Insolvenční řízení a zdravotní pojištění

Mimo státu registrujeme ve zdravotním pojištění tyto skupiny plátců:

Kromě řádného placení pojistného na zdravotní pojištění jsou podnikatelé i zaměstnavatelé povinni průběžně plnit další povinnosti, jejichž porušení může být důvodem pro uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Plátci pojistného, kteří si řádně neplní svoje zákonné povinnosti, mohou počítat s tím, že jim bude nebo může být:

Na takto evidované (a dobrovolně neuhrazené) pohledávky vystavují zdravotní pojišťovny platební výměry nebo výkazy nedoplatků, které jsou v případě jejich nezaplacení předmětem vymáhání. A právě jednou z cest, jak ze strany zdravotních pojišťoven příslušné finanční prostředky získat, je i jejich nárokování v rámci insolvenčního řízení.

Zdravotní pojišťovna jako věřitel musí podat přihlášku pohledávky nejpozději ve lhůtě stanovené usnesením o prohlášení úpadku tak, aby tento její nárok mohl být soudem v rámci insolvenčního řízení projednán. Uspokojení věřitelů se odvíjí od způsobu řešení úpadku. Bude-li rozhodnuto o formě konkurzu, budou se přihlášené (přiznané) pohledávky uspokojovat na základě pravomocného rozvrhového usnesení. Při řešení úpadku dlužníka prostřednictvím reorganizace se budou přihlášené pohledávky uspokojovat podle pravidel stanovených reorganizačním plánem. A pokud bude úpadek dlužníka řešen oddlužením, budou se pohledávky uspokojovat na základě věřiteli odsouhlaseného způsobu řešení oddlužení (zpeněžením majetku dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře).

Přihlašovat pohledávky do insolvenčního řízení je možné již od zahájení tohoto řízení. Nejzazší lhůtu stanovuje usnesení, kterým soud zejména zjistí úpadek dlužníka, ustanoví insolvenčního správce, vyzve věřitele k přihlašování pohledávek a ke sdělení zajištění pohledávek, které věřitelé hodlají uplatnit.

Na základě novelizace insolvenčního zákona, provedené zákonem č. 294/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů), je přihlašovací lhůta obecně dvouměsíční. Pouze v případě, že soud s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o povolení oddlužení, činí přihlašovací lhůta jen třicet dnů.

V rámci insolvenčního řízení nejsou uspokojovány sankce z pohledávek, které naběhly po právní moci rozhodnutí o úpadku. Opačný postup by vedl k neustálému nárůstu pohledávek, které by dlužník musel platit a které by se zvyšovaly v přímé úměře s délkou řízení. V insolvenčním řízení se neuspokojují například ani mimosmluvní sankce, včetně jejich příslušenství a včetně nákladů za nařízení daňové . Není-li v insolvenčním zákoně stanoveno jinak, postupuje se v případě plnění poskytnutého věřiteli po rozhodnutí o úpadku započtením nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky.

I zdravotní pojišťovny musejí průběžně sledovat insolvenční rejstřík, neboť jsou ze zákona povinny vyměřovat (a v případě nezaplacení i vymáhat) dlužné pojistné a penále u všech plátců, a to bez výjimky. Naproti tomu sankční postih ve formě pokuty za porušení některé ze zákonných povinností (například nepodání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele nebo porušení oznamovací povinnosti) uplatnit mohou, ale také nemusejí - v těchto případech vždy záleží na stupni, resp. rozsahu provinění plátce, případně na negativním dopadu takového pochybení do příjmové stránky systému.

V rámci insolvenčního řízení tak budou zdravotní pojišťovny přihlašovat zpravidla pohledávky evidované u:

Charakter přihlašovaných pohledávek závisí mimo jiné na intenzitě či rozsahu kontrolní a vyměřovací činnosti zdravotní pojišťovny. Pokud zdravotní pojišťovna provedla u subjektu, který je v úpadku, například kontrolu placení pojistného nebo mu zaslala vyúčtování, a na základě těchto úkonů vyplynuly pohledávky, následně uplatněné prostřednictvím platebního výměru nebo výkazu nedoplatků, pak budou součástí přihlášky tyto exekuční tituly. Jestliže však zdravotní pojišťovna pohledávky v této podobě nevykazuje, uplatní svoje nároky formou vyúčtování k příslušnému datu.

Zdravotní pojišťovny si musejí hlídat, aby u příslušných pohledávek nedošlo k promlčení práva na jejich vyměření a vymáhání, což mimo jiné znamená, že v rámci insolvenčního řízení lze přihlašovat pouze nepromlčené pohledávky.

Do 30.11.2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, byla tato lhůta od 1.12.2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Je také pravdou, že ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu. Tímto úkonem se přerušil běh promlčecí doby, a pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová (nyní již desetiletá) promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

Pokud nastane u zdravotní pojišťovny v rámci vymáhacího řízení situace, kdy je její pohledávka nedobytná, může zdravotní pojišťovna u plátce evidované dlužné pojistné, penále, pokutu nebo přirážku k pojistnému odepsat. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, nebo pokud by z vymáhání tohoto dluhu bylo patrné, že by náklady na jeho vymáhání přesáhly očekávaný výtěžek. Za nedobytný se považuje například i dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice. O odpisu pro nedobytnost není plátce pojistného informován a dluh na pojistném a penále nadále trvá, dokud nedojde k promlčení práva tento dluh vymáhat.

Ve veřejném zdravotním pojištění se nevymáhá dlužné pojistné, které u jednoho plátce a u jedné zdravotní pojišťovny aktuálně nepřevyšuje 50 Kč. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Některé zdravotní pojišťovny řeší otázku efektivity vymáhání pohledávek, kdy se primárně vychází ze zásady, že pokud by náklady na vymáhání nízkých částek převýšily konečný výtěžek, pak se od vymáhání takových pohledávek upouští. Zpravidla bývá stanovena hraniční částka, do které se pohledávky nevymáhají, nicméně i v této oblasti mají zdravotní pojišťovny interní postupy.

Zaměstnavatelé jsou, kromě jiného, povinni oznámit do 8 dnů např. změnu bankovního účtu nebo změnu sídla firmy zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Za porušení některé z těchto zákonných povinností může být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta až 50 000 Kč.

Chce-li plátce předejít sankčním úkonům ze strany zdravotní pojišťovny, pak musí platit pojistné (zálohy na pojistné):

Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na zdravotní pojištění podle § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.