554/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. září 2004,
kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 89/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl.II
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998
Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000
Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona
č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona
č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001
Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona
č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
501/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:
1. § 175c včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:
"§ 175c
Soud zjistí, zda v evidenci závětí vedené podle zvláštního právního
předpisu67a) jsou evidovány
a) závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání
těchto úkonů (dále jen "závěť") a u kterého notáře nebo soudu je uložena,
b) listina o ustanovení správce dědictví, listina o odvolání ustanovení
správce dědictví nebo listina o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce
dědictví (dále jen "listina o správě dědictví") a u kterého notáře je listina o správě
dědictví uložena.
67a) § 35a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 175d odstavec 2 zní:
"(2) Zanechal-li zůstavitel závěť nebo listinu o správě dědictví, zjistí
soud jejich stav a obsah; na dožádání soudu tak učiní i notář, který má závěť nebo
listinu o správě dědictví v úschově.".
3. V § 175d se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Zjistí-li soud, že zůstavitel zanechal listinu o správě dědictví,
kterou ustanovil správce dědictví, vyrozumí ustanoveného správce dědictví o smrti
zůstavitele a vyzve ho, aby se ujal své funkce. Tuto povinnost soud nemá, oznámil-li
mu správce dědictví, že se ujal své funkce.
(5) Vyjde-li v předběžném šetření najevo, že zůstavitel byl majitelem účtu
u banky, soud tuto banku vyrozumí o dni smrti zůstavitele.".
4. V § 175e odst. 1 se slovo "popřípadě" nahrazuje slovem "a" a slova "(dále
jen "správce")" se zrušují.
5. V § 175e odstavec 4 zní:
"(4) Neodkladná opatření vykonat a správce dědictví ustanovit může kterýkoli
soud, je-li tu nebezpečí z prodlení.".
6. V § 175e se odstavec 5 zrušuje.
7. § 175f včetně poznámky pod čarou č. 67b) zní:
"§ 175f
(1) Soud může v řízení o dědictví, vyžaduje-li to obecný zájem nebo
důležitý zájem účastníků, ustanovit usnesením i bez návrhu správce dědictví,
a) nezanechal-li zůstavitel listinu o správě dědictví, kterou by
ustanovil správce dědictví oprávněného spravovat veškerý majetek náležející do dědictví;
zanechal-li zůstavitel listinu o správě dědictví, kterou ustanovil správce dědictví
oprávněného spravovat jen část majetku náležejícího do dědictví, soud může ustanovit
správce dědictví ke správě toho majetku, k jehož správě neustanovil správce dědictví
zůstavitel,
b) jestliže zůstavitelem nebo soudem ustanovený správce dědictví
zemřel, byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byl v této způsobilosti omezen
nebo byl soudem zproštěn funkce dosavadní správce dědictví.
(2) Správce dědictví soud ustanoví zejména z okruhu dědiců nebo z okruhu
osob blízkých zůstaviteli; správcem dědictví může být ustanoven i notář, který v
tomto řízení není soudním komisařem. Je-li předmětem dědění podnik nebo nemovitost,
ustanoví soud správcem dědictví osobu, která má zkušenost s vedením podniku nebo
se správou nemovitosti. Správcem dědictví lze ustanovit pouze toho, kdo s tím souhlasí.
Má-li dědictví připadnout státu podle zvláštního právního předpisu,67b) může soud
ustanovit správcem dědictví též stát.
(3) Správce dědictví ustanovený soudem je povinen ujmout se výkonu své
funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení, není-li v něm uveden den pozdější.
(4) Je-li správce dědictví zřejmě nezpůsobilý řádně vykonávat svou funkci,
soud jej i bez návrhu usnesením zprostí funkce. To platí i v případě, že je přes
výzvu soudu podle § 175d odst. 4 nečinný.
