62/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků
a o licenčním řízení a o změně některých zákonů
Změna: 413/2005 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ PŘI VÝVOZU NEBO DOVOZU
VÝROBKŮ A LICENČNÍ ŘÍZENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje přijímání některých opatření při vývozu
nebo dovozu výrobků, jakož i licenční řízení pro vydávání úředních
povolení k vývozu nebo dovozu výrobků.
HLAVA I
OPATŘENÍ PŘI VÝVOZU NEBO DOVOZU VÝROBKŮ
DÍL 1
Obecná ustanovení
§ 2
Tímto zákonem není dotčeno uplatňování opatření podle
zvláštních právních předpisů1) z jiných důvodů, než které upravuje
tento zákon.
Vymezení základních pojmů
§ 3
Opatřením při vývozu nebo dovozu výrobků (dále jen
"opatření") se rozumí
a) ochranné opatření, jímž je
1. množstevní omezení vývozu nebo dovozu,
2. zákaz vývozu nebo dovozu,
3. úprava cel nebo celních sazeb,
4. dovozní přirážka,
5. dovozní depozitum,
6. omezení nebo zákaz tranzitu,2)
7. jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky
České republiky,
b) jiné opatření, jímž je
1. sledování vývozu nebo dovozu,
2. úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících
obchod s příslušným státem.
§ 4
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozem propuštění výrobků do celního režimu volného oběhu,3)
nestanoví-li tento zákon jinak,
b) množstevním omezením vývozu nebo dovozu stanovení množství
výrobků, které je možno vyvézt nebo dovézt ve stanoveném
období,
c) dovozní přirážkou peněžní částka vybíraná při dovozu výrobků
a stanovená procentem z celní hodnoty,
d) dovozním depozitem peněžní částka, která se skládá bezúročně
při dovozu ve stanovené výši a na stanovenou dobu,
e) omezením tranzitu výrobků stanovení množství výrobků nebo
dopravních prostředků anebo způsobu či směru dopravy výrobků
přes území České republiky,
f) domácím výrobním odvětvím domácí výrobci obdobných4) nebo přímo
soutěžících výrobků jako celek nebo alespoň ti výrobci, jejichž
společná výroba obdobných nebo přímo soutěžících výrobků tvoří
více než 50 % celkové domácí výroby těchto výrobků,
g) přímo soutěžícím výrobkem výrobek, který není totožný
s výrobkem obdobným, ale je možno jej užít pro stejný účel
a pro plnění stejných funkcí a vzhledem k jeho ceně může být
náhradou za výrobek dovážený,
h) vážnou újmou významné poškození domácího výrobního odvětví,
i) hrozbou vážné újmy situace, ze které je možný bezprostřední
vznik vážné újmy.
Obecné podmínky přijetí opatření
§ 5
(1) Opatření může být přijato na základě závěrů šetření
provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen
"ministerstvo") nebo jiným postupem podle tohoto zákona
a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
(2) Opatření musí být přijato, vyplývá-li povinnost přijmout
opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena ve Sbírce zákonů.
§ 6
Opatření podle tohoto zákona lze uplatnit z důvodu ochrany
a) před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její
hrozbu domácímu výrobnímu odvětví (dále jen "zvýšené dovozy"),
b) před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin,
c) nově se rozvíjejících výrobních odvětví,
d) před nedovolenými překážkami obchodu, nebo
e) dalších zájmů státu.
§ 7
(1) Opatření je možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu
a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existují okolnosti, které
byly důvodem k jeho zavedení.
(2) Na tentýž výrobek nelze ze stejného důvodu přijmout
souběžně více ochranných opatření podle tohoto zákona.
§ 8
Sledování dovozu nebo vývozu
(1) Jestliže dovoz určitého výrobku dosahuje temp a rozsahu,
které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, nebo
v případech, kdy to vyžadují zájmy České republiky nebo kdy to
vyžaduje mezinárodní smlouva,5) předloží ministerstvo vládě České
republiky (dále jen "vláda") návrh na přijetí nařízení vlády pro
sledování dovozu nebo vývozu tohoto výrobku.
(2) Pokud není stanoveno jinak, skončí platnost opatření
spočívající ve sledování dovozu výrobku, jehož dovoz dosahuje temp
a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví,
uplynutím 18 měsíců ode dne, kdy bylo toto opatření uplatněno.
DÍL 2
Ochrana před zvýšenými dovozy
ODDÍL 1
Obecná ustanovení o zvýšených dovozech
§ 9
Podmínky přijetí ochranného opatření
Vláda může nařízením přijmout ochranné opatření, pokud se
výrobek dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích
a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit
a) vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné
nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy
a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost,
nebo
b) vážnou poruchu v některém odvětví hospodářství nebo obtíže,
které by mohly vyvolat vážné zhoršení hospodářské situace
v některém regionu České republiky.
§ 10
Podnět k zahájení šetření
(1) Fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se
sídlem na území České republiky (dále jen "navrhovatel") může
podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem přijetí
opatření k ochraně určitého domácího výrobního odvětví před
zvýšenými dovozy (dále jen "šetření").
(2) Podnět se podává v písemné formě a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno,
rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její
obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) podrobný popis dováženého výrobku (označení, technické údaje,
vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované
nomenklatury,6)
c) podrobný popis obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku
vyráběného v České republice (označení, technické údaje,
vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované
nomenklatuře,
d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo
přímo soutěžící ve vztahu k výrobku dováženému,
e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu
dováženého výrobku,
f) doklad o podpoře podnětu od výrobců vyrábějících obdobný nebo
přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto
výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo
přímo soutěžícího výrobku,
g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za
3 předcházející roky a v roce, ve kterém je podnět podáván,
podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného
v tuzemsku za 3 předcházející roky a předpokládaný objem výroby
v roce, ve kterém je podnět podáván,
i) údaje dokazující vážnou újmu nebo její hrozbu způsobené
zvýšeným dovozem uvedeného výrobku domácímu výrobnímu odvětví,
včetně finančního vyjádření jejího rozsahu,
j) údaje dokazující existenci příčinné souvislosti mezi zvýšeným
dovozem stejných nebo obdobných výrobků a újmou z toho
plynoucí.
§ 11
Odložení podnětu
(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení
zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje
náležitosti stanovené tímto zákonem anebo neexistují-li dostatečné
důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit
vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.
(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně
vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu
odložení.
Postup při šetření
§ 12
Zahájení šetření
(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení
podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 11 odst. 1 a pokud
údaje v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy
o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu
domácímu výrobnímu odvětví.
(2) Ministerstvo může zahájit šetření z vlastního podnětu
v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že zvýšené
dovozy určitých výrobků způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu
domácímu výrobnímu odvětví.
(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní
oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci
o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě
Internet.
(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat
a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě
podnětu,
b) označení dováženého výrobku, který je předmětem šetření, podle
kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky
a účel použití,
c) navrhovatelem předložené údaje o vzniku vážné újmy domácímu
výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
d) lhůtu, ve které se mohou dotčené subjekty písemně vyjádřit nebo
poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření,
anebo se přihlásit k dalšímu průběhu šetření jako zúčastněná
strana; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,
e) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska dotčených
subjektů.
(5) Dotčenými subjekty podle odstavce 4 písm. d) se rozumí
a) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo ke zvýšenému
dovozu,
b) domácí výrobci obdobného výrobku, kteří podnět podpořili nebo
se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců zastupující
jejich zájmy,
c) další osoby, prokáží-li přímý právní zájem na věci, která je
předmětem šetření.
§ 13
Zúčastněné strany
Zúčastněnými stranami jsou pro účely dalšího průběhu šetření
navrhovatel a ty dotčené subjekty uvedené v § 12 odst. 5, které se
výslovně písemně přihlásily k šetření ve lhůtě podle § 12 odst. 4 písm. d).
