Daň ze surového tabáku a podmínky nakládání se surovým tabákem

Zákon o spotřebních daních transponuje příslušné směrnice EU, které upravují nakládání s vybranými skupinami zboží zatíženými spotřebními daněmi. Dle směrnice 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (dále jen „směrnice 118“) článek 1 bod 3 mohou členské státy vybírat daně z výrobků jiných než ze zboží podléhajícímu spotřební dani. Výběr těchto daní však nesmí vést k formalitám při přechodu hranice v rámci obchodu mezi členskými státy.

Směrnice 118 stanoví obecnou úpravu spotřební daně, která dopadá přímo nebo nepřímo na spotřebu tabákových výrobků, na něž se vztahují směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES. Směrnice 95/59/EHS definuje tabákové výrobky, vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit, způsoby nakládání s tabákovými výrobky a povinnosti pro daňové subjekty, které souvisejí s nakládáním s tabákovými výrobky. Mezi tabákové výrobky patří cigarety, cigarillos, doutníky a tabák ke kouření, tedy hotové výrobky získané zpracováním tabáku. Směrnice 95/59/EHS neupravuje nakládání se surovým tabákem, tj. všemi formami surového tabáku od nezpracovaných tabákových listů až po částečně zpracovaný tabák, kdy se ještě nejedná o tabákový výrobek nebo tabák vhodný ke kouření.

V uplynulých letech Celní správa ČR řešila desítky případů, ve kterých byl zajištěn surový tabák, a to včetně výrobních linek na výrobu cigaret, řezaček na výrobu jemně řezaného tabáku ke kouření nebo pro ruční výrobu cigaret. V těchto případech bylo jednoznačně prokázáno, že dosud nezpracovaný surový tabák byl určen pro nelegální výrobu tabákových výrobků, a docházelo tedy k nelegálnímu obohacení z nepřiznané a nezaplacené spotřební daně. Postupem času, jak sílila kontrolní činnost orgánů celní správy, změnili podloudníci svou taktiku. Dodání a prodej surového tabáku přemístili do tzv. večerek, hobby obchodů s chovatelským zbožím a začali deklarovat použití tohoto tabáku jako stelivo pro domácí zvířata, hnojivo, pro vykuřování skleníků a podobně. Zároveň s tím tito „distributoři“ snížili i množství surového tabáku, které se nacházelo na těchto prodejnách, aby v případě kontroly ze strany celní správy nebylo zajištěno „zbytečně“ velké množství zboží. V případech, kdy docházelo k zajištění tohoto surového tabáku, bylo obtížnější prokazovat kontrolovaným osobám jejich nelegální nakládání se surovým tabákem, obcházení zákona o spotřebních daních, a tím pádem jim doměřit spotřební daň. Vzhledem k tomu, že v rámci intrakomunitárního obchodu není sledován pohyb surového tabáku, lze vysledovat povětšinou pouze zásilky surového tabáku v rámci dovozů ze třetích zemí.

V souvislosti s těmito pravidelnými záchyty tabákových listů, surového či částečně zpracovaného tabáku a absence sledování pohybu surového tabáku mezi členskými státy EU, vyvstala potřeba legislativně upravit nakládání se surovým tabákem a zdanit surový tabák, se kterým bude nakládáno jinak, než bude definovat zákon. Navrhovaná úprava má podchytit obchod se surovým tabákem prostřednictvím registrace osob, které s touto surovinou nakládají. Neočekává se, že dojde k dramatickému navýšení inkasa spotřebních daní tím, že bude v případě nelegálního obchodu se surovým tabákem inkasována daň ze surového tabáku. Předkládaná úprava má donutit osoby nakládat se surovým tabákem legálně, zamezit tím daňovým únikům na spotřební dani z tabákových výrobků a navýšit inkaso na této spotřební dani. Úpravu lze rozdělit do třech částí. První část definuje předmět daně, skupinu plátců a vznik daňové povinnosti v souvislosti s nakládáním se surovým tabákem. Druhá část upravuje registrační řízení, stanovuje evidenční a oznamovací povinnosti a definuje omezení v oblasti nakládání se surovým tabákem. Třetí část pak definuje přestupky a správní delikty v případě nesplnění povinností nebo porušení zákona o spotřebních daních v oblasti nakládání se surovým tabákem.

