77/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. března 2015,
kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve
věcech trestních, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
Čl. I
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
se mění takto:
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.“.
2. V § 213 odst. 2 větě první se za slova „při zjednodušeném předání nejpozději
do 10 dnů od“ vkládají slova „právní moci“.
3. V § 251 odst. 1 se za slovo „slibem“ vkládají slova „ , předběžným opatřením“.
4. V části páté se doplňuje hlava X, která včetně nadpisu a poznámek pod
čarou č. 39 až 42 zní:
„HLAVA X
EVROPSKÝ OCHRANNÝ PŘÍKAZ
Díl 1
Společná ustanovení
§ 340
Působnost
(1) Ustanovení této hlavy se užijí na zajištění pokračování ochrany
před trestnou činností na základě evropského ochranného příkazu na území
a) jiného členského státu, pokud byla určité osobě poskytnuta ochranným příkazem
vydaným v trestním řízení vedeném v České republice, nebo
b) České republiky, pokud byla určité osobě poskytnuta ochranným příkazem vydaným
v trestním řízení vedeném v jiném členském státu.
(2) Podle této hlavy se postupuje ve vztahu k jiným členským státům,
pro které je závazný právní předpis Evropské unie upravující evropský ochranný příkaz39).
§ 341
(1) Evropský ochranný příkaz vydává na základě ochranného příkazu
uvedeného v odstavci 2
a) justiční orgán podle tohoto zákona, nebo
b) justiční nebo rovnocenný orgán jiného členského státu podle jeho právního řádu.
(2) Ochranným příkazem se rozumí rozhodnutí vydané v trestním řízení
soudem a v přípravném řízení soudcem nebo státním zástupcem, nebo rozhodnutí vydané
v trestním řízení orgánem jiného členského státu, pokud bylo vydáno za účelem ochrany
osoby před trestným činem, který může ohrozit její život, zdraví, svobodu nebo lidskou
důstojnost, a podezřelému, obviněnému nebo odsouzenému ukládá
a) zákaz vstupu do určitých míst nebo vymezených oblastí, které osoba chráněná ochranným
příkazem navštěvuje nebo kde pobývá,
b) zákaz nebo omezení styku s osobou chráněnou ochranným příkazem, včetně styků prostřednictvím
sítě elektronických komunikací nebo jinými obdobnými prostředky, nebo
c) zákaz nebo omezení týkající se přiblížení se osobě chráněné ochranným příkazem
blíže než na stanovenou vzdálenost.
(3) Chráněnou osobou se rozumí osoba, na jejíž ochranu byl vydán
ochranný příkaz.
(4) Ohrožující osobou se rozumí osoba, které byl uložen zákaz nebo
omezení ochranným příkazem.
§ 342
(1) Při postupu podle této hlavy justiční orgán dbá na to, aby se
ohrožující osoba nedozvěděla místo, kde se zdržuje chráněná osoba, nebo jiné údaje
umožňující ji kontaktovat, není-li jejich sdělení ohrožující osobě nezbytné pro účely
vymezení zákazu nebo omezení, které se ohrožující osobě ukládá.
(2) Justiční orgán při postupu podle této hlavy spolupracuje s příslušným
orgánem jiného členského státu, zejména si s ním vyměňuje všechny potřebné informace.
(3) Ministerstvo na žádost soudu a Nejvyšší státní zastupitelství
na žádost státního zástupce poskytne součinnost při zjištění potřebných informací,
zejména při zjištění příslušného orgánu jiného členského státu, kterému má být zaslán
evropský ochranný příkaz, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto
členského státu pro jeho uznání a přijetí návazných opatření. Stejnou součinnost
poskytne ministerstvo na žádost orgánu jiného členského státu při zjištění potřebných
informací, pokud jde o příslušné orgány České republiky nebo ověření podmínek stanovených
právním řádem České republiky.
(4) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování
spolupráce s jinými členskými státy Nejvyšší státní zastupitelství a soudy poskytnou
ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu evropských ochranných
příkazů zaslaných do jiných členských států k uznání a přijetí návazných opatření
a o výsledku těchto řízení v jiných členských státech, jakož i obdobné informace
ohledně evropských ochranných příkazů zaslaných jinými členskými státy do České republiky.
Díl 2
Uznání evropského ochranného příkazu jiného členského státu a přijetí
návazných opatření
§ 343
Podmínky pro převzetí evropského ochranného příkazu
(1) Evropský ochranný příkaz vydaný jiným členským státem lze převzít
za účelem rozhodnutí o jeho uznání, pokud jde o rozhodnutí vydané
a) justičním nebo rovnocenným orgánem jiného členského státu na základě ochranného
příkazu vydaného v trestním řízení a
b) na žádost chráněné osoby, která se zdržuje nebo má bydliště na území České republiky,
nebo se zde zamýšlí zdržovat nebo mít bydliště.
(2) Převzetí evropského ochranného příkazu nebrání, neukládá-li ochranný
příkaz popsaný v evropském ochranném příkazu některý ze zákazů nebo omezení uvedených
v § 341 odst. 2.
(3) Požádá-li chráněná osoba o vydání evropského ochranného příkazu
justiční orgán a ochranný příkaz, na jehož základě má být vydán evropský ochranný
příkaz, byl vydán v jiném členském státu, justiční orgán žádost neprodleně postoupí
příslušnému orgánu jiného členského státu.
§ 344
Příslušnost
(1) K postupu podle tohoto dílu a dílu 1 je příslušný okresní soud,
v jehož obvodu se zdržuje, nebo má bydliště chráněná osoba. Nezdržuje-li se tato
osoba v České republice, nebo zde nemá bydliště, je příslušný okresní soud, v jehož
obvodu se tato osoba zamýšlí zdržovat nebo mít bydliště.
