146/1984 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. prosince 1984
o notářských poplatcích
Změna: 201/1990 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Notářské poplatky se vybírají:
a) za činnost státních notářství - notářské poplatky za úkony,
b) z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnictví k
nemovitostem a z úplatného přechodu práva osobního užívání
pozemku - notářské poplatky z převodu nebo přechodu
nemovitostí,
c) za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana - notářské
poplatky z dědictví,
d) za bezúplatné nabytí majetku - notářské poplatky z darování.
(2) Poplatky vyměřují státní notářství.
ČÁST PRVNÍ
Druhy notářských poplatků
ODDÍL PRVNÍ
Notářský poplatek za úkony
§ 2
Předmět poplatku
Poplatek se vybírá za úkony státního notářství stanovené
prováděcím předpisem (dále jen "notářský úkon").
§ 3
Základ poplatku
(1) Je-li za notářský úkon stanoven notářský poplatek podle
ceny, je základem poplatku cena předmětu notářského úkonu.
(2) Touto cenou se rozumí cena, za kterou by bylo možné
předmět notářského úkonu prodat v době a místě tohoto úkonu;
u nemovitostí je základem poplatku cena zjištěná podle cenových
předpisů, včetně úhrady, která vyplývá nebo by mohla vyplývat
z vypořádání práva osobního užívání pozemku,1) bez případného
zvýšení, pokud je tyto předpisy připouštějí (dále jen "zjištěná
cena").
§ 4
Sazby poplatku
Sazby poplatku za notářské úkony stanoví prováděcí předpis
buď pevnými částkami nebo procentem z ceny předmětu notářského
úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn notářských
úkonů. U notářských úkonů zvlášť složitých a obtížných nebo
časově náročných může státní notářství stanovený poplatek
přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100%.
§ 5
Poplatník
(1) Poplatníkem je ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu
nebo ten, v jehož zájmu státní notářství bez návrhu (žádosti)
notářský úkon provádí.
(2) Poplatníkem je však vždy:
a) ten, jemuž vzniklo právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o
osobním užívání pozemku, za návrh na registraci této dohody,
b) vlastník nemovitosti za návrh na registraci smlouvy o omezení
převodu nemovitosti,
c) ten, kdo uzavřel smlouvu o výstavbě domu s byty v osobním
vlastnictví, za návrh na registraci této smlouvy.2)
(3) Je-li poplatníků několik, jsou povinni platit poplatek
společně a nerozdílně.
§ 6
Osvobození od poplatku
Od poplatku za notářské úkony jsou osvobozeny československý
stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy.
§ 7
Následky nezaplacení poplatku
(1) Nezaplatí-li poplatník poplatek za notářský úkon, a to
ani ve lhůtě dodatečně stanovené k zaplacení vyměřeného poplatku,
řízení o umořování listin, o registraci smluv a dohod a o úschově,
státní notářství zastaví nebo notářský úkon neprovede.
(2) Zaplatí-li poplatník poplatek za notářský úkon do konce
lhůty k odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení pro
nezaplacení poplatku, zruší státní notářství toto rozhodnutí.
(3) Nabude-li rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení
poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.
ODDÍL DRUHÝ
Notářský poplatek z převodu nebo
přechodu nemovitostí
§ 8
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku je úplatný převod nebo úplatný přechod
vlastnictví k nemovitosti a úplatný přechod práva osobního užívání
pozemku.
(2) Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné
převody za jeden převod; poplatek se vybírá z převodu té
nemovitosti, z jejíhož převodu je poplatek nejvyšší.
§ 10
Poplatník
(1) Poplatníkem je převodce; nabyvatel za poplatek ručí.
Jde-li o nabytí nemovitosti prodávané při výkonu rozhodnutí,
poplatníkem je nabyvatel.
(2) Vybírá-li se poplatek z převodu vyměňovaných nemovitostí,
jsou povinni poplatek platit převodci i nabyvatelé, a to společně
a nerozdílně.