Nově zaváděnou daň lze považovat za spotřební daň, protože stejně jako ostatní spotřební daně na vybrané výrobky souvisí se spotřebou určité skupiny zboží, v tomto případě surového tabáku. Tato daň není harmonizována v rámci Evropského společenství. Vzhledem k této skutečnosti je daň ze surového tabáku upravena samostatně a nezávisle od ostatních spotřebních daní, které upravuje zákon o spotřebních daních. Z tohoto důvodu budou na surový tabák aplikována jen některá obecná ustanovení o spotřebních daních, a to pouze přiměřeně. Postup vychází ze skutečnosti, že surový tabák dle zákona o spotřebních daních není považován za vybraný výrobek. Při nakládání s ním se tedy nebudou moci používat ustanovení o podmíněném osvobození od daně, vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, lhůty pro podání daňového přiznání a placení daně a podobně.

Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák jako takový, tedy tabákové listy nebo jejich části. Listy tabáku mohou být celé nebo dělené, bez ohledu na způsob dělení, v různých stádiích úprav, mezi které patří sušení, fermentace nebo expandování. Pod předmět daně ze surového tabáku budou dále patřit také zbytky z tabákových listů, zbytky vzniklé při zpracování tabáku a výrobě tabákových výrobků, rekonstituovaný tabák, tabákové zbytky a tabákový prach. V případě tabákových zbytků nebo tabákového prachu budou tyto vedlejší produkty ze zpracování tabáku patřit pod předmět daně ze surového tabáku, pokud nebudou tyto zbytky upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli. Ve většině případů zbytky slouží jako druhotná surovina pro výrobu zejména rekonstituovaného tabáku.

Plátcem daně se stane osoba, která použije surový tabák pro jiný účel, než je výroba tabákových výrobků, dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků nebo dodání do jiného členského státu či do třetí země (vývoz). Dále se plátcem daně stane osoba, u které byl zjištěn surový tabák, a kontrolovaná osoba neprokáže původ surového tabáku, účel použití surového tabáku nebo identifikaci osoby, které byl nebo má být tento surový tabák dodán. Osoba, která se stane plátcem daně ze surového tabáku, má povinnost podat přihlášku k registraci, a to ve lhůtě 7 dnů od okamžiku, kdy se v souvislosti s nakládáním se surovým tabákem stala plátcem daně.

Plátcem daně ale nebude provozovatel daňového skladu, ve kterém jsou vyráběny tabákové výrobky, protože provozovatel takového daňového skladu je příjemcem suroviny pro výrobu. Dále plátcem daně nebude provozovatel daňového skladu, který bude přijímat surový tabák za účelem jeho dodání provozovateli daňového skladu na výrobu tabákových výrobků.

Samozřejmě, že existuje skupina osob, pro které zákon o spotřebních daních definuje výjimku v oblasti nakládání se surovým tabákem, přestože budou nakládat se surovým tabákem způsobem, který zakládá na vznik plátcovství. Jedná se o výzkumné organizace a veřejné vysoké školy, které v rámci svých vědeckých a výzkumných programů mohou přijímat surový tabák, aniž by se staly plátci z důvodu, že jej dále používají k vědeckým a výzkumným účelům, tedy jinak než pro výrobu tabákových výrobků, dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků nebo dodání do jiného členského státu či do třetí země. Tyto osoby nemají povinnost registrovat se k dani ze surového tabáku a dále se na tyto osoby nebudou vztahovat registrační a oznamovací povinnosti uvedené v § 134zi nebo § 134zza zákona o spotřebních daních.

Zatímco ustanovení § 131a zákona o spotřebních daních definuje, kdo se stává plátcem daně ze surového tabáku, pak ustanovení § 131c zákona o spotřebních daních definuje, kdy osobě plátce vzniká daňová povinnost. V obou případech zákon vychází ze stejného způsobu zacházení se surovým tabákem. Daňová povinnost tedy vznikne osobě, která nakládá se surovým tabákem, dnem použití surového tabáku pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků v daňovém skladu nebo dnem dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků provozovateli daňového skladu nebo dnem dodání do jiného členského státu nebo třetí země. Dále daňová povinnost vznikne osobě, u které byl zjištěn surový tabák, u něhož nebyl prokázán zdroj, nebo nebylo prokázáno, pro jaký účel byl nebo má být použit. Stejně tak vzniká daňová povinnost v případě, kdy nebyla prokázána identifikace osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán. Daňová povinnost této osobě vzniká dnem zjištění ze strany kontrolního orgánu.