§ 14
Zjišťování újmy
(1) Při šetření, zda došlo ke zvýšenému dovozu, který
způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu
odvětví, ministerstvo vezme v úvahu
a) objem dovozu šetřeného výrobku v absolutním vyjádření nebo
poměrně ve vztahu k výrobě nebo spotřebě v České republice,
b) podmínky, za nichž se realizuje dovoz výrobku, který je
předmětem šetření, cenu dováženého výrobku a její vztah k cenám
v tuzemsku vyráběného obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
c) vliv zvýšených dovozů na ekonomické ukazatele domácího
výrobního odvětví, mezi něž patří zejména objem výroby, využití
výrobních kapacit, zásoby, prodej, podíl na trhu, zisk
(případně ztráta), produktivita práce, návratnost investic,
zaměstnanost,
d) příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a způsobenou vážnou
újmou nebo hrozbou vážné újmy,
e) další faktory, které způsobují nebo mohou způsobit újmu nebo
její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví,
f) skutečnosti nasvědčující tomu, že situace nemá přechodnou
povahu.
(2) Při posuzování hrozby vážné újmy domácímu výrobnímu
odvětví ministerstvo vezme v úvahu kromě údajů uvedených
v odstavci 1 také
a) tempo růstu dovozu šetřeného výrobku do České republiky,
b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo v zemi vývozu
a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu do
České republiky.
(3) Jestliže vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu
výrobnímu odvětví způsobují ve stejné době jiní činitelé než
zvýšené dovozy, nebude tato újma nebo její hrozba přisuzována
zvýšeným dovozům.
§ 15
Zjišťování důkazů
(1) Za účelem posouzení, zda došlo ke zvýšenému dovozu
výrobku, v jehož důsledku byla způsobena vážná újma, si
ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran,
ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů dotčených
podle povahy věci. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací
lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená
lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného
subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách
stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na
základě údajů, které má k dispozici.
(3) Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu
šetření údaje o objemu dováženého výrobku a jeho celní hodnotě
Český statistický úřad.
§ 16
Důvěrné zacházení s informacemi
(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za
důvěrnou, nesmí být bez jeho souhlasu zveřejněna nebo dána
k dispozici zúčastněným stranám. Tímto nejsou dotčeny zvláštní
právní předpisy upravující obchodní tajemství7) a nakládání
s utajovanými informacemi8).
(2) Ministerstvo požádá poskytovatele takové informace, aby
z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou
povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu
není možné, musí to náležitě zdůvodnit.
(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že
požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této
skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.
(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými
v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 17
Ústní jednání
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo
jeho konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli
zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo
zveřejní také prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná
strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat bez
účasti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které
má k dispozici.
(2) Ústní informace poskytnuté ministerstvu v rámci konaného
ústního jednání nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana,
která je poskytla, nepodá dodatečně v písemné formě a ve lhůtě
stanovené ministerstvem; tato lhůta nesmí být kratší než
5 pracovních dnů.
§ 18
V průběhu šetření umožní ministerstvo zúčastněným stranám
seznámit se se všemi důležitými písemnostmi nemajícími důvěrný
charakter a předloženými některou ze zúčastněných stran. K těmto
písemnostem se zúčastněné strany mohou vyjádřit do 7 pracovních
dnů ode dne, kdy se zúčastněná strana s písemnostmi seznámila.
§ 19
Prozatímní ochranné opatření
(1) Jestliže dosud známé skutečnosti dokazují, že zvýšené
dovozy způsobily nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu
výrobnímu odvětví a že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou
škodu, může na základě návrhu ministerstva vláda stanovit
nařízením prozatímní ochranné opatření ve formě úpravy cla. Doba
účinnosti nařízení vlády o uplatňování prozatímního opatření činí
nejvýše 200 kalendářních dnů.
(2) Jestliže ministerstvo zastaví šetření podle § 20,
předloží vládě návrh nařízení na zrušení prozatímního ochranného
opatření.
(3) V případě, že prozatímní ochranné opatření vláda
nařízením zruší nebo pozbyde-li nařízení o přijetí prozatímního
ochranného opatření účinnosti uplynutím 200 kalendářních dnů,
vybrané clo se vrátí.9)
Ukončení šetření
§ 20
Zastavení šetření
(1) V případě, že navrhovatel neposkytne potřebné informace
ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření
zastaveno s tímto odůvodněním.
(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže nejsou splněny
podmínky k přijetí ochranného opatření podle tohoto zákona.
(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo v Obchodním
věstníku nejpozději do 9 měsíců ode dne zahájení šetření. Den
zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření
zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo
také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
§ 21
Přijetí ochranného opatření
(1) Není-li zastaveno šetření podle § 20 a je jím prokázáno,
že zvýšený dovoz výrobku způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu
domácímu výrobnímu odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do
9 měsíců od zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh nařízení
na přijetí ochranného opatření. Současně navrhne ukončení
prozatímního opatření, je-li uplatňováno.
(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení
vlády o přijetí ochranného opatření nebo zamítne návrh na jeho
přijetí. Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na
jejichž základě byl návrh ministerstvem předložen.
(3) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 12 měsíců od
zahájení šetření, má se za to, že šetření je ukončeno.
§ 22
(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním
věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení
šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření
ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí ochranného
opatření obsahuje
a) označení dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, podle
kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky
a účel použití,
b) skutečnosti prokazující, že se uvedený výrobek dováží na území
České republiky ve zvýšeném množství,
c) zjištěné skutečnosti svědčící o vzniku vážné újmy domácímu
výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
d) označení důkazů prokazujících příčinnou souvislost mezi
zvýšenými dovozy a vážnou újmou nebo její bezprostřední
hrozbou,
e) informace o přijatém opatření.
Podmínky a doba uplatňování opatření
§ 23
(1) Ochranné opatření se přijímá v rozsahu a na dobu, která
je nutná k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby
výrobnímu odvětví a postačuje k tomu, aby si výrobní odvětví
vytvořilo takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově
vzniklým okolnostem.
(2) Pokud má ochranné opatření formu množstevního omezení,
nesmí toto opatření snížit objem dovozů pod úroveň průměrného
objemu dovozů v posledních 3 letech, pro které jsou k dispozici
statistiky, ledaže je nepochybně prokázáno, že k zabránění nebo
nápravě vážné újmy nebo její hrozby domácímu výrobnímu odvětví je
potřebná jiná úroveň snížení objemu dovozu.
§ 24
(1) Ochranné opatření je možno přijmout až na dobu 4 let. Do
této doby se započítává doba trvání prozatímního opatření.
(2) Pokud je stanovená doba uplatňování ochranného opatření
delší než 1 rok, musí nařízení vlády o uplatnění tohoto ochranného
opatření obsahovat časový rozvrh snižování jeho rozsahu
v pravidelných intervalech tak, aby si domácí výrobní odvětví
mohlo vytvořit takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se
nově vzniklým okolnostem ovlivňujícím situaci v daném výrobním
odvětví.
(3) Ministerstvo v průběhu uplatňování ochranného opatření,
které bylo přijato na dobu delší než 3 roky, přezkoumá v polovině
doby jeho trvání další nezbytnost jeho uplatňování. Pro účely
tohoto přezkoumání je ministerstvo oprávněno vyžádat si informace
od dotčených subjektů, které jsou povinny je ministerstvu
poskytnout. Pokud nebudou požadované informace předloženy, může
vláda zrušit nařízením uplatňované opatření bez přezkoumání. Pokud
zcela nebo částečně pominou důvody, které vedly k přijetí
opatření, vydá vláda nařízení, v němž zruší nebo sníží rozsah
uplatňovaného opatření.
