576/1990 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. prosince 1990
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky
a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky)
Změna: 579/1991 Sb.
Změna: 166/1992 Sb.
Změna: 321/1992 Sb.
Změna: 10/1993 Sb.
Změna: 189/1993 Sb.
Změna: 57/1995 Sb.
Změna: 154/1995 Sb.,
160/1995 Sb.
Změna: 160/1997 Sb.
Změna: 360/1999 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Základní ustanovení
Zákon upravuje tvorbu, postavení a funkce státního rozpočtu
České republiky (dále jen "státní rozpočet republiky"), státního
závěrečného účtu České republiky (dále jen "státní závěrečný účet
republiky"), rozpočtů obcí a okresních úřadů. Stanoví zásady
hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontroly tohoto
hospodaření. Zákon stanoví příjmy a výdaje státního rozpočtu
republiky, rozpočtu obcí 1) a rozpočtů okresních úřadů 2)
a upravuje zřizování a zásady hospodaření státních fondů České
republiky (dále jen "státní fondy republiky").
Státní rozpočet republiky
§ 3
Obsah státního rozpočtu republiky
Státní rozpočet republiky zahrnuje očekávané příjmy, jakož
i výdaje na zabezpečení úkolů a krytí potřeb České republiky
v daném rozpočtovém roce. Obsahuje i finanční vztahy k rozpočtům
obcí, okresních úřadů a k rozpočtům státních fondů republiky.
§ 4
Příjmy státního rozpočtu republiky
(1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento
nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:
a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České
republice,
b) poplatky vybírané orgány České republiky,
c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední
orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových
organizací v jejich působnosti,
d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního
rozpočtu republiky v minulých letech,
e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního
rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je
na území České republiky,
f) výnosy ze státního majetku,
g) další příjmy stanovené zvláštním zákonem.
(2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb
použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných
úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto
prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní
rady.
§ 5
Výdaje státního rozpočtu republiky
(1) Ze státního rozpočtu republiky se hradí:
a) výdaje na činnost ústředních orgánů a jejich prostřednictvím
výdaje rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým
organizacím v jejich působnosti,
b) výdaje na emisi státních cenných papírů a a na jejich správu,
na úhradu výnosů jejich vlastníkům, včetně odkupu emise po
skončení lhůty splatnosti, jakož i výdaje na nákup cenných
papírů od jiných subjektů, realizovaný prostřednictvím státního
rozpočtu republiky,
c) splátky přijatých úvěrů a úroky z nich a případné splátky
závazků vyplývající z převzatých záruk za úvěry,
d) dotace obcím a okresním úřadům,
e) výdaje na úhradu majetkové újmy,3)
f) další výdaje stanovené zákonem.
(2) Na konkrétní akce nebo předem stanovené okruhy potřeb se
poskytují účelové dotace, a to za podmínek stanovených zásadami
dotační politiky. Mohou být použity jen na určené účely
a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem republiky.
(3) Ze státního rozpočtu se mohou poskytovat
a) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám
a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost,4)
b) návratné finanční výpomoci obcím a okresním úřadům a jejich
prostřednictvím též organizacím jimi založeným nebo zřízeným,
c) dotace občanským sdružením5) a politickým stranám,6)
d) dotace právnickým osobám, které jsou založeny k poskytování
zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sociálních služeb,
a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí a fyzickým osobám,
které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí
poskytují, a to výhradně na tyto účely,
e) dotace státním fondům republiky ve výši stanovené pro
jednotlivé fondy zákonem o státním rozpočtu,
f) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštních předpisů,7)
g) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost
a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění
přirozené plemenitby hospodářských zvířat,7b) nebo jsou
vlastníky nebo nájemci lesa.
§ 6
Návrh státního rozpočtu republiky
(1) Návrh státního rozpočtu republiky vypracovává
ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo
financí") v součinnosti s ústředními orgány a orgány pověřenými
správou státních fondů republiky a předkládá jej vládě České
republiky (dále jen "vláda"). Při vypracování návrhu státního
rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží
ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům
kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.
(2) Státní rozpočet republiky schvaluje Česká národní rada na
rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem.
(3) Návrh státního rozpočtu republiky předkládá vláda ke
schválení České národní radě tak, aby zákon o státním rozpočtu
České republiky na příslušný rozpočtový rok mohl být schválen před
1. lednem tohoto roku.
§ 7
Řízení prací na vypracování návrhu státního
rozpočtu republiky
(1) Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhu
státního rozpočtu republiky.
