Základní principy zdanění příjmů plynoucích z cenných papírů od zdaňovacího období 2015

Vydáno: 22 minut čtení

Problematika zdaňování cenných papírů je poměrně složitou oblastí zákona o daních z příjmů . V následujícím textu se tedy seznámíme se základními principy jejich zdanění, přičemž si představíme tři režimy, a to v závislosti na tom, zda se jedná o poplatníka fyzickou osobu nepodnikatele, fyzickou osobu podnikatele či právnickou osobu.

Základní principy zdanění příjmů plynoucích z cenných papírů od zdaňovacího období 2015
Ing.
Veronika
Dvořáková,
Ph. D.,
daňový poradce č. o. 4440
 
Pro orientaci pár slov úvodem
Než začneme pojednávat o jednotlivých režimech zdanění cenných papírů, měli bychom nejprve vědět, co cenný papír představuje. Obecně lze za cenný papír považovat ten, který nese právní nárok majitele tohoto cenného papíru vůči jeho emitentovi, který se zavazuje k určitým povinnostem. Pokud bychom hledali vymezení cenného papíru v zákoně, měl by nás zajímat nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), jímž byl mimo jiné zrušen zákon o cenných papírech. Definici cenných papírů zakotvuje § 514 nového občanského zákoníku a zní následovně: "Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést".
Z výše uvedené definice lze dovodit, že znakem cenného papíru je listinná podoba. Z daného důvodu již není
relevantní
dělení cenných papírů na listinné a zaknihované, tak jak bylo dříve zvykem, neboť na základě nového občanského zákoníku není zaknihovaný cenný papír cenným papírem jako takovým. Vymezení zaknihovaného cenného papíru lze nalézt v ustanovení § 525 nového občanského zákoníku: "Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír."
Změny, které vyvstaly z rekodifikace soukromého práva v oblasti vymezení cenných papírů, byly samozřejmě zohledněny i v zákoně o daních z příjmů. Pro účely daně z příjmů byl do ustanovení § 21b odst. 3 zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vtělen následující text: "Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry." Tímto bylo reagováno na změny, které přinesl nový občanský zákoník ve vymezení cenných papírů, který v podstatě nyní rozlišuje mezi cennými papíry ve smyslu listinném a zaknihovanými cennými papíry. Nicméně zaknihované cenné papíry již nespadají do dosavadní souhrnné kategorie cenných papírů, a nejsou tedy rovnocennou kategorií jako cenné papíry ve smyslu listinném, ale náhražkou cenného papíru ve smyslu listinném. Na tuto terminologickou změnu tak bylo nezbytné v zákoně o daních z příjmů patřičně reagovat.
Pokud ovšem pomineme definice cenného papíru podle zákona, lze říci, že cenné papíry je možné podle jejich charakteru dělit na majetkové cenné papíry (například akcie, podílové listy), dluhové cenné papíry (například dluhopisy, směnky) a ostatní cenné papíry (například opční listy, skladištní listy, zemědělské skladní listy). Odvozené z cenných papírů jsou tzv. deriváty (
opce
, forwardy,
futures
a swapy), které slouží pro zajištění vůči měnovému či úrokovému riziku.
Než začneme s výkladem o zdanění cenných papírů, je vhodné připomenout, jaký druh příjmu může poplatník z cenného papíru obdržet. Příjmy z cenných papírů lze totiž rozdělit na běžné příjmy (výnosy) a kapitálové příjmy (výnosy). Přičemž běžnými výnosy jsou dividendy (příjem z držby akcií) a dále u dluhopisů s nenulovou kuponovou platbou příjmy ve formě úroků. Naopak kapitálových výnosů (případně ztrát) dosahuje poplatník v případě, pokud s cenným papírem dále obchoduje, tzn. že jej nedrží do data splatnosti (dospělosti). Získává tak příjem z jeho prodeje (převodu).
Režim zdanění jednotlivých příjmů (výnosů) je poté odvozen od kategorie poplatníka, který cenný papír drží. Může jím být fyzická osoba - podnikatel či nepodnikatel -, anebo právnická osoba. Pojďme si nyní jednotlivé režimy zdanění běžných a kapitálových příjmů (výnosů) u vybraných poplatníků představit.
 