§ 25
Prodloužení ochranného opatření
(1) Období uplatňování ochranného opatření může být nařízením
vlády prodlouženo na základě podnětu podle § 10 podaného
nejpozději 9 měsíců před ukončením tohoto období. Podnět může
podat ministerstvu zúčastněná strana šetření, na jehož základě je
ochranné opatření uplatňováno. Podnět musí kromě náležitostí podle
§ 10 odst. 2 obsahovat údaje, které prokazují, že delší trvání
opatření je nadále nezbytné k zabránění nebo nápravě vážné újmy
domácího výrobního odvětví a zároveň že se výrobní odvětví
přizpůsobuje nově vzniklým okolnostem. Na průběh šetření se
použijí ustanovení § 11 až 18.
(2) Celková doba platnosti ochranného opatření včetně
prodloužení nesmí přesáhnout 8 let.
(3) V případě, že vláda nařízením prodlouží uplatňování
ochranného opatření, nesmí být více omezující než na konci
původního období a musí být stanoven časový rozvrh dalšího
postupného snižování jeho rozsahu.
§ 26
Opětovné přijetí opatření
(1) Opětovné přijetí ochranného opatření je možné na základě
podnětu k zahájení šetření podle § 10. Na průběh šetření se
použijí ustanovení § 11 až 18.
(2) Opatření nelze znovu přijmout na stejný výrobek po dobu,
která se rovná době předchozího uplatňování opatření.
(3) Bez ohledu na délku období, po které bylo předchozí
ochranné opatření na stejný výrobek uplatňováno, je možno přijmout
ochranné opatření nejdříve po 2 letech, ledaže se jedná o opatření
trvající 180 dní nebo méně, jestliže
a) uplynul nejméně 1 rok od data přijetí ochranného opatření na
dovoz tohoto výrobku a
b) toto ochranné opatření se neuplatňovalo na stejný výrobek více
než dvakrát v pětiletém období bezprostředně předcházejícím
datu zavedení tohoto opatření.
§ 27
Dovoz z rozvojových zemí
Opatření se nepřijme k omezení dovozu výrobků z rozvojové
země, která je členem WTO, pokud podíl dovozu těchto výrobků
z této země nepřesáhne 3 % z celkového objemu dovážených výrobků
do České republiky za předpokladu, že dovoz z rozvojových zemí
s podílem nižším než 3 % nepředstavuje více než 9 % z celkového
objemu dovážených výrobků do České republiky.
ODDÍL 2
Zvláštní ustanovení o zvýšených dovozech
dosud nezačleněných textilních výrobků
§ 28
Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se
pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná
ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.
§ 29
Zvýšené dovozy nezačleněných textilních výrobků
Pokud se textilní výrobky nebo ošacení, které jsou v celním
sazebníku označeny jako nezačleněné do rámce GATT 199410) (dále
jen "textilní výrobek") a pocházejí z členského státu WTO,
dovážejí do České republiky v takových zvýšených množstvích, že to
působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví,
které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi
takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná
souvislost, může vláda nařízením přijmout opatření ve vztahu
k jednotlivému státu nebo k více státům, z nichž textilní výrobek
pochází.
§ 30
Zjišťování újmy
(1) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se
přihlíží také zejména k situaci dotčeného domácího výrobního
odvětví a k tomu, zda zvýšení dovozů je náhlé a podstatné,
skutečné nebo hrozící. Přitom zvýšení dovozů pocházejících
z jednoho nebo více států bude posuzováno individuálně a na
základě výše dovozů srovnávané s dovozy z jiných států, podílu
výrobků na trhu, jakož i dovozních cen a cen vnitřních.
(2) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se
nepřihlíží k technickým modifikacím textilních výrobků nebo ke
změnám v zájmu spotřebitelů.
Podmínky a doba uplatňování opatření
§ 31
(1) Má-li ochranné opatření při dovozu nezačleněných
textilních výrobků formu množstevního omezení
a) nesmí být stanovené množství nižší než skutečná výše dovozu
textilního výrobku, který se uskutečnil do České republiky
v průběhu 12 měsíců předcházejících před měsícem, kdy bylo
zahájeno šetření,
b) je-li delší než 1 rok, musí být množství stanovené podle
písmene a) každoročně zvyšováno nejméně o 6 %,
c) stanovené množství může být po roce uplatňování ochranného
opatření překročeno zálohovým užitím a zpětným užitím až
o 10 %, přičemž zálohové užití nesmí přesáhnout 5 %.
(2) Zálohovým užitím je předčasné použití části množstevního
omezení stanoveného na následující období.
(3) Zpětným užitím je použití nevyužitých množství
z předcházejícího období v rámci odpovídajícího množstevního
omezení období následujícího.
§ 32
Ochranné opatření při zvýšených dovozech nezačleněných
textilních výrobků je možno přijmout nejvýše na dobu 3 let nebo na
dobu, dokud není textilní výrobek začleněn, a to podle toho, která
skutečnost nastane dříve.
§ 33
Zájmy třetích států
Při navrhování ochranného opatření při dovozu nezačleněných
textilních výrobků se vezmou v úvahu zájmy
a) států, jejichž objem vývozu textilních výrobků je ve srovnání
s celkovým objemem vývozu ostatních států nepodstatný a jejichž
vývoz do České republiky představuje nízký podíl na jejím
celkovém dovozu,
b) nejméně rozvinutých států,
c) rozvojových států v případě textilních výrobků z vlny, pokud
jejich hospodářství a obchod jsou na těchto textilních
výrobcích založeny.
ODDÍL 3
Zvláštní ustanovení o zvýšených dovozech
z nečlenských zemí WTO
§ 34
Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se
pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná
ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.
§ 35
Pokud se výrobek, který pochází z nečlenského státu WTO,
dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích nebo za
takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu
domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo
soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou
nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, může vláda
nařízením přijmout opatření ve vztahu k tomu státu nebo těm
státům, ze kterých výrobek pochází.
DÍL 3
Ochrana před dovozem některých zemědělských
výrobků a potravin
§ 36
(1) Zvláštní ochranné opatření v podobě dodatečného cla,
které se připočítá k dovoznímu clu zemědělského výrobku, je možné
přijmout, jestliže při dovozu zemědělského výrobku uvedeného
v příloze k tomuto zákonu
a) objem dovozů v měrných jednotkách stanovených celním sazebníkem
překročí spouštěcí úroveň zjištěnou postupem uvedeným v § 38,
nebo
b) cena, za kterou se dovozy zemědělského výrobku uskutečňují,
včetně nákladů na dopravu a pojištění dováženého zboží na
místo, kde zboží vstupuje do tuzemska, nejsou-li zahrnuty
v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, vyjádřená
v tuzemské měně (dále jen "dovozní cena") klesne o více než
10 % pod spouštěcí cenu zjištěnou v souladu s postupem uvedeným
v § 41.
(2) Dodatečné clo nelze stanovit podle odstavce 1 písm. a)
a b) současně.
§ 37
Podmínkou pro stanovení dodatečného cla je splnění závazků na
běžný a minimální přístup, kterým je propuštění určitého
minimálního množství zemědělského výrobku do volného oběhu za
preferenční celní sazbu tak, jak se Česká republika zavázala podle
mezinárodní dohody.10) Dovozy v rámci závazků na běžný a minimální
přístup dodatečnému clu nepodléhají.
Dodatečné clo pro případ překročení spouštěcí
úrovně objemu dovozů
§ 38
(1) Spouštěcí úrovně pro jednotlivé zemědělské výrobky
a skupiny zemědělských výrobků pro každý kalendářní rok stanoví
vláda nařízením.
(2) Při stanovení spouštěcí úrovně se vychází z podílu
průměrného ročního objemu dovozu příslušného zemědělského výrobku
na průměrném ročním objemu domácí spotřeby tohoto zemědělského
výrobku v předcházejících 3 kalendářních letech, za které jsou
k dispozici údaje.