(2) Ústřední orgány a orgány pověřené správou státních fondů
republiky jsou povinny předložit ministerstvu financí údaje
potřebné pro vypracování návrhu státního rozpočtu republiky.
Požádá-li ministerstvo financí o takové podklady obce a okresní
úřady, vztahuje se tato povinnost i na ně.
(3) Ministerstvo financí metodicky usměrňuje vypracování
rozpočtů ústředních orgánů, státních fondů republiky a okresních
úřadů.
(4) Po schválení státního rozpočtu republiky provede
ministerstvo financí rozpis jeho ukazatelů.
§ 8
Rozpočtové provizórium
(1) Nebude-li zákon o státním rozpočtu České republiky na
příslušný rozpočtový rok schválen před 1. lednem rozpočtového
roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna
rozpočtového roku do vyhlášení zákona o státním rozpočtu České
republiky na tento rok podle návrhu státního rozpočtu republiky
předloženého vládou České národní radě (dále jen "rozpočtové
provizórium").
(2) Nebude-li návrh státního rozpočtu republiky vládou
předložen České národní radě před 1. lednem rozpočtového roku,
učiní vláda s předchozím souhlasem České národní rady nezbytná
opatření k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového
provizória.
(3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době
rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet republiky po
jeho vyhlášení.
§ 9
Rozpočty ústředních orgánů
(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky se člení na
kapitoly odpovídající působnosti jednotlivých ústředních orgánů.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, které mají všeobecný
charakter a nepatří do působnosti určitého ústředního orgánu,
tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa. Tuto
kapitolu spravuje ministr financí.
(2) Rozpočty ústředních orgánů obsahují jejich vlastní
rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových
organizací a příspěvky, popřípadě odvody příspěvkových organizací
v jejich působnosti. Rozpočty ústředních orgánů obsahují též
dotace ze státního rozpočtu republiky na úkoly a činnosti, které
jsou v jejich působnosti.
(3) Ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů
v příslušných orgánech České národní rady. Návrh rozpočtové
kapitoly Všeobecná pokladní správa projednává v příslušných
orgánech ministerstvo financí.
ČÁST DRUHÁ
Hospodaření podle státního
rozpočtu republiky
§ 10
Odpovědnost za hospodaření
(1) Vláda odpovídá České národní radě za plnění státního
rozpočtu republiky a podává jí čtvrtletně zprávy o jeho plnění.
(2) Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů a orgánů
pověřených správou státních fondů republiky odpovídají v oboru své
působnosti za plnění státního rozpočtu republiky a projednávají
zprávy o plnění svých rozpočtů v příslušných orgánech České
národní rady. Ministr financí projednává plnění rozpočtové
kapitoly Všeobecná pokladní správa v příslušném orgánu České
národní rady.
(3) Ministerstvo financí průběžně hodnotí plnění státního
rozpočtu republiky, rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů
a rozpočtů státních fondů republiky a o výsledcích podává zprávy
vládě.
(4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy
republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci
prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických
stran a hnutí 7a) a subjekty, za které státní rozpočet republiky
přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní
závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění
státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí
nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho
rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve
Sbírce zákonů České republiky.
§ 11
Časové použití a účelovost rozpočtových prostředků
(1) Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze
v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly
státním rozpočtem republiky určeny.
(2) K zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění
závazků lze obecně závazným právním předpisem stanovit odchylky od
časového a účelového použití rozpočtových prostředků.
§ 12
Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1) Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné
úhrady, lze ji zajistit hospodárnějším provedením jiných úkolů
nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu
v rámci jednotlivých druhů rozpočtových výdajů, použitím
mimorozpočtových zdrojů organizace nebo nadřízeného orgánu,
případně rozpočtovým opatřením.
(2) Rozpočtově nezajištěnou potřebu lze též uhradit
z rozpočtových rezerv státního rozpočtu republiky.
§ 13
Rozpočtová opatření
(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí:
a) přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů
a výdajů rozpočtu,
b) povolené překročení rozpočtu podřízené organizace,
c) vázání rozpočtových prostředků v rámci rozpočtu.
(2) Obecně závazný právní předpis stanoví způsob provádění
rozpočtových opatření.
(3) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí
ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky, jestliže o tomto
vázání rozhodla vláda.
(4) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí
může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro hospodaření České
republiky a nezabezpečených ve státním rozpočtu republiky,
jestliže je nelze krýt z rozpočtu ústředního orgánu, zajistí-li
úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního
rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje.
Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu
republiky. O těchto opatřeních informuje vláda Českou národní radu
ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky nebo jestliže
o to Česká národní rada požádá. K překročení rozpočtu rozpočtových
nebo příspěvkových organizací může dojít též na základě uvolnění
rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky. Rozpočtové
opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol
Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem
České národní rady.
§ 14
Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky
(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí
nezbytných a nepředvídaných výdajů vytvářejí ve státním rozpočtu
republiky rozpočtové rezervy.
(2) Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky tvoří
vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy. Jejich výši schvaluje
Česká národní rada v rámci státního rozpočtu republiky.
(3) Rozpočtovými rezervami státního rozpočtu republiky
disponuje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
(4) O hospodaření s rozpočtovými rezervami státního rozpočtu
republiky podává vláda zprávu České národní radě ve zprávách
o plnění státního rozpočtu republiky.
ČÁST TŘETÍ
Státní fondy republiky
§ 15
(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a
správu prostředků pro ně určených mohou být zřízeny státní fondy
republiky. Každý státní fond republiky se zřizuje zákonem České
národní rady, který stanoví zásady jeho tvorby, způsob čerpání
jeho prostředků a orgán, pověřený jeho správou. Rozsah činnosti
státních fondů republiky stanoví podrobněji statuty, jejichž
návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou
státních fondů republiky.
(2) Orgán pověřený správou státního fondu republiky předkládá
ministerstvu financí pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu
příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet
státního fondu republiky.
(3) Česká republika neodpovídá za závazky státního fondu
republiky a státní fond republiky neodpovídá za závazky České
republiky.
ČÁST ČTVRTÁ
Státní závěrečný účet republiky
a státní finanční aktiva a pasíva
české republiky
§ 16
Obsah státního závěrečného účtu republiky
(1) Státní závěrečný účet republiky obsahuje výsledky ročního
hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky.
(2) Přílohu státního závěrečného účtu republiky tvoří
závěrečné účty státních fondů republiky a základní údaje
o závěrečných účtech obcí a okresních úřadů.
(3) Součástí státního závěrečného účtu republiky je bilance
státních finančních aktiv a pasív České republiky.
§ 17
Návrh státního závěrečného účtu
(1) Ústřední orgány sestavují o výsledcích svého ročního
rozpočtového hospodaření závěrečný účet, a to ve shodném členění
jako se sestavuje státní rozpočet republiky. Ústřední orgány jej
projednávají v příslušných orgánech České národní rady.
(2) Návrh státního závěrečného účtu republiky vypracovává
ministerstvo financí v součinnosti s ústředními orgány, obcemi,
okresními úřady a orgány pověřenými správou státních fondů
republiky a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na
použití přebytku rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu
jeho schodku.
(3) Ústřední orgány, obce, okresní úřady a orgány pověřené
správou státních fondů republiky, jsou povinny předložit
ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu
státního závěrečného účtu republiky.
(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o
použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad
jeho schodku předkládá vláda ke schválení České národní radě
nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně
navazujícího na rozpočtový rok.
(5) Ministerstvo financí řídí práce na vypracování státního
závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů
a usměrňuje práce na vypracování závěrečných účtů obcí, okresních
úřadů a státních fondů republiky.
(6) O použití přebytku rozpočtového hospodaření ve státním
závěrečném účtu republiky nebo o způsobu úhrady jeho schodku
rozhodne na návrh vlády Česká národní rada.
§ 18
Státní finanční aktiva a pasíva České republiky
(1) Prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření
minulých let a z dalších finančních operací České republiky jsou
jejími finančními aktivy. Závazky České republiky z minulých let
jsou jejími finančními pasívy.
(2) Součástí státních finančních aktiv je "Zvláštní účet
důchodového pojištění", na kterém se vedou prostředky vzniklé jako
rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na
dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem
pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového
pojištění podle stavu ke dni 31. prosince příslušného rozpočtového
roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze
a) na zvýšení dávek důchodového pojištění,
b) na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění
včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové
pojištění.
(3) Evidenci státních finančních aktiv a pasív České
republiky (dále jen "státní finanční aktiva a pasíva republiky")
vede ministerstvo financí.
(4) Ministerstvo financí předkládá vládě přehled o státních
finančních aktivech a pasívech republiky.
(5) Vláda podává České národní radě spolu se státním
závěrečným účtem republiky zprávu o stavu státních finančních
aktiv a pasív republiky.
(6) Státních finančních aktiv České republiky z výsledků
rozpočtového hospodaření České republiky z minulých let lze použít
pouze se souhlasem České národní rady. Státních finančních aktiv
České republiky z dalších finančních operací České republiky lze
použít jen se souhlasem vlády.
