Vydáno: 18. 10. 2001

 

Ústavní zákon č. 395/2001 Sb.

změna Ústavy České republiky


Schválený 18. 10. 2001 Účinný od 1. 6. 2002 do 31. 12. 9999

 
 
 

ÚSTAVA. ÚSTAVNÍ ZÁKONY.; MEZINÁRODNÍ SMLOUVY.; Uzavírání a vznik mezinárodních smluv. Ratifikace.; Přijetí, vyhlašování (publikace) předpisů. Sbírky zákonů a nařízení.; Vláda ČR.; Parlament České republiky. Česká národní rada (ČNR).;

395/2001 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 18. října 2001, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl.I Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto: 1. V čl. 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: "(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.". 2. Čl. 10 zní: "Čl. 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.". 3. Za čl. 10 se vkládají nové články 10a a 10b, které znějí: "Čl. 10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Čl. 10b (1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a. (2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády. (3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.". 4. V čl. 39 odstavec 4 zní: "(4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.". 5. Čl. 49 zní: "Čl. 49 K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob,b) spojeneckých, mírových a jiných politických,c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.". 6. Čl. 52 zní: "Čl. 52 (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. (2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon.". 7. V čl. 87 odst. 1 písmena a) a b) znějí: "a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,". 8. V čl. 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.". Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V čl. 88 odstavec 2 zní: "(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1.". 10. V čl. 89 se doplňuje odstavec 3, který zní: "(3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.". 11. Čl. 95 zní: "Čl. 95 (1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. (2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.". Čl.II Účinnost Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.