(3) Základní spouštěcí úroveň činí
a) 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského
výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném
objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející
3 kalendářní roky je nižší nebo se rovná 10 %,
b) 110 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského
výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném
objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející
3 kalendářní roky je vyšší než 10 %, ale nižší nebo se rovná
30 %,
c) 105 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského
výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném
objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející
3 kalendářní roky je vyšší než 30 %.
(4) Ve všech případech může být dodatečné clo uloženo
v kterémkoli roce, kdy absolutní objem dovozů příslušného
zemědělského výrobku do České republiky přesáhne součet základní
spouštěcí úrovně stanovené podle odstavce 3 násobené průměrným
ročním objemem dovozů za předcházející 3 kalendářní roky, za které
jsou k dispozici údaje, a změny absolutního objemu domácí spotřeby
zemědělského výrobku v posledním roce, pro který jsou k dispozici
údaje v porovnání s předchozím rokem, za předpokladu, že spouštěcí
úroveň bude vyšší než 105 % průměrného množství dovozů.
(5) V případě, že domácí spotřebu zemědělského výrobku nelze
zjistit, základní spouštěcí úroveň se stanoví ve výši 125 %
průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku.
(6) Pro zjištění spouštěcí úrovně u zemědělského výrobku
rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku může
být s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků stanoveno
kratší časové období než 3 roky.
§ 39
(1) Podkladem pro zjišťování spouštěcí úrovně objemu dovozů
jsou statistické údaje Českého statistického úřadu.
(2) Do objemu dovozů sledovaných pro zjištění, zda bylo
dosaženo spouštěcí úrovně objemu dovozů, se započítají i dovozy
realizované podle závazků na běžný a minimální přístup vymezených
mezinárodní dohodou.10)
Dodatečné clo pro případ poklesu dovozní ceny
pod úroveň spouštěcí ceny
§ 41
(1) Spouštěcí cenu pro jednotlivé zemědělské výrobky stanoví
vláda nařízením.
(2) Spouštěcí cena se stanoví jako průměr dovozní ceny
zemědělského výrobku za období, které vyplývá pro Českou republiku
z mezinárodní smlouvy.
(3) Podkladem pro zjišťování spouštěcí ceny jsou statistické
informace Českého statistického úřadu.
§ 42
(1) Dodatečné clo se vyměří ve výši
a) 30 % částky, o kterou rozdíl mezi dovozní cenou a spouštěcí
cenou (dále jen "rozdíl") překročil 10 % spouštěcí ceny,
jestliže je tento rozdíl vyšší než 10 % spouštěcí ceny, ale
nižší nebo se rovná 40 % spouštěcí ceny,
b) 50 % částky, o kterou rozdíl překročil 40 % spouštěcí ceny,
jestliže je rozdíl vyšší než 40 % spouštěcí ceny, ale nižší
nebo se rovná 60 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému
dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmene a),
c) 70 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny,
jestliže je rozdíl vyšší než 60 % spouštěcí ceny, ale nižší
nebo se rovná 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému
dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a) a b),
d) 90 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny,
jestliže je rozdíl vyšší než 75 % spouštěcí ceny; k takto
stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle
písmen a), b) a c).
(2) Pro zjištění spouštěcí ceny u zemědělského výrobku rychle
podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku se stanoví
s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků rozdílné dovozní
ceny pro odlišná období.
§ 43
Neuplatnění dodatečného cla
Vláda může nařízením stanovit, že dodatečné clo nebude
uplatněno na zemědělský výrobek,
a) u něhož to vzhledem k potřebám domácího trhu s takovými
zemědělskými výrobky vyžaduje obecný zájem, nebo
b) jehož objem dovozů klesá, a to až do zastavení poklesu objemu
dovozů tohoto zemědělského výrobku, pokud to nezpůsobí vážnou
újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví, které
vyrábí obdobný nebo přímo soutěžící zemědělský výrobek.
§ 44
(1) Na všechny zemědělské výrobky a potraviny lze, pokud to
mezinárodní závazky včetně dvoustranných mezinárodních smluv,
jimiž je Česká republika vázána, umožňují, uplatnit i vstupní
hodnotu jako minimální základ pro výpočet dovozního cla, pokud
nebylo uplatněno jiné opatření podle tohoto zákona.
(2) Vstupní hodnota se stanoví součtem průměrné roční ceny
vybraných zemědělských výrobků vyrobených domácími výrobci,
zjištěné za předcházející kalendářní rok, a dovozního cla.
DÍL 4
Ochrana rozvíjejících se výrobních odvětví
§ 45
Za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká
republika vázána,11) může vláda nařízením přijmout opatření na
ochranu domácího nově vznikajícího průmyslového odvětví nebo
odvětví procházejícího restrukturalizací nebo čelícího vážným
obtížím zejména tam, kde tyto obtíže působí výrazné sociální
problémy, (dále jen "rozvíjející se výrobní odvětví").
§ 46
Návrh na přijetí opatření
(1) Navrhovatel může podat ministerstvu návrh na přijetí
opatření k ochraně rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy
obdobných nebo přímo soutěžících výrobků.
(2) Návrh na přijetí opatření se předkládá v písemné formě
a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno,
rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její
obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti
a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,
c) popis tuzemského výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti
a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,
d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo
přímo soutěžící jako výrobek dovážený,
e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu,
f) doklad o podpoře návrhu od výrobců vyrábějících obdobný nebo
přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto
výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo
přímo soutěžícího výrobku,
g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za
3 předcházející roky a v roce, ve kterém je návrh podáván,
podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného
v tuzemsku za poslední 3 roky předcházející dni podání návrhu,
a nejedná-li se o nově vznikající odvětví, předpokládaný objem
výroby v roce, ve kterém je návrh podáván,
i) údaje o předpokládaném nárůstu objemu výroby, exportu a počtu
pracovních míst rozvíjejícího se domácího výrobního odvětví,
j) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozem
obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku a nepříznivým vlivem
na rozvíjející se domácí výrobní odvětví.
§ 47
(1) Za účelem posouzení, zda je potřebné uplatnit opatření
k ochraně určitého domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví
před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, může si
ministerstvo vyžádat další potřebné informace od navrhovatele, od
subjektů dotčených podle povahy věci, ministerstev a jiných
správních úřadů. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací
lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená
lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného
subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách
podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů,
které má k dispozici.
§ 48
Přijetí opatření
Jestliže se po posouzení prokáže potřebnost ochrany domácího
rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo
přímo soutěžících výrobků, předloží ministerstvo nejpozději
5 měsíců od podání návrhu vládě návrh nařízení na přijetí opatření
formou zvýšení cla.
§ 49
Podmínky a doba uplatňování opatření
(1) Clo zaváděné opatřením podle § 48 nesmí převýšit 25 %
celní hodnoty. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících tomuto
opatření nesmí převýšit 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků
ze zemí podle § 45 za poslední rok, za který jsou k dispozici
statistické údaje.
(2) Opatření bude uplatňováno po dobu nepřevyšující 5 let
nebo do ukončení platnosti příslušného ustanovení mezinárodní
smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a to podle toho, která
skutečnost nastane dříve.
(3) Opatření týkající se uvedeného výrobku nemůže být přijato
po uplynutí 3 let od odstranění všech cel a kvantitativních
omezení nebo poplatků souvisejících s dovozem stanovených pro
uvedený výrobek.
