100/2012 Sb.m.s. o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze

Schválený:
100/2012 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. března 2012 byl ve Vídni podepsán Protokol mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku IV dne 26. listopadu 2012 a jeho ustanovení se budou provádět v souladu se zněním tohoto článku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PROTOKOL MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A RAKOUSKOU REPUBLIKOU, KTERÝ UPRAVUJE SMLOUVU MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A RAKOUSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU A PROTOKOL K NÍ PODEPSANÉ DNE 8. ČERVNA 2006 V PRAZE
ČESKÁ REPUBLIKA A RAKOUSKÁ REPUBLIKA,
přejíce si uzavřít Protokol, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze (dále jen "Smlouva"),
se dohodly takto
ČLÁNEK I
Úvodní část odstavce 2 článku 22 Smlouvy se mění následovně:
"2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně:"
ČLÁNEK II
Článek 25 Smlouvy se nahrazuje následujícím:
"Článek 25
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2.
2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. I v takových případech může být důvěrnost dat vztahujících se k osobě nebrána v úvahu pouze do té míry, jak je to nezbytné k ochraně převládajících a oprávněných zájmů jiné osoby nebo převládajících veřejných zájmů. Informace obdržené smluvním státem mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou států a pokud příslušný úřad státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem nebo se základními právy přiznanými státem v oblasti ochrany dat.
4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.
5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje banka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě."
ČLÁNEK III
Následující odstavec 4 se doplňuje do existujícího Protokolu:
"4. Pokud jde o článek 25
1. Příslušný úřad žádajícího státu poskytne při požádání o informaci podle Smlouvy příslušnému úřadu dožádaného státu následující informace, aby prokázal předpokládanou relevanci požadované informace:
a) totožnost osoby, u které je prováděna kontrola nebo šetření;
b) specifikaci požadované informace, včetně jejího charakteru a formy, ve které si žádající stát přeje informaci obdržet od dožádaného státu;
c) daňový účel, pro který je informace požadována;
d) důvody, na základě kterých se domnívá, že požadovaná informace je k dispozici v dožádaném státě nebo že s ní disponuje osoba nebo že ji má pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádaného státu;
e) pokud je zná, jméno a adresu jakékoliv osoby, o které se domnívá, že disponuje požadovanou informací nebo že je schopna požadovanou informaci získat;
f) prohlášení, že žádající stát využil všech dostupných prostředků na svém vlastním území, aby získal informaci, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku nepřiměřených obtíží.
2. Rozumí se, že rozsah výměny informací stanovený v článku 25 nezahrnuje spekulativní žádosti, které nemají zřejmou spojitost ve vztahu k probíhající kontrole nebo šetření.
3. Rozumí se, že odstavec 5 článku 25 nepřikazuje smluvním státům vyměňovat informace spontánně či automaticky."
ČLÁNEK IV
Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a v obou státech se bude provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno ve Vídni dne 9. března 2012 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Jan Koukal
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Rakouské republice
Za Rakouskou republiku
Andreas Schieder
státní tajemník Spolkového ministerstva financí
1) Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze byly vyhlášeny pod č. 31/2007 Sb. m. s. a opraveny sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2007 Sb. m. s.

Související dokumenty