V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice slev na dani. Konkrétně těch slev, které se týkají výhradně poplatníků fyzických osob. Neziskových subjektů se budou tyto slevy týkat v pozici zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům srážejí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Slevy na dani u fyzických osob
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Slevy na dani jsou částky, které si mohou poplatníci odečíst od zjištěné daně, jejich efekt je tedy pro poplatníka mnohem vyšší, než je tomu u nezdanitelných a odpočitatelných částek, které snižují pouze základ daně.
Úprava slev na dani je obsažena v § 35ba ZDP1), úprava daňového zvýhodnění na vyživované dítě, které také patří mezi slevy na dani, je upravena v § 35c a § 35d ZDP. ZDP nově také obsahuje slevu za umístění dítěte, a to v § 35bb.
Podmínkou pro to, aby zaměstnavatel zohlednil tyto slevy při výpočtu zálohy na daň, je skutečnost, že zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani v souladu s § 38k odst. 4 ZDP. Slevy budou zohledněny formou měsíční slevy na dani a následně v rámci ročního zúčtování záloh, pokud zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání.
Zaměstnavatel může zaměstnanci snížit vypočtenou zálohu na daň či vypočtenou daň o následující slevy na dani.
Základní sleva na poplatníka
Jedná se o slevu
ve výši 24 840 Kč,
uplatnit ji může každý poplatník, který pobírá nějaké zdanitelné příjmy, ze kterých má být odvedena daň. V průběhu roku 2014 byla velmi intenzivně řešena tato problematika u starobních důchodců, a to v souvislosti s nálezy Ústavního soudu ČR, konkrétně se jedná o nálezy sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. července 2014 a sp. zn. I. ÚS 2340/13 ze dne 16. září 2014. Na základě výše uvedených nálezů mají starobní důchodci nárok na tuto slevu na dani i za zdaňovací období let 2013 a 2014. Od roku 2015 ZDP již žádné omezení v tomto směru neobsahuje.Důležité je to, že na
plnou částku této slevy má nárok i ten poplatník, který pobíral příjmy pouze po část roku,
např. studenti přes letní prázdniny, zaměstnanci pobírající příjmy pouze po část roku, podnikatel, který zahájil činnost v průběhu roku apod. Přesto mají nárok na plnou částku této slevy, nikoliv pouze na její poměrnou část podle počtu měsíců.Příklad
Student pracuje v měsících červenci a srpnu na dohodu o provedení práce, u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Každý měsíc má hrubý příjem 25 000 Kč, základ daně 33 500 Kč a zálohu na daň 5 025 Kč. Celkově tedy na dani zaplatí 10 050 Kč. Předpokládejme, že jiné příjmy nemá.
Pokud tento student podá daňové přiznání, uplatní si v něm celou částku 24 840 Kč, daň bude tedy nulová a celá částka záloh 10 050 Kč mu bude vrácena jako přeplatek na dani.
Chybný postup by byl, pokud by uplatnil pouze 2/12 roční částky, tj. 2 x 2 070 Kč.
Při výpočtu jsme neuvažovali slevu na studenta (viz dále).
Sleva na druhého z manželů
Jedná se o slevu
ve výši 24 840 Kč,
kterou lze uplatnit na manželku či manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
a to za podmínky, že tento manžel či manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
Rozhodující často bývá, jaké příjmy se do této částky zahrnují. Pokyn GFŘ D-22 k tomu uvádí, že vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP, tedy přijatým úvěrům a zápůjčkám a dále příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:-
dávky státní sociální podpory (viz zákon zákon o státní sociální podpoře2) ) tj.:
a)
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu:
1.
přídavek na dítě,
2.
příspěvek na bydlení,
3.
porodné,
b)
ostatní dávky:
1.
rodičovský příspěvek,
2.
pohřebné,
-
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, tj.:
1.
příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
2.
příspěvek při převzetí dítěte,
3.
příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
4.
příspěvek při ukončení pěstounské péče,
-
dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
-
dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, tj.:
1.
příspěvek na živobytí,
2.
doplatek na bydlení,
3.
mimořádná okamžitá pomoc,
-
příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,
-
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
-
státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
-
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (viz zákon č. 96/1993 Sb. a zákon č. 42/1994 Sb.),
-
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),
-
příjem plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který je od daně osvobozen podle § 4 zákona.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení ZDP. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.
