298/1993 Sb., o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní

(1) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjem pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků,¹⁾ pokud se na výzvu správce daně²⁾ zúčastní daňového řízení, náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při daňovém řízení ve výši průměrného výdělku vypočteného podle zvláštního zákona³⁾ pro pracovněprávní účely.

(2) Výši průměrného výdělku prokáže svědek nebo osoba přezvědná potvrzením plátce příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, v němž se uvede, jakou částku činí ušlý výdělek za dobu nepřítomnosti svědka nebo osoby přezvědné. Správce daně poukáže náhradu ušlého výdělku plátci daně⁴⁾ ze závislé činnosti a funkčních požitků, který jej zahrne do příjmu svědka nebo osoby přezvědné.

(1) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjmy pouze z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti ⁵⁾ včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), a nevztahuje se na ně ustanovení § 1, pokud se na výzvu správce daně zúčastní daňového řízení, náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při daňovém řízení. Tato náhrada se vypočte za započatou hodinu jako podíl základu daně z příjmu fyzických osob⁶⁾ a počtu pracovních hodin, stanovených zvláštním předpisem,⁷⁾ připadajících na kalendářní rok. Výše základu daně z příjmu je částka, podle které je určena poslední známá daňová povinnost,⁸⁾ nejvýše však 486 000 Kč. Pokud nelze zjistit podklady pro výše uvedený postup stanovení náhrady ušlého výdělku, náleží svědkovi nebo osobě přezvědné náhrada ušlého výdělku v částce 17 Kč za hodinu, nejvýše však 136 Kč za jeden den.

(2) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a zároveň též z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti⁵⁾ včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při daňovém řízení podle odstavce 1.