Z této definice pak vyplývá, že daňová povinnost naopak nevznikne provozovateli daňového skladu, který přijímá surový tabák jako surovinu pro výrobu tabákových výrobků. Daňová povinnost rovněž nevznikne dodavateli surového tabáku, který prokáže, že surový tabák dodává výrobci tabákových výrobků. Zdanění surového tabáku je speciální úprava platná pouze na území České republiky, proto daňová povinnost nevznikne osobě nakládající se surovým tabákem, pokud tento tabák dodává do jiného členského státu nebo jej vyváží do třetí země.

Základ daně a sazba daně ze surového tabáku jsou stanoveny stejně jako u tabáku ke kouření. Základem je jeden kilogram surového tabáku, kterému je přiřazena sazba daně ve výši 1896 Kč/kg. Stejná sazba daně je stanovena z důvodu vyhnutí se možnému daňovému úniku, který by vycházel z rozdílných sazeb daně mezi surovým tabákem a tabákem ke kouření. Pokud se v budoucnu bude měnit sazba daně na tabák ke kouření, změní se stejným způsobem i sazba daně na surový tabák.

Vzhledem k tomu, že daň ze surového tabáku je chápána jako spotřební daň, je pro tento druh daně uplatňováno stejné zdaňovací období jako u všech ostatních spotřebních daní, a to kalendářní měsíc. Lhůta pro podání daňového přiznání a splatnost daně se pak řídí daňovým řádem. Protože zdaňovací období u daně ze surového tabáku je kratší než kalendářní rok, je lhůta pro podání daňového přiznání podle § 136 odst. 4 daňového řádu do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Daň ze surového tabáku je podle § 135 odst. 3 daňového řádu splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Obdobně zákon o spotřebních daních stanovuje lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň na 6 měsíců od dne, kdy měla být daň nejpozději přiznána za příslušné zdaňovací období, jako je tomu v § 18 odst. 3 zákona o spotřebních daních.

Vzhledem k tomu, že surový tabák není sledovaná v rámci intrakomunitárního obchodu, nelze efektivně sledovat její pohyb a ani obchodování není omezeno licenčním řízením nebo jiným povolením. Pro účely efektivního sledování pohybu surového tabáku na daňovém území České republiky se zavádí registrace osob, které skladují surový tabák. Osobou skladující surový tabák se pak rozumí každá osoba, která skladuje surový tabák pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků v daňovém skladu, bez ohledu na to, zda je zároveň vlastníkem skladovaného surového tabáku či nikoliv.

Provozovatel daňového skladu, ve kterém se zpracovává surový tabák na tabákové výrobky, sice skladuje surový tabák, ale podle zákona o spotřebních daních se nepovažuje za osobu skladující surový tabák, protože jej přijímá pro výrobu tabákových výrobků. Pokud ale bude kromě zpracování surového tabáku na tabákové výrobky část surového tabáku dodávat jiné osobě pro výrobu tabákových výrobků, případně jej bude dodávat do jiného členského státu EU či vyvážet do třetí země, bude se považovat za osobu skladující surový tabák, ale bez povinnosti poskytovat kauci na skladovaný surový tabák. Ostatní povinnosti jako je registrace, vedení evidence, oznamovací povinnost o dodání surového tabáku ale pro tuto osobu zůstávají zachovány.

Každá osoba, které ze zákona vyplývá povinnost zaregistrovat se v souvislosti se skladováním surového tabáku, má povinnost se registrovat k této činnosti u svého správce daně ještě před zahájením této činnosti. Jak vyplývá z dalších ustanovení zákona o spotřebních daních, registrace osob skladujících surový tabák je specifická oproti registraci, která je definována v daňovém řádu. Zákon o spotřebních daních oproti obecné úpravě v daňovém řádu stanovuje specifické podmínky registrace, které musí osoba splnit, pokud chce působit jako osoba skladující surový tabák.