Poněkud jiná situace nastává pouze u příjmů ze závislé činnosti, protože u těchto příjmů se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely této slevy nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku - viz § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů), se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz § 9 odst. 2 ZDP nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich - viz § 10 ZDP).
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. NOZ). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.
Všechny ostatní příjmy se do vlastního příjmu druhého z manželů započítávají, včetně příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny nebo podléhají srážkové dani,
jak je již uvedeno výše v textu.Příklad
Manželka poplatníka pobírala v roce 2014 rodičovský příspěvek ve výši 20 000 Kč a peněžitou pomoc v mateřství ve výši 60 000 Kč.
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory a do výše vlastních příjmů manželky se nezapočítává. Vlastní příjmy manželky tak činí 60 000 Kč a manžel má možnost uplatnit slevu na druhého z manželů ve výši 24 840 Kč.
Příklad
Manželka poplatníka pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 10 000 Kč měsíčně, tj. 120 000 Kč ročně. Protože důchody představují příjmy, které se započítávají do vlastního příjmu druhého z manželů, limit 68 000 Kč byl překročen a slevu uplatnit nelze.
Druhou podmínkou je skutečnost, že manželé spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti.
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tyto skutečnosti je nutné v případě potřeby správci daně prokázat. Pokud manželé přestanou žít ve společné domácnosti, pak samozřejmě nárok na tuto slevu na dani zaniká.Je nutné zdůraznit, že možnost uplatnění této slevy
se týká výhradně manželů.
Nelze ji tedy uplatnit např. na druha či družku, a to ani v případě, že by podmínky pro její uplatnění byly jinak splněny (společně hospodařící domácnost a výše příjmů).Stejně tak je nutné upozornit, že vzhledem k podmínkám je možné tuto slevu uplatnit výhradně ročně, a to i v případě, že by se jednalo o zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani.
Jestliže je manžel či manželka držitelem průkazu ZTP/P, výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, tj. na 49 680 Kč.
Slevy z titulu invalidity poplatníka
ZDP upravuje tři úrovně slev na dani z titulu invalidity poplatníka:
-
Základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč
- tu si může odečíst poplatník, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně
z důchodového pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. O invaliditu prvního stupně se jedná v případě, že pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35% a nejvýše o 49%, o invaliditu druhého stupně tehdy, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%. Příslušná úprava je obsažena v § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.-
Rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč
- tu si může odečíst poplatník, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
nebo jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. O invaliditu třetího stupně se jedná v případě, že pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70%, příslušná úprava je obsažena opět v § 39 zákona o důchodovém pojištění. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má nárok vdova (vdovec) invalidní ve 3. stupni po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).-
Slevu na držitele průkazu ZTP-P ve výši 16 140 Kč,
kterou si může odečíst poplatník, který je držitelem průkazu ZTP/P.
V případě potřeby prokáže poplatník nárok na tyto slevy na dani rozhodnutím o přiznání příslušného invalidního důchodu anebo předložením průkazu ZTP/P.
Jestliže dojde k přiznání důchodu či průkazky ZTP/P v průběhu roku, má poplatník nárok na poměrnou část této slevy.
Příklad
Poplatníkovi je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně k 15.5.2015. Za rok 2015 tak má poplatník nárok na 7/12 této slevy, tj. 1 470 Kč.
Pokud dojde k tomu, že držitel průkazu ZTP/P současně pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, slevy na dani se kumulují.
Příklad
Poplatník je držitelem průkazu ZTP/P a současně pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Tento poplatník má nárok na základní slevu ve výši 24 840 Kč, slevu z titulu držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč i slevu z titulu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ve výši 5 040 Kč.
Sleva pro studenty
Částku
4 020 Kč
si může od daně odečíst poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12-15 zákona o státní sociální podpoře. Tuto slevu může poplatník uplatňovat až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.I v tomto případě platí, že poplatník může uplatňovat celou částku slevy i přesto, že příjmy dosahuje pouze po část roku, což je právě pro studenty hodně typické. Podmínkou samozřejmě je, že soustavná příprava na budoucí povolání trvá po celý kalendářní rok.
