Změny v Pokynu GFŘ č. D-22 oproti Pokynu GFŘ č. D-6

Vydáno: 20 minut čtení

V zájmu uplatňování jednotného postupu při výkladu ne vždy jednoznačných ustanovení daňových zákonů jsou vydávány pokyny řady D. Nejdříve to byly pokyny vydávané Ministerstvem financí ČR, nově jsou to pokyny vydávané Generálním finančním ředitelstvím. V těchto pokynech je vyjádřeno stanovisko státní správy k výkladu ustanovení daňového zákona. I když vlastní pokyn, který je publikován ve Finančním zpravodaji MF ČR, nemá statut zákona ani právního předpisu, protože nevychází ve Sbírce zákonů, a tudíž z právního pohledu není právně závazný, lze předpokládat, že finanční orgány ve svých jednáních, rozhodnutích, odvoláních apod. se budou těmito pokyny vždy řídit. Proto je žádoucí pro daňové poplatníky, aby tyto pokyny vždy řádně prostudovali a řídili se jimi.

Změny v Pokynu GFŘ č. D-22 oproti Pokynu GFŘ č. D-6
Ing.
Ivan
Macháček
Pro oblast daně z příjmů je vydáván
Pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Je pochopitelné, že tak, jak se velmi často novelizuje vlastní zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) - velká novela zákona bývá vždy minimálně jednou za rok -, tak dochází k nutnosti i novelizovat aplikační stanoviska obsažená v tomto pokynu. Přesto s ohledem na menší četnost novelizace pokynu k jednotnému postupu při uplatnění ZDP dochází k situacím, že v důsledku novel ZDP již mnohá ustanovení v pokynu pro dané zdaňovací období neplatí.
Z historie můžeme připomenout
Pokyn MF ČR č. D-190,
který byl publikován ve Finančním zpravodaji č. 1/2 z roku 1999, následně pak to byl
Pokyn MF ČR č. D-300
publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 11-12 z roku 2006, z novodobé historie je to
Pokyn GFŘ č. D-6
zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 7/2011 (dále jen „Pokyn D-6“), a v letošním roce byl vydán nový
Pokyn GFŘ č. D-22,
čj. 5606/15/7100-10 ze dne 6.2.2015 (dále jen „Pokyn D-22“), který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 3/2015. Vzhledem k tomu, že tento pokyn byl vydán počátkem roku 2015, kdy již nabyla účinnosti od 1.1.2015 novela ZDP zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014“), obsahuje pokyn pasáže vztahující se ke zdaňovacímu období roku 2014 a současně i pasáže týkající se změn od 1.1.2015. Například výklad k ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) bod 1 a 2 ZDP, týkající se majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce a vypůjčitele při výpůjčce, platí pouze pro zdaňovací období roku 2014. Od 1.1.2015 je majetkový prospěch z bezúročných zápůjček a z výpůjčky předmětem daně s jeho osvobozením od daně při splnění podmínek dle § 4a písm. m) ZDP.
Lze však konstatovat, že
značná část ustanovení Pokynu D-22 je téměř shodného znění, jako ve zrušeném Pokynu D-6.
V řadě ustanovení dochází vůči Pokynu D-6 ke změně pojmů ve vazbě na provedenou rekodifikaci soukromého práva. Pokyn D-22 lze poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2014.
V článku si uvedeme některé podstatné výkladové změny, obsažené v novém Pokynu D-22, oproti znění obsaženém v Pokynu D-6, které se dotýkají zemědělských podnikatelů - fyzických osob.
Byt
versus
jednotka
V Pokynu D-22 se jedná o nový komentář, vyplývající z nového vymezení bytu
versus
jednotky v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Podle právní úpravy platné do 31.12.2013 [§ 2 a 22 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“)], je vlastnictví tvořeno jednotlivými objekty (jednotkou a dále podílem na společných částech). Podle úpravy § 1159 NOZ tvoří byt jako prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci jeden vlastnický objekt (jednotku). Byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné.
Předmětem vlastnictví není dle NOZ byt, ale jednotka.
Jednotka je dle § 1159 NOZ věcí nemovitou. Jednotka vzniklá na základě právních předpisů účinných do 31.12.2013, nemovitostí není.
Od 1.1.2014 existují vedle sebe
dva druhy jednotek, jejichž právní pojetí se vzájemně liší.
Z přechodného ustanovení § 3063 NOZ vyplývá, že v domech, kde vznikly jednotky podle dosavadního zákona o vlastnictví bytů, zůstane jejich pojetí zachováno i po dni nabytí účinnosti NOZ. V takovém případě budou po 1.1.2014 převáděny jednotky v právním pojetí podle zákona o vlastnictví bytů, nikoli podle NOZ, a
to i při dalších převodech
mezi stávajícími vlastníky jednotek a dalšími nabyvateli. Pokud by chtěli vlastníci jednotek v domě, v němž jednotky vznikly před 1.1.2014, dosáhnout toho, aby byli vlastníky jednotek v právním pojetí podle NOZ, museli by nejdříve zrušit dosavadní prohlášení a přijmout prohlášení nové, a to za souhlasu všech vlastníků jednotek.
 
