Související předpisy

Zákon 563/1991 Sb. o účetnictví
Zákon 44/1988 Sb. horní zákon
Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů
Vydáno: 1. 2. 2006
Odpisování dlouhodobého majetku Ing. Miroslava Kočová Opotřebení dlouhodobého majetku se v účetnictví vyjadřuje pomocí odpisů, které v podstatě vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku. Ke snižování hodnoty majetku může docházet jeho používáním, morálním zastaráváním, ale také nepoužíváním (koroze, prach, neudržování apod.). Odpisy jsou nástrojem, který umožňuje postupně zahrnout hodnotu dlouhodobého majetku do nákladů. Jinými slovy – odpisování znamená postupné zahrnování pořizovací ceny dlouhodobého majetku do nákladů, a to v souladu s odpisovým plánem. Odpisování tedy znamená postupné zahrnování hodnoty dlouhodobého majetku do nákladů. Zákon o účetnictví v § 28 stanoví, že si účetní jednotka stanoví odpisový plán sama tak, aby co nejlépe zachycoval dobu použitelnosti majetku – vymezuje tedy tzv. účetní odpisy majetku. Naopak zákon o daních z příjmů vymezuje „daňové odpisy“, tedy maximální odpisy, které u jednotlivých druhů majetku může účetní jednotka zahrnout do daňových nákladů. Účetní odpisy dlouhodobého majetku Co všechno se z hlediska účetního odpisuje? Odpisuje se nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek s výjimkou majetku vyloučeného z odpisování. Dlouhodobý majetek, který se odpisuje Účetní jednotka odpisuje majetek, ke kterému má vlastnické právo nebo právo využívat jej ke své činnosti. Jedná se zejména o: – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby. Majetek též odpisuje oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje. – technické zhodnocení cizího dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud je účetní jednotka oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení – technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku – ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část na pozemku koupeném po 1. lednu 1997 – soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě , že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění. Pokud je majetek ve vlastnictví více subjektů najednou, každý z nich odpisuje svůj spoluvlastnický podíl. Odpisování dlouhodobého majetku má stanovena pravidla a omezení obecně závaznými právními předpisy. Z odepisování je vyloučen (tedy se neodepisuje) tento majetek: – pozemky – umělecká díla, která nejsou součástí stavby – sbírky – movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy – nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání – finanční majetek – zásoby – najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pokud k tomu nemá účetní jednotka oprávnění – pohledávky – preferenční limity, které nelze odpisovat, a povolenky na emise. Omezení se týká také zřizovacích výdajů. Zřizovací výdaje je nutno odepsat nejpozději do pěti let od vzniku společnosti. Pokud účetní jednotka nemá dosud odepsány zřizovací výdaje, nesmí vyplácet podíly na zisku (pokud nemá jiné zdroje, ze kterých může podíly na zisku vyplácet). Zvláštní úprava platí pro goodwil. Záporný i kladný goodwil se odepisuje rovnoměrně po dobu 60 měsíců ( tedy 5 let). Pokud se jedná o oceňovací rozdíl k nabytému majetku, odepisuje se rovnoměrně po dobu 180 měsíců (tedy 15 let). Hodnotový limit pro zařazení majetku mezi dlouhodobý majetek Z hlediska účetního je stanovení hranice, od které účetní jednotka považuje majetek za dlouhodobý hmotný majetek, ponecháno na účetní jednotce. Ta tedy musí ve svém vnitřním předpise stanovit hranici, od které bude majetek považovat za dlouhodobý hmotný majetek a účtovat tak o něm. Z hlediska daňového stanovuje zákon o daních z příjmů částku 40 000,- Kč jako hranici, od které musí být hmotný majetek , který má provozně technické funkce delší než jeden rok, považován za dlouhodobý hmotný majetek. Samostatně je vymezen limit vstupní ceny pro osobní automobil. Zákon o daních z příjmů v § 29 odst.10 stanoví, že u osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a u automobilu druh sanitní a druh pohřební, může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně 1 500 000 Kč. Od roku 2003 účetní předpisy nestanoví limit pro dlouhodobý nehmotný majetek, a i zde platí, že dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Z hlediska daňového upravuje zákon o daních z příjmů odpisy nehmotného majetku v § 32a . Metody odpisování majetku Za účelem stanovení odpisů lze použít různé metody. Jednotlivé metody vycházejí z různých hledisek, podstatné však je, že za dobu použitelnosti majetku se musí reprodukovat celá hodnota dlouhodobého majetku. Doba použitelnosti může být definována buď z hlediska času (fyzická životnost x ekonomická životnost) nebo např. z hlediska výkonu. Při stanovení výše odpisů je vhodné zohlednit fyzické i morální opotřebení majetku. Pokud se stanoví odpisy podle výkonu (využívá se např. u dopravních prostředků), stanoví se nejprve celkový počet jednotek výkonu (např.ujetých kilometrů) za dobu životnosti automobilu a následně se stanoví podíl pořizovací ceny na jednotku výkonu (ujetý kilometr). Odpisy v