42/1980 Sb.
ZÁKON
ze dne 10. dubna 1980
o hospodářských stycích se zahraničím
Změna: 102/1988 Sb.
Změna: 113/1990 Sb.
Změna: 513/1991 Sb.
Změna: 228/1992 Sb.
Změna: 223/1994 Sb.
Změna: 62/2000 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 2
Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona
navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní
hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy
Československé socialistické republiky v souladu se závazky
vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé
socialistické republiky.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající
sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé
socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí
ostatní právnické a fyzické osoby;
b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je
hospodářská činnost poskytovaná za úplatu; službou není
činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu;
ČÁST II
ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST
HLAVA 2
ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ ČINNOST
Oddíl 2
Registrace a povolování zahraničně obchodní činnosti
Oddíl 3
Řízení a kontrola zahraničně obchodní činnosti
Oddíl 4
Podniky zahraničního obchodu
§ 13
(1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou
zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá
za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním
majetkem.
(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu,
ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické
osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu; tím není
dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.
(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání
s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního
obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako
části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu
vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas
příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání,
pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina
podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, identifikační
číslo osoby,
den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši
základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se
zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku
zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem
zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku
podává federální ministerstvo zahraničního obchodu, které
k takovému návrhu připojí
a) zakládací listinu,
b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem podnikání,
pokud zvláštní předpis takový souhlas vyžaduje.
(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává
vůči podniku zahraničního obchodu funkci orgánu hospodářského
řízení za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto
postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.
§ 13a
(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku
zahraničního obchodu a tuto činnost reguluje především právními
předpisy.
(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do
ní zasahovat za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.
§ 14
(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel,
který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ní a její
výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu;
jako statutární orgán jedná jménem podniku. Generálního ředitele
jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu. Generální ředitel
jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány
podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci
se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány
podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku
zahraničního obchodu nabývá generální ředitel a jeho náměstci dnem
jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám
nastávají ode dne zápisu změn do podnikového rejstříku.
(2) Vnitřní organizace podniku zahraničního obchodu a
organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku.
Vnitřní organizaci podniku zahraničního obchodu upravuje
organizační řád, popřípadě jiný podnikový organizační předpis. V
označení vnitřní organizační jednotky podniku zahraničního obchodu
nesmí být použito slovo "podnik" nebo "organizace". Podnik
zahraničního obchodu může stanovit, které vnitřní organizační
jednotky se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody.
Vedoucí odštěpného závodu se zapisuje do podnikového rejstříku a
je oprávněn činit jménem podniku všechny právní úkony týkající se
tohoto odštěpného závodu.
(3) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby
jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s
federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou
obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s
majetkem podniků zahraničního obchodu.
(4) Podnik zahraničního obchodu vede předepsaným způsobem
účetnictví, sestavuje roční účetní závěrku a poskytuje ji
příslušným orgánům státní správy. Přezkušování roční účetní
závěrky podniku zahraničního obchodu provádí odborník, případně
skupina odborníků určená federálním ministerstvem zahraničního
obchodu, nebo ověřovatel (auditor). Náklady spojené s
přezkušováním hradí podnik.
(5) Podnik zahraničního obchodu je povinen spolupracovat ve
své hospodářské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory
a podílet se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich
územních obvodů způsobem a za podmínek stanovených zákonem. Je
rovněž povinen úzce spolupracovat s příslušným národním výborem
při realizaci opatření k ochraně životního prostředí.
§ 15
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje
o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního
obchodu a o změně předmětu jejich podnikání; přitom postupuje
obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 první a druhá věta. K opatření podle
předchozí
věty se vyjadřuje příslušný odborový orgán. Federální
ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název,
sídlo a výši základního jmění. Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a
závazky a práva přecházejí v rozsahu určeném federálním
ministerstvem zahraničního obchodu na nově vzniklé, popřípadě
přejímající podniky zahraničního obchodu. Slučovaný podnik zaniká
a jeho majetek, práva a závazky přecházejí na přejímající podnik
zahraničního obchodu. Při splynutí podniků dosavadní podniky
zahraničního obchodu zanikají a jejich majetek, práva a závazky
přecházejí na nově vzniklý podnik zahraničního obchodu.
(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku
zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na
újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení,
splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna
jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do
podnikového rejstříku. Návrh na
zápis podává federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku
rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit
svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku
zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně
a nerozdílně.
(4) Při zrušení podniku zahraničního obchodu federální
ministerstvo zahraničního obchodu rozhodne o převodu práv a
závazků zrušovaného podniku zahraničního obchodu na jinou
československou právnickou osobu nebo o provedení jeho majetkové
likvidace. K rozhodnutí o převodu práv a závazků zrušovaného
podniku zahraničního obchodu na jinou československou právnickou
osobu než na podnik zahraničního obchodu je nutný předchozí
souhlas přejímající osoby.
