Vydáno: 1. 8. 2006
Druhy vozidel a některé zápisy v technickém průkazu Ing. Karel Janoušek V celém širokém spektru řízení týkajících se vozidel z hlediska zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o dani silniční, živnostenského zákona anebo správního řízení, má rozhodující roli druh anebo kategorie vozidla, o které v příslušném řízení jde. Základní rozdělení vozidel provádí zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V ustanovení § 2 uvedený zákon uvádí, že: silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Silniční i zvláštní vozidla se rozdělují do jednotlivých druhů a kategorií. Druh a kategorie vozidla se, jako základní údaje o vozidle, zapisují do technického průkazu vozidla. Níže uvedené členění do druhů a kategorií neplatí pro vojenská vozidla, jejichž rozdělení je stanoveno vyhláškou č. 274/1999 Sb. Trolejbusy a tramvaje jsou drážní vozidla, na které se vztahuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Silniční vozidla Mezi silniční vozidla patří podle § 3 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. tyto druhy (vč. používané zkratky) a kategorie vozidel: a) motocykly (M) jsou motorová vozidla určená pro dopravu jedné nebo dvou osob, zpravidla s méně než čtyřmi koly (mezi motocykly však patří i čtyřkolky), přičemž jde o vozidla kategorie L, b) osobní automobily (OA) jsou motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, mají nejvýše osm míst k přepravě osob (kromě místa řidiče) – jde o vozidla kategorie M1; do tohoto druhu patří také některá víceúčelová vozidla, která jsou typem karoserie určená k přepravě osob a nákladu v jediném oddělení vozidla, c) autobusy (AB) jsou motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, kromě místa řidiče mají více než osm míst k přepravě osob – jde o vozidla kategorie M2 a M3, d) nákladní automobily (NA) jsou motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a jsou určena pro dopravu nákladu, přičemž jde o vozidla kategorie N (N1 až N3), e) speciální automobily (SA) jsou motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola, jsou určena k provádění speciálních činností nebo k přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení, přičemž jde o vozidla kategorie N (N1 až N3), f) přípojná vozidla (PV) jsou nemotorová silniční vozidla určená k tažení jiným vozidlem – jde o vozidla kategorie O (O1 až O4); tato vozidla se používají zpravidla k přepravě osob nebo nákladu, a to spojená do soupravy s některým z výše uvedených vozidel, g) ostatní silniční vozidla (OV), jako potahová vozidla, jízdní kola, sportovní koloběžky apod., tj. vozidla kategorie R. Zvláštní vozidla Mezi zvláštní vozidla patří podle § 3 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. tyto druhy a kategorie vozidel: a) traktory (TR) jsou vozidla kategorie T, tj. motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, jejichž hlavní funkcí je tažná síla a která jsou zvláště konstruována pro tažení, tlačení, nesení nebo pohon určitého nářadí, strojů nebo přípojných vozidel, určených pro užití zejména v zemědělství a lesnictví, b) přípojná vozidla traktorů (PVT) jsou vozidla kategorie OT (OT1 až OT4), c) pracovní stroje (S) jsou určeny pouze k vykonávání určitých pracovních činností a nejsou zpravidla určeny pro přepravní činnost, přičemžpracovní stroje samojízdné (kategorie SS) mají vlastní pohon, pracovní stroje přípojné (kategorie SP) nemají vlastní zdroj pohonu,pracovní stroje nesené (kategorie SN) se zavěšují na vozidlo, d) nemotorová vozidla nebo nemotorové pracovní stroje tažené nebo tlačené pěšky jdoucí osobou, e) ostatní vozidla (OV), tj. vozidla kategorie R, a to vozíky pro invalidy s motorovým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1 m a jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km/h nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg,rolby, jednonápravové traktory s přívěsem, čtyřkolky speciální apod. Kromě uvedených vozidel je zvláštním vozidlem také mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy, vozidlo bez karosérie, pokud je v nich zabudován spalovací motor. Pro úplnost uvádíme, že jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel, jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení je definováno v příloze č. 18 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kde je také uveden základní způsob zápisu uvedených a dalších údajů do technického průkazu vozidla, který je specifikován v Informačním dokumentu Ministerstva dopravy pro registrační místa. Kategorie