Zdanění příjmů z cenných papírů u fyzických osob – nepodnikatelů
   
Běžný příjem – příjem z držby cenného papíru
Příjmy plynoucí z držby cenného papíru (např. v podobě dividend u akcií, kuponových - úrokových - plateb u dluhopisů) spadají pod dílčí základ daně podle § 8 ZDP (kapitálové příjmy).
Plynou-li ovšem tyto příjmy z tuzemska (tj. od českého daňového rezidenta), zdaňují se tzv. 15% srážkovou daní u zdroje v samostatném základu daně1) a poplatníkovi je pak vyplacena již jen čistá hodnota příjmu (dividend) po odečtení daně. Tyto příjmy tedy dále nevstupují do daňového přiznání poplatníka, resp. nezakládají povinnost daňové přiznání podat.
Plynou-li naopak příjmy z držby cenného papíru ze zahraničí (např. od zahraniční akciové společnosti), stávají se dílčím základem daně dle § 8 ZDP a v takovémto případě je třeba podat daňové přiznání2). V případě příjmů ze zdrojů v zahraničí je také nutné aplikovat případnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, pokud je s příslušným státem uzavřena, a uplatnit odpovídající metodu o zamezení dvojího zdanění. Účelem smluv o zamezení dvojího zdanění je zabránit, aby rezident jednoho státu, který pobírá příjmy ze zdrojů na území jiného státu, nebyl z téhož příjmu zdaněn dvakrát. Pokud ale nebude smlouva o zamezení dvojího zdanění se státem zdroje příjmu sjednána, pak může dojít k tomu, že příjmy plynoucí z držby cenného papíru budou zdaněny jak ve státě zdroje, tak ve státě rezidence, tedy dvakrát. Vícenásobné zdanění lze nicméně zmírnit ustanovením § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, který řeší možnost uplatnění daně zaplacené v zahraničí jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) v základu daně poplatníka.
 