Prodej jednotky, stavba zřízená na pozemku
V Pokynu D-22 se k § 4 odst. 1 ZDP uvádí, že v případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je třeba splnit podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud měl poplatník v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a prostředky získané prodejem jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti použije na uspokojení vlastní bytové potřeby, je příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků použitých na vlastní bytovou potřebu) osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. V takovém případě lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje. V případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště, se postupuje také podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí
podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, pokud příjem již není osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, je v případě pozemku se stavbou, jež je podle NOZ jeho součástí,
rozhodující den nabytí pozemku, nikoliv stavby na pozemku.
 
Úplatný převod cenných papírů
V Pokynu D-22 se uvádí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud doba mezi nabytím a převodem přesáhne dobu 3 let - tzv. časový test [§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP]. V případě, že uvedený časový test není splněn, jsou od daně z příjmů osvobozeny pouze příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich úhrn ve zdaňovacím období u poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč, a to dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Tento postup platí pro zdaňovací období 2014. Od zdaňovacího období 2015 jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů, nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP.
Osvobození z důvodu výše příjmu a časového testu nelze kombinovat.
U cenných papírů nabytých do 31.12.2013 platí osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění platném do konce roku 2013, tj. použije se časový test 6 měsíců pro poplatníky, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5%.
 
Osvobození majetkového prospěchu
Zákonem č. 267/2014 Sb. bylo zrušeno ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP a podmínky pro osvobození majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose jsou od 1.1.2015 předmětem § 4a písm. m) ZDP. K bodu 4, týkající se hranice majetkového prospěchu ve výši 100 000 Kč, se v Pokynu D-22 uvádí, že v případě, že úhrn příjmů v podobě majetkových prospěchů od téhož poplatníka přesáhne za zdaňovací období částku 100 000 Kč, jsou zdanitelným příjmem
všechny tyto příjmy,
nikoli pouze částka přesahující uvedený limit.
 
Mezinárodní pronájem pracovní síly
V případě zaměstnanců pronajatých agenturou práce se sídlem nebo bydlištěm v zemi EU nebo EHP, která má organizační složku na území ČR, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, se při zdanění pronajatých zaměstnanců postupuje obdobně, jako u tuzemských agentur práce.
 
Životní pojištění uzavřené zaměstnavatelem
Za příjem ze závislé činnosti se považuje majetkový prospěch ze životního pojištění uzavřeného mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou v případech, kdy pojištěným je zaměstnanec, a to až v okamžiku výplaty spořící části plnění pojišťovnou. Příjmem zaměstnance z rizikové části pojištění je poměrná část pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc. V případě převodu pojistné smlouvy ze zaměstnavatele na zaměstnance je příjmem zaměstnance rozdíl mezi odkupným nabídnutým pojišťovnou a úhradou zaměstnance zaměstnavateli za převod pojistné smlouvy.
 
Sjednaný úrok a bezúročné zápůjčky poskytnuté od 1.1.2015
V případě, že je zaměstnanci poskytnuta úročená zápůjčka, popř. od zdaňovacího období 2015 bezúročná zápůjčka, u které přesahuje výše nesplacené jistiny limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, ustanovení § 6 odst. 3 ZDP se použije jen pro částky nad stanovený limit, který je od daně osvobozen, tj. pro částky nad 300 000 Kč. Pro určení výše obvyklého úroku se pak použije následující postup.
Úrokem obvyklým
se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem
úrok nižší,
než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.
 
Osoby zúčastněné na chodu rodinného závodu
V bodu 1 Pokynu D-22 k § 7 ZDP se oproti znění Pokynu D-6 doplňuje, že za příjmy podle § 7 ZDP se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 ZDP), nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.
 
Samostatná činnost provozovaná bez podnikatelského oprávnění
V bodu 2 Pokynu D-22 k § 7 ZDP se uvádí, že za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 NOZ provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 NOZ.
 