§ 15a
(1) Účelem majetkové likvidace (dále jen "likvidace") podniku
je vypořádat majetkové poměry zrušovaného podniku.
(2) Podnik zaniká po provedené likvidaci výmazem podniku z
podnikového rejstříku.
§ 15b
(1) Podnik navrhuje zápis své likvidace a likvidátora popř.
likvidátory (dále jen "likvidátor"), kterého jmenoval, do
podnikového rejstříku. Po dobu likvidace užívá svého názvu s
dodatkem "v likvidaci".
(2) Dnem, k němuž byl likvidátor zapsán do podnikového
rejstříku, zanikají orgány podniku. Likvidátor je oprávněn jednat
jménem podniku ve věcech spojených s likvidací.
§ 15c
(1) Ke dni zahájení likvidace podnik sestaví účetní závěrku a
předá ji likvidátorovi a příslušným orgánům.
(2) Likvidátor sestaví do třiceti dnů po svém zápisu do
podnikového rejstříku zahajovací rozvahu ke dni zahájení likvidace
a předá ji federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu spolu s
likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním
zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků
provedené ke dni zahájení likvidace.
(3) Likvidátor je v průběhu likvidace povinen zejména
a) soustředit peněžní prostředky u jednoho československého
peněžního ústavu,
b) dokončit běžné záležitosti,
c) vypořádat daně a poplatky,
d) vypořádat závazky a pohledávky,
e) zpeněžit majetek podniku nejhospodárnějším a nejrychlejším
způsobem nebo s ním jinak naložit podle rozhodnutí federálního
ministerstva zahraničního obchodu,
f) podávat federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu
čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložená
čtvrtletní a roční závěrkou.
§ 15d
(1) Likvidátor sestaví účetní závěrku ke dni skončení
likvidace a předloží ji federálnímu ministerstvu zahraničního
obchodu ke schválení spolu s konečnou zprávou o celém průběhu
likvidace.
(2) Likvidátor po prověření a schválení účetní závěrky
federálním ministerstvem zahraničního obchodu a po splnění
daňových povinností
a) naloží s konečným zůstatkem likvidace podle rozhodnutí
federálního ministerstva zahraničního obchodu,
b) postará se o bezpečné uložení spisového materiálu a účetních
písemností,
c) oznámí skončení likvidace soudu s návrhem na výmaz podniku z
podnikového rejstříku.
Oddíl 5
Účelové zahraničně obchodní organizace
§ 16
(1) K zajištění rozvoje a provádění zahraničně obchodní
činnosti, zejména k soustředění některých odborných činností,
ministr zahraničního obchodu Československé socialistické
republiky zřizuje a zrušuje účelové zahraničně obchodní
organizace.
(2) Pro zřizování, převádění, slučování, rozdělování a
zrušování a činnost účelových zahraničně obchodních organizací
platí obdobně obecné předpisy o státních organizacích.
ČÁST V
OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY
HLAVA 3
SPECIÁLNÍ A SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY
§ 49
(1) Československé osoby se mohou dohodnout na zřízení
speciální obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků se
zahraničím v určitém odvětví.
(2) Československé osoby se mohou dohodnout se zahraničními
osobami na zřízení smíšené obchodní komory pro rozvoj
hospodářských styků ve vztahu k určitému státu nebo několika
státům.
(3) Speciální a smíšené obchodní komory se mohou zřizovat
pouze se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smíšených
obchodních komor podle odstavce 1 a 2, členství, právech a
povinnostech členů, o jejich hospodaření a organizačním
uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo
zahraničního obchodu.
§ 50
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může k
rozvoji hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví nebo
ve vztahu k určitému státu nebo několika státům zřídit speciální
nebo smíšenou obchodní komoru.
(2) Rozhodnutí o zřízení speciální nebo smíšené obchodní
komory obsahuje zejména její název, sídlo, předmět činnosti a den
zřízení.
(3) Organizaci speciálních a smíšených obchodních komor
zřízených podle odstavce 1 upravuje statut, který vydává ministr
zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
ČÁST VII
OCHRANA OBCHODNĚ POLITICKÝCH ZÁJMŮ
HLAVA 1
ŘÍZENÍ ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKY
§ 55
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a) navrhuje vládě Československé socialistické republiky
zásady jednotné zahraniční obchodní politiky;
b) provádí jednotnou zahraniční obchodní politiku ve styku s
příslušnými orgány jiných států;
c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahraniční obchodní
politiky v souvislosti s činnostmi upravenými tímto zákonem a
i v ostatních oblastech hospodářských styků se zahraničím; k
tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná opatření.
ČÁST VIII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 58
(1) Podniky zahraničního obchodu zřízené podle dosavadních
předpisů se považují za podniky zahraničního obchodu podle tohoto
zákona.
(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně hospodářské
činnosti, k neobchodním vývozům a dovozům a ke zřízení
organizačních složek československých právnických osob v
zahraničí udělená podle dosavadních předpisů se považují za
povolení dle tohoto zákona.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
9d) § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění předpisů jej měnících a doplňujících.