§ 11
Ohlašovací povinnost
(1) Převodce je povinen ohlásit převod nemovitostí
příslušnému státnímu notářství do 15 dnů ode dne, kdy byl
o převodu nemovitosti vyrozuměn; tuto povinnost nemá, jde-li
o převod nemovitosti registrací smlouvy nebo na základě prodeje
nemovitosti při výkonu rozhodnutí. Též nabyvatel je povinen
ohlásit převod nemovitosti příslušnému státnímu notářství do 15
dnů ode dne, kdy byl o převodu nemovitosti vyrozuměn; tuto
povinnost nemá, jde-li o převod nemovitosti registrací smlouvy.
(2) Nebyl-li převod ohlášen včas, je poplatník povinen
platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý započatý měsíc
prodlení.
ODDÍL TŘETÍ
Notářský poplatek z dědictví
§ 12
Předmět poplatku
Předmětem poplatku je nabytí majetku děděním a jiné
bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana.
§ 13
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena nabytého majetku po srážce
dluhů zůstavitele a ceny jiných povinností uložených v řízení
o dědictví. Je-li součástí nabytého majetku též nemovitost, je
touto cenou její zjištěná cena.
(2) Nebyl-li nabytý majetek předmětem řízení o dědictví, je
základem poplatku cena nabytého majetku po srážce dluhů
zůstavitele a ceny jiných povinností a případné úplaty; cenu
majetku i výši dluhů zjistí státní notářství obdobně podle zásad
řízení o dědictví.
§ 14
Poplatník
(1) Poplatníkem je nabyvatel.
(2) Za poplatek ručí ten, kdo odmítl dědictví, jestliže je
z tohoto důvodu nabyl jeho nezletilý potomek. Za poplatek však
neručí, jestliže dědictví za nezletilého potomka odmítl a soud
odmítnutí neschválil.
§ 15
Osvobození od poplatku
Od poplatku z dědictví jsou osvobozeny:
a) movité věci v osobním vlastnictví a pohledávky, jakož
i podíly dědiců vyplácené z tohoto majetku a podíly odvozené
ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, pokud
cena tohoto majetku bez srážky závazků nepřevyšuje 50 000
Kčs, a jde-li o přechod majetku mezi osobami zařazenými do I.
a II. skupiny, a dále movité věci v osobním vlastnictví
a pohledávky, pokud cena tohoto majetku bez srážky závazků
nepřevyšuje 3000 Kčs, a jde-li o jeho nabytí osobami
zařazenými do III. skupiny. Poplatek se vybere jen z té části
ceny movitého majetku nabývaného každým dědicem, která
převyšuje uvedené částky,
b) vklady na vkladních knížkách a vklady na sporožirových
a běžných účtech u státní spořitelny, jakož i podíly z nich
vyplácené,
c) mzdové nároky z pracovního poměru zůstavitele do výše
trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, pokud
přecházejí podle zákoníku práce postupně přímo na manžela,
děti a rodiče zůstavitele, jestliže s ním žili v době smrti
ve společné domácnosti,
d) nárok zůstavitele na dávky sociálního zabezpečení a na dávky
nemocenského pojištění za poslední měsíc před jeho smrtí,
e) pojistná plnění z pojištění osob sjednaného u státní
pojišťovny,
f) dědické podíly manžela, potomků a rodičů, pokud spočívají
v základním členském vkladu nebo v zůstatkové hodnotě
členského podílu zůstavitele, který byl členem stavebního
bytového družstva, stal-li se jeden z těchto dědiců členem
družstva na místo zůstavitele; to platí i o náhradách ze
zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů za takový
majetek, jakož i o podílech dědiců z tohoto majetku
vyplácených,
g) dědictví spočívající v movitém majetku po zástupcích cizích
států pověřených v Československé socialistické republice
a po příslušnících jejich rodin žijících s nimi ve společné
domácnosti, a dále taková dědictví po jiných osobách, jimž
příslušely diplomatické výsady a imunity, a které nebyly
československými státními občany.
