Tento článek především shrnuje a komentuje výklady daňové správy k daňovým změnám od 1.1.2015 a další výklady z prvého pololetí letošního roku, upozorňuje na několik letošních legislativních změn včetně novelizace prováděcího nařízení k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti nařízením vlády č. 155/2015 Sb. , a to již od 1.7.2015. Článek se podrobněji věnuje důležité novince, na kterou bude nutné od 1.1.2016 nastavit účetní systémy a kterou je zavedení kontrolního hlášení. Stručně je pozornost věnována také změnám chystaným od 1.1.2016.
Aktuální vývoj daňové a účetní legislativy
Ing.
Pavel
Běhounek
DAŇ Z PŘÍJMŮ
Přehled změn v daních z příjmů
K 1.1.2015 došlo v oblasti daní z příjmů k celé řadě změn,
přehled těchto změn
zpracovala i finanční správa:-
dne 16.12.2014 byl zveřejněn přehled změn v DPFO a DPPO od 1.1.2015 dostupný na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2014,
-
dne 21.1.2015 byla zveřejněna informace k uplatnění daně u závislé činnosti v roce 2015 dostupná na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/dotazy-a-odpovedi/aktualni-dotazy-a-odpovedi-k-dani-z-prijmu-fyzickych-osob-ze-zavisle-cinnosti-5666.
Finanční správa komentovala i
jednotlivé dílčí změny
od 1.1.2015 a vyjádřila se např. k:-
odstupňované výši daňového zvýhodnění na dítě (viz níže),
-
oznamování příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob (viz níže).
Od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek, které musí splňovat smlouvy o soukromém
životním pojištění
, aby byly daňově výhodné [osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDP“, a nezdanitelná část základu daně dle § 15 odst. 6 ZDP]. K doložení podmínek smlouvy o soukromém životním pojištění z hlediska daňových výhod se daňová správa vyjádřila dne 23.3.2015 -vyjádření je dostupné na http://www.financnisprava.cz//cs/dane-a-pojistne/novinky/2015/Informace-GFR-pro-platce-dane-k-soukromemu-zivotnimu-pojisteni-5861.Z praktického hlediska je nepochybně důležité vydání nového metodického pokynu
GFŘ D-22
, který nahradil předchozí metodický pokyn k ZDP GFŘ D-6. Metodický pokyn byl aktualizován zejména v souvislosti se změnami přijatými v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva od 1.1.2014 a je zpracován podle právní úpravy roku 2015. Pokyn D-22 např. potvrzuje použití superficiální zásady (stavba součást pozemku) navrácené do českého právního řádu od 1.1.2014 pro účely počítání pětiletého časového testu pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP - v komentáři k § 4 odst. 1 ZDP pokyn D-22 uvádí:„2. Pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, pokud příjem již není osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, je v případě pozemku se stavbou, jež je podle občanského zákoníku jeho součástí, rozhodující den nabytí pozemku, nikoliv stavby na pozemku.“
PŘÍKLAD
Fyzická osoba vlastní od roku 2000 pozemek, na kterém v roce 2014 dokončila stavbu. Stavba se stala součástí pozemku. Vlastník pozemek (jehož součástí je stavba) v roce 2015 prodává. Jak se bude posuzovat časový test pro osvobození příjmu z prodeje?
Prodávající prodává pozemek, který nabyl před více než pěti lety. Protože ZDP nemá pro tuto situaci žádné zvláštní řešení, vztahuje se osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP na celý příjem z prodeje pozemku včetně stavby.
Pokyn D-22 bohužel nenabízí řešení aktuálních daňových problémů - např. vůbec neřeší problematiku
zdanění bezúplatných příjmů po začlenění daně darovací do daní z příjmů
(k tomuto tématu byl Komorou daňových poradců připraven příspěvek koordinačního výboru, který však bude bohužel projednán pravděpodobně nejdříve v září).Pro fyzické osoby, které podávají
přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část roku 2015
(např. za zemřelou osobu), zveřejnila finanční správa informace dostupné na http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/upozornenimf-k-tiskopisum/upozorneni-k-tiskopisum-2015-6075. Jde např. o uplatnění ztráty na ř. 44 u osoby spravující pozůstalost v důsledku novelizovaného ustanovení § 38ga písm. b) ZDP.Pokud jde o
změny ZDP v průběhu roku 2015:
-
Dne 17.4.2015 byla vyhlášena
novela č. 84/2015 Sb. zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů
, která s účinností od 1.5.2015 novelizovala i ZDP - např. zvýšení základu daně nedodržením obvyklých cen vůči spojeným osobám již nově nezakládá zpětný zánik nároku na investiční pobídku, ale bude „jen“ doměřena daň odpovídající rozdílu základu daně přiznanému poplatníkem a základu daně odpovídajícímu obvyklým cenám.-
Dne 4.6.2015 nabyla účinnosti novelizace ZDP zákonem č. 127/2015 Sb., která je součástí novelizace zákona o dětských skupinách. Novela č. 127/2015 Sb. zavádí definici „předškolního zařízení“, což je důležité např. pro uplatnění tzv. školkovného dle § 35b odst. 1 písm. g) a zejména v § 35bb ZDP. Vymezení předškolního zařízení se použije až pro zdaňovací období začínající datem účinnosti novely, tj. 4.6.2015 - např. tedy pro uplatnění „školkovného“ až od roku 2016.
-
Dne
1.7.2015
nabude účinnosti nevýznamná změna ZDP zákonem č. 332/2014 Sb. (novela zákona o vojácích)
- jde o drobnou změnu § 6 odst. 9 písm. m) řešící osvobození příplatků poskytovaných vojákům vyslaným do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, které jsou do 30.6.2015 osvobozeny jen za podmínky, že jsou poskytovány v zahraniční měně (od 1.7.2015 budou osvobozeny i v případě poskytování v české měně).Odstupňovaná výše daňového zvýhodnění na dítě
Zavedení odstupňované výše daňového zvýhodnění na dítě je jednou z hlavních změn v dani z příjmu fyzických osob pro letošní rok, která přinesla celou řadu praktických problémů. V souvislosti s uplatněním daňového zvýhodnění u zaměstnavatele bylo nutné na novou úpravu reagovat již počátkem letošního roku (např. zavedení nového formuláře prohlášení k dani vzor č. 24).
