou listinnou formu podání pouze tehdy, pokud byla tato skutečnost předem zveřejněna správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Tato podmínka byla naplněna zveřejněním seznamu takto tolerovaných podání, který byl zveřejněn na internetových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-s pravy/uzemni-pracoviste/uredni-desky. Prakticky jde o
všechna běžná daňová přiznání, vyúčtování a hlášení, jakož i žádosti o registrace, jejich změn a zrušení.
Tato
fikce
bezvadného podání se týká i povinně elektronických podání uložených zvláštními daňovými zákony:
-
§ 17, 35, 38, 43 a 45 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 16, 19, 20 a 26 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 6f zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 27c a 76 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 247a DŘ (výběr)
(1) Pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo
a)
nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo
b)
nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.
(2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky.
(4) Správce daně kromě pokuty podle odstavce 2 uloží pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.
Jedná se o nově vložené ustanovení. Obnovuje se institut pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, který
doplňuje stávající pořádkovou pokutu
v § 247 DŘ. Cílem je umožnit správcům daně razantnější boj s daňovými úniky. Nová pokuta
postihuje dva okruhy nesplnění povinností: (i) nesplnění oznamovací nebo evidenční povinnosti a (ii) nesplnění povinnosti elektronické formy podání.
Pokutu do výše 500 000 Kč bude možné uložit daňovému subjektu nebo jiné osobě zúčastněné na správě daní, pokud tato osoba nesplní nějakou výše citovanou administrativní povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně - například po překročení limitu obratu 1 mil. Kč zapomene podat přihlášku k registraci plátce DPH. Doposud kupodivu neuměl tyto prohřešky sankcionovat, třebaže bez jejich řádného plnění nemůže správa daní fungovat. Tato sankce přitom dopadá na administrativní povinnosti při správě daní obecně, například i na ohlášení pro účely místních poplatků.
Z praktického hlediska je nepříjemné, že
pokuta může být uložena i když bude předmětná povinnost sice splněna, ale opožděně nebo jen částečně, neúplně.
Sankce proto hrozí i v případě, že v obsáhlém registračním tiskopise daňový subjekt zapomene vyplnit nějakou kolonku, například číslo bankovního účtu, nebo na mzdových listech nebudou rodná čísla dětí uplatňovaných dotyčným zaměstnancem formou daňového zvýhodnění apod.
Našeho tématu se ale více týká
druhý typ
pokuty - v jednotné výši
2 000 Kč
- za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je zcela nový nejen v , ale v celé éře českých daní. Postihuje daňový subjekt za to,
že sice učinil daňové podání, ovšem jinak než elektronicky,
ačkoli jej musel učinit právě elektronicky. Jak už výše zaznělo, povinnost e-podání se týká tzv.
formulářových podání,
pro něž správci daně vytvořili speciální tiskopis:
-
přihláška k registraci,
-
oznámení o změně registračních údajů,
-
řádné daňové tvrzení (jde o legislativní zkratku, která zahrnuje daňové přiznání, hlášení a vyúčtování),
-
dodatečné daňové tvrzení (kam spadá dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování).
Povinnost elektronické formy těchto podání ovšem stanoví nejen výše citované obecné procesní ustanovení § 72 odst. 4 DŘ - má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce
zpřístupněnu datovou schránku
nebo zákonem uloženou povinnost mít
účetní závěrku ověřenou auditorem.
Dále dopadá na speciálně hmotně-právními daňovými zákony stanovené povinně elektronické formy vybraných daňových tvrzení. Což je zejména případ přiznání k DPH plátců podle § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDPH“ (s výjimkou fyzických osob s obratem do 6 mil. Kč, nemají-li jiný důvod pro povinné e-podání elektronicky), souhrnných hlášení dle § 102 dtto a výpisů z evidence pro potřeby přenosu daňové povinnosti v tuzemsku na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a dtto.
Pokud ovšem správce daně usoudí, že daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky
závažně ztěžuje správu daní,
může kromě pokuty 2 000 Kč uložit
další pokutu až do výše 50 000 Kč.