DÍL 5
Ochrana před nedovolenými překážkami obchodu
§ 50
Jestliže některý stát ovlivňuje vzájemný obchod s Českou
republikou uplatňováním nedovolených překážek obchodu, může vláda
nařízením přijmout opatření za účelem
a) odstranění nepříznivých obchodních dopadů plynoucích z těchto
překážek, nebo
b) odstranění újmy způsobené těmito překážkami domácímu výrobnímu
odvětví.
§ 51
(1) Nedovolenou překážkou obchodu (dále jen "překážka
obchodu") je takové opatření, přijaté nebo udržované jiným státem,
které mezinárodní pravidla obchodu, stanovená dohodami uzavřenými
v rámci WTO a jinými mezinárodními smlouvami, zakazují a poskytují
České republice právo odstranit účinky tohoto opatření.
(2) Nepříznivými obchodními dopady jsou takové dopady, které
působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu na trhu jiné země ve
vztahu k výrobku původem v České republice, jež má materiální
dopad na hospodářství České republiky nebo její region nebo na
domácí výrobní odvětví.
(3) Újmou je pro účely tohoto oddílu zákona škoda, kterou
působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu domácímu výrobnímu
odvětví ve vztahu k výrobku původem v České republice.
§ 52
Podnět k zahájení šetření
(1) Navrhovatel může podat ministerstvu podnět k zahájení
šetření za účelem posouzení možnosti přijetí opatření, jež by
směřovalo proti obchodním zájmům státu uplatňujícího překážku
obchodu.
(2) Podnět k zahájení šetření se podává v písemné formě
a musí obsahovat
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého
pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo
a identifikační číslo,
b) dostatečné důkazy o existenci překážek obchodu uplatňovaných
jinou zemí, včetně uvedení, která mezinárodní smlouva tuto
překážku obchodu zakazuje,
c) údaje o nepříznivých obchodních dopadech nebo o újmě, včetně
peněžního vyjádření jejího rozsahu,
d) údaje o existenci příčinné souvislosti mezi překážkami obchodu
uplatňovanými jinou zemí a nepříznivými obchodními dopady nebo
újmou.
§ 53
Odložení podnětu
(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení
zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje
náležitosti stanovené tímto zákonem, anebo v případě, že nejsou
shledány důvody pro přijetí opatření.
(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně
vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu
odložení.
Postup při šetření
§ 54
Zahájení šetření
(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení
podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 53 odst. 1,
obsahuje všechny stanovené náležitosti a pokud skutečnosti v něm
navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy, že určitá
překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné
nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region
nebo hospodářství České republiky.
(2) Ministerstvo může zahájit šetření i v případě, kdy při
své činnosti zjistí skutečnost, že určitá překážka obchodu
způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní
dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství
České republiky.
(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní
oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci
o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě
Internet.
(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat
a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě
podnětu,
b) údaje svědčící o překážce obchodu, předložené navrhovatelem,
c) údaje svědčící o vzniku újmy nebo nepříznivých obchodních
dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství
České republiky, předložené navrhovatelem,
d) lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit nebo
poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření;
lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,
e) adresu, na kterou mají být zasílána podání zúčastněných stran.
§ 55
Zúčastněné strany
Zúčastněnými stranami jsou
a) navrhovatel,
b) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo k újmě nebo
nepříznivým obchodním dopadům způsobeným existencí překážky
obchodu,
c) tuzemští výrobci, kteří podnět podpořili nebo se k němu
vyjádřili, a sdružení těchto výrobců, zastupující jejich zájmy,
d) příslušný orgán státu, který zavedl nebo udržuje překážku
obchodu.
§ 56
Zjišťování újmy a nepříznivých obchodních dopadů
(1) Při šetření, zda v důsledku existující překážky obchodu
došlo ke způsobení újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na
domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České
republiky, ministerstvo vezme v úvahu
a) celkový objem příslušných dovozů nebo vývozů, zejména tam, kde
došlo k podstatnému nárůstu či poklesu, buď v absolutním
vyjádření, nebo relativně k objemu výroby nebo spotřeby na
dotčeném trhu,
b) ceny výrobců, kteří jsou v soutěžním vztahu k domácímu
výrobnímu odvětví, zejména s cílem zjistit, zda došlo na trhu
v České republice nebo v jiných zemích k výraznému poklesu cen
pod úroveň domácího výrobního odvětví,
c) nepříznivé dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo
hospodářství České republiky, které odrážejí vývoj ekonomických
ukazatelů, jako jsou: výroba, využití výrobních kapacit, objem
skladových zásob, objem prodejů, podíl na trhu, ceny
(tzn. pokles cen nebo zabránění zvýšení cen, ke kterému by za
normálních okolností došlo), zisk, návratnost investic,
zaměstnanost.
(2) Při posuzování hrozby újmy ministerstvo také přešetří,
zda lze předvídat vznik skutečné újmy. V tomto případě se mohou
vzít v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 i další
rozhodující skutečnosti, kterými jsou
a) míra nárůstu vývozu na trh, na kterém dochází k soutěži
s domácími výrobky,
b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo ve vývozní zemi
a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu na
trh uvedený v písmenu a).
(3) V případě vzniku nepříznivých obchodních dopadů musí
ministerstvo prozkoumat jejich celkový dopad na hospodářství České
republiky nebo jejího regionu nebo na určité domácí výrobní
odvětví. Za tímto účelem může ministerstvo v případě potřeby vzít
v úvahu skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4) V případě hrozby vzniku nepříznivých obchodních dopadů
ministerstvo také prošetří, zda lze předvídat, že nastalá situace
přeroste ve skutečný vznik nepříznivých obchodních dopadů.
(5) Jestliže újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na domácí
výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky
způsobují ve stejné době jiní činitelé než překážka obchodu,
nebudou tyto dopady přisuzovány překážce obchodu.
§ 57
Zjišťování důkazů
(1) Za účelem posouzení, zda jiný stát udržuje překážky
obchodu, v jejichž důsledku byla způsobena újma nebo nepříznivé
obchodní dopady, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od
zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů
a dalších subjektů podle povahy věci dotčených. Ministerstvo
stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než
10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na
odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však
o 20 pracovních dnů.
(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách
stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na
základě údajů, které má k dispozici.
(3) Zacházení s informacemi se řídí ustanovením § 16.
§ 58
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob
v jiných státech, nebo k získání dalších informací může
ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných
států. Vyžádání nebo šetření ministerstvo provede za předpokladu,
že příslušný orgán daného státu byl úředně vyrozuměn a nevznesl
proti tomu námitky.
§ 59
Ústní jednání
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo
konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli
zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo
také zveřejní prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná
strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat
v nepřítomnosti této strany a přihlédne přitom k údajům
a informacím, které má k dispozici.
(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je
zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá ministerstvu
v písemné formě a v ministerstvem stanovené lhůtě, která nesmí být
kratší než 5 pracovních dnů.
§ 60
V průběhu šetření umožní ministerstvo zúčastněným stranám
seznámit se se všemi důležitými písemnostmi nemajícími důvěrný
charakter a předloženými některou ze zúčastněných stran. K těmto
písemnostem se zúčastněné strany mohou vyjádřit v ministerstvem
stanovené lhůtě, která nepřekročí 10 pracovních dnů ode dne, kdy
se zúčastněná strana s písemnostmi seznámila.
Ukončení šetření
§ 61
Zastavení šetření
(1) V případě, že kterákoli zúčastněná strana neposkytne
potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje,
může být šetření zastaveno na podkladě údajů, které jsou
ministerstvu k dispozici.
(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže
a) zjistí, že nejsou splněny podmínky k přijetí opatření podle
tohoto zákona,
b) příslušný stát nebo několik států přijme závazek odstranit
překážky obchodu, které jsou předmětem šetření, nebo
c) dospěje k názoru, že nejvhodnějším prostředkem pro vyřešení
sporu plynoucího z překážky obchodu bude uzavření dohody
s příslušným státem nebo státy.