Zákon o spotřebních daních připouští pouze elektronický způsob podání přihlášky k registraci. Daňový řád pak samostatně upravuje v § 71 odst. 1 písm. a) až c), co se považuje za elektronické podání. Podle daňového řádu je to podání přihlášky k registraci prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, podání datovou schránkou nebo prostřednictvím datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky za předpokladu, že tento způsob zveřejnil správce daně podle ustanovení § 71 odst. 4 daňového řádu.

Registrační řízení je nastaveno velice podobně, jako je tomu u osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji (viz § 134x až 134zb zákona o spotřebních daních), u distributorů pohonných hmot (viz § 6a až 6p zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů - zákon o pohonných hmotách), nebo u osob povinných značit líh (viz § 16 až 28 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu) či u distributorů lihu (viz § 44 až 53 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu). Jediný a zásadní rozdíl je v tom, že u osob registrovaných ke skladování surového tabáku zákon o spotřebních daních rozlišuje osoby s povinností poskytnout kauci a osoby, které tuto povinnost při registračním řízení nemají.

Podmínky registrace jsou definovány v § 134zj zákona o spotřebních daních a mají kumulativní charakter, to znamená, že pro úspěšnou registraci osoby musí být splněny všechny. Subjekt musí být držitelem živnostenského oprávnění k provozování živnosti umožňující výkon činnosti osoby skladující surový tabák a také splnit podmínku spolehlivosti a bezdlužnosti. Dále musí subjekt prokázat, že mu nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti, že osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo v úpadku a musí poskytnout kauci. Tyto podmínky musejí být plněny po celou dobu trvání registrace osoby skladující surový tabák.

Podmínku oprávnění provozovat živnost upravuje právní předpis upravující oblast živnostenského podnikání. Pokud to tedy předpisy nevylučují, předkládaný návrh zákona umožňuje dočasný nebo příležitostný výkon činnosti osobám, které jsou k výkonu dané činnosti oprávněny podle práva svého domovského státu. Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti jsou podrobně upraveny v obecné části v § 43d a 43e, resp. § 43f zákona o spotřebních daních, proto se na ně zákon o spotřebních daních ve speciální části jen odkazuje.

Další podmínkou registrace je, že osobě skladující surový tabák nebyl vysloven zákaz činnosti, který by měl za následek znemožnění výkonu činnosti této osoby. Trest nebo sankci zákazu činnosti může uložit soud nebo správní orgán. V případě, že bude vysloven zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru, do něhož patří činnost osoby skladující surový tabák, nebo v příbuzném oboru, pak jedná se o překážku v provozování živnosti podle § 8 odst. 5 živnostenského zákona a není možné provozovat danou živnost po dobu trvání tohoto zákazu.

Pro osobu skladující surový tabák, která podala přihlášku k registraci, to znamená, že nebude zaregistrována. Pro zaregistrovanou osobu to bude znamenat, že správce daně zruší její registraci z moci úřední podle § 134zu zákona o spotřebních daních. Vzhledem k povaze podmínky registrace se jedná o podmínku, k jejímuž splnění nebude správce daně osobu skladující surový tabák vyzývat a danou registraci zruší přímo. Při posuzování splnění podmínek se hledí i na skutečnost, zda osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo v úpadku. Poslední podmínkou registrace osoby skladující surový tabák je poskytnutí .

V případě spolehlivosti a bezdlužnosti zákon o spotřebních daních dále vymezuje okruh osob, které musejí splňovat tyto vybrané podmínky. Osobami, které musejí splnit podmínku spolehlivosti a bezdlužnosti je sama osoba skladující surový tabák a její odpovědný zástupce. Pokud je osobou skladující surový tabák právnická osoba, pak se splnění podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti zkoumá i u fyzické osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby, nebo u fyzické osoby, která sice není jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, avšak tuto činnost vykonává. V případě, že členem statutárního orgánu právní osoby, která podala přihlášku k registraci, je jiná právnická osoba, zkoumá se podmínka spolehlivosti u této právnické osoby směrem k jejím statutárním orgánům. Jestliže dochází k řetězení právnických osob přes statutární orgány, probíhá ověřování spolehlivosti a bezdlužnosti tak daleko, dokud se nedojde k fyzickým osobám.