§ 16
Ohlašovací povinnost
(1) Poplatník je povinen ohlásit příslušnému státnímu
notářství do tří měsíců ode dne smrti občana veškerý majetek,
z jehož ceny se poplatek vybírá; objeví-li se nějaký majetek
dodatečně nebo doví-li se poplatník o tom, že je dědicem až po
uplynutí tří měsíců od smrti zůstavitele, je poplatník povinen
ohlásit majetek státnímu notářství do třiceti dnů po tom, kdy se
o majetku, popřípadě o svém dědickém právu, dověděl.
(2) Nebyl-li majetek ohlášen státnímu notářství včas, je
poplatník povinen platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý
započatý měsíc prodlení.
ODDÍL ČTVRTÝ
Notářský poplatek z darování
§ 17
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku je bezúplatné nabytí majetku na
základě právního úkonu a jinak než úmrtím občana. Jde-li o nabytí
stavby zřízené na pozemku v osobním užívání, je předmětem poplatku
i přechod práva osobního užívání pozemku.
(2) Byl-li majetek s výjimkou nemovitosti nabyt za úplatu
nižší než je cena, za kterou by bylo možné majetek prodat v době
nabytí a v místě, kde v této době byl, považuje se nabytí ve výši
tohoto rozdílu za bezúplatné.
§ 18
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena nabývaného majetku po srážce
zjištěných dluhů, ceny jiných povinností a případné úplaty.
Jde-li o bezúplatné nabytí nemovitosti, je základem poplatku
zjištěná cena.
(2) Cena majetku nabytého od téže osoby ve dvou letech se
sčítá.
§ 20
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatku z darování jsou osvobozeny movité věci
v osobním vlastnictví, pokud jejich cena nepřevyšuje 50 000 Kčs,
a jde-li o darování tohoto majetku mezi osobami zařazenými do
I. a II. skupiny, a dále movité věci v osobním vlastnictví, pokud
jejich cena nepřevyšuje 3000 Kčs, a jde-li o jejich nabytí osobami
zařazenými do III. skupiny. Poplatek se vybere jen z té části ceny
movitých věcí nabývaných jedním nabyvatelem, která převyšuje
uvedené částky.
(2) Od poplatku z darování jsou dále osvobozeny:
a) vklady na vkladních knížkách a vklady na sporožirových a
běžných účtech u státní spořitelny,
b) valuty a platební dokumenty znějící na cizí měnu, pokud jsou
darovány do tuzemska a jsou propláceny v odběrných poukazech
podniku zahraničního obchodu Tuzex nebo v československých
korunách se stanoveným příplatkem k oficiálnímu kursu nebo
pokud byly s devizovým povolením převedeny na účet devizového
tuzemce zřízený u československé devizové banky a vedený v
cizí měně.3) Přitom je nerozhodné, zda dárce je devizovým
tuzemcem či devizovým cizozemcem. To neplatí, jestliže
devizové prostředky, z nichž byl dar poskytnut, byly
přiděleny k použití v cizině, například jako diety,
c) movitý majetek převedený zástupci cizích států pověřenými v
Československé socialistické republice, příslušníky jejich
rodin žijícími s nimi ve společné domácnosti a movitý majetek
převedený jinými osobami, jimž přísluší diplomatické výsady a
imunity, a které nejsou československými státními občany.
§ 21
Ohlašovací povinnost
(1) Nabyvatel, jakož i převodce jsou povinni ohlásit nabytí
majetku příslušnému státnímu notářství do 15 dnů po jeho nabytí;
tuto povinnost nemají, jde-li o nabytí vlastnictví nemovitosti
registrací smlouvy.
(2) Nebylo-li nabytí majetku ohlášeno včas, je poplatník
povinen platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý započatý
měsíc prodlení.
ČÁST DRUHÁ
Společná ustanovení
§ 22
Rozdělení osob do skupin pro poplatkové účely
Pro účely poplatkového řízení jsou osoby zařazeny do tří
skupin, a to:
a) do I. skupiny manžel, děti, vnuci a rodiče,
b) do II. skupiny sourozenci, prarodiče a osoby, které s
převodcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku
před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a
které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo
byly odkázány výživou na převodce nebo zůstavitele,
c) do III. skupiny ostatní fyzické a právnické osoby.