Kapitálový příjem – příjem z prodeje (převodu) cenného papíru
Fyzická osoba nepodnikatel3), která prodává (převádí) cenný papír, zdaňuje příjem z jeho prodeje v rámci § 10 ZDP, a to jako ostatní příjmy. Dílčím základem daně pro tento druh příjmů je rozdíl mezi příjmem z prodeje cenného papíru a výdajem prokazatelně vynaloženým na jeho dosažení. Za výdaj lze považovat cenu, za kterou byl cenný papír nabyt (tj. ve většině případů kupní - pořizovací - cena)4), a případně další související výdaje, jako jsou poplatky hrazené zprostředkovateli při prodeji či nákupu cenného papíru.
Nutno podotknout, že v rámci obchodování s cennými papíry nelze v konečném výsledku dosahovat ztráty, neboť podle ZDP, převyšují-li celkové výdaje celkové příjmy z cenných papírů, k rozdílu se nepřihlíží a základem daně je nula. Je tedy zřejmé, že 15% daň bude odváděna pouze z celkového realizovatelného zisku z prodeje cenných papírů, přičemž platí výjimka, že ztrátu z prodeje jednoho cenného papíru lze uplatnit ke snížení zisku dosaženého z prodeje druhého cenného papíru (lze tedy vzájemně kompenzovat zisky a ztráty u jednotlivých transakcí, ale nikoli v rámci celkových příjmů dosažených v dílčím základu daně § 10). Subjekt je potom povinen podat daňové přiznání, pokud nenaplní podmínku pro jeho nepodání podle § 38g ZDP.
Za splněných podmínek lze také dosažený zisk z obchodování s cennými papíry osvobodit, a to na základě časového testu, který vychází z následujících ustanovení ZDP:
1)
Účinných od 1.1.2014:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP - příjem z prodeje cenného papíru je osvobozen od daně, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let; dle přechodných ustanovení k zákonu se toto osvobození vztahuje na cenné papíry nabyté jak po 1.1.2014 (bez ohledu na výši majetkové účasti), tak také na cenné papíry nabyté do 31.12.2013 s účastí na kapitálu nebo hlasovacích právech větší než 5% [tj. i ty, které se osvobozovaly dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) ZDP účinného do 31.12.2013].5)
Pozn.:
Pokud by však nebyl tento časový test tří let pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů splněn, lze takovýto příjem osvobodit od daně pouze za předpokladu, jestliže by úhrn těchto příjmů nepřesáhl u poplatníka ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Je však nezbytné upozornit, že příjmy z prodeje cenných papírů budou osvobozeny buď na základě tohoto limitu, přičemž se neposuzuje okamžik nabytí cenných papírů, anebo na základě časového testu tří let podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Tato osvobození však nelze kombinovat.
Postup by měl být následující, jak vyplývá z důvodové zprávy: "Pokud má poplatník příjem z prodeje cenných papíru za dané zdaňovací období ve výši 120 000 Kč, kdy na část příjmu ve výši 80 000 Kč dopadá osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w), nejprve se testuje tento příjem jako celek limitem 100 000 Kč v § 4 odst. 1 písm. v). Poplatník limit přesahuje, tudíž dále se zkoumá, zda celkový příjem z prodeje cenných papírů podléhá osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w). Zbylou část, tedy neosvobozený příjem ve výši 40 000 Kč, však nelze testovat dle písm. v) odděleně. Limit 100 000 Kč se vztahuje ke všem příjmům z prodeje cenných papírů bez ohledu na to, zda byly či nebyly osvobozeny podle jiného ustanovení § 4 zákona."
-
§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP - příjem z převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru je osvobozen od daně, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let; je třeba podotknout, že od 1.1.2014 dané ustanovení osvobození cenných papírů vůbec neřeší.
2)
Účinných do 31.12.2013:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP - jestliže doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru přesáhne dobu 6 měsíců a zároveň celkový přímý podíl poplatníka na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem 5%, jsou příjmy z prodeje cenného papíru osvobozeny od daně (jde o tzv. drobného akcionáře); toto osvobození se uplatní na cenné papíry nabyté do konce roku 2013, u nichž má poplatník přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti menší než 5% v době 24 měsíců před prodejem (tzn. že pokud dojde k převodu takovéhoto cenného papíru např. v roce 2015, je potřeba testovat osvobození dle daného ustanovení v tomto znění).