Účelem tohoto ustanovení vzhledem k jeho konstrukci je třeba vztáhnout předmětné podmínky nejen na samotnou osobu skladující surový tabák, ale v případě právnické osoby i na všechny fyzické osoby, jež mají na její konání zásadní vliv, a dále na fyzické osoby, které se fakticky podílejí na činnosti statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, avšak které se nacházejí až v rámci dalších článků popsaného řetězce. Pokud osoba skladující surový tabák ustanoví odpovědného zástupce, pak zde není omezující podmínka, že by odpovědný zástupce mohl být zástupcem jen u jedné osoby skladující surový tabák, jak je tomu například u registrace distributorů pohonných hmot.

Definice spolehlivosti je uvedena v § 43d zákona o spotřebních daních a platí pro celý zákon, nejenom pro povolovací řízení. Osoba je spolehlivá, pokud je trestně právně a daňově bezúhonná. Zkoumání spolehlivosti žadatele o registraci osoby skladující surový tabák je v této části zákona o spotřebních daních definováno stejně, jako je tomu v případě žadatele o registraci osoby nakládající se zvláštními minerálními oleji, v případě distributora pohonných hmot nebo osoby povinné značit líh nebo distributora lihu. Správce daně tedy bude zjišťovat, zda není osoba pravomocně odsouzena za trestný čin proti majetku (§ 205 až 232 trestního zákoníku) nebo pro trestný čin hospodářský (§ 233 až § 271 trestního zákoníku), nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena nebo neporušila daňové a celní předpisy.

Splnění podmínky spolehlivosti z pohledu porušení celních nebo daňových předpisů je postaveno stejně, jako je tomu u povolovacího řízení nebo registrace osoby nakládající se zvláštními minerálními oleji, kdy se u osob zkoumá i jejich působení v jiných právnických osobách jako statutárních orgánů nebo jako jejich členů. Správce daně tedy bude zkoumat, zda osoba v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové nebo celní předpisy a také zda za stejné období závažným způsobem neporušila účetní předpisy.

Obdobně je nastaveno i ověřování bezdlužnosti. Podmínky bezdlužnosti jsou detailně stanoveny v § 43f zákona o spotřebních daních u povolovacího řízení. Osoba skladující surový tabák nesmí mít nedoplatky na daních u správce daně ani u finančních orgánů, dále nesmí dlužit na zdravotním nebo sociálním pojištění. V případě daňových nedoplatků si bezdlužnost ověřuje správce daně díky vzájemné výměně informací mezi celními a finančními orgány. Je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že orgány celní správy evidují i nedoplatky, které vznikly v důsledku nezaplacení pokuty uložené správním orgánem ve správním řízení, pokud byly tímto správním orgánem předány k vymáhání. Může se jednat o pokuty za dopravní přestupky a podobně. Bezdlužnost u obou druhů pojištění ale musí subjekt správci daně doložit.

Podmínku poskytnutí musí splnit osoba skladující surový tabák, která není plátcem daně z tabákových výrobků. Z definice § 134zh odst. 1 zákona o spotřebních daních se tím míní osoba, která skladuje surový tabák pro jiné účely než pro výrobu tabákových výrobků. Provozovatel daňového skladu na tabákové výrobky, který provozuje výrobní nebo distribuční (nevýrobní) daňový sklad na tabákové výrobky, je plátcem daně z tabákových výrobků. Provozovatel distribučního daňového skladu, pokud bude skladovat surový tabák, bude osobou skladující surový tabák. Z povahy provozovaného daňového skladu nemůže totiž používat surový tabák pro výrobu tabákových výrobků a lze předpokládat, že jej bude dodávat provozovateli výrobního daňového skladu, který tabákové výrobky může vyrábět. Provozovatel výrobního daňového skladu na tabákové výrobky je sice plátcem daně z tabákových výrobků, ale surový tabák přijímá pro výrobu tabákových výrobků. Nebude tedy osobou skladující surový tabák a nebude se tak na ni vztahovat povinnost poskytnout kauci, ale z důvodu, že se na ni nevztahuje povinnost registrovat se.