(5) Z důležitých důvodů, zejména nevykonává-li řádně svou funkci, může
soud i bez návrhu usnesením zprostit správce dědictví funkce. Totéž platí, požádal-li
správce dědictví soud o zproštění z funkce správce dědictví.
(6) V usnesení podle odstavců 1, 4 nebo 5 musí být vymezen rozsah spravovaného
majetku zůstavitele.
(7) Správce dědictví, který byl zproštěn funkce, je povinen řádně a bez
zbytečného odkladu informovat nového správce dědictví a předat mu všechny doklady
týkající se spravovaného majetku. Nebyl-li ustanoven nový správce dědictví, má tuto
povinnost vůči dědicům.
(8) Neplní-li správce dědictví povinnost podávat soudu zprávy o své činnosti
nebo nevykonává-li přes upozornění soudu řádně svou funkci, může mu soud uložit pořádkovou
pokutu (§ 53).
67b) § 462 občanského zákoníku.".
8. § 175r a 175s znějí:
"§ 175r
(1) Dědici mohou s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do dědictví
během dědického řízení nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého
hospodaření, jen se svolením soudu.
(2) Správce dědictví může s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do
dědictví nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření,
jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.
§ 175s
(1) Usnesením podle § 175p a 175q je projednání dědictví skončeno.
(2) Po právní moci usnesení podle § 175p a 175q soud zruší provedená
zajištění dědictví, která nezrušil již v průběhu řízení o dědictví; zruší zejména
všechny zákazy výplaty vkladů, pojistek a jiných hodnot, které byly v řízení o dědictví
nařízeny nebo podle zákona provedeny. Zároveň vyrozumí banky nebo jiné osoby, u nichž
jsou tyto hodnoty uloženy, komu mají být vydány; není-li tato osoba známa nebo je-li
neznámého pobytu, postupuje soud přiměřeně podle § 185g. Lhůta podle § 185g odst.
1 počíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno.
(3) Po právní moci usnesení podle § 175p a 175q soud též vyrozumí banky
o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelových účtů.".
9. V § 268 odst. 1 písm. g) se za slova "právo jím přiznané" vkládá čárka
a slova "ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden".
10. V § 274 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 80) zní:
"e) notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných
podle zvláštních zákonů;80)
80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
§ 40 odst. 1 písm. d) a § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb.".
11. V § 374a písm. a) se slova "a odměny správců dědictví" zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
Čl.III
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění
zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001
Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona
č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb.,
zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 4 se za slovo "tak" vkládají slova "tento zákon nebo".
2. § 12 zní:
"§ 12
(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován.
Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou
v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.
(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo.
Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře,
v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených
úředních dnů a evidenci jejich zrušení.".
3. V § 13 odstavec 1 zní:
"(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během
úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na
jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.".
4. V § 24 odst. 1 se slova "v době jeho nepřítomnosti" zrušují a slova
"§ 3 odst. 2" se nahrazují slovy "§ 3 odst. 3".
5. Nad ustanovení § 35a se vkládá nadpis, který zní: "Centrální evidence
závětí".
6. § 35a zní:
"§ 35a
(1) Centrální evidence závětí je neveřejný seznam v elektronické podobě,
který vede, provozuje a spravuje Komora. V Centrální evidenci závětí jsou evidovány
závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů (dále jen "závěť") a
také listiny o ustanovení správce dědictví, listiny o odvolání ustanovení správce
dědictví a listiny o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví (dále
jen "listina o správě dědictví"). Závěti a listiny o správě dědictví jsou evidovány
odděleně.
(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu, notáři, který byl
jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, a osobě, která
prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je evidována závěť nebo více závětí zůstavitele
a u koho jsou uloženy, a sdělí soudu, jinému státnímu orgánu nebo notáři, který byl
jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, na jejich žádost,
zda je evidována listina o správě dědictví zůstavitele nebo více takových listin
a u koho jsou uloženy. Žádosti nelze vyhovět, byla-li podána za života pořizovatele
nebo odvolatele závěti nebo listiny o správě dědictví.