-
§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP - v ostatních případech, tzn. kdy poplatník vlastní více jak 5% na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti bez ohledu na dobu držby, je příjem z převodu takovéhoto cenného papíru osvobozen od daně, jestliže doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru přesáhne dobu 5 let; toto osvobození se uplatní na cenné papíry, které byly převedeny (tzn. prodány) do konce roku 2013, bez ohledu na skutečnost, kdy byly nabyty [převody takovýchto cenných papírů jsou tak od 1.1.2014 zvýhodněny, protože časový test se jim zkracuje z 5 let na 3 roky - viz nové znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) ZDP].
3)
Přechodné ustanovení novely ZDP zákonem č. 261/2007 Sb., čl. II, bod 3 - příjmy z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 jsou osvobozeny od daně, jestliže doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru přesáhne dobu 6 měsíců (postupuje se jen podle tohoto jednoho pravidla a žádná podmínka účasti na kapitálu není u těchto cenných papírů stanovena).
Příklad
Pan Čeněk, nepodnikatel, nakoupil a posléze prodal (převedl) následující druhy akcií:
 I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I Akcie I Datum nákupu I Nákupní cena I Datum prodeje I Prodejní cena I  Rozdíl   I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   A   I 12. 10. 2007 I  150 000 Kč  I  5. 4. 2015   I  160 000 Kč   I 10 000 Kč I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   B   I 18. 5. 2012  I  100 000 Kč  I  3. 2. 2015   I  105 000 Kč   I 5 000 Kč  I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   C   I  4. 4. 2013  I  800 000 Kč  I  5. 5. 2015   I  815 000 Kč   I 15 000 Kč I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   D   I  3. 1. 2013  I  50 000 Kč   I  5. 5. 2015   I   48 000 Kč   I -2 000 Kč I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I 
Dále víme, že u společnosti C, u které nakoupil akcie C, vlastní 6% podíl na základním kapitálu, a to ode dne nákupu do dne prodeje akcí. U společnosti B a D vlastní 1% podíl na základním kapitálu společnosti ode dne nákupu do dne prodeje akcií. Jak bude pan Čeněk své jednotlivé příjmy z prodeje akcií v roce 2015 zdaňovat, jestliže dosahuje dále jen příjmů ze zaměstnání?
Řešení
Je jednoznačné, že příjmy dosažené z prodeje akcií nelze osvobodit na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. v) ZDP, jelikož úhrn celkových příjmů přesahuje limit 100 000 Kč za zdaňovací období 2015. Osvobození příjmů bude zkoumáno dle dalších ustanovení zákona, a to následovně:
-
Příjem dosažený z prodeje akcie A bude osvobozen od daně v plné výši dle přechodných ustanovení novely ZDP č. 261/2007 Sb., čl. II, bod 3, jelikož se jedná o akcie nabyté do konce roku 2007, u nichž byl ke dni prodeje splněn časový test 6 měsíců.
-
U akcií typu B byl pro osvobození splněn jak časový test 6 měsíců, tak zároveň byla splněna podmínka nižšího podílu jak 5% na základním kapitálu v době 24 měsíců. Zisk z dosažené akcie je tedy osvobozen od daně [viz osvobozeno dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) ZDP účinného do 31.12.2013].
-
Zisk dosažený z prodeje akcií C ve výši 15 000 Kč nesplňuje časovou podmínku tří let pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP účinného od 1.1.2014 (držba těchto akcií zatím pouze dva roky). Zisk z prodeje těchto akcií bude zdaněn.
-
Podmínky pro osvobození u akcií D jsou splněny v podobě časového testu 6 měsíců a podílu na základním kapitálu nižším jak 5% [viz ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) účinného do 31.12.2013].
Z příkladu je tedy patrné, že celkový zdanitelný zisk v rámci § 10 ZDP bude ve výši 15 000 Kč.
 