 
VYJASNĚNÍ PROBLÉMŮ S POVINNÝM E-PODÁNÍM
Nová povinnost daňových subjektů a jejich zástupců se zpřístupněnou datovou schránkou nebo s povinným auditem činit „formulářová podání“ jen elektronicky je sice obsažena v jedné větě (§ 72 odst. 4 DŘ), ale je s ní spojeno několik stran nejasných otázek. Pro vyjasnění těch nejpalčivějších proběhl tzv. koordinační výbor, což je už léty osvědčené uznávané odborné jednání zástupců daňových poradců a finanční správy. Konkrétně se jednalo o
koordinační výbor č. 443/21.01.15
Interpretace
znění § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
, autorů MVDr. Milan Vodička, daňový poradce č. 1366 a Ing. Pavel Říha, daňový poradce č. 4597, který byl vydán 2.1.2015 a lze dohledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. Jde o obsáhlý text, z něhož si uvedeme některé odsouhlasené závěry týkající se většího počtu daňových subjektů.
Prvním problémem je, že
v případě fyzických osob
zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOE“), definuje
tři typy datových schránek
:
a)
držitelé datové schránky
nepodnikající fyzické osoby
zřízené na žádost podle § 3 ZOE,
b)
držitelé datové schránky
podnikající fyzické osoby
zřízené na žádost podle § 4 odst. 1 ZOE,
c)
držitelé datové schránky podnikající fyzické osoby zřízené ze zákona podle § 4 odst. 3 ZOE, což se konkrétně týká tří profesí: daňoví poradci, insolvenční správci a advokáti.
Jedna fyzická osoba tedy může mít větší počet datových schránek, které jsou z povahy věci určeny pro odlišné účely. Například když advokát je také insolvenčním správcem a ještě provozuje jinou podnikatelskou činnost. Dvě datové schránky ad c) bude mít zřízeny ze zákona automaticky a dále si může podle libosti požádat o zřízení dalších dvou datových schránek ad a) a b). Ovšem problémem je právě opačná situace, kdy fyzická osoba má pouze datovou schránku podnikatele [ad b) nebo ad c)] nebo jen datovou schránku nepodnikatele [ad a)].
Autoři koordinačního výboru si položili otázku, která je nasnadě: Bude muset takový daňový subjekt podávat všechna „formulářová podání“ pouze elektronicky nebo je třeba rozlišovat, čeho se příslušné podání týká? Jak potvrdili zástupci Generálního finančního ředitelství („GFŘ“), správné je druhé řešení (zestručněno):
Při posuzování povinnosti činit podání datovou zprávou dle § 72 odst. 4 DŘ je třeba zohlednit typ datové schránky, kterou má osoba činící podání zpřístupněnu.
Daňový subjekt tedy bude mít povinnost činit podání datovou zprávou, pokud bude činit podání související s typem datové schránky, kterou má zpřístupněnu:
-
Daňový subjekt s datovou schránkou „nepodnikatele“ musí činit datovou zprávou podání dle § 72 odst. 1 DŘ ve věcech osobních, nesouvisejících s podnikáním.
-
Daňový subjekt s datovou schránkou „podnikatele“ musí činit datovou zprávou podání ve věcech podnikání.
-
Daňový subjekt s dvěma datovými schránkami - „nepodnikatele“ i „podnikatele“ musí činit datovou zprávou jak podání osobní, nesouvisející s podnikáním, tak podání ve věcech podnikání.
-
Daňový subjekt s datovou schránkou zástupce (tedy např. daňový poradce či advokát) musí činit datovou zprávou podání vztahující se k jeho činnosti zástupce. Pokud však bude mít zpřístupněno více datových schránek, bude postup obdobný jako v předchozím případě - povinnost činit podání datovou zprávou se bude rozšiřovat o podání související s daným typem zpřístupněných datových schránek.
-
V případě smíšených písemností, které se týkají částečně více rolí (např. daňové přiznání k dani z příjmů, které obsahuje příjmy z podnikání i jiné - nepodnikatelské, např. z nájmu či ze zaměstnání), bude povinnost činit podání datovou zprávou, pokud má poplatník zpřístupněnu datovou schránku k alespoň jedné z relevantních rolí (tj. má-li zpřístupněnu datovou schránku nepodnikatele nebo podnikatele, anebo obě).