vozidel Kategorie vozidel je podle § 2 odst. 8 zákona č. 56/2001 Sb. skupina vozidel se stejnými technickými podmínkami stanovenými prováděcí vyhláškou k zákonu č. 56/2001 Sb., tj. vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Základními kategoriemi vozidel jsou podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb. tyto kategorie: 1. kategorie L – motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly, tj.: 2. kategorie M – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, tj.: 3. kategorie N – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů, tj.: 4. kategorie O – přípojná vozidla: 5. kategorie T – traktory zemědělské nebo lesnické, přičemž kolové traktory se podle počtu náprav, rozchodu, hmotnosti a světlé výšky dělí do kategorií T1 až T4; 6. kategorie S – pracovní stroje: 7. kategorie R – ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií. Víceúčelové vozidlo je vozidlo typem karoserie určené k přepravě osob a nákladu v jediném oddělení vozidla. Rozdělení vozidel podle typu karoserie a podmínky pro zařazení víceúčelového vozidla do kategorie vozidel M1 nebo N1 stanoví vyhláška č. 341/2002 Sb. Při rozhodování o zařazení vozidla do kategorie M a N se považuje za místo k přepravě osob místo pro osobu sedící, ležící, stojící nebo místo s trvalými úchyty ukotvení sedadla, přičemž není rozhodující, zda sedadlo na tomto místě je nebo není umístěno. Terénní vozidla jsou silniční motorová vozidla se zvýšenou průjezdností, která patří do kategorie M nebo N. V technickém průkazu se označují doplňkovým písmenem G. Vozidlo, které má v technickém průkazu uvedeno označení kategorie např. M1G je tedy osobní automobil v provedení terénní. Historická vozidla a sportovní vozidla jsou vozidla, která jsou zapsána v registru historických a sportovních vozidel, přičemž historickému vozidlu je vydán průkaz historického vozidla a sportovnímu vozidlu průkaz sportovního vozidla (viz také § 79a a § 79b zákona č. 56/2001 Sb. a vyhláška č. 240/2002 Sb.). Kromě uvedeného používá zákon č. 56/2001 Sb. pojem nové vozidlo, což je nově vyrobené vozidlo, které dosud nebylo žádným způsobem provozováno v České republice ani v jiném státě, ani nebylo používáno ke zkušebním či předváděcím účelům. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, používá pojem dopravní prostředek, tj. v případě vozidel vozidlo určené k provozu na silničních pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud je určen k přepravě osob nebo zboží. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty je pak novým dopravním prostředkem uvedený dopravní prostředek, který: byl, v případě vozidla, dodán do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má najeto méně než 6 000 km. Pokud uvedené podmínky splněny nejsou, jde z hlediska zákona o DPH o ojetý automobil. Zápisy do technického průkazu Nejdůležitějším dokladem o vozidle je technický průkaz silničního motorového nebo přípojného vozidla, technický průkaz zvláštního vozidla, příp. technické osvědčení vozidla (pro všechny uvedené případy dále jen „technický průkaz“) anebo jiný doklad umožňující používat vozidlo na pozemních komunikacích či mimo ně. Technický průkaz je dokladem, který jde s vozidlem prakticky od okamžiku předání vozidla výrobcem prodejci až do jeho trvalého vyřazení z provozu. Podle zákona č. 56/2001 Sb. technický průkaz vozidla, které podléhá povinné registraci v České republice, vystavuje v případě: vozidla určeného pro trh v České republice výrobce vozidla (§ 25 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.), vozidla individuálně dovezeného příslušné registrační místo (§ 33 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.), vozidel zahraničního výrobce dovážených do České republiky akreditovaný dovozce (§ 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb.). Jde-li o vozidlo, které nepodléhá registraci v registru silničních vozidel, vydávají uvedené osoby technické osvědčení vozidla. Vzory technických průkazů a způsob zápisů do nich jsou uvedeny ve vyhlášce č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Technický průkaz vozidla potvrzuje po zápisu do registru silničních vozidel příslušné registrační místo. Technický průkaz je podle § 2 písm. g) a h) vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, veřejnou listinou. Je to doklad, kterým registrační místo osvědčuje a stvrzuje vlastnictví vozidla, jeho technický popis a identifikační údaje. Je to doklad nezbytný k nakládání s vozidlem a prokazuje se jím také schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích, údaje o vlastníku a provozovateli vozidla, údaje o provedených technických změnách na vozidle, změnách v registru silničních vozidel a také údaje o provedení pravidelných technických prohlídek vozidla. Registrační místo po provedení zápisu do registru vozidel vydává také osvědčení o registraci vozidla. Tento doklad obsahuje základní údaje o vozidle uvedené v technickém průkazu, o jeho vlastníku a provozovateli. Slouží k identifikaci vozidla v silničním provozu. Dokladem nahrazujícím uvedené osvědčení může být např. průkaz historického vozidla anebo průkaz sportovního vozidla. V tomto „rodném listě vozidla“ jsou uvedeny všechny, i pro daňové řízení, důležité údaje. Jsou to např.: druh a kategorie vozidla, identifikační – mezinárodní označení vozidla (kód VIN), obsah motoru, druh a spotřeba používané pohonné hmoty, počet náprav, hmotnosti a další technické údaje o vozidle, předpisy o emisích škodlivin, které vozidlo splňuje, datum první registrace vozidla v České republice, příp. také datum jeho první registrace v zahraničí, údaje o vlastníku, příp. provozovateli vozidla, (ve starších technických průkazech údaje o držiteli vozidla), zástavní právo k vozidlu, údaje o přestavbě, příp. jiných změnách na vozidle, apod. Na prvním a druhém řádku části D) technického průkazu (druhá strana) je uváděn druh vozidla s podrobnějším označením jeho provedení, příp. s druhem karoserie a dalšími údaji o bližším určení použití vozidla, a to vč. označení příslušnými zkratkami, např.: osobní automobil kombi, M1, osobní automobil – terénní, OA-M1G, osobní automobil – speciální montážní, OA-M1-SP-MV, autobus – dálkový, AB-M3-DA, nákladní automobil – pikap, NA-N1-I, nákladní automobil – valníkový, NA-N3-V, tahač návěsů, T-N3-TN, speciální automobil – autojeřáb, SA-N3-A, přívěs nákladní – sklápěčkový, PV-O2-PN-K. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat účelovým modifikacím osobních automobilů a osobním automobilům po přestavbě, kdy jsou zápisy v technických průkazech (zejména starších vzorů) uvedeny ne vždy důsledně. Příkladem mohou být pikapy, nebo dodávky, které některé osoby považují za automobily osobní, přestože jsou to zpravidla vozidla kategorie N1, tj. automobily nákladní, a naopak osobní automobily s přepážkou někteří nesprávně považují za automobily nákladní. Pouze v případě, že z technického průkazu (z řádku druh vozidla) není jednoznačně zřejmé, že jde o osobní automobil, použije se při rozhodování o tom, zda jde o osobní anebo nákladní automobil, údaj o kategorii vozidla. Je-li v tomto případě uvedena kategorie M1, jde o osobní automobil, je-li uvedena kategorie N, jde o automobil nákladní. K nesprávnému označení může dojít např. v případě použití kritéria počtu míst k sezení. V zásadě platí, že v případě počtu míst k sezení (vč. řidiče) 1 až 3 jde o nákladní automobil a v případě 4 až 9 míst jde o osobní automobil. V případě pochybností lze využít ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., podle kterého může do registru silničních vozidel nahlédnout a požadovat opis nebo výpis zapsaných údajů ten, kdo prokáže právní zájem. V každém případě zjištění nesprávnosti anebo nejasnosti je však vhodné, aby provozovatel vozidla upozornil registrační místo na příslušný nedostatek a nechal provést v technickém průkazu vozidla (a zřejmě i v registru vozidel) opravu, neboť by to mohlo pro něho mít nepříznivé daňové důsledky. Poznámka Přestože jsou v technickém průkazu vozidla uvedeny příslušné údaje na správném místě, ve správné kolonce, připomínáme, že např.: údaje o první registraci vozidla a první registraci vozidla v České republice jsou uvedeny na přední straně technického průkazu v části A, řádek B, předpis EHK OSN či směrnice EHS/ES o limitech emisí škodlivin, které vozidlo splňuje, podle níž je homologováno, není uveden v kolonce o spotřebě paliva, ale v kolonce Emise v horní části druhé strany technického průkazu (zpravidla řádek 16 nebo 17), hmotnosti jsou v příslušných řádcích technického průkazu uvedeny zpravidla se dvěma údaji, a to největší technicky přípustná / povolená hmotnost. Pro základ daně silniční se např. zjišťuje příslušná největší povolená hmotnost, tj. hmotnost uvedená za lomítkem. Zcela zvláštním případem jsou tzv. tandemové přívěsy a tandemové nákladní automobily, u kterých lze ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 zákona č. 16/1993 sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, v některých případech