jednotlivých letech jsou pak nestejně vysoké a liší se v závislosti na skutečném počtu vyrobených jednotek (ujetých kilometrů). V případě, že se stanoví odpisy v závislosti na době použitelnosti (tedy v závislosti na čase), mohou být odpisy: – lineární – za stejné časové období se odepíše stejné procento z hodnoty odpisovaného majetku, – degresívní – na počátku odpisování se stanoví vyšší procento, v průběhu doby odpisování se toto procento snižuje. Cílem je zohlednit morální zastarávání majetku, vychází se z předpokladu, že nový majetek je produktivnější na počátku využívání a jeho výkonnost může mít klesající tendenci, – progresivní – na počátku odpisování se stanoví nižší procento odpisů, v průběhu doby odpisování se zvyšuje. Cílem je zohlednit např. postupný náběh výroby, menší výkonnost zařízení na počátku využívání z důvodu nutného záběhu apod.. Vychází z předpokladu, že čím je majetek starší, tím je jeho opotřebení rychlejší. Odpisy se při použití této metody postupně zvyšují, – nepravidelné – zohledňují konkrétní záměry a skutečné využívání majetku (sezónnost) apod. Každá metoda má své přednosti i nevýhody a je vhodná pro použití v jiném odvětví či konkrétním případě. Na účetní jednotce je, aby si vybrala metodu, která nejlépe vystihuje charakter její činnosti a tím i opotřebení majetku, který ke své činnosti využívá. Odpisy se počítají z ceny, ve které je majetek v účetnictví oceněn. Celková výše odpisů nesmí přesáhnout cenu, ve které je majetek v účetnictví zachycen. Pokud jsou v majetku zvířata základního stáda a tažná zvířata, je možné postupovat tak, že odpisy se vyjádří jako podíl, kdy v čitateli zlomku je pořizovací cena a ve jmenovateli předpokládaný počet let v chovu základního stáda. Tažná zvířata, dostihoví a plemenní koně se odpisují individuálně, ostatní zvířata základního stáda lze odpisovat skupinově. Pokud je dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v podílovém spoluvlastnictví, provádí každý spoluvlastník odpisy ze svého spoluvlastnického podílu. Specifické postavení má dlouhodobý majetek ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytových družstev, protože se nemusí odpisovat. Také právnické osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů a lidová bytová družstva nemusí tento dlouhodobý hmotný majetek odpisovat. Odpisy se účtují na vrub účtu 551-Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ve prospěch účtu účtové skupiny 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a účtové skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Odpisy se vždy zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Daňové odpisy dlouhodobého hmotného majetku Odpisováním se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Zatímco účetní odpisy zachycují pokud možno co nejlépe skutečnou životnost, a to ať fyzickou, tak i morální, zákon o daních z příjmů předem zařazuje jednotlivé druhy majetku do odpisových skupin (tvoří Přílohu č. 1 k zákonu o daních z příjmů) a vyžaduje přesné dodržování maximální částky, kterou lze v jednotlivých letech odepsat. Zákon o daních z příjmů vymezuje v § 26 hmotný majetek, na který se ustanovení tohoto zákona týkající se odpisů vztahují. Jedná se o: – samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok, – budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem (zákon o vlastnictví bytů), – stavby s výjimkou: – provozních důlních děl, – drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5m, – oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou, – pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, tedy: – ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, – ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha, – chmelnice a vinice, – základní stádo a tažná zvířata, – jiný majetek, kterým se v tomto případě rozumí: – technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku (s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1, písm. f), – technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (např. horní zákon), – výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů (zákon o účetnictví) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. Pro rok 2006 byla do zákona o daních z příjmů doplněna věta (§ 26), která stanoví, že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. V § 31 pak přibylo ustanovení v odst. 6, které upřesňuje, že za prvního vlastníka hmotného majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii. Pokud je majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda majetek dosáhl vstupní cenu vyšší než 40 000 Kč, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků (nikoli vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu). Aby bylo možné do nákladů zahrnout odpisy v plné výši, musí být odpisovaný majetek zahrnut v majetku poplatníka ke konci zdaňovacího období, s výjimkou případů, které specifikuje odst. 7) § 26 zákona o daních z příjmů, kdy lze uplatnit odpisy pouze v poloviční výši. Jedná se o případy, kdy: a) u hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období v průběhu tohoto zdaňovacího období:–dojde k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již nebyl uplatněn odpis podle následujících dvou bodů,–dojde k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby, který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu,–dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti , ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkurzu. Obdobně se postupuje v případě, kdy poplatník daně z příjmu fyzických osob (uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů) v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost opět nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém činnost přerušil,–dojde k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku. b) hmotný majetek nabude poplatník v průběhu zdaňovacího období (a eviduje jej ve svém majetku na konci účetního období) v případě, kdy poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem /podrobnosti stanoví § 30 odst. 12, písm. a) až e), g) až l)/ a nebo v případě, kdy poplatník nabude vlastnické právo k hmotnému majetku v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva (i v tomto případě musí být majetek evidován v majetku ke konci zdaňovacího období), c) hmotný majetek byl evidován v majetku poplatníka po celé zdaňovací období, ale na poplatníka byl prohlášen konkurz v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo tento poplatník vstoupil do likvidace v tomto zdaňovacím období, d) zdaňovací období (podle § 17a) je kratší než 12 měsíců. Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů není poplatník povinen uplatnit, odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. Podmínkou však je, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou. Pokud poplatník uplatňuje výdaje paušální částkou, nemůže za toto období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. V tomto období (tj. po dobu uplatňování výdajů paušální částkou) vede poplatník odpisy pouze evidenčně. Zákon o daních z příjmů také stanoví položky, které jsou vyloučeny z odpisování. Vymezení z hlediska zákona o daních z příjmů je širší než z hlediska účetních předpisů. Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování tedy je: – bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, – pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, který nedosáhl plodonosného stáří – hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, – umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, – movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, – hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů (zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci), – inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu (zákon o účetnictví), – hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva (§ 553 občanského zákoníku), a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce. Hmotným majetkem vyloučeným z odepisování je také technické hodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, a dále výdaje související s jeho pořízením (§ 26 odst. 3 písm. c)) vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 1 500 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 1 500 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst.3písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 1 500 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 1 500 000 Kč. Hmotný majetek odpisuje ten, který má k tomuto majetku vlastnické právo (u státních organizací a organizačních složek státu ty organizace, které mají právo hospodaření s tímto majetkem). Výjimkou může být technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, které v případě, že je hrazeno nájemcem, může být na základě písemné smlouvy odpisováno nájemcem, pokud vlastník o tuto částku nezvýšil vstupní cenu hmotného majetku. Technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek. Další výjimka se může týkat technické rekultivace v případě, že nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku, prováděnou na pozemku jinou osobou než vlastníkem. Tuto rekultivaci může odpisovat pouze ten, který je k provedení této rekultivace zavázán. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin, které jsou uvedeny v Příloze č. 1 zákona o daních z příjmů. Doba odpisování je stanovena odlišně pro jednotlivé odpisové skupiny a činí minimálně:
Odpisová skupina Doba odpisování
1 3 roky
1a 4 roky
2 5 let
3 10 let
4 20 let
5 30 let
6 50 let
Pokud má poplatník hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle Přílohy č. 1, zařadí jej do 2. odpisové skupiny (výjimky stanoví § 30 odst. 6 až 8). Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování, se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. V dalším kroku se účetní jednotka musí rozhodnout, zda bude provádět odpisování rovnoměrné nebo zrychlené. Pro oba způsoby jsou stanoveny odpisové sazby nebo odpisové koeficienty pro jednotlivé roky. Poplatník může použít i sazby nižší, než jsou sazby uvedené v zákoně. Zvolený způsob odpisování nelze v průběhu odpisování měnit, majetek se odpisuje maximálně do výše vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Rovnoměrné odpisování Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.