Základní výše poskytované činí 20 mil. Kč. Zákon o spotřebních daních umožňuje poskytnout kauci dvěma způsoby. První způsob poskytnutí spočívá ve složení částky 20 mil. Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu trvání registrace osoby skladující surový tabák. Druhý způsob poskytnutí spočívá v předložení bankovní záruky v celkové výši 20 mil. Kč. V případě poskytnutí formou bankovní záruky musí být bankovní záruka poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší 2 let. Snížená je zákonem o spotřebních daních stanovena na výši 10 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že zákon o spotřebních daních stanovuje kauci ve dvou úrovních. V případě, že se správce daně rozhodne zrušit snížení , není možné v krátkém čase poskytnout kauci v základní výši bankovní zárukou jako předchozí sníženou kauci. V takové situaci připouští zákon o spotřebních daních možnost kombinovat způsoby poskytování . Tato kombinace poskytnutí ale připadá v úvahu, kdy bude osoba skladující surový tabák dorovnávat výši na základní výši 20 mil. Kč. Při prvotním poskytnutí , když každá osoba skladující surový tabák bude povinna poskytnout kauci v základní výši, zákon o spotřebních daních kombinaci způsobů poskytnutí nepřipouští. Způsoby poskytnutí jsou zde definovány ve vztahu vylučovacím.

Sníženou kauci může poskytnout osoba, která požádá o snížení a splní podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních. V žádosti o snížení je osoba skladující surový tabák povinna poskytnout informace o vlastnické struktuře (týká se zejména právnických osob) a informace o tom, které osoby ve struktuře žádající osoby mají významný vliv na řízení této osoby. Mezi podmínky pro snížení patří registrace osoby skladující surový tabák, ekonomická stabilita a spolehlivost osoby mající významný vliv na řízení osoby skladující surový tabák. Podmínka registrace musí být v době podání žádosti o snížení splňována nepřetržitě minimálně po dobu 3 let. Vzhledem k účinnosti nových ustanovení v této oblasti lze předpokládat, že první žádosti o snížení budou moci osoby skladující surový tabák podávat nejdříve ve druhé polovině roku 2018.

V případě, že dojde k pravomocnému snížení (osoba splnila podmínky pro snížení a správce daně tedy vyhověl žádosti o snížení ), je třeba se vypořádat s poskytnutou kaucí. Pokud byla poskytnuta složením finančních prostředků na účet správce daně, pak se rozdíl mezi základní a sníženou kaucí stává přeplatkem osoby skladující surový tabák a tento přeplatek se vrací osobě skladující surový tabák do 15 dnů ode dne pravomocného snížení , pokud je tento přeplatek vratitelným přeplatkem. V souvislosti se získáním výhody ve smyslu poskytovat nižší kauci má ale osoba skladující surový tabák další oznamovací povinnosti, vyjma těch, které se vztahují na všechny osoby skladující surový tabák. Jedná se o povinnost oznámit správci daně jakoukoliv změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které osoby mají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák. Dále má tato osoba povinnost jednou ročně dokládat údaje potřebné k posouzení ekonomické stability.

Rozhodnutí o snížení lze zrušit dvojím způsobem. Osoba skladující surový tabák může požádat o zrušení snížení a pak se jedná o zrušení rozhodnutí na návrh. Správce daně rozhodne o zrušení snížení poté, co je poskytnuta v plné výši 20 mil. Kč. Druhý případ zrušení rozhodnutí o snížení je zrušení z moci úřední. K tomuto kroku přistoupí správce daně v okamžiku, kdy zjistí, že není plněna některá z podmínek nutných pro snížení . Pokud se jedná o podmínku, kterou lze opětovně splnit, správce daně vyzve osobu skladující surový tabák k jejímu opětovnému plnění a stanoví přiměřenou lhůtu pro splnění výzvy. Vyjma podmínky registrace osoby skladující surový tabák, kterou ani na výzvu nelze osobou skladující surový tabák zhojit, jsou to všechny ostatní podmínky pro snížení , k jejichž splnění správce daně vyzývá. Pokud dojde ke zrušení rozhodnutí o snížení z moci úřední, má osoba skladující surový tabák lhůtu 20 dnů od oznámení rozhodnutí povinnost poskytnout kauci v plné výši 20 mil. Kč. O snížení může osoba skladující surový tabák, které bylo zrušeno snížení , opětovně požádat až po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení snížení .