Naopak, pokud dojde v průběhu kalendářního roku k zahájení nebo ukončení studia, lze uplatnit pouze poměrnou část této slevy, a jak velkou část se právě odvozuje od úpravy v zákoně o státní sociální podpoře. Tam je obsažena úprava, které měsíce se ještě považují za soustavnou přípravu a které již nikoliv.
Příklad
Student nastoupil na vysokou školu od září 2014. V předcházejících měsících roku 2014 pracoval.
Tento poplatník má v roce 2014 nárok na 4/12 roční částky slevy na studenta, tj. 4 020 / 12 x 4 = 1 340 Kč. Kromě toho má samozřejmě nárok na základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč ročně.
Sleva za umístění dítěte
Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona3), pokud jím nebyly uplatněny jako daňový výdaj v souladu s § 24 ZDP. ZDP tato zařízení, kterých se sleva týká, nijak neomezuje, pouze uvádí, že se musí jednat o zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Z toho tedy vyplývá, že by se mělo jednat o jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku, tedy např. dětská skupina, mateřská školka (v rejstříku škol podle školského zákona, nebo i firemní, soukromá), dále jakékoliv jiné obdobné zařízení jako např. lesní školka, soukromé jesle, či dětské centrum v případě, že provozuje mateřskou školku atd.
Co se týká výdajů, které lze v rámci této slevy uplatnit, výklady se shodují na tom, že se jedná v zásadě pouze o školné, tedy školkovné, které představuje výdaj za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. V žádném případě se nebude jednat o stravné, které bude představovat další významnou položku související s navštěvováním těchto zařízení, a nejsou připouštěny ani další případné výdaje, které se mohou vyskytnout (např. za pobyt ve školce v přírodě, za výlety, kroužky, některé pomůcky apod.). Do výdajů za umístění dítěte tak nelze zahrnout výdaje související s pobytem v tomto zařízení.
Slevu za umístění dítěte je možné uplatnit pouze v případě, že se jedná o vyživované dítě poplatníkem, tento vztah je vymezen v § 35c odst. 6 ZDP. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely ZDP považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, vnuk a dítě nebo vnuk druhého z manželů, ovšem za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Není tedy možné, aby se rodiče, či výjimečně jiné osoby, které mohou slevu uplatnit, v uplatnění slevy střídali, resp. si tuto slevu rozdělili mezi sebe. Takový postup ZDP neumožňuje.
Výše slevy je omezena výší minimální mzdy za každé vyživované dítě, do konce roku 2014 činila výše minimální mzdy částku 8 500 Kč. S účinností od 1.1.2015 je minimální mzda zvýšena na částku 9 200 Kč (nařízení vlády č. 204/2014 Sb.). Je nutné doplnit, že výše minimální mzdy je stanovena měsíčně, ale odpovídající výše slevy ročně, v roce 2014 tak lze uplatnit slevu do výše 8 500 Kč ročně a od roku 2015 do výše 9 200 Kč.
Slevu na dani za umístění dítěte je možné uplatnit pouze ročně, tj. až v rámci ročního zúčtování záloh prováděné zaměstnavatelem nebo v rámci podaného daňového přiznání. Výši této slevy musí poplatník prokázat, a to potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Toto potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.
Vzhledem k přechodnému ustanovení novely ZDP provedenou zákonem č. 247/2014 Sb., která tuto slevu do ZDP zavedla, platí, že slevu za umístění dítěte lze uplatnit již za zdaňovací období roku 2014 a uplatnit lze i výdaje uhrazené před nabytím účinnosti tohoto zákona, což bylo 29.11.2014.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
V roce 2014 činí daňové zvýhodnění
částku 13 404 Kč.
Pokud je vyživované dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Podmínkou pro uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je, že se jedná o vyživované dítě a jedná se současně o dítě, které žije s tímto poplatníkem v domácnosti.
Daňové zvýhodnění se uplatňuje formou:-
slevy na dani, tj. snížením vypočtené daně,
-
daňového bonusu, tj. požadavku na vyplacení částky daňového zvýhodnění, která převyšuje vypočtenou daňovou povinnost,
-
slevy na dani a daňového bonusu, tj. kombinací obou variant.
Příklad
Daňová povinnost poplatníka je 30 000 Kč, poplatník uplatňuje základní slevu na dani a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě.
Daňová povinnost po snížení o základní slevu činí 30 000 - 24 840 = 5 160 Kč. Z daňového zvýhodnění bude částka 5 160 Kč představovat slevu na dani a rozdíl ve výši 8 244 Kč je daňovým bonusem.