(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo zveřejněním
v Obchodním věstníku ve lhůtě nejpozději do 5 měsíců ode dne
zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení
o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení
šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
§ 62
Přijetí opatření
(1) Není-li šetření zastaveno podle § 61 a je jím prokázáno,
že překážka obchodu způsobila nebo hrozí způsobit újmu nebo
nepříznivé obchodní dopady na hospodářství České republiky nebo
jejího regionu nebo určitého domácího výrobního odvětví, předloží
ministerstvo nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření vládě
závěry šetření a návrh na přijetí opatření ve formě
a) pozastavení nebo odejmutí výhod stanovených obchodně politickým
smluvním dokumentem s příslušným státem,
b) množstevního omezení vývozu nebo dovozu a nebo dalších opatření
upravujících dovozní nebo vývozní podmínky jinak ovlivňující
obchod s příslušným státem, nebo
c) úpravy cel spojených s dovozem výrobků původem z příslušného
státu.
(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení
vlády o přijetí ochranného opatření nebo schválí usnesení o jeho
nepřijetí.
(3) Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na
základě kterých byl ministerstvem návrh vládě předložen.
(4) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 7 měsíců od
zahájení šetření, je šetření ukončeno bez přijetí ochranného
opatření.
§ 63
(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním
věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení
šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření
ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.
(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí opatření
obsahuje
a) zjištěné skutečnosti prokazující existenci nedovolené překážky
obchodu,
b) zjištěné skutečnosti prokazující vznik újmy nebo nepříznivých
obchodních dopadů na hospodářství České republiky nebo její
region nebo na určité domácí výrobní odvětví nebo prokazující
jejich bezprostřední hrozbu,
c) důkazy existence příčinné souvislosti mezi překážkou obchodu
a újmou nebo nepříznivými obchodními dopady nebo jejich
bezprostřední hrozbou,
d) informaci o přijatém opatření.
DÍL 6
Ochrana některých dalších zájmů státu
§ 65
Vláda může nařízením přijmout opatření při vývozu nebo dovozu
výrobků také z důvodů ochrany některých dalších zájmů státu,
jestliže si to vyžádá
a) situace směřující ke kritickému nedostatku nezbytných potravin
nebo jiných výrobků,
b) uplatňování právních předpisů nebo technických norem pro
uvádění výrobků na trh,
c) ochrana života nebo zdraví lidí, zvířat anebo ochrana rostlin,
d) ochrana vyčerpatelných přírodních zdrojů,
e) ochrana bezpečnosti České republiky,
f) kontrola obchodu se štěpnými materiály nebo surovinami, z nichž
se vyrábějí,
g) kontrola obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami,
h) ochrana jednotlivých složek životního prostředí,
i) řešení platební bilance státu.
HLAVA II
LICENČNÍ ŘÍZENÍ
§ 66
(1) Výrobky, pro něž to stanoví nařízení vlády vydané
k provedení tohoto zákona, mohou být dováženy do České republiky
nebo vyváženy z České republiky jen na základě úředního povolení
ministerstva (dále jen "licence"), a to v rozsahu a za podmínek
v této licenci stanovených.
(2) Zboží, které nemá obchodní charakter,12) nepodléhá
licenci.
§ 67
Druhy licencí
(1) Automatickou licencí se pro účely tohoto zákona rozumí
licence povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků,
která slouží ke sledování dovozů do České republiky nebo vývozů
z ní.
(2) Neautomatickou licencí se pro účely tohoto zákona rozumí
licence povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků, na
něž se vztahuje množstevní nebo jiné omezení.
(3) Bezpečnostní licencí se pro účely tohoto zákona rozumí
licence povolující vývoz nebo dovoz výrobků, jejichž držení
a nakládání s nimi je v České republice omezeno z důvodů
bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu zvláštními
právními předpisy.13) Bezpečnostní licencí podle tohoto zákona
nejsou povolení nebo licence udělované na dovoz nebo vývoz podle
zvláštních právních předpisů.14)
§ 68
(1) O udělení licence rozhoduje ministerstvo na základě
písemné žádosti fyzické osoby s trvalým pobytem nebo právnické
osoby se sídlem na území České republiky oprávněné provádět
obchodní činnost (dále jen "žadatel").
(2) Žádost o udělení licence musí obsahovat
a) identifikační údaje žadatele (jméno a příjmení, trvalý pobyt,
místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, obchodní
jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby,
číslo telefonu a faxu),
b) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované
nomenklatury celního sazebníku označující výrobky, na jejichž
dovoz nebo vývoz se žádá licence,
c) název výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v jednotkách
uvedených v nařízení vlády, v případě bezpečnostní licence
další specifikace výrobku,
d) identifikační údaje dodavatele, pokud žadatel není výrobcem
uvedeného výrobku, v případě bezpečnostní licence též
identifikační údaje výrobce,
e) účel dovozu nebo vývozu,
f) navrhovanou dobu platnosti licence,
g) název země smluvní strany žadatele a název země původu výrobku
v případě dovozu, název země smluvní strany žadatele a název
země určení výrobku v případě vývozu, jde-li o automatickou
nebo neautomatickou licenci,
h) nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství dovážených
nebo vyvážených výrobků v Kč a jejich celkovou cenu v Kč,
i) prohlášení žadatele, v případě právnické osoby podepsané jejím
statutárním orgánem, že informace uvedené v žádosti o udělení
licence na vývoz nebo dovoz jsou v souladu s předloženými
doklady a že všechny uvedené údaje jsou pravdivé,
j) v případě žádosti o bezpečnostní licenci prohlášení žadatele,
že se zavazuje vrátit udělenou licenci do 10 dnů po ukončení
její platnosti ministerstvu,
k) v případě žádosti o automatickou nebo neautomatickou licenci
prohlášení žadatele, že se zavazuje vrátit udělenou licenci do
10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu, jestliže celá
nebo její část nebyla využita,
l) datum vyhotovení, jméno a příjmení žadatele, podpis žadatele
a otisk razítka žadatele.
(3) Žádost o udělení licence musí být doložena
a) výpisem z obchodního rejstříku nebo v případě, že zvláštní
zákon nepožaduje zápis do obchodního rejstříku, průkazem
živnostenského oprávnění, v obou případech vztahujících se
k předmětu dovozu nebo vývozu výrobku a s uvedením skutečného
stavu zapisovaných skutečností,
b) povolením nebo jiným dokladem podle zvláštních právních
předpisů,15)
c) smlouvou na dovoz nebo vývoz výrobku, jde-li o žádost
o automatickou dovozní nebo vývozní licenci,
d) dalšími doklady, pokud tak stanoví nařízení vlády.
(4) V žádosti o bezpečnostní licenci žadatel kromě požadavků
uvedených v odstavci 2 uvede též údaje o třetích zemích, jimiž se
má zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi,
konečném uživateli a vybrané údaje o obchodním případu. Pro
udělení bezpečnostní licence si ministerstvo může vyžádat od
žadatele též poskytnutí dalších údajů nebo dokladů potřebných pro
posouzení žádosti, které je žadatel povinen poskytnout
ministerstvu ve stanovené lhůtě.
(5) Žadatel je povinen před vydáním licence zaplatit správní
poplatek podle zvláštního právního předpisu.16)
§ 69
(1) Automatické a neautomatické licence se udělují na
kalendářní rok, pokud nařízení vlády nestanoví jinak.
(2) Žádost o udělení neautomatické licence musí být
předložena nejpozději 15 dní před obdobím, na které se vztahuje,
pokud nařízení vlády nestanoví jinak.
(3) Předkládání žádostí o automatické nebo bezpečnostní
licence není časově omezeno, pokud nařízení vlády nestanoví
jinak.