Sazby notářských poplatků z převodu
nebo přechodu nemovitostí, z dědictví a z darování
§ 23
(1) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí,
z dědictví a z darování mezi osobami zařazenými do I. skupiny činí
u každého poplatníka 1 % základu poplatku, nejméně však 100 Kčs.
(2) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí,
z dědictví a z darování mezi osobami zařazenými do II. skupiny
činí u každého poplatníka 5 % základu poplatku, nejméně však 200
Kčs.
(3) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí
mezi osobami zařazenými do III. skupiny činí u každého poplatníka
5 % základu poplatku, nejméně však 300 Kčs.
(4) Notářský poplatek z dědictví a z darování mezi osobami
zařazenými do III. skupiny činí u každého poplatníka 20% základu
poplatku, nejméně však 300 Kčs.
(5) zrušen
§ 24
Od poplatku z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví
a z darování jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové
a příspěvkové organizace a státní fondy. Dále jsou osvobozeny
převody nebo přechody nemovitostí na tyto subjekty.
§ 25
Vznik poplatkové povinnosti
Poplatková povinnost vznikne, jakmile nastane skutečnost,
která je předmětem poplatku; touto skutečností je:
a) podání návrhu na registraci smlouvy (dohody), návrhu na
umoření listiny a návrhu na přijetí do úschovy,
b) provedení úkonu u ostatních notářských poplatků za úkony,
c) převod nebo přechod majetku na nabyvatele u notářského
poplatku z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví, z
darování,
d) přechod práva osobního užívání pozemku na nabyvatele u
notářského poplatku z dědictví, z darování, z převodu nebo
přechodu nemovitostí.
§ 26
Splatnost poplatků
(1) Poplatky za notářské úkony stanovené pevnou částkou jsou
splatné okamžikem vzniku poplatkové povinnosti, ostatní poplatky
do 15 dnů ode dne, ve kterém se poplatník o vyměření poplatku od
státního notářství dověděl.
(2) Nebyl-li poplatek zaplacen včas, je poplatník povinen,
a to bez vyměření, platit za každý započatý měsíc poplatek
z prodlení ve výši 0,5 % dlužné částky.
§ 27
Ručení
(1) Ručitel je povinen splatný poplatek zaplatit, pokud tak
neučinil poplatník, přestože byl o zaplacení upomenut. Ručení trvá
po dobu, po kterou může být poplatek vymáhán na poplatníkovi.
(2) Ručitel je povinen dlužnou částku zaplatit do 15 dnů ode
dne, kdy se o této povinnosti dověděl.
(3) Nezaplatí-li ručitel dlužnou částku včas, je povinen,
a to bez vyměření, platit za každý započatý měsíc prodlení
poplatek z prodlení ve výši 0,5 % dlužné částky.
§ 28
Náhrada nákladů
(1) Náklady za notářské úkony, které jsou provedeny mimo
úřadovnu státního notářství, je povinen uhradit poplatník.
(2) O vzniku pohledávky na náhradu nákladů, o její
splatnosti, o poplatku z prodlení a o řízení ve věcech náhrad
platí obdobně ustanovení o poplatcích.
§ 29
Zaokrouhlování a vracení poplatku
(1) Při vyměřování poplatku se zaokrouhluje základ poplatku
na celé stokoruny nahoru a vyměřený poplatek na celé koruny
nahoru.
(2) Poplatek se vrátí:
a) jestliže jej zaplatil, kdo nebyl k tomu povinen,
b) tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávného rozhodnutí
státního notářství, kterým mu byla tato povinnost uložena.
(3) Bylo-li zaplaceno na poplatku více, než mělo být
zaplaceno, vrátí se přeplatek.
(4) Poplatek (přeplatek poplatku) se nevrátí, nepřevyšuje-li
30 Kčs.
§ 30
Působnost ve věcech notářských poplatků
(1) Notářské poplatky, penále za nesplnění ohlašovací
povinnosti vyměřuje a výši náhrady nákladů určuje místně příslušné
státní notářství.