ČÁST PÁTÁ
Kontrola rozpočtového hospodaření
§ 19
Kontrola působnost vlády
Hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky
a státních fondů republiky kontroluje vláda.
§ 20
Kontrolní působnost ministerstva financí
(1) Ministerstvo financí provádí kontrolu hospodaření
s prostředky státního rozpočtu republiky u ústředních orgánů
a státních fondů republiky.
(2) Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu
republiky a státních fondů republiky, používání dotací
poskytovaných ze státního rozpočtu republiky nebo státních fondů
republiky organizacím v působnosti ústředních orgánů, obcím,
okresním úřadům a organizacím v jejich působnosti, občanským
sdružením a fyzickým osobám a kontrolu hospodaření s rozpočtem
okresních úřadů provádějí územní finanční orgány za podmínek
stanovených zvláštním předpisem. V případě potřeby může tyto
kontroly za stejných podmínek provádět ministerstvo financí.
ČÁST ŠESTÁ
Rozpočty obcí
§ 21
Úloha rozpočtů obcí
(1) Finanční hospodaření obcí se řídí jejich rozpočtem.
(2) Rozpočet obce je se státním rozpočtem republiky spojen
finančním vztahem, jímž je dotace a případně i návratná finanční
výpomoc.
(3) Při stanovení dotace ze státního rozpočtu republiky do
rozpočtu obce nebo jejího podílu na daních odváděných do státního
rozpočtu republiky se zabezpečí náhrada nákladů, které obci
vznikají plněním úkolů v přenesené působnosti ve výkonu státní
správy.8)
(4) Odvody do státního rozpočtu republiky lze obci uložit jen
podle tohoto nebo zvláštního zákona.
§ 22
Obsah rozpočtu obce
(1) Obec hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů
a s využitím vlastních peněžních fondů. 9)
(2) Rozpočet obce obsahuje její příjmy a výdaje, v nichž jsou
vyjádřeny všechny finanční vztahy obce
a) k organizacím jí založeným a zřízeným,
b) k ostatním subjektům, k nimž má obec finanční vztah na základě
zákona nebo uzavřených smluv.
§ 23
Příjmy rozpočtu obce
(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří:
a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních
fondů,
b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a
zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy
z výsledků vlastního hospodaření obce,
c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,
d) výnos záloh9a) na daň z příjmů fyzických osob, které mají na
území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně
(vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň)
z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště
k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová
povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby9b) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze
závislé činnosti a z funkčních požitků9c) srážených
a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona
rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,
e) 10 % výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních
požitků9c) odváděné podle § 38h zákona České národní rady č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, plátcovou pokladnou9d)
umístěnou na území obce nebo plátcem daně se sídlem, popř.
bydlištěm na území obce, pokud daň odvádí přímo plátce,
s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona
o daních z příjmů. Hlavnímu městu Praze a městům Brnu, Ostravě
a Plzni plyne výnos uvedené daně ve výši 70 %,
f) podíl na 20 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé
činnosti a z funkčních požitků odváděné podle § 38h zákona
o daních z příjmů s výjimkou daně připadající na příjmy podle
§ 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Každá obec se na uvedené
části celookresního výnosu podílí procentem stanoveným
příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru
počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva
okresu. Tento podíl není příjmem rozpočtů hlavního města Prahy
a měst Brna, Ostravy a Plzně,
g) podíl na 20 % celostátního výnosu daně (záloh na daň) z příjmů
právnických osob,9e) a to ve výši odpovídající poměru počtu
obyvatelstva obce k celkovému počtu obyvatelstva státu,
h) výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy
poplatníkem je obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby,
i) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,
j) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,
k) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a
loterií a jiné nahodilé příjmy,
l) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů
republiky,
m) dotace z rozpočtu okresního úřadu,
n) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle
zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené
obecně závaznými právními předpisy.
(2) Součástí výnosu daně podle odstavce 1 písm. c) až g) je
příslušenství daně9f) s výjimkou pokut a exekučních nákladů.
Součástí celostátního výnosu daně podle odstavce 1 písm. g) není
výnos daně podle odstavce 1 písm. h).
(3) Příjmem obce podle odstavce 1 písm. h) není příslušenství
daně a daň, která nebyla přiznána nebo dodatečně přiznána ve
stanovené lhůtě.9g)
(4) Příjmy, které jsou předmětem daně podle zvláštního
předpisu, jsou příjmem rozpočtu obce až po zdanění.