Povinnost činit příslušná e-podání není vázána na pouhou existenci, resp. zřízení, datové schránky, ale až na její tzv. zpřístupnění, k čemuž zpravidla dochází prvním přihlášením oprávněné osoby do datové schránky, případně prostým uplynutím času od jejího zřízení, viz § 10 ZOE. Takže logicky
tato povinnost končí tzv. znepřístupněním datové schránky
ve smyslu § 11 ZOE. Což ale není možné u „datovek“ zřízených ze zákona automaticky např. obchodním korporacím nebo daňovým poradcům, insolvenčním správcům a advokátům (pokud neukončí danou profesi). Tato varianta je proto ve hře pouze u datových schránek zřízených na žádost.
Další problém povinných formulářových e-podání se točil kolem
zástupců daňových subjektů,
kterých může být celá řada, jak vyplývá z § 25 a následujících DŘ. V praxi jde zejména o smluvní zástupce
alias
zmocněnce, dále ale existuje zástupce zákonný, ustanovený a společný. Při extenzivním výkladu by tato e-podání musel činit i daňový subjekt bez „datovky“ pouze na základě skutečnosti, že jeho zástupce má zpřístupněnu datovou schránku. Naštěstí tomu tak není, jak vyplývá z rozumného a příznivého stanoviska GFŘ:
Povinnost činit e-podání podle § 72 odst. 4 DŘ má jen ten (daňový subjekt nebo jeho zástupce), kdo splňuje zákonem stanovené podmínky a kdo současně toto podání činí.
To znamená, že splňuje-li je jen daňový subjekt, za kterého však podání činí jeho zástupce, který ale povinnost toto podání učinit způsobem vymezeným v § 72 odst. 4 DŘ nesplňuje, nevztahuje se na tohoto zástupce povinnost toto podání učinit způsobem vymezeným v § 72 odst. 4 DŘ. A naopak, splňuje-li podmínku jen zástupce daňového subjektu, avšak podání (přestože spadá do rozsahu zástupčího oprávnění zástupce) činí sám daňový subjekt, který ale stanovenou podmínku nesplňuje, nevztahuje se na tento daňový subjekt a pro toto konkrétní podání povinnost uložená § 72 odst. 4 DŘ.
Takovému výkladu svědčí především logika dikce § 72 odst. 4 DŘ. První část věty totiž představuje dvojitou hypotézu (má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce...), ke které se pojí jediná dispozice obsažená v druhé části věty (dispozice totiž z povahy věci pamatuje pouze na jedno a totéž podání, nikoli na dvě totožná podání učiněná různými osobami). Jinak řečeno § 72 odst. 4 DŘ dopadá jen na toho, kdo má zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a kdo současně podání činí.
-
Má-li daňový subjekt zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a zároveň činí „formulářové podání“ dle § 72 odst. 1 DŘ, je povinen učinit e-podání.
-
Má-li zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a zároveň činí „formulářové podání“, je povinen učinit e-podání.
-
Má-li daňový subjekt a současně i jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je ten z nich, který činí „formulářové podání“, povinen učinit tak pouze formou e-podání datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Jak opakovaně zaznívá,
povinnost činit „formulářová podání“ elektronicky
je vázána nejen na zpřístupnění datové schránky, ale vzniká rovněž
ode dne, kdy má daňový subjekt nebo jeho zástupce povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
K čemuž se v návaznosti na § 20 ZU vyjádřilo GFŘ tak, že pokud povinný audit daňovým subjektům ukládá zvláštní zákon, pak mají povinnost činit e-podání ode dne, kdy jim podle zvláštního zákona vznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a trvá, dokud tato povinnost auditu podle zvláštního zákona trvá. Ostatním účetním jednotkám (např. u fyzických osob) vzniká povinnost těchto e-podání až
dnem sestavení účetní závěrky, která má být poprvé povinně ověřena auditorem,
a trvá do dne sestavení účetní závěrky, která opět poprvé auditorem být ověřena nemusí.