Poplatník může
daňový
uplatnit, pokud jeho výše činí bonus
alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.
Pro uplatnění daňového bonusu
potom ZDP stanoví i další podmínky.
Podmínkou je, že poplatník měl v příslušném zdaňovacím období příjem ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy, tj. v roce 2014 částku 51 000 Kč, v roce 2015 potom 55 200 Kč, do výše těchto příjmů se nezahrnují ostatní příjmy podle § 10 ZDP. V případě poplatníka, který má pouze příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, je podmínkou, že výdaje nesmí převýšit tyto příjmy. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, není možné daňový bonus
uplatnit.Do výše příjmů se nezahrnují příjmy osvobozené od daně, příjmy zdaněné srážkovou daní a příjmy vyjmuté ze zdanění podle § 38f ZDP.
Příklad
Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP má příjmy za zdaňovací období 500 000 Kč a výdaje 600 000 Kč. Vyživuje jedno dítě ve společné domácnosti. Tento poplatník má nárok na uplatnění daňového bonusu. Podmínka, že výdaje nesmí převýšit příjmy, je pouze u poplatníků, kteří mají výhradně příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. Pokud bude daňová povinnost nulová, poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu ve výši 13 404 Kč.
Přesné vymezení,
kdo se považuje za vyživované dítě poplatníka,
je obsaženo v § 35c odst. 6 ZDP. Nejedná se jenom o dítě vlastní, ale také o dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuka (vnučku), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Pokyn GFŘ D-22 k tomu dále uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.ZDP nevylučuje uplatnění daňového zvýhodnění i v případě, že je dítě svěřeno do střídavé péče rodičů. V takovém případě ale bude rozhodující jejich dohoda o tom, se kterým z rodičů dítě žije ve společně hospodařící domácnosti, protože toto součástí rozhodnutí soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není. Možné je i střídavé uplatnění daňového zvýhodnění mezi oběma rodiči, ale vždy to musí být upraveno a podpořeno jejich vzájemnou dohodou.
Podmínkou je, že se jedná buď o nezletilé dítě, nebo o zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, tj. studuje, nebo nemůže studovat nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nepříznivého zdravotního stavu.
Dále platí, že se
musí jednat o dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve smyslu § 21e odst. 4 ZDP. Případný dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost
nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv, přičemž ZDP neupravuje, co se tímto dočasným pobytem přesněji myslí. Typicky se ale může jednat o nějaký zdravotní či studijní pobyt, ubytování na koleji či internátu apod.Velmi důležité pro praktickou aplikaci uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je pravidlo, že
vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků,
může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Není tedy možné, aby daňové zvýhodnění uplatňovali současně oba rodiče, vždy musí být uplatněno maximálně 13 404 Kč ročně za každé dítě. Je na jejich vzájemné dohodě a uvážení, jak toto daňové zvýhodnění uplatní.Příklad
Manželé vyživují ve společné domácnosti dvě děti. Mohou se rozhodnout, že každý uplatní daňové zvýhodnění na jedno dítě, stejně tak je možné, aby obě děti uplatňoval manžel, či obě manželka. ZDP v tomto ohledu žádné omezení neobsahuje, pouze to, že daňové zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z nich.
Stejně tak je možné, aby
v průběhu zdaňovacího období
došlo ke změně při uplatnění daňového zvýhodnění, v některých případech je to i nutné (např. rodič, který daňové zvýhodnění uplatňoval, odejde ze společně hospodařící domácnosti). Opět ale platí pravidlo, že v jednom kalendářním měsíci může daňové zvýhodnění uplatnit pouze jeden z rodičů.Dalším důležitým pravidlem je, že pokud
poplatník vyživuje dítě pouze po část roku,
lze poskytnout daňové zvýhodnění pouze ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Z tohoto obecného pravidla ale existují tři výjimky, kdy je možné uplatnit daňové zvýhodnění již za měsíc, ve kterém ke splnění podmínek došlo. Jedná se o:-
narození dítěte,
-
zahájení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání,
-
osvojení dítěte nebo převzetí do péče nahrazující péči rodičů.
Příklad
Poplatníkovi se narodilo dne 31.7.2014 dítě. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již za červenec 2014, za rok 2014 tak bude uplatněno 6/12 roční částky daňového zvýhodnění.