§ 24
Výdaje z rozpočtu obce
Z rozpočtu obce se hradí zejména:
a) výdaje na činnost obce, výdaje a příspěvky jí řízených
rozpočtových a příspěvkových organizací,
b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám působícím
v územním obvodu obce, jakož i dotace a návratné finanční
výpomoci jiným obcím,
c) výdaje na podporu soukromého podnikání občanů,
d) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,
e) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,
f) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich
vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný
z prostředků rozpočtu obce,
g) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení. 10)
§ 25
Vypracování rozpočtů obcí a hospodaření
podle jejich rozpočtů
(1) Obec vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které
se vypracovává státní rozpočet republiky.
(2) Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo. 11)
(3) Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků
vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.
(4) Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy,
včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních
fondů používá obec v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů
svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými
fondy navzájem a dále kromě případů, kdy prostředky fondů slouží
jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu
rozpočtového roku.
(5) Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku
nepropadají.
(6) Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový
rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové
hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení
rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizória. Tato pravidla
stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočtového
hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených.
(7) Obec provádí kontrolu hospodaření se svými rozpočtovými
prostředky.
§ 26
Závěrečný účet obce
(1) Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále
jen "závěrečný účet obce") obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a
výdaji obce. 12)
(2) Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních
vztahů k organizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke
státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.
(3) Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.
ČÁST SEDMÁ
Rozpočty okresních úřadů
§ 28
Rozpočty okresních úřadů
(1) Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho
rozpočtem.
(2) Rozpočet okresního úřadu se vypracovává na stejné období
jako státní rozpočet republiky. 2)
(3) Rozpočet okresního úřadu schvaluje a kontroluje okresní
shromáždění.13)
(4) Příjmy okresního úřadu tvoří:
a) 30 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti
a z funkčních požitků9c) odváděné podle § 38h zákona o daních
z příjmů s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst.
4 zákona o daních z příjmů. Součástí výnosu daně je
příslušenství daně9f) s výjimkou pokut a exekučních nákladů.
Tato část celookresního výnosu není příjmem rozpočtu hlavního
města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně,
b) příjmy z jeho činnosti a z činnosti jím řízených organizací,
c) podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu
republiky,
d) správní poplatky za úkony jím prováděné,
e) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,
f) sdružené prostředky,
g) dotace ze státního rozpočtu republiky,
h) jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
(5) Z rozpočtu okresního úřadu se hradí:
a) výdaje na jeho činnost, výdaje a příspěvky jím řízených
rozpočtových a příspěvkových organizací,
b) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,
c) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,
d) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.
(6) Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu se poskytují
dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do
rozpočtu obcí lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů
rozpočtu okresního úřadu.
(7) Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanoveném
vládou.
(8) Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření svých
rozpočtových prostředků a prostředků svých peněžních fondů.
(9) Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahuje
ustanovení § 11, 12 a 13 tohoto zákona.
(10) Okresní úřad je oprávněn vytvářet ve svém rozpočtu
rozpočtové rezervy jen v rozsahu nezbytném k zabezpečení
mimořádných potřeb, které nebylo možno rozpočtově zabezpečit při
schválení rozpočtu.
(11) V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad
v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu
podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.
(12) Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem
roku nepropadají.
§ 29
Závěrečný účet okresního úřadu
(1) Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje
o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu.
(2) Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování
finančních vztahů k obcím, k organizacím v jeho působnosti, ke
státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.
(3) Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné
období jako státní závěrečný účet republiky.
(4) Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní
shromáždění.13)
ČÁST OSMÁ
Porušení rozpočtové kázně
§ 30
Důsledky porušení rozpočtové kázně
(1) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního
rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty,
kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu
rozpočtu republiky, popřípadě státnímu fondu republiky. Zároveň
jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1 promile denně
z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však
do výše této částky.
(2) Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky
rozpočtů obcí a okresních úřadů, přičemž neoprávněně použité nebo
zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu
republiky, do rozpočtu obce nebo okresního úřadu podle toho, který
orgán nedostatek zjistil.
(3) Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní
kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu
uvedenému v § 20 tohoto zákona před započetím kontroly jím
prováděné, snižuje se penále na polovinu.
(4) Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500
Kčs, se neplatí.
(5) Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od
konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(6) Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož
i penále, uloží územní finanční orgán.
(7) Ministerstvo financí může z důvodů zamezení tvrdosti
povolit úlevy z odstavce 1. Obec může povolit úlevy z odstavce 2,
pokud nejde o odvod do státního rozpočtu republiky.