Tak jako zrušení snížení je možné ze dvou důvodů, je obdobně upraveno zrušení registrace osoby skladující surový tabák. Kromě zrušení registrace zákon o spotřebních daních ještě rozlišuje zánik registrace osoby skladující surový tabák. Zánik registrace souvisí s dobou platnosti bankovní záruky, která byla přijata jako . V případě bankovní záruky, která má omezenou dobu platnosti (minimálně 2 roky), dojde k zániku registrace 5 měsíců před uplynutím doby platnosti bankovní záruky. Je tedy v zájmu osoby skladující surový tabák, aby včas předložila dodatek k bankovní záruce, kterou lze tuto bankovní záruku prodloužit na další období, minimálně však na další 2 roky. Druhou možností je předložit novou bankovní záruku, případně složit v příslušné výši finanční hotovost na účet správce daně. Všechny tyto způsoby musí ale osoba skladující surový tabák učinit včas. V případě bankovní záruky je třeba počítat ještě s dobou, kterou má správce daně na rozhodnutí o akceptaci dodatku ke stávající bankovní záruce nebo nové bankovní záruky.

V případě zrušení registrace zákon o spotřebních daních opět rozlišuje dva způsoby, jakými došlo ke zrušení registrace. Pokud se osoba skladující surový tabák rozhodne dále nevykonávat činnost v oblasti obchodu se surovým tabákem, může požádat o zrušení této registrace, a pak se jedná o zrušení registrace na návrh. V tomto případě může subjekt požádat o novu registraci kdykoliv, neplatí pro něj žádná „čekací“ lhůta, jako je tomu v případě zrušení registrace správcem daně z moci úřední.

Důvody, pro které může správce daně zrušit registraci osoby skladující surový tabák, jsou následující:

Mezi podmínky registrace osoby skladující surový tabák, k jejichž opětovnému splnění může správce daně osobu skladující surový tabák vyzvat, patří například zaplacení pokuty, která byla osobě skladující surový tabák uložena ve správním řízení a jejíž vymáhání bylo předáno správci daně, pokud je osoba skladující surový tabák v prodlení. Pokud se jedná o porušení povinností vztahujících se ke skladování surového tabáku, může se jednat o případy, kdy osoba skladující surový tabák nevede řádně evidenci skladovaného surového tabáku, opakovaně neoznámila včas přijetí nebo dodání surového tabáku, případně ve stanovené struktuře a formátu stanoveném správcem daně.

Pokud správce daně zruší registraci z výše uvedených důvodů, vyjma posledního uvedeného důvodu, může původně registrovaná osoba podat přihlášku k registraci nejdříve za 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace z moci úřední. V případě zrušení registrace osoby skladující surový tabák podle posledního uvedeného důvodu, není původně registrovaná osoba vázána jakoukoliv „čekací“ dobou, než bude moci opětovně podat přihlášku k nové registraci.

Ať je registrace osoby skladující surový tabák zrušena na návrh nebo z moci úřední či dojde k jejímu zániku, postup ve věci uvolnění je ve všech třech případech stejný. Protože slouží k umoření nedoplatků na dani u správce daně, případně u jiných orgánů veřejné správy, stanoví zákon o spotřebních daních lhůty, po které má správce daně zjistit existenci takovýchto nedoplatků. Zohledněny jsou tak nedoplatky evidované nebo zjištěné ke dni pravomocného rozhodnutí o zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák, ale také nedoplatky, které mohou vzniknout do dne vrácení , a nedoplatky, které mohou být výsledkem řízení zahájeného do uplynutí lhůty pro vrácení .

Pokud je poskytnuta formou složení finanční částky na účet správce daně, dnem pravomocného rozhodnutí o zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák se tato částka stává přeplatkem. Správce daně má pak lhůtu 90 dnů na zjištění možných nedoplatků. Pokud do této doby není evidován žádný nedoplatek nebo nebylo zahájeno řízení, jehož výsledkem by mohl být daňový nedoplatek, stane se tento přeplatek vratitelným přeplatkem. V případě, že správce daně zjistí ve lhůtě nedoplatky, stane se vratitelným přeplatkem zbývající částka po uspokojení zjištěných nedoplatků. Jestliže v dané lhůtě správce daně zjistí, že bylo zahájeno řízení, jehož výsledkem může být daňový nedoplatek, výše uvedená lhůta neběží.