Odpisová skupina Sazba v prvním roce odpisování Sazba v dalších letech odpisování Sazba pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1 20 40 33,3
1a 14,2 28,6 25
2 11 22,25 20
3 5,5 10,5 10
4 2,15 5,15 5
5 1,5 3,4 2,4
6 1,02 2,02 2
Příklad Hmotný majetek se vstupní cenou 150 000 Kč byl zatříděn do odpisové skupiny 1. Účetní jednotka se rozhodla pro použití rovnoměrných daňových odpisů. Výpočet Odpis v 1. roce …………………. (150 000:100) x 20 = 30 000 Odpis v 2. roce………………….. (150 000:100) x 40 = 60 000 Odpis ve 3. roce………………… (150 000:100) x 40 = 60 000 Pokud se jedná o poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou, může použít roční odpisovou sazbu zvýšenou v prvním roce o 20%, pokud je poplatník prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod, může použít roční odpisovou sazbu zvýšenou v prvním roce odepisování o 15% a v případě majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 zvýšenou o 10 % (přesně upravuje § 31 zákona o daních z příjmů). Zrychlené odpisování Pro zrychlené odpisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny odpisové koeficienty pro jednotlivé roky. Odpisy se pak vypočtou následujícím způsobem: – v prvním roce odpisování jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování v prvním roce, – v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po která byl již majetek odpisován.
Odpisová skupina Koeficient v 1. Roce odpisování Koeficient v dalších letech odpisování Koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1 3 4 4
1a 4 5 4
2 5 6 5
3 10 11 10
4 20 21 20
5 30 31 30
6 50 51 50
Příklad Použijeme stejný hmotný majetek, který má vstupní cenu 150 000 Kč a byl zatříděn do 1. odpisové skupiny. Účetní jednotka se však rozhodla použít zrychleného odpisování. Výpočet Odpis v 1. roce ……………… 150 000:3 = 50 000 Odpis v 2. roce ……………… (150 000 – 50 000) x 2 4 – 1 (150 000 – 50 000 – 66 666) x 2 4 – 2 I v případě zrychleného odepisování majetku lze ve vybraných případech uplatnit zvýšený odpis, a to v případě zemědělství a lesnictví o 20%, v případě zařízení pro čištění a úpravu vod o 15 % a v případě majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 o 10 %. Bližší podmínky možnosti použít zvýšený odpis upravuje § 32 zákona o daních z příjmů. Z výše uvedených příkladů je vidět, že na zvolené metodě odpisování závisí výše odpisů v jednotlivých letech. Proto si každá účetní jednotka musí předem zvážit důsledky použití té které metody, neboť použitou metodu musí dodržet po celou dobu odpisování. Sazby a koeficienty pro zvýšenou vstupní cenu se použijí v případě, kdy dojde ke zvýšení vstupní ceny majetku například technickým zhodnocením. Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období jako součin jedné setiny zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. Při zrychleném způsobu odpisování se v roce zvýšení zůstatkové ceny vypočítá odpis jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, v dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl majetek odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst.1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2. Do počtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací léta. Daňové odpisování nehmotného majetku Zákon o daních z příjmů upravuje podmínky, za kterých lze odpisovat nehmotný majetek, a jaký nehmotný majetek se odpisuje. Odpisují se tedy zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem, pokud – byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním nebo – byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování – jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč – doba použitelnosti je delší než jeden rok. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Za nehmotný majetek nelze pro účely daně z příjmu považovat kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační jednotku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), a dále povolenka na emise skleníkových plynů nebo preferenční limit, kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv podle zvláštního právního předpisu. Nehmotný majetek může kromě vlastníka odepisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. Pokud se jedná o nehmotný majetek, ke kterému má poplatník právo užívání na určitou dobu, stanoví se roční odpis jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to: U nehmotného majetku, který byl nabyt vkladem nebo přeměnou, pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány. Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce počínaje měsícem následujícím po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Pokud má poplatník sjednáno ve smlouvě právo užívání nehmotného majetku na dobu určitou, může stanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukončení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku. Přitom se za technické zhodnocení považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Poplatník pokračuje v odpisování ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v § 32a odst. 4 zákona o daních z příjmů, nejméně však: – audiovizuální díla po dobu 9 měsíců – software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců – ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců. Technické zhodnocení, které bylo provedeno na již odepsaném nehmotném majetku, se odpisuje samostatně. Pokud dojde k prodloužení doby užívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou, zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bez přerušení do konce doby nově sjednaného práva užívání.
Zdroj: Účetnictví v praxi, 2/2006.