(3) Kterýkoli notář na žádost osoby, která prokáže právní zájem, zda
je v Centrální evidenci závětí evidována listina o správě dědictví a u koho je uložena,
vydá opis zápisu z Centrální evidence závětí, je-li listina o správě dědictví evidována;
není-li evidována, vydá potvrzení o tom, že listina o správě dědictví evidována není.
Je-li evidováno více listin o správě dědictví pořízených stejným pořizovatelem, obsahuje
opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí
obdobně.
(4) Při vedení Centrální evidence závětí postupuje Komora podle předpisu
přijatého sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].".
7. § 70 zní:
"§ 70
Vyhotoví-li notář závěť ve formě notářského zápisu nebo vyhotoví-li
listinu o správě dědictví, zapíše pomocí elektronického přenosu dat do Centrální
evidence závětí údaje o takové listině a o jejím pořizovateli, popřípadě o správci
dědictví, stanovené předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].".
8. V § 83 odstavec 4 zní:
"(4) Přijme-li notář závěť do úschovy, ustanovení § 70 platí obdobně.".
9. V § 90 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují
se slova "stejně se postupuje za života pořizovatele u notářských zápisů o listinách
o správě dědictví, kterými byl ustanoven správce dědictví nebo kterými byla listina
o ustanovení správce dědictví odvolána.".
10. V § 91 odstavce 2 a 3 znějí:
"(2) Notář, u kterého je uložen notářský zápis o listině o správě dědictví,
vydá po úmrtí pořizovatele stejnopis tohoto notářského zápisu každému, kdo mu prokáže
právní zájem a úmrtí toho, jehož majetku se listina o správě dědictví týká. Úmrtí
lze prokázat pouze úmrtním listem nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo
jejich úředně ověřeným opisem.
(3) Prosté opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy.
Jiným osobám lze prosté opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.".
11. V § 91 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Prosté opisy notářských zápisů o závětích a o listinách o správě dědictví
lze vydat jen jejich pořizovateli nebo osobě, která je ustanovována správcem dědictví,
nebo jejich zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.".
12. V § 100 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Do notářského zápisu o listině o správě dědictví za života jeho pořizovatele
má právo nahlížet pouze pořizovatel a jím ustanovený správce dědictví.".
13. V § 101 odst. 1 větě druhé se za slovo "závěti" vkládají slova "nebo
notářský zápis o listině o správě dědictví".
ČÁST ŠESTÁ
Přechodná ustanovení
Čl.VI
1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem
nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních
předpisů.
2. Ustanovení § 369a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, se nepoužije
na vztahy založené smlouvami uzavřenými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje zánik prokury podle
§ 14 obchodního zákoníku, obchodní plné moci podle § 15 obchodního zákoníku a plné
moci k nakládání s peněžními prostředky na účtu podle § 710 obchodního zákoníku,
udělených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže zmocnitel po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona písemným právním úkonem s úředně ověřeným podpisem prohlásí,
že
a) jím udělená prokura nebo obchodní plná moc nezanikají po jeho smrti;
v případě prokury je prokurista povinen postupovat obdobně podle § 14 odst. 7 obchodního
zákoníku a osoba zmocněná obchodní plnou mocí postupovat obdobně podle § 15 odst.
3 obchodního zákoníku,
b) jím udělená plná moc k nakládání s peněžními prostředky na jeho účtu
nezaniká po jeho smrti; je-li prohlášení majitele účtu učiněno před bankou, úřední
ověření podpisu se nevyžaduje.
4. Pokud došlo k obnovení účasti společníka ve společnosti podle ustanovení
§ 148 odst. 4 obchodního zákoníku přede dnem účinnosti tohoto zákona, a pokud společníkovi
v důsledku toho vznikl závazek nahradit společnosti vypořádací podíl a společník
tento vypořádací podíl společnosti nenahradí do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona,
jeho účast ve společnosti zanikne.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl.VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.