K odstupňované výši daňového zvýhodnění na dítě se daňová správa vyjádřila:
-
dne 9.1.2015 - dostupné na http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2015/danove-zvyhodneni-v-roce-2015-5600,
-
dne 22.1.2015, pokud jde o uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele - dostupné na http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2015/ /danove-zvyhodneni-u-zamestnavatele-2015-5681.
Informace GFŘ z 22.1.2015 řeší také důležitý problém
uplatnění daňového zvýhodnění u druha (družky):
„u druha (družky) nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní), s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s poplatníkem nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž podle citovaného ustanovení daňové zvýhodnění náleží), ....“
Jinými slovy, daňová správa tvrdí, že vyživuje-li druh a družka ve společně hospodařící domácnosti jedno dítě druha (toto dítě může uplatnit jen druh) a jedno dítě družky (toto dítě může uplatnit jen družka), tak z hlediska odstupňované výše daňového zvýhodnění nelze obě děti posuzovat dohromady. To však dle mého názoru odporuje této větě ustanovení § 35c odst. 1 ZDP:
„Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.“
Pro účely ZDP se často vychází z pojmu
společně hospodařící domácnost
(např. právě pro posouzení nároku na daňové zvýhodnění na dítě). Protože nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“) společně hospodařící domácnost nevymezuje (starý občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb., zrušen - ji vymezoval), byla definice tohoto pojmu od 1.1.2014 vložena do § 21e odst. 4 ZDP. Pokyn D-22 v komentáři k § 10 odst. 3 písm. d) bod 2 a k § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 od zdaňovacího období 2015 uvádí:„V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.“
Oznamování příjmů osvobozených od daně
Naprosto zásadní novinkou roku 2015, která zřejmě zatím unikla pozornosti médií, je oznamování příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob dle s pokutou dle § 38w ve výši:
-
0,1% z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
-
10% z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
-
15% z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
Oznamovací povinnosti podléhá každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který
přesahuje hodnotu 5 mil. Kč.
Oznámení se provádí ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Oznámení nepodléhají příjmy, o nichž může příslušné údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup - toto daňová správa učinila zatím jen dne 21.1.2015 a příslušné sdělení č.j. 2899/15/7100-10111-01044 bylo zveřejněno 29.1.2015 - sdělení je dostupné na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2015. Pikantní je, že na úřední desce GFŘ (http://www.financnisprava. cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/ /uzemni-pracoviste/uredni-desky) sdělení zatím zveřejněno nebylo.Podle uvedeného sdělení daňové správy
se oznamovací povinnost nevztahuje na:
„osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů]“.
Ve sdělení nenajdeme ani slovo např. o nemovitých věcech nabytých darem (a osvobozených v rámci rodiny) nebo o majetku nabytém zděděním. Vzhledem k výši pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu doporučuji uvedenému problému (hrozí-li překročení hranice 5 mil. Kč v jednotlivém případě) věnovat zvýšenou pozornost -jsem hluboce přesvědčen, že tato zbraň na „daňové zločince“ zasáhne řadu zcela nevinných obětí.
Pro plnění oznamovací povinnosti není předepsán žádný tiskopis. Pokud tedy např. fyzická osoba nabyla v letošním roce dar v hodnotě vyšší než 5 mil. Kč a jedná se např. o dar v rámci „rodiny“ [osvobozený od daně z příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, popř. by se mohlo jednat o jiný majetkový prospěch osvobozený dle § 4a písm. m) ZDP], může již nyní finančnímu úřadu oznámit, že přijala příslušný dar. V případě nepeněžitých darů může být problém s oceněním - např. pokud matka daruje své dceři nemovitost, není nutné pro uskutečnění tohoto převodu provádět znalecké ocenění; pro účely oznamovací povinnosti je však třeba hodnotu daru dle oceňovacích předpisů znát. Přísně vzato by tedy bylo nutné darovanou věc ocenit - z praktického hlediska však platí princip, že pokud nebude hodnota daru v oznámení zcela přesná, tak za to nemůže být obdarovaná osoba sankcionována. Problém by nastal v případě, kdy by se obdarovaný domníval, že hodnota daru je nižší než 5 mil. Kč, a následně by se ukázalo, že byla vyšší - v tomto případě by byl dotyčný sankcionován pokutou (typicky ve výši 10%, v případě daru s hodnotou 5,1 mil. Kč tedy pokutou 510 000 Kč). Pokud by byla situace opačná a obdarovaný by oznámil dar v hodnotě 5,1 mil. Kč a následně by se ukázalo, že hodnota daru byla 4,9 mil. Kč, tak by se nic nestalo - jen bylo oznámeno něco, co oznámeno být nemuselo. Dary či jiné bezúplatné příjmy vyšší než 5 mil. Kč, které jsou osvobozeny od daně a které jsou nabyty v průběhu roku 2015, je nutné oznámit nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2015 - typicky tedy do 1.4.2016. V případě zmeškání této lhůty hrozí výše uvedené sankce dle § 38w ZDP, který v § 38w odst. 6 ZDP dává správci daně pravomoc pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu zcela nebo zčásti prominout, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit - spoléhat však na to, že budou správci daně pokutu promíjet, bych rozhodně nedoporučoval, i když zřejmě zejména zpočátku lze jistou toleranci ze strany finanční správy očekávat.
Podle důvodové zprávy k novele č. 267/2014 Sb., která zavedla povinnost oznamovat osvobozené příjmy, obecná lhůta pro oznámení (do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období) platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají (např. většina zaměstnanců, důchodců, nezletilých, studentů atd.). V případě plné moci udělené daňovému poradci se prodlužuje i lhůta pro oznámení podle § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „DŘ“ (do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období).
Změny v daních z příjmů od 1.1.2016
V daních z příjmů zatím nebyly přijaty žádné platné změny od 1.1.2016, nejbližší změny lze očekávat např. v souvislosti
s projednávanou novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZU“
(k této novele viz dále ke změnám od 1.1.2016):-
U mikro účetních jednotek bude při prodeji cenného papíru (až na výjimky) daňovým výdajem nabývací cena cenného papíru podle nového ustanovení písm. zy) vloženého do § 24 odst. 2 ZDP. Změna souvisí s tím, že návrh novely ZU u mikro účetních jednotek ruší povinnost oceňování reálnou hodnotou. Náklad nelze uplatnit [prosadí se obecné pravidlo § 25 odst. 1 písm. i)], pokud by byl příjem z cenného papíru osvobozen od daně z příjmů právnických osob [například na základě ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP]. V případě poplatníků fyzických osob by měla zůstat zachována stávající úprava, tj. § 24 odst. 2 písm. r) a § 24 odst. 2 písm. w) - pokud poplatník fyzická osoba bude oceňovat cenné papíry podle § 27 ZU, bude postupovat podle stávajícího ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP; nebude-li je oceňovat podle § 27 ZU, bude postupovat podle stávajícího ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP.
-
Zrušení kategorie zřizovacích výdajů jako nehmotného majetku dle § 32a ZDP (zřizovací výdaje již nemají být dlouhodobým nehmotným majetkem dle účetních předpisů).
-
V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), je reagováno na znovuzavedení režimu jednoduchého účetnictví při splnění nastavených kriterií pro určité účetní jednotky, které nejsou zpravidla založené za účelem podnikání.
Koncepční novinkou, která se promítne do ZDP, bude v případě schválení
zákona o prokazování původu majetku
(viz dále ke změnám od 1.1.2016) zavedení nových mechanismů do ZDP pro odhalování nezdaněných příjmů a jejich zdanění zvláštním způsobem.Bude-li přijat zákon o elektronické evidenci tržeb (viz dále ke změnám od 1.1.2016), měl by být přijat i doprovodný zákon, jehož návrh zavádí
slevu na dani z příjmů fyzických osob 5 000 Kč
pro ty poplatníky, na které se bude povinnost evidovat tržby vztahovat.Pro rok 2016 je chystána
novela ZoR týkající se provozovatelů solárních elektráren,
jejichž solární panely byly uvedeny na trh do dne 1.1.2013 (financování likvidace solárních panelů uvedených na trh po dni 1.1.2013 zajišťuje výrobce). Tato novela by měla reagovat na nejednotný přístup aplikace povinné úhrady příspěvků na zpracování, využití a odstranění elektroodpadu vyplývajících ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.Zároveň by měl být novelizován ZDP, aby nedocházelo k dvojímu uplatnění daňového výdaje - z důvodu účtování dílčí platby příspěvku na likvidaci elektroodpadu do nákladů a současné tvorby daňové rezervy - příspěvky na likvidaci solárních panelů by měly být výslovně uvedeny jako nedaňový výdaj (náklad) v § 25 ZDP.
Další změny (např. zvýšení částky daňového zvýhodnění na dítě) Ministerstvo financí začlenilo do návrhu změn zákonů řešících mezinárodní spolupráci při správě daní.
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Výklady ke změnám ZDPH od 1.1.2015
K 1.1.2015 došlo v oblasti DPH k celé řadě změn,
přehled těchto změn
zpracovala i finanční správa:-
dne 22.12.2014 byl zveřejněn přehled změn v DPH dostupný na: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2014/prehled-zakladnich-zmen-podle-novelyzak-20055,
-
dne 6.1.2015 byl zveřejněn přehled změn v DPH dostupný na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/novinky/2014.
Mezi
důležité změny
nepochybně patří např.:-
zavedení
druhé snížené sazby daně 10%
pro knihy, léky, dětskou výživu a suroviny pro bezlepkovou stravu. K sazbám daně od 1.1.2015 se finanční správa vyjádřila dne 23.1.2015 - vyjádření je dostupné na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2015,-
rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“),
ke kterému v důsledku prováděcího nařízení vlády č. 361/2014 Sb. došlo zejména od 1.4.2015 (týká se vybraného zboží se základem daně přesahujícím 100 000 Kč).
K uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti od 1.4.2015 se daňová správa vyjádřila dne 11.3.2015 - vyjádření je dostupné na http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridanehodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/ /rezim-preneseni-danove-povinnosti. Rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti v důsledku novelizace prováděcího nařízení od 1.7.2015 (vybraným zbožím je nově např. i pšenice, žito, ječmen) je věnován samostatný příspěvek, který najdete na str. 19.K dílčím změnám došlo také v uplatnění 15% snížené sazby daně ve stavebnictví
na základě nových znění § 48 a 49 ZDPH. Finanční správa však bohužel neaktualizovala informace k uplatnění DPH ve stavebnictví
(dostupné na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-sc-pri-prvodu-a-naj-ne-a-byt-druz), které jsou částečně již překonané - jednak terminologicky, odkazy na příslušná ustanovení, ale i věcně (např. již neplatí, že u tzv. plošných staveb, které byly podle starého občanského zákoníku součástí pozemku - např. rozebíratelná zámková dlažba, chodníky, odstavné plochy pro vozidla, dlažby a obruby, opěrné zdi a zahradní jezírka - se vždy uplatní základní sazba daně, i když slouží např. rodinnému domu).Kontrolní hlášení a další změny od 1.1.2016
Důležité změny v ZDPH pro rok 2016 jsou již součástí novely ZDPH č. 360/2014 Sb. Jedná se tedy o změny, které již platí, a aby se od roku 2016 neuplatnily, musely by být zrušeny, což je téměř vyloučeno.