§ 70
Lhůty pro rozhodnutí a způsob rozhodování
(1) O žádosti o automatickou licenci rozhodne ministerstvo ve
lhůtě 14 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
(2) O žádosti o neautomatickou licenci ministerstvo rozhodne
podle časového pořadí došlých žádostí, přičemž pořadím se rozumí
datum evidence a číslo jednací doručené žádosti až do úrovně
množstevního omezení určeného výrobku. Zároveň se přihlédne k výši
dřívějších dovozů nebo vývozů žadatele a k míře využití jemu
poskytnutých licencí v předcházejícím období. Vláda může nařízením
stanovit poměrné rozdělení mezi všechny žadatele, kteří podali
žádost ve stanoveném období, nebo jinou metodu rozdělení licencí.
(3) O žádosti o bezpečnostní licenci ministerstvo rozhodne ve
lhůtě 60 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
§ 71
(1) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) identifikační údaje žadatele (jméno a příjmení, trvalý pobyt
a identifikační číslo fyzické osoby, obchodní jméno nebo název,
sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) evidenční číslo licence,
c) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované
nomenklatury označující výrobky, na něž se licence vydává,
d) název výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v měrných
jednotkách, včetně celkové ceny,
e) dobu platnosti licence,
f) název země smluvní strany žadatele a název země původu výrobku
v automatické a neautomatické dovozní licenci, název země
smluvní strany žadatele a název země určení výrobku
v automatické a neautomatické vývozní licenci, název země
vývozní v bezpečnostní dovozní licenci, název země určení
v bezpečnostní vývozní licenci,
g) další podmínky, pokud tak stanoví nařízení vlády,
h) upozornění na povinnost vrátit udělenou bezpečnostní licenci do
10 dnů po ukončení její platnosti ministerstvu,
i) upozornění na povinnost vrátit udělenou automatickou
a neautomatickou licenci do 10 dnů po ukončení její platnosti
ministerstvu v případě, jestliže celá nebo její část nebyla
využita,
j) poučení o opravném prostředku,
k) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka
ministerstva.
(2) Rozhodnutí o udělení bezpečnostní licence může obsahovat
kromě údajů podle odstavce 1 další podmínky, zejména údaje
o třetích zemích, jimiž se má zboží provážet, údaje o zahraničním
smluvním partnerovi, konečném uživateli a vybrané údaje
o obchodním případu.
(3) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů
o využívání udělené licence.
§ 72
(1) Automatická a neautomatická licence, která je jinak
potřebná k propuštění určených výrobků do celního režimu, se
nevyžaduje k propuštění
a) vzorků zboží,
b) výrobků do režimů s podmíněným osvobozením od cla,
c) výrobků do režimů s ekonomickým účinkem s výjimkou režimu
aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení a pasivního
zušlechťovacího styku,
d) výrobků dovážených nebo vyvážených v rámci reklamací, a to
proto, že jsou vadné, nebo proto, že neodpovídají smluvním
podmínkám,
e) výrobků dovážených nebo vyvážených náhradou za reklamované.
(2) Bezpečnostní licence, která je jinak potřebná
k propuštění určených výrobků do celního režimu nebo ke zpětnému
vývozu, se nevyžaduje k propuštění
a) do režimu tranzitu,
b) do režimu uskladňování v celním skladu.
(3) Automatická, neautomatická a bezpečnostní licence se
nevyžaduje k umístění určených výrobků do svobodného celního pásma
a svobodného celního skladu.
§ 73
Automatické, neautomatické a bezpečnostní licence jsou
nepřevoditelné. Osoba, které byla licence udělena, musí proto
licenci předložit celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo
prostřednictvím přímého zástupce.17)
§ 74
Neudělení licence
(1) Automatickou, neautomatickou nebo bezpečnostní licenci
ministerstvo neudělí, jestliže nejsou splněny náležitosti
stanovené v § 68. Bezpečnostní licenci neudělí ministerstvo také
tehdy, jestliže to vyžadují bezpečnostní nebo jiné důležité zájmy
České republiky.
(2) Neautomatickou licenci ministerstvo neudělí, jestliže to
vyžadují obchodně politické, ekologické, zdravotní, bezpečnostní
nebo jiné důležité zájmy České republiky nebo byla-li žadateli
v bezprostředně předcházejícím období odejmuta licence podle § 75 odst. 2 písm. a) nebo písm. b).
(3) Automatickou, neautomatickou nebo bezpečnostní licenci
ministerstvo neudělí, porušil-li žadatel podstatně povinnosti
stanovené tímto zákonem v době kratší 1 roku.
(4) V případě neudělení licence podle odstavců 1 až 3 stát
neodpovídá fyzické nebo právnické osobě za případnou škodu, která
jí vznikla neudělením licence.
§ 75
Odejmutí licence
(1) Ministerstvo udělenou automatickou licenci odejme,
jestliže licence byla udělena na základě nepravdivých údajů nebo
jestliže nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v ní stanovené.
(2) Ministerstvo udělenou neautomatickou nebo bezpečnostní
licenci odejme, jestliže
a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů,
b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v ní stanovené, nebo
c) to vyžadují obchodně politické, ekologické, zdravotní,
bezpečnostní nebo jiné důležité zájmy České republiky.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí licence podle
odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek. Fyzická nebo právnická osoba,
které byla licence odejmuta, je povinna vrátit originál licence
ministerstvu nejpozději do 5 kalendářních dnů po převzetí
rozhodnutí o odejmutí licence.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stát neodpovídá
fyzické nebo právnické osobě, které byla udělena licence, za
případnou škodu, která jí vznikla oprávněným odejmutím licence.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 76
Zmocňovací ustanovení
(1) Ke dni účinnosti tohoto zákona stanoví vláda nařízením
výrobky, které mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy
z České republiky jen na základě licence v souladu s tímto
zákonem, jestliže pro ně bylo vyžadováno úřední povolení k dovozu
nebo vývozu podle předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona. Přílohou nařízení se stanoví vzory žádostí o udělení
licencí.
(2) V nařízeních vlády vydaných k provedení tohoto zákona
podle § 8, 19, 21, 29, 35, 38, 40, 41, 43, 45, 48, 62, 65 a podle
odstavce 1 vláda podle potřeby stanoví podmínky, za nichž lze
dovoz nebo vývoz výrobků uskutečnit, zejména země dovozu nebo
vývozu, množství výrobků, možnost zálohového a zpětného užití pro
nezačleněné textilní výrobky a u jednotlivých výrobků náležitosti
podle § 68 odst. 3 písm. b) a d), § 68 odst. 4, § 69 odst. 3
a § 70 odst. 2.
§ 77
Úřední jazyk
Šetření podle části první tohoto zákona a licenční řízení
podle části druhé tohoto zákona probíhají v jazyce českém. Veškerá
písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy musí být
opatřeny úředním překladem do češtiny. V případě, že zúčastněnou
stranou šetření nebo účastníkem licenčního řízení je cizinec,
ministerstvo povolí při ústním jednání účast tlumočníka zapsaného
v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará
zúčastněná strana šetření nebo účastník licenčního řízení.
§ 78
Poskytnutí údajů pro účely tohoto zákona
(1) Nejsou-li pro účely tohoto zákona k dispozici statistické
údaje o objemech a celní hodnotě dovozu nebo vývozu, poskytované
Českým statistickým úřadem, poskytne je na základě žádosti
ministerstva Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel.
(2) Ministerstvo a Ministerstvo financí - Generální
ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se licenčního
a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí
podle § 71 odst. 1.