Obdobný postup při vypořádání se použije v případě, že byla poskytnuta formou bankovní záruky. Opět má správce daně lhůtu, po kterou zjišťuje možné nedoplatky u původně registrované osoby. Správce daně oznámí výstavci bankovní záruky, že osobě skladující surový tabák, které výstavce poskytl bankovní záruku, byla registrace zrušena nebo došlo k jejímu zániku. Výstavce tak může následně očekávat výzvu k uhrazení vzniklý nedoplatků způsobených původně registrovanou osobou. Správce daně po prověření pak v případě zjištění nějakých nedoplatků vyzve výstavce k jejich uhrazení. Správce daně vyzve výstavce nejdříve po 90 dnech, nejdéle však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace. Výstavce bankovní záruky pak má lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy k uhrazení nedoplatků u správce daně za původně registrovanou osobu skladující surový tabák.

V závěru části osmé zákona o spotřebních daních jsou pak definovány oznamovací povinnosti osob skladujících surový tabák, omezení nakládání se surovým tabákem, náležitosti dokladů doprovázejících dopravu surového tabáku a oprávnění správce daně při zajištění surového tabáku, popřípadě i dopravního prostředku, kterým byl dopravován surový tabák. Stejně tak jako u vybraných výrobků, mají osoby, které jsou držiteli některého z povolení podle zákona o spotřebních daních, stanovenu povinnost vést evidenci vybraných výrobků ve formě a struktuře stanovené správcem daně, mají i osoby skladující surový tabák obdobnou povinnost vést evidenci surového tabáku v elektronické formě, ve formátu a struktuře stanovené správcem daně. Evidenci včetně dokladů vztahujících se k této evidenci jsou osoby skladující surový tabák povinny uchovávat po dobu 10 let v souladu se zákonem o účetnictví.

S výjimkou surového tabáku určeného pro vědecké účely nebo výzkum, může surový tabák pro jiný účel použití, než je výroba tabákových výrobků, skladovat pouze registrovaná osoba. Zároveň surový tabák, který je určen pro jiný účel použití, než je výroba tabákových výrobků, nesmí být dále zpracováván nebo upravován. První oznamovací povinnost spočívá ve sdělení příslušných údajů při přijetí nebo odeslání surového tabáku osobou skladující surový tabák nebo provozovatelem daňového skladu na výrobu tabákových výrobků. Oznámení o přijetí nebo odeslání surového tabáku musejí výše uvedené osoby sdělit nejdříve 72 hodin, nejpozději však 24 hodin před přijetím nebo odesláním surového tabáku. Druhá oznamovací povinnost souvisí s registrací osoby skladující surový tabák, kdy je tato osoba povinna sdělit správci daně při registraci předpokládané množství surového tabáku, se kterým bude tato osoba nakládat v daném kalendářním roce. Dále tuto povinnost osoba skladující surový tabák plní každý rok nejpozději do 31. ledna daného roku, na který oznamuje správci daně předpokládané množství surového tabáku.

Stejně jako u vybraných výrobků jsou stanoveny náležitosti dokladů prokazující zdanění a legalitu jejich dopravy, tak i pro dopravu surového tabáku na daňovém území stanovuje zákon o spotřebních daních náležitosti dokladu pro tento druh dopravy. Vzhledem k náležitostem, které má tento doklad mít, není tak úplně jasné, kdo tento doklad pro koho vystavuje. Na tomto dokladu mají být jak identifikační údaje osoby, od které je surový tabák přijímán, tak identifikační údaje osoby, které je surový tabák odesílán. Skutečně zřejmé je pouze to, že tento doklad je povinna předložit osoba, která dopravuje surový tabák na daňovém území České republiky.

V souvislosti se zavedením sledování surového tabáku a nastavení podmínek, za kterých lze na daňovém území nakládat se surovým tabákem, upravuje zákon o spotřebních daních postup správce daně v případech, kdy v rámci kontrolní činnosti zjistí, že se surovým tabákem nakládá neregistrovaná osoba, že registrovaná osoba nesplnila oznamovací povinnost, nebo že surový tabák je dopravován bez příslušného dokladu. V těchto případech je správce daně oprávněn surový tabák zajistit a následně nechat propadnout. Pokud k výše uvedeným zjištěním dojde při kontrole dopravy, je správce daně oprávněn zajistit i dopravní prostředek. V případě, že zjištěná porušení zákona o spotřebních daních jsou závažná, je správce daně oprávněn nechat propadnout i tento dopravní prostředek.