(2) Okresní soud, v jehož obvodu je státní notářství, které
poplatek vyměřilo a určilo výši náhrady nákladů, vypočítává
poplatek z prodlení, upomíná o zaplacení splatných notářských
poplatků, náhrad nákladů, penále a poplatků z prodlení a vymáhá
je.
§ 31
Kontrola a dohled
(1) Ministerstvo financí České socialistické republiky,
finanční správy a ministerstvo spravedlnosti České socialistické
republiky (dále jen "kontrolní orgány") ověřují u státních
notářství a soudů, poplatníků a u jiných zúčastněných osob
a organizací včetně organizačních jednotek, zda se notářské
poplatky vyměřují a vybírají ve správné výši, řádně a včas.
(2) Státní notářství a soudy, poplatníci a jiné zúčastněné
osoby a organizace včetně organizačních jednotek, u nichž se
kontrola provádí, jsou povinni poskytnout kontrolnímu orgánu na
požádání pomoc nutnou pro dosažení účelu kontroly, zejména
poskytnout vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti
a pomůcky týkající se skutečností rozhodných pro vyměření
poplatků.
(3) Při provádění kontroly jsou kontrolní orgány oprávněny
vstupovat do místností, zařízení a na pozemky a provádět přitom
nutná šetření.
(4) Kontrolní orgány jsou oprávněny uložit státním notářstvím
a soudům opatření k nápravě zjištěných nedostatků a sledovat
plnění těchto uložených opatření.
Řízení
§ 32
(1) Řízení o vyměření notářského poplatku za úkony zahajuje
státní notářství z vlastního podnětu. Řízení o vyměření ostatních
notářských poplatků zahajuje státní notářství, jakmile se doví
o skutečnosti, která je předmětem poplatku.
(2) Řízení o vyměření penále za nesplnění ohlašovací
povinnosti a o výši náhrady nákladů zahajuje státní notářství
z vlastního podnětu.
§ 33
(1) Rozhodnutí o vyměření notářského poplatku a penále za
nesplnění ohlašovací povinnosti vydává státní notářství ústně,
je-li poplatník přítomen a nečiní-li poplatek (penále) více než
1000 Kčs; v ostatních případech vydává rozhodnutí písemně.
V rozhodnutí státní notářství poučí též o povinnosti zaplatit
poplatek z prodlení, nebude-li vyměřený poplatek zaplacen včas.
(2) Státní notářství vydá poplatníkovi na jeho žádost písemné
osvědčení o obsahu ústního rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí o náhradě nákladů a o povinnosti ručitele,
jakož i rozhodnutí, kterým se ukládá jiná povinnost, vydává státní
notářství písemně.
§ 34
(1) Nebyl-li poplatek vyměřen vůbec nebo byl-li vyměřen nižší
částkou než měl být vyměřen, vyměří státní notářství poplatek
(doplatek poplatku) ve lhůtě podle odstavce 2.
(2) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po
uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém se státní
notářství dovědělo o skutečnosti, která je předmětem poplatku.
(3) Od konce kalendářního roku, ve kterém se poplatník od
státního notářství dověděl o úkonu provedeném k vyměření nebo
k vymáhání poplatku (doplatku poplatku), běží nová tříletá lhůta.
(4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat,
uplynulo-li od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost,
která je předmětem poplatku, 10 let.
§ 35
Pro řízení před státním notářstvím ve věcech notářských
poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní
předpisy.4)
§ 36
(1) Proti rozhodnutí státního notářství ve věcech notářských
poplatků se může účastník odvolat; odvolání se podává do 15 dnů od
doručení nebo vyhlášení rozhodnutí, a to u státního notářství,
proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje.
(2) Státní notářství může samo rozhodnout o odvolání, jen
vyhoví-li mu zcela.
(3) Nerozhodne-li státní notářství o odvolání (odstavec 2),
rozhodne o něm krajský soud, v jehož obvodu je státní notářství,
které rozhodnutí vydalo.
§ 37
(1) Pravomocné rozhodnutí o vyměření poplatku (doplatku
poplatku) státní notářství na žádost poplatníka změní, popřípadě
zruší, jestliže na základě nových skutečností nebo důkazů, které
nemohly být uplatněny v poplatkovém řízení bez zavinění
poplatníka, by byl poplatek vyměřen nižší částkou, popřípadě by
nebyl vyměřen vůbec.
(2) Žádost musí být podána do tří měsíců ode dne, kdy se
poplatník o nových skutečnostech nebo důkazech dověděl.
(3) Rozhodnutí nelze změnit ani zrušit, jestliže žádost byla
podána po uplynutí tří let od jeho právní moci.
ČÁST TŘETÍ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 40
(1) Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která
byla podle dřívějších předpisů předmětem poplatku (daně)
z dědictví, z darování, z převodu nebo přechodu nemovitosti nebo
za úkony, postupuje se podle dřívějších předpisů.
(2) Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která
byla předmětem poplatku, ale nevznikla poplatková pohledávka,
poplatková povinnost vznikne, jakmile nastane skutečnost, která je
předmětem poplatku; v těchto případech se postupuje podle
dosavadních předpisů.
§ 41
(1) Ministerstvo financí České socialistické republiky
v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České socialistické
republiky vydá předpisy k provedení tohoto zákona, v nichž stanoví
notářské úkony, za něž se vybírají poplatky, upraví podrobnosti
o rozsahu základů poplatků, sazby poplatků za notářské úkony, může
stanovit další případy osvobození od poplatků, popřípadě jiné
úlevy, blíže upraví práva a povinnosti poplatníků, státních
notářství, soudů a kontrolních orgánů, podrobnosti o vzniku
poplatkové povinnosti, o placení nákladů a o způsobu placení
poplatků. Prováděcí předpis též stanoví místní příslušnost
státních notářství ve věcech řízení o notářských poplatcích.
(2) Ministerstvo financí České socialistické republiky
v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České socialistické
republiky může podle potřeby stanovit odchylky od zákona
k zabránění dvojímu zdanění nebo zpoplatnění, k zachování vzájemně
stejného postupu s cizinou nebo k provádění opatření nutných
s ohledem na postup cizích orgánů.
(3) Ministerstvo financí České socialistické republiky může
v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České socialistické
republiky:
a) poskytnout osvobození od poplatku nebo povolit jiné úlevy pro
určité druhy majetku nebo určitým skupinám osob nebo
i jednotlivým osobám; pověřit jiné orgány a vymezit rozsah
jejich oprávnění k povolování úlev,
b) učinit vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí nebo
tvrdostí, jež by z provádění zákona mohly vzniknout.
§ 42
Zrušují se pro území České socialistické republiky:
1. zákon č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích,
2. vyhláška ministerstva financí č. 25/1964 Sb., k provedení
zákona o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva
financí České socialistické republiky č. 30/1972 Sb. a vyhlášky
ministerstva financí České socialistické republiky č. 74/1983 Sb.,
3. opatření ministerstva financí České socialistické republiky č.
j. 153/6754/80 ze dne 8. 10. 1980 o osvobození registrací
převodů skupinových rodinných domků z družstevního vlastnictví
do osobního vlastnictví občanů od notářského poplatku za úkony
a o snížení notářského poplatku za úkony při registraci smlouvy
o omezení převodu těchto nemovitostí, registrované v částce
39/1980 Sb.,
4. výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j.
153/8039/1983 ze dne 12. 5. 1983 o snížení notářského poplatku
za registraci smlouvy o omezení převodu nemovitostí podle
položky G č. 2 sazebníku I. vyhlášky č. 25/1964 Sb., kterou se
provádí zákon o notářských poplatcích, registrovaný v částce
26/1983 Sb.
1) § 218 odst. 2 občanského zákoníku.
2) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění
zákona č. 30/1978 Sb.
3) § 16 odst. 3 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
4) Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před
státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 72/1983 Sb.).
Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve
věcech daní a poplatků.