89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)

Schválený:
89/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. března 1990,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl.I
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 za slovem "rozvoj" závěr věty zní: "...literární, vědecké a umělecké tvorby.".
2. V § 2 odst. 1 se na konci doplňuje nová věta tohoto znění:
"Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona.".
3. V § 6 větě první se slovo "vytvořeného" nahrazuje slovem "vyjádřeného".
4. § 13 zní:
 
"§ 13
(1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna. Výše této odměny se řídí podle hodnoty díla a jeho významu pro společnost.
(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu (§ 15 odst. 2 písm. a)) na podkladě
a) rozhlasového či televizního vysílání nebo
b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného jeho výrobcem (§ 45) přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům, jakož i vůči těm, kteří snímky, jež mohou k pořízení rozmnoženiny sloužit, veřejně půjčují. Právo na odměnu lze uplatňovat pouze společně s obdobnými právy uvedenými v § 39 odst. 1, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 3, a to jen prostřednictvím organizací uvedených v § 44. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby organizace.
(3) Sazby autorských odměn za užití díla a způsob jejich placení, jakož i rozdělení odměny uvedené v odstavci 2 mezi jednotlivé skupiny oprávněných subjektů může upravit ministerstvo kultury České republiky a ministerstvo kultury Slovenské republiky (dále jen "ministerstvo kultury") obecně závazným právním předpisem.".
5. V § 14 odst. 2, § 18, § 22 odst. 1 a 4, § 39 odst. 2 a § 44 odst. 2 se vypouštějí slova "školství a".
6. § 15 odst. 2 písm. a) se doplňuje slovy "ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno;".
7. V § 15 odst. 2 písm. h) se vypouští slovo "socialistickou" a za středníkem slovo "socialistické".
8. § 15 odst. 2 se doplňuje písmeny j) a k), která zní:
"j) zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro potřebu veřejné knihovny k dokumentačním účelům a pro účely vědeckého výzkumu;
k) rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou pro potřeby nevidomých.".
9. V § 15 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) Oprávněný vlastník rozmnoženiny počítačového programu není povinen získat autorovo svolení k pořízení rozmnoženiny nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu nebo úpravu pro vlastní provoz počítače, pro nějž byl tento program získán, k archivním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak znehodnocena; za pořízení takové rozmnoženiny není ani povinnost poskytnout autorovi zvláštní odměnu.".
10. Dosavadní text § 16 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které zní:
"(2) Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního vysílání se považuje současný, úplný a nezměněný přenos takového vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací. Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích obyvatel téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících pomocí anténových zařízení (tzv. společné televizní antény) se za zvláštní užití nepovažuje.
(3) Organizace oprávněné k veřejnému sdělování děl po drátě či jiným způsobem mohou přenášet díla tvořící součást rozhlasového nebo televizního programu vysílaného jinou organizací, jsou však povinny uvést autora a dílo a poskytnout autorovi odměnu za každý přenos.".
11. § 17 zní:
 
"§ 17
(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho pracovníkem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.
(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého pracovníka vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u soudu.
(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.
(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského poměru k organizaci.".
12. V § 18 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
13. V § 18 se slovo "ministr" nahrazuje slovem "ministerstvo".
14. V § 19 odst. 3 se slovo "organizaci" nahrazuje slovem "osobu", za slovem "způsobem" se vkládá tečka a zbytek věty uvedený v závorce se vypouští.
15. § 20 se vypouští.
16. § 21 se upravuje takto:
 
"§ 21
Zanikne-li právnická osoba nebo zemře-li fyzická osoba, na niž bylo převedeno právo užít dílo, bez právního nástupce, nabude opět autor práva rozhodovat o dalším užití díla.".
Kde se dále v zákoně uvádí výraz "organizace", rozumí se tím, pokud z povahy věci nevyplývá jinak, osoba právnická nebo fyzická.
17. V § 22 odst. 1 se věta za středníkem nahrazuje takto:
"podmínky šíření díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy.".
18. V § 32 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.".
19.§ 33 odst. 1 zní:
"(1) Autorské právo trvá, pokud dále není stanoveno jinak, po dobu autorova života a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich, který ostatní přežil.".
20. V § 33 odst. 4 se číslovka "25" nahrazuje číslovkou "50".
21. § 37 odst. 1 písm. d) zní:
"d) k užití jeho výkonu pro osobní potřebu uživatele; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 39 odst. 1).".
22. § 38 zní:
 
"§ 38
Práva výkonných umělců trvají 50 let od konce roku, v němž byl záznam výkonu pořízen.".
23. § 39 odst. 1 zní:
"(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a 3, § 19, § 21 až 23, § 26 a 27, § 29, § 32 odst. 1 a 2, § 33 odst. 7, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.".
24. V § 40 a § 41 odst. 3 se vypouští slovo "socialistické".
25. § 44 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Ministerstvo kultury může přiznat organizacím zastupujícím autory nebo výkonné umělce ve výkonu práv podle tohoto zákona výhradní oprávnění, aby v rámci své působnosti
a) udílely svolení k užití děl a výkonů a vybíraly autorské odměny a odměny výkonných umělců,
b) vybíraly příspěvky pro kulturní fondy,
popřípadě organizace k plnění těchto úkolů zřídit.
(2) Přiznání výhradního oprávnění podle odstavce 1 nebrání tomu, aby autor nebo výkonný umělec vykonával svá práva podle tohoto zákona bez prostřednictví organizací tam uvedených.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
26. § 45 odst. 2 písm. b) zní:
"b) k pořízení rozmnoženin zvukového záznamu nebo snímku pro jinou než vlastní osobní potřebu; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 45 odst. 4),".
27. V § 45 se odstavce 3 a 4 nahrazují novými odstavci 3 až 5, které zní:
"(3) Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na náhradu, jejíž výši může upravit ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem; přitom může stanovit i výjimky z povinnosti náhradu poskytnout.
(4) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na výrobce zvukových záznamů.
(5) Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce roku, v němž byl záznam pořízen.".
28. V § 46 odst. 2 věta za středníkem zní:
"za svolení má organizace právo na náhradu, jejíž výši může upravit ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem; přitom může stanovit i výjimky z povinnosti náhradu poskytnout.".
29. V § 46 se odstavec 3 nahrazuje novými odstavci 3 a 4, které zní:
"(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní organizace.
(4) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.".
30. § 49 se vypouští.
31. § 53 odst. 2 se upravuje takto:
"(2) Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují soudy.".
Čl.II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
Čl.III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1990.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.

Související dokumenty