Vymezení zemědělské výroby
V Pokynu D-22 zůstává stejný text jako v Pokynu D-6, týkající se vymezení zemědělské výroby a příjmů poplatníka - zemědělského podnikatele. Zůstává stejné i znění k uplatnění paušálních výdajů k příjmům ze zemědělské výroby s tím, že nově od roku 2015 lze výdaje uplatněné 80% z dosažených příjmů uplatnit do částky stanovené zákonem. Nově se v Pokynu D-22 stanoví, že se
za zemědělskou výrobu považuje dále zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.
Vazba na nové znění § 12 ZDP
Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně,
s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 a 2 ZDP,
kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
 
Paušální výdaje k činnosti bez podnikatelského oprávnění
V bodu 6 k tomuto ustanovení ZDP se v Pokynu D-22 uvádí, že příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) ZDP. V návaznosti na předchozí větu pak poplatník může v souladu s § 7 odst. 7 ZDP
uplatnit k těmto příjmům výdaje ve výši 40% z těchto příjmů,
maximálně ve výši stanovené zákonem.
 
Platba do fondu oprav na účet SVJ
V Pokynu D-22 se nově uvádí, že
platby vlastníka jednotky na provozní výdaje
(do tzv. fondu oprav a na účet společenství vlastníků) jsou na straně poplatníka, který nevede účetnictví,
daňovým výdajem
v okamžiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich část) určeny na technické zhodnocení společných částí, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení, a to formou odpisů. Pokud byly platby na provozní výdaje použity na technické zhodnocení společných částí, poplatník podle § 5 odst. 6 ZDP o výdaje zahrnuté do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích sníží výdaje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno. O výdaje na technické zhodnocení se zvýší vstupní cena jednotky a do daňových výdajů se tyto výdaje promítnou formou odpisů.
Dary jako předmět příjmů dle § 6 a 7 ZDP
Dary (bezúplatná plnění) přijaté v souvislosti se závislou činností nebo samostatnou činností, jsou předmětem příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP nebo příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.
 
Převod pozemku se zřízeným právem stavby
V případě převodu pozemku se zřízeným právem stavby se úhrada (stavební plat) bude u vlastníka pozemku, který není zahrnut do obchodního majetku, považovat za příjem podle § 10 ZDP.
 
Vymezení osob, na které se vztahuje osvobození bezúplatných příjmů
V Pokynu D-22 se uvádí, že osvobození bezúplatných příjmů se podle zákona vztahuje na tyto osoby:
-
Všechny osoby v linii přímé (§ 772 odst. 1 NOZ), např. prarodiče, rodiče a děti, tj. osoby, kdy pochází jedna od druhé.
-
Osoby v linii vedlejší (§ 772 odst. 2 NOZ), které jsou zákonem omezeny na vlastní sourozence (bratry, sestry), strýce, tety, synovce nebo neteře, tj. osoby, které mají společného předka, ale nepochází jedna od druhé.
-
Vybrané sešvagřené osoby (§ 774 NOZ), a to dítě manžela a rodiče manžela, tj. poměr mezi jedním manželem a příbuzným druhého manžela.
-
Ostatní zákonem vymezené osoby, tj. manžela, manžela dítěte a manžela rodiče.
 
Prokazování existence společně hospodařící domácnosti
V ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP se uvádí, že od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti. K tomu se v Pokynu D-22 uvádí, že v případě
prokazování společně hospodařící domácnosti, mohou být důkazními prostředky
např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
 
Odběr krve a odpočet od základu daně
V Pokynu D-22 se nově uvádí, že dárci krve, který uplatňuje nezdanitelné části základu daně za zdaňovací období 2014, nepřísluší nárok na finanční ani jinou úhradu s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. cestovní náklady), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů). Od zdaňovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle výše uvedeného zákona o specifických zdravotních službách.
 
Potvrzení zahraničního správce daně předkládané daňovým rezidentem pro účely daně z příjmů
V Pokynu D-22 jsou stanoveny následující údaje potvrzení zahraničního správce daně pro účely uplatnění nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě poplatníkem:
-
Identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo, nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost.
-
U poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní.
-
Údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.
Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014.
 
Vymezení vlastních příjmů manželky pro uplatnění slevy na manželku
Pokyn D-22 specifikuje, že vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:
1.
Dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), tj.:
a)
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu:
-
přídavek na dítě,
-
příspěvek na bydlení,
-
porodné;
b)
ostatní dávky:
-
rodičovský příspěvek,
-
pohřebné.
2.
Dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, tj.:
a)
příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b)
příspěvek při převzetí dítěte,
c)
příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
d)
příspěvek při ukončení pěstounské péče.
3.
Dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, tj.:
a)
příspěvek na živobytí,
b)
doplatek na bydlení,
c)
mimořádná okamžitá pomoc.
5.
Příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:
a)
Státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
b)
Státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření.
c)
Státní příspěvky podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření, ve znění pozdějších předpisů.
d)
Stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle výše uvedeného zákona o státní sociální podpoře).
e)
Příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle výše uvedeného zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují
veškeré příjmy s výjimkou
příjmů uvedených v tomto ustanovení ZDP. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.