Daňové zvýhodnění uplatní poplatník ve svém daňovém přiznání
a případně vzniklý daňový bonus
bude vyplacen správcem daně. V případě, že se jedná o zaměstnance, uplatnění daňového zvýhodnění a výplata daňového bonusu mohou být uskutečněny prostřednictvím zaměstnavatele.Všechny slevy na dani (tedy kromě daňového zvýhodnění) předcházejí daňovému zvýhodnění, tzn. že
daň bude snížena nejdříve o slevy na dani a až následně o daňové zvýhodnění.
Slevy na dani nemohou jít do mínusu, pokud jsou tedy vyšší než daňová povinnost, daň je nulová a nárok na neuplatněnou část slev zaniká, nelze je převádět do dalšího zdaňovacího období. Jinak je tomu právě u daňového zvýhodnění,
kde, jak již bylo uvedeno výše, je možné do mínusu jít a vzniká právě daňový bonus
, který je poplatníkovi vyplacen.Příklad
Daňová povinnost poplatníka činí 36 000 Kč, poplatníkovi je 25 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Poplatník vyživuje jedno dítě. Jedná se o zdaňovací období roku 2014.
Od daňové povinnosti se nejdříve odečtou slevy na dani, tj. základní sleva ve výši 24 840 Kč a sleva na studenta 4 020 Kč. Až poté se uplatní daňové zvýhodnění na vyživované dítě, tj. 13 404 Kč a rozdíl ve výši 6 264 Kč je daňovým bonusem.
Pokud bychom postupovali opačně, tedy nejdříve uplatnili daňové zvýhodnění a až následně slevy na dani, rozdíl by vzniknout nemohl, daňová povinnost by byla nulová, ovšem bez nároku na daňový
bonus
. Takový postup je ale samozřejmě chybný.Od roku 2015 dochází u daňového zvýhodnění na vyživované dítě k významné změně, a to ke zvýšení daňového zvýhodnění. Na první dítě zůstává výše daňového zvýhodnění stejná, tedy 13 404 Kč ročně, na druhé dítě je potom o 2 400 Kč vyšší, tedy 15 804 Kč ročně, a na třetí a každé další dítě o dalších 1 200 Kč vyšší, tedy 17 004 Kč. Ovšem důležité je, že maximální výše daňového bonusu i přes zvýšení zůstává nezměněna, tedy maximálně 60 300 Kč ročně.
Daňové zvýhodnění tak bude nutné s ohledem na jeho výši uplatňovat v souvislosti s počtem dětí. Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně počtu, vždy se to odpovídajícím způsobem projeví na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění. Neznamená to tedy, že poplatník bude nutně po celé zdaňovací období uplatňovat na konkrétní dítě konkrétní výši daňového zvýhodnění, ale jeho výše slevy se může v průběhu zdaňovacího období měnit v závislosti na počtu vyživovaných dětí.
Do § 35c odst. 1 ZDP se dále doplňuje ustanovení, které stanoví, že pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Jedná se o úpravu pro případy, kdy daňové zvýhodnění na tyto děti nebude uplatňovat pouze jeden z poplatníků (rodičů), ale kdy si poplatníci (rodiče) daňové zvýhodnění náležející na těchto „více“ dětí rozdělí. Způsob rozdělení a uplatnění záleží na dohodě rodičů, nic tedy nebrání tomu, aby např. v případě tří dětí v domácnosti otec uplatňoval částku na první dítě (13 404 Kč) a částku na třetí dítě (17 004 Kč) a matka částku na druhé dítě (15 804 Kč). Mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo z nich si daňové zvýhodnění na to které dítě uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to které dítě daňové zvýhodnění uplatní.
Tyto změny ale budou platné pro daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015, samozřejmě s výjimkou zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na základě podepsaného prohlášení k dani již v průběhu roku.
Závěrem je ještě nutné upozornit na ustanovení § 35ca ZDP, které v případě uplatnění paušálních výdajů u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP nebo příjmů z nájmu podle § 9 ZDP omezuje možnost využít slevy na druhého z manželů a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pokud jsou u těchto příjmů uplatněny paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, poplatník nemůže tuto slevu a daňové zvýhodnění uplatnit.
1 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
2 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
3 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů