125/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. února 2005,
kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků
a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 186/2004 Sb., a některé další zákony
Změna: 350/2011 Sb.
Změna: 324/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl.III
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002
Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona
č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb. a zákona
č. 562/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 44a odstavec 6 zní:
"(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé
jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými
látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat
jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí
podle § 44b odst. 1.".
2. V § 44b odst. 1 písm. a) bodu 3 se slova "a mají ve svém výkazu o studiu
potvrzeno úspěšné vykonání zkoušky z toxikologie" zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl.IV
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta, se mění takto:
1. V § 3 odstavec 2 zní:
"(2) V odůvodněných případech na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance,
a správního úřadu, který zdravotnickému pracovníkovi vydal oprávnění k provozování
zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,3) jde-li o zdravotnického
pracovníka poskytujícího zdravotní péči vlastním jménem, je zdravotnický pracovník
povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem, který
vydává registrující praktický lékař nebo lékař závodní preventivní péče.".
2. V § 3 odstavec 3 zní:
"(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl
pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin
spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí,
jako by nebyl odsouzen.4) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů,
který nesmí být starší 90 dnů. Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením
výkonu zdravotnického povolání, a v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele,
jde-li o zaměstnance, nebo správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi
vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu.3)".
3. V § 28 se slova "a prováděcího právního předpisu" zrušují.
4. V § 37 se slova "§ 3 odst. 2," zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl.V
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), se mění takto:
1. V § 3 odstavec 2 zní:
"(2) Zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník na vyžádání zaměstnavatele,
jde-li o zaměstnance, a zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní péči vlastním
jménem, na vyžádání správního úřadu, který mu vydal oprávnění k provozování zdravotnického
zařízení podle zvláštního právního předpisu,4) je v odůvodněných případech povinen
doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem,3) který vydává
registrující praktický lékař nebo lékař závodní preventivní péče.".
2. V § 3 odstavec 3 zní:
"(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl
pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin
spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí,
jako by nebyl odsouzen.5) Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením výkonu
povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka nebo též v jiných
odůvodněných případech; zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník na vyžádání
zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, a zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní
péči vlastním jménem, na vyžádání správního úřadu, který mu vydal oprávnění k provozování
zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,4) je povinen doložit
svoji bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců.".
3. V § 79 se slova "a prováděcího právního předpisu" zrušují.
4. V § 90 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl.VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.