Zdanění příjmů z cenných papírů u fyzických osob – podnikatelů
   
Běžný příjem – příjem z držby cenného papíru
Fyzická osoba podnikatel, která zahrne cenný papír do svého obchodního majetku, zdaňuje příjmy z jeho držby stejným způsobem jako fyzická osoba nepodnikatel, tedy v rámci § 8 ZDP. Zde nejsou v podstatě žádné rozdíly, platí zde stejné principy. Jiná situace ovšem nastává v případě, pokud se zdaňují příjmy z prodeje cenných papírů, jak je vysvětleno dále.
  
Kapitálový příjem – příjem z prodeje cenného papíru
Pakliže jsou cenné papíry zahrnuty v obchodním majetku podnikatele, zdaňují se příjmy z jejich prodeje v rámci § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti). Je zde namístě upozornit, že fyzická osoba podnikatel nemůže využít osvobození časového testu dle § 4 ZDP, jak jsme si uvedli u poplatníka nepodnikatele. Výsledný zisk z prodeje je vždy předmětem daně a zatížen 15% sazbou daně.
K dosaženému příjmu z prodeje cenných papírů je možné uplatnit i příslušný výdaj (náklad), nicméně obecně dle § 25 odst. 1 písm. c) ZDP musí poplatník počítat s tím, že pořizovací cenu cenného papíru nelze považovat za daňově účinný výdaj (náklad) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) ZDP.
Pro poplatníka, který vede daňovou evidenci, z uvedeného vyplývá, že výdajem (nákladem) se pro něj může stát pouze nabývací cena akcie6), která není oceňována v souladu s účetními předpisy na reálnou hodnotu7), dle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP. Zároveň platí, že nabývací cenu lze uplatnit jako výdaj (náklad) pouze do výše příjmů z prodeje této akcie. Nelze tak dosahovat ztráty a současně je nutné posuzovat každý prodej zvlášť, nezávisle na prodejích jiného cenného papíru (nelze tedy kompenzovat a započítávat zisky a ztráty v rámci prodeje více druhů akcií, resp. cenných papírů).
Je třeba upozornit, že při samotném nákupu akcií, resp. cenných papírů, ještě nevzniká výdaj (náklad). Výdaje spojené s pořízením dané akcie může poplatník uplatnit do výdajů (nákladů) až v okamžiku prodeje předmětných akcií (cenných papírů). Prodá-li poplatník akcie se ziskem, je tento zisk předmětem daně, prodá-li akcie se ztrátou, je tato ztráta daňově neúčinná.
Podnikatel, který naopak vede účetnictví (zjednodušený rozsah), si může uplatnit, kromě nabývací ceny akcie dle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, do svých výdajů (nákladů) také pořizovací cenu směnky zachycenou v účetnictví [viz § 24 odst. 2 písm. ze) ZDP], a to ke dni prodeje dané směnky a jen do výše příjmů z této směnky.
Vedle nabývací ceny akcie či pořizovací ceny směnky lze dále za daňové výdaje (náklady) považovat i ostatní prokázané výdaje (náklady) související s prodejem cenných papírů (například poplatky obchodníkům s cennými papíry, odměny advokátům za sepsání smluv o převodu akcií, úroky z úvěrů na pořízení akcií, případně další výlohy spojené s prodejem).
Příklad
Paní Střapatá, podnikatelka, nakoupila a posléze prodala následující druhy akcií, které zahrnula do obchodního majetku. Jak bude zdaňovat příjmy z prodeje následujících akcií, pokud vede daňovou evidenci a akcie nejsou oceňovány na reálnou hodnotu? Paní Střapatá obchodovala s následujícími akciemi:
 I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I Akcie I Datum nákupu I Nákupní cena I Datum prodeje I Prodejní cena I  Rozdíl   I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   A   I  4. 3. 2013  I  80 000 Kč   I  5. 6. 2015   I   85 000 Kč   I 5 000 Kč  I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I I   B   I  3. 2. 2015  I  50 000 Kč   I  5. 4. 2015   I   45 000 Kč   I -5 000 Kč I I-------I--------------I--------------I---------------I---------------I-----------I 
Řešení
Paní Střapatá, jelikož zahrnula akcie do obchodního majetku, je povinna zdaňovat příjmy z prodeje akcií v rámci § 7 ZDP. Každou transakci je však důležité analyzovat zvlášť a uplatnit nabývací cenu jako výdaj ke zdanitelnému příjmu. U akcie A je zřejmé, že dosažený zisk ve výši 5 000 Kč je ziskem zdanitelným, kdežto u převodu akcie B je rozdíl mezi příjmy a výdaji nulový a realizovaná ztráta není daňově účinná. Celkově bude tedy paní Střapatá zdaňovat částku 5 000 Kč.
Na závěr se zkusme zamyslet nad situací, kdy by podnikatel vedl namísto skutečně uplatňovaných výdajů (nákladů) procentní výdaje (tzv. paušální výdaje). Jaký by byl postup z hlediska zákona o daních z příjmů? Pokud by podnikatel uplatňoval paušální výdaje, v podstatě by neměl obchodní majetek, a jestliže by realizoval zisk z prodeje cenných papírů, pak by ho zdaňoval již v rámci § 10 ZDP (nikoli v § 7 ZDP). V podstatě by postupoval jako fyzická osoba nepodnikatel. Tuto skutečnost je nutno si uvědomit, neboť rozdíly v konečném daňovém zatížení mohou být značné. Faktem bezesporu zůstává, že u fyzických osob nepodnikatelů lze uplatňovat osvobození, a pokud osvobození nelze uplatnit, lze alespoň ztráty v rámci obchodování s cennými papíry kompenzovat s dosaženými zisky z prodeje cenných papírů, což u podnikatele nelze.
 
Zdanění příjmů z cenných papírů u právnických osob
   
Běžný příjem – příjem z držby cenného papíru
Obecně jsou příjmy z držby cenných papírů předmětem daně z příjmů. Jejich zdanění je postaveno na obdobných principech jako u fyzických osob, tzn. že příjem ze zdroje na území České republiky je zdaňován 15% srážkovou daní a poplatník obdrží pouze čistý příjem očištěn od daně (tyto příjmy pak nejsou zahrnovány do základu daně, jelikož byly již jednou zdaněny). Osvobozeny jsou v podstatě pouze ty dividendy (podíly na zisku), které jsou vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti (musí být ale splněna podmínka držby 10% podílu na kapitálu po dobu alespoň nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců). V takovémto případě obdrží mateřská společnost dividendy (podíly na zisku) v hrubé výši. Osvobozený příjem je pak také vyjímán z výsledku hospodaření a není zdaňován.
Komplikovanější situace nastává v případě, jestliže příjmy z držby cenných papírů pocházejí ze zdrojů v zahraničí. Pak je totiž nutné rozlišovat několik variant zdanění:
-
Příjmy z dividend (podílů na zisku) plynoucí rezidentní mateřské společnosti od dceřiné společnosti, která je rezidentem jiného členského státu - daný příjem je osvobozen od daně, pokud je splněna podmínka držby 10% podílu na základním kapitálu alespoň po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
-
Ostatní dividendy (podíly na zisku) jsou zdaňovány v rámci samostatného základu daně podle § 20b ZDP, přičemž je aplikována příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění a uplatněna adekvátní metoda o zamezení dvojího zdanění, daň je stanovena pro samostatný základ daně ve výši 15%.
-
Ostatní příjmy z cenných papírů jsou zdaňovány v rámci obecného základu daně sazbou daně ve výši 19%, přičemž je opět použita případná smlouva o zamezení dvojího zdanění, pokud je s daným státem uzavřena8).
  