§ 79
Odpovědnost za škodu
Stát neodpovídá za škodu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů
stanovených tímto zákonem, jakož i přijetím opatření podle tohoto
zákona; tímto není dotčena odpovědnost státu podle zvláštního
právního předpisu.18)
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích
§ 84
Příloha zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona
č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb.,
zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona
č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb.,
zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona
č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb.,
zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona
č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
Položky 93, 94 a 95 znějí:
"Položka 93 a) Úřední povolení (licence) povolující vývoz 0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně Kč 500,- b) Úřední povolení (licence) povolující vývoz oceli, uhlí a koksu 0,1 % z ceny nejméně Kč 500,- c) Úřední povolení (licence) povolující dovoz Kč 500,- d) Úřední povolení (licence) povolující vývoz v souladu s mezinárodní smlouvou Kč 500,- Osvobození: Od poplatku podle této položky se osvobozují úřední povolení (licence) povolující vývoz pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu vzorků. Poznámka: Zpoplatněny podle této položky jsou licence vydané podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Položka 94 a) Povolení provádět obchod s vojenským materiálem Kč 5 000,- b) Licence na vývoz vojenského materiálu a licence na obchod s vojenským materiálem bez přímého průvozu územím České republiky 0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně Kč 500,- c) Licence na dovoz vojenského materiálu Kč 500,- Osvobození: Od poplatku podle této položky se osvobozují licence povolující vývoz vojenského materiálu pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu vzorků. Poznámka: Zpoplatněny podle této položky jsou povolení a licence vydané podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Položka 95 Udělení povolení k dovozu nebo vývozu kontrolovaného zboží (zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům) Kč 500,-".
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 85
Přechodná ustanovení
(1) Platná úřední povolení udělená podle dosavadních předpisů
se považují za úřední povolení vydaná podle tohoto zákona.
(2) Řízení o udělení licence zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
§ 86
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí § 3 zákona
č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
2. Vyhláška č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního
povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb.
3. Vyhláška č. 130/1993 Sb., kterou se doplňuje vyhláška
č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení
k dovozu a vývozu zboží a služeb.
4. Vyhláška č. 300/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb.
5. Vyhláška č. 88/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb. a č. 300/1993 Sb.
6. Vyhláška č. 175/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb. a č. 88/1994 Sb.
7. Vyhláška č. 192/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb.
a č. 175/1994 Sb.
8. Vyhláška č. 156/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb.,
č. 175/1994 Sb. a č. 192/1995 Sb.
9. Vyhláška č. 115/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu
a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb.,
č. 175/1994 Sb., č. 192/1995 Sb. a č. 156/1996 Sb.
10. Vyhláška č. 233/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
11. Vyhláška č. 56/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
12. Vyhláška č. 141/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
13. Vyhláška č. 261/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
14. Vyhláška č. 331/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
15. Vyhláška č. 335/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
16. Vyhláška č. 30/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
17. Vyhláška č. 51/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
18. Vyhláška č. 148/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb.,
o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.
Zemědělské výrobky, na které lze uplatnit
zvláštní ochranná opatření podle dílu 3
+-------------+------------------------------------------+ | 0102 90 |Živý skot | +-------------+------------------------------------------+ | 0103 92 |Živá prasata | +-------------+------------------------------------------+ | 0104 10 30|Jehňata | +-------------+------------------------------------------+ | 0104 10 80|Ovce | +-------------+------------------------------------------+ | 0201 |Hovězí maso | | 0202 | | +-------------+------------------------------------------+ | 0203 |Vepřové maso | +-------------+------------------------------------------+ |ex 0204 |Skopové maso (kromě 0204 50) | +-------------+------------------------------------------+ | 0207 11 |Drůbeží maso | | 0207 12 | | |ex 0207 13 |(kromě 0207 13 91) | |ex 0207 14 |(kromě 0207 14 91) | +-------------+------------------------------------------+ | 0210 20 |Maso solené, sušené, uzené | | 0210 90 11| | | 0210 90 19| | | 0210 90 21| | | 0210 90 29| | | 0210 90 60| | +-------------+------------------------------------------+ | 0402 10 |Mléko a smetana, sušené | | 0402 21 | | | 0402 29 | | +-------------+------------------------------------------+ | 0403 10 |Jogurty | +-------------+------------------------------------------+ | 0405 10 |Máslo | | 0405 20 90| | | 0405 90 | | +-------------+------------------------------------------+ | 0701 90 10|Brambory | | 0701 90 90| | +-------------+------------------------------------------+ | 0806 10 93|Vinné hrozny | | 0806 10 95| | | 0806 10 97| | +-------------+------------------------------------------+ | 1105 |Mlýnské výrobky z brambor | +-------------+------------------------------------------+ | 1108 11 |Škrob pšeničný | +-------------+------------------------------------------+ | 1108 12 |Škrob kukuřičný | +-------------+------------------------------------------+ | 1108 13 |Škrob bramborový | +-------------+------------------------------------------+ | 1205 00 |Semena řepky | +-------------+------------------------------------------+ | 1206 00 91|Slunečnicová semena | | 1206 00 99| | +-------------+------------------------------------------+ | 1512 11 |Slunečnicový olej | | 1512 19 | | +-------------+------------------------------------------+ | 1514 |Řepkový olej | +-------------+------------------------------------------+ | 1517 |Margaríny | +-------------+------------------------------------------+ | 1702 30 |Glukóza a glukózový sirup | | 1702 40 | | +-------------+------------------------------------------+ |ex 1902 |Těstoviny (kromě 1902 40) | +-------------+------------------------------------------+ | 2105 |Zmrzlina | +-------------+------------------------------------------+ | 2202 10 |Voda s přísadou cukru nebo jiných sladidel| +-------------+------------------------------------------+ | 2204 |Víno | +-------------+------------------------------------------+ | 2207 10 |Ethylalkohol nedenaturovaný | +-------------+------------------------------------------+ | 2208 60 |Vodka | +-------------+------------------------------------------+ | 2208 70 |Likéry | +-------------+------------------------------------------+ | 2208 90 |Ostatní lihoviny | +-------------+------------------------------------------+ | 3505 10 |Dextriny a jiné modifikované škroby | +-------------+------------------------------------------+
1) Například zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem
dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů,
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů.
2) § 139 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.
Úmluva a statut o svobodě tranzitu, sjednané v Barceloně dne
20. dubna 1921, uveřejněné pod č. 22/1924 Sb.
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná
pod č. 191/1995 Sb.
3) § 2 písm. m) bod 1 zákona č. 13/1993.
4) § 1 písm. c) zákona č. 152/1997 Sb.
5) Například Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO),
uveřejněná pod č. 191/1995 Sb., Evropská dohoda zakládající
přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými
společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,
uveřejněná pod č. 7/1995 Sb., Středoevropská dohoda o volném
obchodu uzavřená mezi Českou republikou, Maďarskou republikou,
Polskou republikou a Slovenskou republikou, uveřejněná pod
č. 54/1995 Sb.
6) § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1993 Sb.
7) § 17 obchodního zákoníku.
8) Zákon č.
412/2005 Sb., o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
9) § 286 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
10) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná
pod č. 191/1995 Sb.
11) Například Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou
republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod
č. 7/1995 Sb., Středoevropská dohoda o volném obchodu uzavřená
mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou
republikou a Slovenskou republikou, uveřejněná pod
č. 54/1995 Sb.
12) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb.
13) Například zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních
a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona
č. 13/1998 Sb., zákon č.61/1998 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších
předpisů.
14) Například zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu
zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním
režimům, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu
s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie
a ionizujícího zařízení (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
15) Například zákon č. 288/1995 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., zákon
č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země, zákon
č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých
uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím
souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 58/1992 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně
zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona
č. 95/1996 Sb., zákon č. 18/1997 Sb., ve znění zákona
č. 83/1998 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění
zákona č. 167/1998 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších
zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákon
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
16) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při
výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
19) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění zákona č. 29/2000 Sb.