 
POVINNÉ E-PODÁNÍ PŘIZNÁNÍ K DPH
Jak jsme už letmo zmínili, povinně elektronickou formu vybraných daňových podání nestanoví pouze nový § 72 odst. 4 DŘ ve vazbě na datovou schránku nebo povinný audit. V celé řadě hmotně-právních daňových zákonů totiž najdeme speciální případy nejrůznějších typů povinně datových podání. Nejdiskutovanější a v běžné podnikatelské praxi nejčastější je speciální povinnost elektronické formy daňových přiznání k DPH.
Konkrétně se jedná o § 101a ZDPH, podle kterého je obecně plátce povinen podat elektronicky (datovou zprávou) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání.
Výjimka -
možnost podávat přiznání k DPH v listinné formě - se týká jen fyzické osoby,
pokud:
-
její obrat
za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců
nepřesáhne 6 mil. Kč;
pokud obrat překročí, musí podávat přiznání elektronicky již za následující zdaňovací období (po překročení obratu), a to nejméně po 6 kalendářních měsíců,
-
a současně nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.
S obratem zpravidla potíž není, v souladu s jeho obsahovou náplní stanovenou v § 4a ZDPH si jej každý plátce dokáže stanovit a tato podmínka je jednoznačná a srozumitelná. Horší je to v praxi s pochopením druhé z citovaných podmínek, která musí být splněna současně! Jde o to, že plátce musí pamatovat nejen na výše komentovanou novou povinnost e-podání uloženou při povinném auditu nebo zpřístupněné datové schránce. Ale
povinně elektronickou formu přiznání k DPH nastartuje také i jednorázové podání souhrnného hlášení o intrakomunitárních plněních
(podle § 102 odst. 3 ZDPH je nutno jej podat vždy pouze elektronicky)
nebo výpis z evidence při naplnění režimu přenesení daňové povinnosti
v Česku na příjemce zdanitelného plnění (podle § 92a odst. 5 ZDPH je nutno jej podat vždy pouze elektronicky) - nejčastěji z důvodu stavebních a montážních prací - anebo povinné e-podání uložené jakýmkoli jiným (nejen daňovým) zákonem.
Že jde o problematickou záležitost, přiznalo GFŘ tím, že ke správné aplikaci tohoto ustanovení vydalo podrobnou čtyřstránkovou metodickou informaci http://www.financnisprava. cz/cs/dane-elektronicky/novinky/2015.
Podání (nejen)
přiznání k DPH proto plátce musí činit elektronicky vždy
v těchto případech:
1.
)
právnická osoba,
protože jich se výjimka umožňující listinné přiznání k DPH vůbec netýká,
2.
fyzická osoba,
jejíž
obrat
(vymezený ad výše)
přesáhne limit 6 mil. Kč
„klouzavě“ za nejvýše 12 měsíců.
PŘÍKLAD
Povinné e-přiznání k DPH kvůli velkému obratu
Pan Petr je živnostník a plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím, přičemž jeho obrat (zjištěný v souladu se standardními pravidly § 4a ZDPH) za nejvýše 12 kalendářních měsíců překročil limit 6 mil. Kč poprvé v únoru 2015. Návazně má povinnost podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání elektronicky od 1. dubna 2015, tedy počínaje daňovým přiznáním (řádným nebo dodatečným) již za březen 2015. A pozor, tato elektronická forma podání je nutná rovněž za všechna předcházející zdaňovací období plátce DPH, pokud za ně příslušná daňová přiznání dosud ještě nepodal - např. se to týká opožděného přiznání za leden nebo únor 2015.
Pokud by pan Petr byl plátcem DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, tak by poprvé limit obratu 6 mil. Kč překročil v prvním čtvrtletí 2015 (např. opět v únoru). V tom případě by mu v souladu s § 101a odst. 3 písm. a) ZDPH vznikla povinnost e-přiznání k DPH počínaje za následující 2. čtvrtletí 2015, tj. od 1.7.2015.
V prvém či druhém případě má dotyčný plátce (pan Petr) povinnost podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání pouze elektronicky nejméně po dobu dalších 6 měsíců (tzv. stabilizační doba). A to bez ohledu na aktuální výši jeho obratu. Přičemž nadále musí testovat obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců:
-
Pokud v tomto „stabilizačním období“ opět obrat překročí limit 6 mil. Kč, tak se stabilizační doba 6 měsíců počítá (běží) znovu, a to od zdaňovacího období následujícího po období, v němž byl překročen limit obratu.