Kapitálový příjem – příjem z prodeje cenného papíru
Kapitálové příjmy jsou opět součástí obecného základu daně z příjmů v plném rozsahu, pokud nejsou od daně osvobozeny. Nicméně osvobození podléhají pouze příjmy z prodeje akcií mateřské společnosti v dceřiné společnosti (opět musí být splněna podmínka alespoň 10% podílu na kapitálu po dobu nepřetržitě jdoucích 12 měsíců). Nesmíme také zapomínat na skutečnost, že vynaložené výdaje (náklady) na osvobozený příjem jsou daňově neuznatelným výdajem (nákladem) dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.
Ke zdanitelným příjmům z prodeje cenných papírů lze uplatnit příslušné výdaje v podobě nabývací ceny u akcií, které nejsou přeceňovány na reálnou hodnotu [§ 24 odst. 2 písm. w) ZDP], pořizovací cenu u směnky [§ 24 odst. 2 písm. ze) ZDP] a hodnoty cenného papíru při prodeji zachyceného v účetnictví, který se přeceňuje na reálnou hodnotu [§ 24 odst. 2 písm. r) ZDP]. Již víme, že u prvních dvou případů nelze realizovat ztrátu, respektive lze, ale je daňově neúčinná. Kdežto v posledním případě, kdy se cenné papíry přeceňují na reálnou hodnotu9), lze ztráty dosahovat. Nezapomeňme, že se opět každá transakce posuzuje samostatně.
1 Tento režim mají taktéž státní dluhopisy určené pro obyvatelstvo.
2 Obecně platí, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož zdanitelné příjmy za zdaňovací období přesáhly částku 15 000Kč (viz § 38g zákona o daních z příjmů). Pokud tedy příjmy z držby cenného papíru vydaného nerezidentem nepřesáhnou uvedený limit (a poplatník nemá další jiné zdanitelné příjmy), není povinnost podávat daňové přiznání (v takovémto případě se může jednat např. o investora starobního důchodce). Poplatník pouze s příjmy ze závislé činnosti (podmínkou je, aby v zaměstnání bylo podepsané prohlášení k dani), který bude mít zároveň i příjem z cenného papíru maximálně do výše 6 000Kč za rok, také není povinen podávat daňové přiznání.
3 Nepodnikatelem rozuměj osobu, která nemá zahrnut cenný papír v obchodním majetku (tzn. že s cennými papíry obchoduje jako občan - jedná se o soukromou investici).
4 Podrobněji k nabývací ceně viz § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
5 Srovnej též stanovisko GFŘ uvedené v zápise Koordinačního výboru Komory daňových poradců České republiky č. 419/30.01.14 -Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů - přechodné ustanovení.
6 Pod nabývací cenou rozuměj zejména pořizovací cenu akcie, nebo také hodnotu splaceného peněžitého vkladu či hodnotu nepeněžitého vkladu. Dále se může jednat o cenu zjištěnou na základě zvláštního zákona.
7 Jedná se o akcie představující účast s rozhodujícím vlivem na obchodní společnosti, představující účast s podstatným vlivem na obchodní společnosti a emitované samotnou účetní jednotkou. Dále nejsou přeceňovány na reálnou hodnotu cenné papíry držené do splatnosti a dluhopisy pořízené v primární emisi neurčené účetní jednotkou k obchodování.
8 V případě, že smlouva uzavřena není, je možné opět využít zmírňující ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.
9 Na reálnou hodnotu se přeceňují cenné papíry dle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.