ČÁST DEVÁTÁ
Rozpočtové a příspěvkové
organizace
§ 31
Zřizování, změny a zrušování rozpočtových
a příspěvkových organizací
(1) Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen
"zřizovatel") zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti
rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické
osoby. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové
požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba
souhlasu ministerstva financí.
(2) Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu,
která musí obsahovat:
a) označení zřizovatele,
b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí
vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,
c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu
činnosti,
d) označení statutárních orgánů,
e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,
f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.
(3) K rozdělení, sloučení případně splynutí rozpočtové nebo
příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem
v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva
a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.
(4) Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají, mimo
případy uvedené v odstavci 3, též zrušením. V tomto případě
zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky
zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.
(5) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení,
sloučení, splynutí, rozdělení, případně zrušení rozpočtové nebo
příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky, a to
s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí
v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.
(6) Ustanovení odstavců 1 a 5 platí, pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak.
§ 32
Finanční hospodaření rozpočtových
a příspěvkových organizací
(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými
prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu.
Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené
zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.
(2) Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily
určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů.
(3) Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily
určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu
rozpočtu republiky, případně rozpočtu svého zřizovatele.
(4) Česká republika odpovídá za závazky rozpočtových a
příspěvkových organizací pouze v případě, že je to zvláštními
předpisy stanoveno, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. O převzetí
takové záruky rozhoduje vláda na návrh ministra financí.
(5) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění
stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o
hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za
podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní
fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.
(6) Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další
zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové
organizace, budou upraveny obecně závazným právním předpisem.
ČÁST DESÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná
a závěrečná
§ 33
Zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů
a opatření
V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České
národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných
opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných vyhlášek
obcí a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření státních fondů
republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpokládané
hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se
týkají státního rozpočtu republiky, musí návrhy projednat
s ministerstvem financí.
§ 34
Přechodná ustanovení
(1) Příjmem státního rozpočtu republiky jsou též vratky
návratných finančních výpomocí poskytnutých organizacím
v působnosti federálních ústředních orgánů, které byly převedeny
do působnosti České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak.
(2) Porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností
tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují
podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení
rozpočtové kázně byly podle dosavadních předpisů vyšší než podle
tohoto zákona, použije se tento zákon.
(3) Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení
státního závěrečného účtu republiky za rok 1990 se použije zákon
České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky
(rozpočtová pravidla republiky).
§ 35
Zmocnění
(1) Vláda vydá obecně závazný právní předpis k zajištění
restrukturalizace uhelného průmyslu.
(2) Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis,
v němž
a) provede § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst.
6,
b) upraví režim dofinancování rozestavěné komplexní bytové
výstavby a režim příspěvků poskytovaných právnickým a fyzickým
osobám na bytovou výstavbu,
c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně
spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu
republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného
rozpočtového určení.
§ 36
(1) Ministr financí je oprávněn
a) provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi
příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % celkových
výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu
na příslušný rok, zejména opatřovat prostředky úvěrem nebo
prodejem státních pokladničních poukázek, které jsou k tomuto
účelu vydány,
b) poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných
forem finanční výpomoci a úroků z nich, upravených o případné
kurzové rozdíly, a dalších výdajů spojených s úvěry a obdobnými
formami finanční výpomoci určených k financování vládou
schválených rozvojových programů.
(2) Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn
splátek podle odstavce 1 písm. b) splatných v jednotlivých
kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných
příjmů státního rozpočtu republiky.
(3) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna
uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila
v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při
uspokojení závazku. Při poskytnutí státní záruky může Ministerstvo
financí k zajištění úplné nebo částečné úhrady vyplývající
z ručení zřídit zástavní nebo podzástavní právo k majetku osoby,
jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn.
§ 37
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické
republiky (rozpočtová pravidla republiky),
2. zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení a správě
odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení,
3. zákon ČNR č. 208/1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě
zemědělské daně a daně ze mzdy.
1) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon ČSR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících.
4) § 2 hospodářského zákoníku.
5) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb.
6) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
7) Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci
rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č.
74/1989 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a
Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním
vyrovnávacím příspěvku.
7a) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích.
7b) Zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě
hospodářských zvířat.
8) § 21 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
9) § 19 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
9a) § 38a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
9b) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9c) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9e) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9f) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9g) § 40 a 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
10) § 17 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 360a hospodářského zákoníku.
11) § 36 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
12) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
13) § 24 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 425/1990 Sb.