Od 1.1.2016 nabývají účinnosti tyto již platné změny:
-
nové znění § 56 (osvobození převodu pozemků a staveb),
-
zavedení kontrolního hlášení - protože v květnu daňová správa zveřejnila podrobnosti k této důležité povinnosti, je jí dále věnována pozornost.
Samostatnou novelu ZDPH Ministerstvo financí pro rok 2016 zřejmě nepředloží, ale přesto by ke změnám právní úpravy DPH dojít mělo. V případě schválení
zákona o elektronické evidenci tržeb
by měly být doprovodným zákonem přeřazeny do 15% sazby daně stravovací služby.
Součástí návrhu doprovodného zákona je také kritizovaná novinka, která by v případě schválení znamenala, že např. přiznání k DPH, souhrnné hlášení a kontrolní hlášení by bylo nutné podávat výhradně prostřednictvím aplikace pro elektronická podání EPO (nebylo by je možné posílat do datové schránky správce daně).Účetní praxi výrazně zasáhne povinnost podávat za období od ledna 2016
kontrolní hlášení.
ZDPH od 1.1.2016 obsahuje pouze rámcovou úpravu § 101c a násl. Zásadní je, že:-
kontrolní hlášení budou muset podávat povinně všichni plátci,
-
kontrolní hlášení se bude podávat výhradně elektronicky - důsledkem této změny je, že i daňové přiznání k DPH budou muset podávat výhradně elektronicky všichni plátci DPH (tj. i všichni plátci - fyzické osoby, a to nezávisle na výši jejich obratu),
-
kontrolní hlášení budou právnické osoby podávat měsíčně (i když jsou čtvrtletními plátci), fyzické osoby měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na délce zdaňovacího období (čtvrtletní plátci čtvrtletně, měsíční měsíčně).
Podrobnosti ke kontrolnímu hlášení neobsahuje zákon (ten říká, že obsahuje předepsané údaje potřebné pro správu daně), ale rozhoduje o nich finanční správa. Tyto podrobnosti byly zveřejněny 14.5.2015 a jsou dostupné na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH.
Finanční správa zveřejnila, že
kontrolní hlášení bude obsahovat části A a B v tomto členění:
-
část A - plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň, a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti:
-
A.1 - uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (výpis dle § 92a se již nebude podávat) - uváděná na řádku 25 přiznání,
-
A.2 - pořízení zboží z JČS, přijetí služby z JČS, pořízení nového dopravního prostředku,
-
A.3 - zvláštní režim pro investiční zlato,
-
A.4 - uskutečněná plnění v ČR s DPH na výstupu nad 10 000 Kč,
-
A.5 - uskutečněná plnění v ČR s DPH na výstupu do 10 000 Kč a bez daňového dokladu (souhrnně);
-
část B pro odpočet daně
(v návaznosti na uplatnění odpočtu v daňovém přiznání, nikoli dle DUZP):-
B.1 - přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (výpis dle § 92a se již nebude podávat) -uváděná na řádcích 43 a 44 přiznání (odpočet z A.2 se již znovu vykazovat nebude),
-
B.2 - „klasický“ odpočet „českých“ plnění z řádků 40 a 41 (doklady nad 10 000 Kč),
-
B.3 - „klasický“ odpočet „českých“ plnění z řádků 40 a 41 ze zjednodušených daňových dokladů (souhrnně).
Obdobně jako dnes u výpisu dle § 92a bude platit zásada jedno plnění = jeden řádek (kromě uskutečněných a přijatých plnění do 10 000 Kč či bez dokladu). Uváděné údaje jsou:
-
DIČ odběratele či dodavatele, VAT dodavatele,
-
evidenční číslo daňového dokladu,
-
datum uskutečnění plnění či povinnosti přiznat daň,
-
základ daně a daň (v členění dle jednotlivých sazeb DPH),
-
u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti se budou nadále uvádět kódy jednotlivých druhů plnění.
Příklady - Jak se promítne do kontrolního hlášení za leden 2016:
PŘÍKLADY
1) Zdanitelné plnění uskutečněné 5.1.2016 (předpokládejme, že úhrada nepředchází datum uskutečnění, a proto vznikne povinnost přiznat daň k datu uskutečnění zdanitelného plnění) za cenu 10 000 Kč + DPH 2 100 Kč. Na plnění bude pro odběratele CZ1234567 vystaven daňový doklad evidenční číslo TU-20160067.
Plátce uvede příslušné údaje z tohoto plnění do části A.4 kontrolního hlášení. Uvede tedy DIČ odběratele, číslo daňového dokladu, datum uskutečnění, základ daně a daň.
I-------I------------I-----------I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I I Číslo I DIČ I Ev. I Den I Základ I Daň 1 I Základy I Kód I § 44 I I řádku I odběratele I číslo I povinnosti I daně 1 I (základní I daně a I režimu I ZDPH I I I I daňového I přiznat I (základní I sazba I odpovídající I plnění I I I I I dokladu I daň I sazba I DPH) I daně pro I I I I I I I I DPH) I I první a I I I I I I I I I I druhou I I I I I I I I I I sníženou I I I I I I I I I I sazbu daně I I I I-------I------------I-----------I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I I 1 I CZ I TU- I 05.01.2016 I 10 000 I 2100 I I 0 - I I I I 123456789 I 20160067 I I I I I běžné plnění I I I-------I------------I---------- I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I
2) Zdanitelné plnění uskutečněné 6.1.2016 za cenu 20 000 Kč + DPH 4 200 Kč. Odběratel není plátcem DPH a na faktuře TU-20160068 není odběratel uveden (v souladu se zákonem nebyl na toto plnění vystaven daňový doklad).
V části A.5 se uvede souhrn základů daně u plnění v základní sazbě daně vykazovaných v části A.5 -v uvedeném případě tedy např. společně s údaji z bodu 3 - pokud bychom odhlédli od dalších plnění uváděných v části A.5, v uvedeném případě by se jednalo o celkový základ daně 25 000 Kč pro souhrn plnění vykazovaných v části A.5 v základní sazbě daně a souhrn DPH v základní sazbě daně ve výši 5 250 Kč.
I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I I Základ I Daň 1 I Základ I Daň 2 I Základ daně I Daň 3 (druhá I I daně 1 I (základní I daně 2 I (první I 3 (druhá I snížená I I (základní I sazba I (první I snížená I snížená I sazba DPH) I I sazba I DPH) I snížená I sazba DPH) I sazba DPH) I I I DPH) I I sazba I I I I I I I DPH) I I I I I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I I 25 000 I 5 250 I I I I I I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I
3) Zdanitelné plnění uskutečněné 7.1.2016 za cenu 5 000 Kč + DPH 1 050 Kč, na které je vystaven zjednodušený daňový doklad.
V části A.5 se uvede souhrn základů daně u plnění v základní sazbě daně vykazovaných v části A.5 -v uvedeném případě tedy např. společně s údaji z bodu 2 - pokud bychom odhlédli od dalších plnění uváděných v části A.5, v uvedeném případě by se jednalo o celkový základ daně 25 000 Kč pro souhrn plnění vykazovaných v části A.5 v základní sazbě daně a souhrn DPH v základní sazbě daně ve výši 5 250 Kč (viz bod 2). Pokud by byl pro jiného plátce vystaven doklad se všemi náležitostmi daňového dokladu (na dokladu by byl uveden odběratel atd.), bylo by toto plnění vykázáno stejně - u plnění s hodnotou včetně daně do 10 000 Kč uskutečněná pro plátce daně není podstatné, zda je vystaven zjednodušený daňový doklad anebo doklad se všemi náležitostmi daňového dokladu.
4) Nárok na odpočet daně uplatněný v daňovém přiznání za leden 2016 na základě daňového dokladu vystaveného dodavatelem CZ987654321 dne 6.1.2016 k plnění uskutečněnému dne 28.12.2015 (k tomuto datu vznikne povinnost přiznat daň). Daňový doklad má číslo FA0156-2016, hodnota plnění je 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč.
Plátce uvede příslušné údaje z tohoto plnění do části B.2 kontrolního hlášení. Uvede tedy DIČ dodavatele, číslo daňového dokladu, datum uskutečnění, základ daně a daň. Zároveň uvede, zda byl u uvedeného plnění proveden odpočet v poměrné výši (např. při pořízení majetku užívaného i pro soukromé účely); krácení odpočtu (z důvodu koeficientu) se v kontrolním hlášení nezohledňuje. Důležité je, že kontrolní hlášení se sestavuje v návaznosti na uplatnění odpočtu daně v daňovém přiznání - uvedené plnění bude tedy uvedeno v kontrolním hlášení za leden 2016, ale s datem povinnosti přiznat daň dodavatelem 28.12.2015.
Účetní systémy je tedy nutné nastavit tak, aby v nich mohl být u přijatých daňových dokladů zadán jak den povinnosti přiznat daň (tento den se objeví v kontrolním hlášení), tak den pro uplatnění odpočtu daně (podle tohoto data bude doklad zahrnut do příslušného období daňového přiznání a kontrolního hlášení).
I-------I------------I-----------I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I I Číslo I DIČ I Ev. I Den I Základ I Daň 1 I Základy I Kód I § 44 I I řádku I odběratele I číslo I povinnosti I daně 1 I (základní I daně a I režimu I ZDPH I I I I daňového I přiznat I (základní I sazba I odpovídající I plnění I I I I I dokladu I daň I sazba I DPH) I daně pro I I I I I I I I DPH) I I první a I I I I I I I I I I druhou I I I I I I I I I I sníženou I I I I I I I I I I sazbu daně I I I I-------I------------I-----------I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I I 1 I CZ I FA I 28.12.2015 I 100 000 I 21 000 I I NE I I I I 987654321 I 0156-2016 I I I I I I I I-------I------------I-----------I------------I-----------I-----------I--------------I--------------I------I
5) Přijatá zdanitelná plnění s celkovou cenou uvedenou na jednom dokladu do 10 000 Kč, na která budou vystaveny zjednodušené daňové doklady, popř. řádné daňové doklady. Odpočet z těchto dokladů bude uplatněn v daňovém přiznání za leden 2016. Celková částka základů daně u základní sazby daně je 100 000 Kč (DPH 21 000 Kč), u prvé snížené sazby daně 1 000 Kč (DPH 150 Kč) a u druhé snížené sazby daně 100 Kč (DPH 10 Kč).
Údaje se do kontrolního hlášení za leden 2016 uvedou v části B.3 souhrnně (tedy bez evidenčního čísla dokladu, bez data uskutečnění atd.) v členění dle jednotlivých sazeb daně - samostatně souhrn základů daně a daň u plnění v sazbě 21%, samostatně souhrn plnění v sazbě 15% a samostatně souhrn plnění v sazbě 10%:
I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I I Základ I Daň 1 I Základ I Daň 2 I Základ daně I Daň 3 (druhá I I daně 1 I (základní I daně 2 I (první I 3 (druhá I snížená I I (základní I sazba I (první I snížená I snížená I sazba DPH) I I sazba I DPH) I snížená I sazba DPH) I sazba DPH) I I I DPH) I I sazba I I I I I I I DPH) I I I I I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I I 100 000 I 21 000 I 1 000 I 150 I 100 I 10 I I-----------I-----------I---------I-------------I-------------I--------------I
6) Poskytnutá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a.
Údaje z každého jednotlivého daňového dokladu bude nutno uvést do části
A.1
kontrolního hlášení -jedná se o obdobu dnešního výpisu z evidence dle § 92a podávaného dodavatelem. Na rozdíl od dnešního výpisu bude nutné navíc uvádět číslo daňového dokladu, zřejmě se však již nebude uvádět rozsah plnění. Např. dodání obilovin jinému plátci daně (CZ112345678) dne 6.1.2016 za 200 000 Kč na základě daňového dokladu evidenční číslo TU20150009 by se do kontrolního hlášení promítlo takto:I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I I Číslo I DIČ I Ev. číslo I Den I Základ I Předmět I I řádku I odběratele I daňového I uskutečnění I daně I plnění I I I I dokladu I zdanitelného I I I I I I I plnění I I I I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I I 1 I CZ I TU I 06.01.2016 I 200 000 I 12 - I I I 112345678 I 20150009 I I I obiloviny I I I I I I I a I I I I I I I technické I I I I I I I plodiny I I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I
7) Přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a.
Údaje z každého jednotlivého daňového dokladu bude nutno uvést do části B.1 kontrolního hlášení -jde o obdobu dnešního výpisu z evidence dle § 92a podávaného odběratelem. Kontrolní hlášení bude v části B.1 vyplněno analogicky s částí A.1 (místo DIČ odběratele bude uváděno DIČ odběratele).
8) Přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku nebo pořízení zboží z jiného členského státu. Plátce např. pořídí zboží v základní sazbě daně od plátce s VAT DE123456789 v hodnotě 1 mil. Kč. Povinnost přiznat daň podle § 25 ZDPH vznikne 25.1.2016. Daňový doklad má číslo RE1234/2016.
Údaje o každém jednotlivém pořízení zboží z jiného členského státu (ve stejné části se uvede i přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku) bude nutno uvést do části A.2 kontrolního hlášení:
I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I I Číslo I Identifikace I Ev. číslo I Den I Základ I Daň 1 I I řádku I dodavatele I daňového I povinnosti I daně 1 I (základní I I I (VAT ID) I dokladu I přiznat daň I (základní I sazba DPH) I I I I I I sazba I I I I I I I DPH) I I I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I I 1 I DE123456789 I RE1234/2016 I 25.01.2016 I 1 000 000 I 210 000 I I-------I--------------I-------------I--------------I-----------I------------I
9) Dodání zboží do jiného členského státu.
Údaje o dodání zboží do jiného členského státu nebo o poskytnutí služby osobě povinné k dani z jiného členského státu budou nadále uváděny do souhrnného hlášení, do kontrolního hlášení se uvádět nebudou.
DAŇOVÝ ŘÁD
Poměrně významně byl k 1.1.2015 novelizován DŘ. Finanční správa zveřejnila přehled změn v DŘ od 1.1.2015, který je dostupný na: http://www.financnisprava.cz/cs/ /dane-a-pojistne/sprava-dani-a-poplatku/danovy-rad (jsou tam dostupné i další důležité informace k DŘ -- např. k promíjení příslušenství nebo k posečkání daně, k elektronickému podání, k níže komentovanému použití e-tiskopisu atd).
Běžné praxe se nejvíce dotkla změna § 72 DŘ, kam byl vložen odst. 4 zakládající povinnost činit u tam uvedeného okruhu osob (typicky jde o osoby se zpřístupněnou datovou schránkou) některá podání (typicky daňová přiznání) výhradně
elektronicky.
Dne 24.2.2015 se finanční správa vyjádřila k použití tzv. e-tiskopisu (podání daňového přiznání prostřednictvím aplikace EPO bez elektronického podpisu či bez potvrzení přístupovým heslem do datové schránky a následné potvrzení tohoto podání např. ručně podepsaným e-tiskopisem) - dle názoru finanční správy nesplňuje tento postup požadavky § 72 odst. 4 DŘ, ale do konce letošního roku bude tento postup akceptován. Škoda, že se takto nevyjádřila finanční správa dříve a nepředešla tak problémům ze začátku letošního roku.Protože některá daňová přiznání elektronicky podat prakticky nejde, a to z toho důvodu, že neexistuje příslušný tiskopis v elektronickém formátu (např. dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí, přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí), potvrdila finanční správa možnost, resp. nutnost, podání těchto přiznání v jejich písemné podobě - viz informace k majetkovým daním z 22.1.2015 dostupná na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2015.
Je-li písemně podáno to, co má být podáno elektronicky (např. přiznání k DPH), je tento prohřešek spojen s pokutou 2 000 Kč, ale nemá-li toto podání jinou vadu, musí jej správce daně přijmout.
Seznam podání,
na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli měly být učiněny elektronicky je dostupný na: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organyfinancni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4_DR.pdf.Tématu elektronických podání byl věnován také Koordinační výbor
KV 443/21.01.15
(uzavřen 18.2.2015) - Interpretace
znění § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který je dostupný na http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2015.DALŠÍ ZMĚNY
Již 5.2.2015 byla vyhlášena
novela č. 23/2015 Sb. zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,
pro rok 2016,
která především reaguje na změny právní úpravy přijaté od 1.1.2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva - např. uplatnění koeficientu 1,22, resp. 1,20, při stanovení základu daně u jednotek. Již k datu vyhlášení ve Sbírce zákonů (5.2.2015) nabyla účinnosti zvláštní úprava pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 15a - pokuta za opožděné tvrzení daně nevzniká, pokud poplatník opomněl podat přiznání k dani na nižší daňovou povinnost.Důležitou praktickou pomůckou pro optimální rozhodnutí při přiznávání
daně z nabytí nemovitých věcí
je kalkulačka pro orientační výpočet směrné hodnoty
- tato kalkulačka (dostupná na http://www.financnisprava.cz/ /cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/urceni-smerne-hodnoty/2015) sice nebyla ještě na konci května aktualizovaná na parametry roku 2015, ale v současné době je již funkční.K 1.5.2015 nabyl účinnosti
zákon č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva.
Tento zákon reaguje na důležitou novinku, se kterou počítala rekodifikace soukromého práva již od 1.1.2014, ale až do přijetí této novely se jí nedařilo v praxi zavést. Jde o možnost notářů provádět přímé zápisy do veřejných rejstříků,
a to bez spoluúčasti soudu. V důsledku novely je poplatníkem poplatku za zápis osoba, které se zápis týká (např. s. r. o., jehož údaje v obchodním rejstříku by byly zápisem měněny) a nikoli notář - notář je od 1.5.2015 v postavení plátce. Příslušné poplatky (za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem) jsou nižší než standardní poplatek za návrh na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku:-
za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku 8 000 Kč (místo 12 000 Kč),
-
za první zápis jiné osoby (např. s. r. o.) 2 700 Kč (místo standardních 6 000 Kč),
-
za zápis změn či doplnění 1 000 Kč (místo standardních 2 000 Kč).
PŘEHLED ZMĚN PRO ROK 2016
Stručný přehled změn pro rok 2016
Výše je informováno o
již schválených změnách:
-
-
novela zákona o dani z nemovitých věcí č.
Poslanecká sněmovna
projednává tyto změny pro rok 2016:-
Systémová
novela ZU a prováděcích předpisů od 1.1.2016 (tisk PS 398),
2. čtení proběhlo 16.6.2015 (ve 3. čtení by mohla být novela schválena v červenci, a to nejdříve 8.7.2015), např. obsahuje:-
kategorizaci účetních jednotek
- mikro, malá, střední a velká účetní jednotka podle dosažení či překročení alespoň dvou ze tří kritérií (hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců),-
znovuzavedení jednoduchého účetnictví
- pro vybrané právnické osoby (např. spolky), nejsou-li plátci DPH, s příjmy za poslední období do 3 mil. Kč a s majetkem do 1,5 mil. Kč.-
Zákon
o prokazování původu majetku
- projednáváno jako sněmovní tisk PS 504.-
Zákon
o evidenci tržeb a doprovodný zákon
- projednáváno jako sněmovní tisk PS 513 a 514.Návrh zákona o prokazování původu majetku
Obsahem
návrhu zákona o prokazování původu majetku
je novelizace ZDP a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Problematika prokazování původu majetku tedy nebude řešena samostatně navrhovaným zákonem, ale stane se součástí ZDP.Obsahem navrhované úpravy je především:
-
Zavedení zvláštního oprávnění pro správce daně
vyzvat k prokázání původu majetku.
Tuto výzvu však musí správce daně podložit oprávněnými pochybnostmi o rozdílu v nárůstu jmění oproti příjmům, které jsou správci daně známy. Tento rozdíl byl nejprve navrhován ve výši 5 mil. Kč, Ministerstvo financí navrhovalo 10 mil. Kč a vláda rozhodla o rozdílu ve výši 7 mil. Kč.
Osob se jměním do 7 mil. Kč by se tedy výzva k prokázání původu majetku neměla vůbec týkat. Osoby se jměním nad 7 mil. Kč se také navrhované úpravy nemusí obávat, pokud jsou schopny doložit, že jejich jmění narostlo z příjmů řádně zdaněných, z příjmů osvobozených od daně (od 1.1.2014 např. dědictví nebo dary v rámci rodiny), z příjmů vyjmutých z předmětu daně (do konce roku 2013 např. dědictví či dary v rámci rodiny) - pochopitelně je však prokázání původu majetku administrativně zatíží. Správce daně nebude posuzovat pouze nárůst jmění, ale i spotřebu - limitní hranice (vládou schválena ve výši 7 mil. Kč) tedy zahrnuje nejen nárůst jmění, ale i spotřebu a jiná vydání.-
Zavedení
institutu stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem
- ten se použije v případě, kdy nebude doložen nárůst majetku a odhadovaná daň stanovená pomocí těchto pomůcek přesáhne 2 mil. Kč.
Např. v průběhu roku 2016 vzroste jmění fyzické osoby o 11 mil. Kč a fyzická osoba doloží příjmy jen ve výši 1 mil. Kč. Doměřená daň stanovená na základě pomůcek zvláštním způsobem z nedoloženého rozdílu 10 mil. Kč činí 1,5 mil. Kč (15% sazba daně z příjmů fyzických osob, pokud nedojde pro rok 2016 ke změnám ve výši daňových sazeb) a pomůcky zvláštním způsobem nebude možné použít - správce daně tedy bude při doměření daně postupovat standardním způsobem (pomůcky dle DŘ + penále dle DŘ 20% doměřené daně). Pokud by však nedoložený rozdíl činil např. 20 mil. Kč, daň doměřená podle zvláštních pomůcek by již přesáhla 2 mil. Kč (z 20 mil. Kč by při sazbě daně z příjmů fyzických osob činila 3 mil. Kč) a tento institut by se uplatnil; navíc by se uplatnilo zvláštní penále 50% doměřené daně, popř. 100%,
pokud by příslušná osoba se správcem daně nespolupracovala.-
Institut stanovení daně pomocí pomůcek zvláštním způsobem obsahuje pravidlo, že
nedoložený příjem se týká posledního zdaňovacího období.
Protože účinnost zákona je navrhována na 1.1.2016, týkalo by se toto pravidlo (otázkou je pochopitelně jeho ústavnost) doměření daně poprvé za období roku 2016, ale i příjmů dosažených před 1.1.2016 v tzv. neprekludovaných obdobích (tedy v obdobích, za které lze doměřit daň).PŘÍKLAD
V roce 2017, po vyměření daně z příjmů fyzických osob za rok 2016, finanční úřad (na základě podloženého podezření) vyzve fyzickou osobu, aby doložila nesoulad mezi nárůstem jmění, spotřebou a jiným vydáním za období let 2014 až 2016, který dle podkladů finančního úřadu přesahuje 7 mil. Kč oproti příjmům, které finanční úřad za uvedené období eviduje. Fyzická osoba tento nesoulad nedoloží a finanční úřad jej vyčíslí na 20 mil. Kč a použije tak stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Jestliže nebude fyzická osoba schopna prokázat (současně) zdroj příjmu a období, kdy byl příjem obdržen, bude nedoložený rozdíl 20 mil. Kč považován za příjem roku 2016 a bude za toto období doměřena daň sazbou daně z příjmů fyzických osob 15%, tj. 3 mil. Kč. Kromě doměřené daně bude předepsáno penále ve výši 50% doměřené daně, tj. další 1,5 mil. Kč. Pokud by fyzická osoba neposkytovala součinnost a toto by závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně, bylo by penále dvojnásobné (3 mil. Kč místo 1,5 mil. Kč).
Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb
Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (dále jen „EET“) vláda schválila s účinností od 1.1.2016, resp. částečně již od 1.10.2015 (oznamovací povinnost, podání žádosti o autentizační údaje apod.) - tento termín je obtížně splnitelný a lze předpokládat, že (bude-li zákon schválen) prvá etapa (stravování a ubytování) bude spuštěna s určitým zpožděním - např. od dubna 2016.
Spolu s návrhem zákona o EET je projednáván také návrh
doprovodného zákona
(viz změny v daních z příjmů a v DPH).Podle návrhu zákona o EET bude evidenci tržeb podléhat velice
široký okruh tržeb
přijímaných v hotovosti, popř. prostřednictvím platební karty, přednabitých karet, stravenek atd.:-
U osob samostatně výdělečně činných jde v podstatě o všechny
příjmy z jejich běžného podnikání
- výjimka je stanovena pro nahodilé příjmy, které jsou považovány za příjmy ze samostatné činnosti (např. příjem z nahodilého prodeje majetku zařazeného do obchodního majetku, inkaso pojistného plnění vztahujícího se k obchodnímu majetku) a dále pro příjmy zdaněné srážkovou daní (autorské honoráře za příspěvky do novin a časopisů apod. do 10 000 Kč měsíčně). Výjimka je stanovena rovněž pro příjmy, které nejsou předmětem daně (např. u komisního prodeje nebude předmětem evidence celá tržba, ale jen provize komisionáře - to může být zajímavým obchodním problémem).-
Na jiné příjmy fyzických osob než z podnikání nebude povinná evidence dopadat
- např. jsou tedy vyjmuty z režimu zákona o EET příjmy z pronájmu.-
U poplatníka daně z příjmů právnických osob bude povinná evidence dopadat na všechny platby, které jsou příjmem, pokud se nejedná o příjem, který:
1.
není předmětem daně z příjmů,
2.
je nahodilý,
3.
podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
4.
podléhá dani ze samostatného základu daně nebo
5.
je z jiné činnosti než podnikání.
Praktická realizace zákona o EET bude záviset na obsahu prováděcího nařízení, podle jehož návrhu by měly být
evidence tržeb zproštěny
(na základě prováděcí vyhlášky, resp. prováděcího nařízení) tržby:-
pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samostatného automatu (trvale),
-
z provozování veřejných toalet (trvale),
-
v prvním čtvrtletí 2016
všechny činnosti
kromě poskytování ubytovacích a stravovacích služeb
(NACE 55 a 56),-
od druhého čtvrtletí 2016
všechny činnosti
kromě poskytování ubytovacích a stravovacích služeb (NACE 55 a 56) a dále kromě velkoobchodu a maloobchodu
(NACE 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod - tj. pokud nejde o opravy nebo údržbu, 46 a 47),-
od třetího čtvrtletí 2016 by mělo být zproštění dále zúženo; za účelem maximálního efektu fázování i evidence tržeb bude provedena analýza rizikovosti jednotlivých subjektů.
Poplatníkovi, na kterého se vztahuje povinnost evidence, vzniknou tyto povinnosti:
-
požádat správce daně o autentizační údaje (zaregistrovat se do systému EET),
-
pořídit si zařízení pro elektronickou evidenci tržeb (včetně zajištění přístupu na internet),
-
v okamžiku tržby odeslat údaje správci daně o konkrétní tržbě,
-
vyčkat na obdržení kódu konkrétní transakce,
-
vydat účtenku s kódem identifikujícím konkrétní transakci.
Zákazník si bude moci na základě obdržené účtenky následně ověřit, zda mu nebyla vydána falešná účtenka, tedy zda byla konkrétní platba doopravdy zaevidována v systému EET. Ministerstvo financí původně navrhovalo povinnost zákazníka převzít účtenku - z tohoto požadavku však ministerstvo ustoupilo a z návrhu zákona tuto povinnost vypustilo. Bude tedy na zákazníkovi, zda účtenku bude či nebude požadovat - pokud ji požadovat nebude, zákon tím neporuší.
ZÁVĚR
Neustálé legislativní změny jsou pro účetní profesi nepochybně velkou zátěží. Zásadní novinkou je zavedení kontrolního hlášení od 1.1.2016 - i když s touto novinkou bude mnohem více problémů, než které jsou řešeny v tomto článku, poskytuje tento článek dostatek informací pro zahájení prací na přípravu účetního systému tak, aby mohlo být kontrolní hlášení v příštím roce řádně sestaveno. Doporučuji věnovat pozornost zejména správnému vykázání přijatých daňových dokladů, pokud je nárok na odpočet daně uplatňován za pozdější období, než ve kterém vznikla dodavateli povinnost přiznat daň (bod 4 příkladu k sestavení kontrolního hlášení). Krátká informace o EET jistě potvrzuje, jak se mediálně představované informace nezakládají na pravdě - EET není o vydání účtenky, ale o jejím okamžitém on-line odeslání; náklady na EET nejsou pouze o tom, kolik stojí příslušné zařízení, ale i o tom, kolik stojí neustálé on-line připojení příslušného zařízení; EET nedopadne jen na podnikatele, ale i na zákazníky čekající ve frontě na kapry, až se podaří prodávajícímu zaregistrovat platby všech předcházejících zákazníků.