snížit roční sazbu daně. Zvláštnost je v tom, že takto nejsou nákladní automobily a až na výjimky ani přívěsy v technickém průkazu označovány. Jak se tedy dá zjistit, zda v předmětném případě jde o tandemový přívěs a o tandemový nákladní automobil? Tandemový přívěs je tažené vozidlo s centrální nápravou nebo nápravami umístěnými v blízkosti těžiště vozidla. Tažné zařízení tandemového přívěsu se nemůže pohybovat svisle vzhledem k přívěsu (nemá točnicové řízení). Je určen ke spojení do soupravy zejména s vozidly kategorie N, nazvanými v zákoně o dani silniční „tandemová nákladní vozidla“. Takovéto přívěsy se připojují k tažnému vozidlu pomocí spojovacího zařízení (závěsu, závěsného oka), které je v technickém průkazu vozidla zpravidla označeno písmenem „Z“. V technickém průkazu tandemového přívěsu je pak také uveden: v kolonce 32 (ve starších technických průkazech kolonka 7) příslušný údaj o vzdálenosti od středu závěsného oka oje tandemového přívěsu k první nápravě, např. Z 5 450 mm a za pomlčkou příp. rozvor první a druhé nápravy, např. 1 310 mm, v kolonce 37 příslušný údaj o povoleném svislém statickém zatížení na spojovací zařízení tandemového přívěsu, např. Z 1 000 mm a další údaje týkající se zatížení náprav (ve starších technických průkazech kolonka 6 i jako údaj o přední nápravě), v kolonce 42 (ve starších technických průkazech kolonka 10) druh a typ spojovacího zařízení, např. závěsné oko. Ve starších technických průkazech jsou tandemové přívěsy v kolonce 1 jako „tandemová“ někdy označena např. takto: přívěs nákladní valníkový tandemový. V nových technických průkazech takovéto označení většinou uvedeno není a při zjišťování, zda jde o přívěs tandemový, je tedy nutno postupovat zejména podle uvedených zápisů v kolonkách 32, 37 a 42 technického průkazu vozidla. Tandemové nákladní vozidlo je pro uvedené účely nákladní automobil či tahač přívěsů, tj. vozidlo kategorie N, za který lze (z technického hlediska) připojit tandemový přívěs. Takovéto vozidlo tedy musí mít spojovací zařízení, které je uvedeno v technickém průkazu vozidla, a to záznamem: v kolonce 42 (ve starších technických průkazech v kolonce 10), kde je uveden druh a typ spojovacího zařízení a v kolonce 38, kde je zpravidla uveden příslušný údaj o největším svislém zatížení tohoto spojovacího zařízení, např. Z 2 000 kg. Nemá-li příslušný nákladní automobil spojovací zařízení, nelze ho v žádném případě považovat za tandemové nákladní vozidlo, protože za takovéto vozidlo nelze žádný přívěs připojit. Typ vozidla Zcela rozdílným pojmem než druh vozidla anebo kategorie vozidla je typ vozidla, kterým se podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. rozumí vozidla jedné kategorie, která mají stejného výrobce, stejnou značkou a obchodní označení a podstatné koncepční a konstrukční znaky (rám nebo podlahová část). Typ vozidla je obsažen v identifikačním čísle vozidla (VIN), což je nejdůležitější identifikační údaj vozidla uvedený jak v registru vozidel, v technickém průkazu vozidla, tak i na vozidle. Kód VIN – Vehicle Identification Number se stanovuje podle mezinárodní normy ISO 3779-1977 a sestává celkem ze sedmnácti znaků, z nichž první část se třemi znaky je světový kód výrobce (WMI), přidělovaný výrobci mezinárodní organizací, druhá část se šesti znaky je popisný kód vozidla (VDS), třetí část s osmi znaky je rejstříkový kód vozidla (VIS). Takovýmto kódem se označují všechna vozidla kategorií L, M, N a O. Je z něho zřejmý nejen výrobce a kde vozidlo bylo vyrobeno, ale také další údaje jako např. typ (model), typ motoru, homologace emisí škodlivin, typ karoserie, verze, modelový rok a výrobní číslo. Kód VIN je jedinečné identifikační číslo („rodné číslo“) vozidla, je uveden na vozidle i v technickém průkazu a po celou dobu existence vozidla se v žádném případě nemění, a to ani při přestavbě vozidla či výměně karoserie. Shodnost typu vozidla je dána shodností prvních devíti míst kódu VIN. Z uvedeného je zřejmé, že pojmy druh, kategorie a typ vozidla nelze zaměňovat ani směšovat a je třeba, zejména z hlediska daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a daně silniční, je také správně používat. Protože v technickém průkazu vozidla jsou uvedeny také údaje rozhodující pro daňové řízení, a to nejen v případě daně silniční, je nanejvýš vhodné technický průkaz (kopii) uchovávat i po prodeji či likvidaci vozidla, vyřazení vozidla z registru vozidel a z evidence u vlastníka (provozovatele) vozidla.
Zdroj: Daně a právo v praxi, 8/2006.