-
Nepřekročí-li po celé „stabilizační období“ obrat limit 6 mil. Kč za nejvýše 12 měsíců, nemusí po jejím uplynutí již podávat daňová přiznání k DPH elektronicky (pokud tato povinnost nevznikla z jiného důvodu).
3.
fyzická osoba, která má zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky,
např. z důvodu:
-
§ 72 odst. 4 DŘ, tedy při nám již důvěrně známém zpřístupnění datové schránky a u povinného auditu,
-
§ 38j odst. 6 ZDP, kde je stanoveno plátcům daně, kteří zaměstnávají zahraniční osoby (vyjma zaměstnavatelů z řad fyzických osob s nejvýše 10 těmito zaměstnanci), povinné elektronické podávání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti,
-
§ 102 odst. 3 ZDPH ukládající plátcům povinně elektronické podání souhrnného hlášení, což se týká případů určitých typů dodání zboží a poskytnutí služeb osobám registrovaným k DPH v jiném státě EU,
-
§ 92a odst. 5 ZDPH ukládající plátcům povinně elektronický výpis z evidence vedené o poskytnutých nebo přijatých zdanitelných plnění v tuzemsku v režimu přenesení daňové povinnosti na „odběratele“.
PŘÍKLAD
Povinné e-přiznání k DPH kvůli jinému typu e-podání
Paní Eva provozuje obchodní živnost a je plátce (plátkyní) s měsíčním zdaňovacím obdobím, přičemž její obrat nikdy nepřesáhne 3 mil. Kč za 12 měsíců. V lednu 2015 poprvé dodala zboží do jiného členského státu - např. na Slovensko - osobě registrované k DPH v jiném členském státě; není podstatné, zda je odběratel registrován k DPH ve státě určení - zde tedy na Slovensku - nebo v jiném členském státě EU. Což pro paní Evu představovalo podle § 64 ZDPH plnění osvobozené od české DPH s nárokem na odpočet DPH na vstupu. Pořízení zboží podléhá DPH ve státě ukončení přepravy, resp. registrace pořizovatele k DPH, což ale již není starostí naší podnikatelky, nýbrž dotyčného pořizovatele zboží. Kvůli kontrole splnění této daňové povinnosti pořizovatelem ale musí paní Eva podle § 102 ZDPH podat tzv. souhrnné hlášení, kde českého správce daně bude o transakci informovat - a ten hlášení obratem přepošle dotčenému správci daně státu EU, kde zboží podléhá dani.
Plátce (plátkyně) tedy musel za leden 2015 podat v únoru (do 25.2.2015) souhrnné hlášení, pro které stanoví speciální ustanovení § 102 odst. 3 ZDPH jednotně povinnou elektronickou formu. Což ale bude mít pro paní Evu dopad i na daňová přiznání k DPH, a to již počínaje 1. únorem 2015. Musí totiž v návaznosti na § 101a ZDPH podávat po tomto datu (1.2.2015) také všechna přiznání k DPH výhradně elektronicky, a to bez ohledu na zdaňovací období. E-přiznání k DPH tak bude nutné nejen již od zdaňovacího období za leden 2015 (podává se do 25.2.2015), ale například rovněž v případě dodatečného daňového přiznání třeba za listopad 2014 atd.
A navíc pozor na to, že elektronická forma daňových přiznání k DPH je pro paní Evu povinná nadále, i když už nebude muset nikdy podávat souhrnné hlášení, jak vyplývá z níže citované metodické informace GFŘ.
Zákonodárce nespecifikuje období časové návaznosti existence „jiné“ povinnosti podávat elektronicky na vznik a trvání povinnosti podávat elektronicky (nejen) přiznání k DPH podle § 101a ZDPH. Proto má-li být podle GFŘ naplněn smysl a cíl zavedení dotčené povinnosti a má-li jít o logickou aplikaci tohoto ustanovení, je nejpřiléhavější způsob aplikace tohoto ustanovení ten, že jde v případě existence i jediné „jiné“ povinnosti podávat elektronicky návazně o soustavnou povinnost činit podání na poli DPH dle § 101a ZDPH elektronicky.