(2) Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti
nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží.
(3) Byl-li evropský ochranný příkaz zaslán orgánu, který není k postupu
podle tohoto dílu a dílu 1 příslušný, postoupí jej neprodleně příslušnému soudu a
současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu jej
zaslal. Má-li soud, kterému byl evropský ochranný příkaz postoupen, pochybnosti o
své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 24 trestního řádu.
§ 345
Řízení o uznání evropského ochranného příkazu a přijetí návazných
opatření
(1) Řízení o uznání evropského ochranného příkazu a přijetí návazných
opatření se zahajuje okamžikem, kdy byl příslušnému soudu doručen evropský ochranný
příkaz vydaný jiným členským státem.
(2) Nejsou-li splněny podmínky pro převzetí evropského ochranného
příkazu, samosoudce řízení ukončí a o jeho ukončení a o důvodech, které k němu vedly,
neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce, byl-li
již ve věci činný, a chráněnou osobu.
(3) Nelze-li v řízení pokračovat z důvodu, který není důvodem pro
neuznání evropského ochranného příkazu, samosoudce o této skutečnosti vyrozumí příslušný
orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání evropského ochranného
příkazu trvá, a to ve lhůtě, kterou za tímto účelem stanoví. Nevyjádří-li se příslušný
orgán jiného členského státu ve lhůtě nebo neuvede-li okolnosti, které vyvracejí
důvod, pro který nelze v řízení pokračovat, samosoudce řízení ukončí a o jeho ukončení
a o důvodech, které k němu vedly, neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského
státu, státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a chráněnou osobu.
§ 346
Rozhodnutí o uznání evropského ochranného příkazu a přijetí návazných
opatření
(1) Nepovažuje-li samosoudce evropský ochranný příkaz zaslaný jiným
členským státem za dostatečný podklad pro rozhodnutí o jeho uznání a přijetí návazných
opatření, požádá příslušný orgán tohoto členského státu, aby mu v jím stanovené lhůtě
zaslal nezbytné dodatkové informace. Nezašle-li jiný členský stát dodatkové informace
ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak neučinil, samosoudce
řízení ukončí a o jeho ukončení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu,
státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a chráněnou osobu. Na tyto následky
musí být příslušný orgán jiného členského státu upozorněn.
(2) O tom, zda se evropský ochranný příkaz uzná nebo neuzná, a o
návazných opatřeních samosoudce rozhodne neprodleně.
(3) Rozhodnutí o uznání evropského ochranného příkazu a návazných
opatřeních samosoudce doručí bez zbytečného odkladu státnímu zástupci a chráněné
osobě. Uznal-li samosoudce evropský ochranný příkaz, rozhodnutí doručí také ohrožující
osobě. Neuznal-li samosoudce evropský ochranný příkaz, informuje chráněnou osobu
o podmínkách, za kterých může požádat o vydání předběžných opatření podle trestního
řádu. O uznání evropského ochranného příkazu a návazných opatřeních, včetně důsledků
jejich porušení, samosoudce bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný orgán jiného
členského státu; v případě neuznání jej vyrozumí i o důvodech takového postupu.
(4) Nelze-li rozhodnutí uvedené v odstavci 3 doručit ohrožující osobě
z důvodu jejího neznámého pobytu a místo jejího pobytu se nepodaří zjistit ani s
využitím spolupráce poskytnuté příslušným orgánem jiného členského státu, samosoudce
řízení ukončí a o jeho ukončení, včetně uvedení důvodu takového postupu, neprodleně
vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce a chráněnou osobu.
§ 347
Důvody pro neuznání evropského ochranného příkazu
(1) Samosoudce neuzná evropský ochranný příkaz vydaný jiným členským
státem, pokud
a) uznání evropského ochranného příkazu a přijetí návazných opatření by bylo v rozporu
s překážkou věci pravomocně rozhodnuté,
b) skutek, pro který byl ochranný příkaz popsaný v evropském ochranném příkazu vydán,
nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky,
c) ohrožující osoba požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního
práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,
d) ohrožující osoba by nebyla podle právního řádu České republiky vzhledem ke svému
věku trestně odpovědná za jednání, pro které byl vydán ochranný příkaz popsaný v
evropském ochranném příkazu,
e) trestní odpovědnost za jednání, pro které byl ochranný příkaz popsaný v evropském
ochranném příkazu vydán, je podle právního řádu České republiky promlčena a takový
ochranný příkaz byl vydán pro skutek, jehož stíhání je podle právního řádu České
republiky v pravomoci orgánů České republiky,
f) zákaz nebo omezení uložené ohrožující osobě ochranným příkazem popsaným v evropském
ochranném příkazu neodpovídá zákazu nebo omezení uvedenému v § 341 odst. 2, nebo
g) zákaz nebo omezení uložené ohrožující osobě ochranným příkazem popsaným v evropském
ochranném příkazu je součástí trestu nebo ochranného opatření, na jejichž výkon se
v České republice vztahuje amnestie, a takový zákaz nebo omezení byly uloženy pro
skutek, jehož stíhání je podle právního řádu České republiky v pravomoci orgánů České
republiky.
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je ohrožující
osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh
této osoby, státního zástupce nebo samosoudce Nejvyšší soud.
(3) Samosoudce nemusí uznat evropský ochranný příkaz, byl-li ochranný
příkaz v něm popsaný vydán pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky
nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, nebo letadla
anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice;
přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku.
(4) Samosoudce dále nemusí uznat evropský ochranný příkaz, pokud
je zjevně neúplný nebo není přeložen do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém
lze evropský ochranný příkaz podle prohlášení České republiky40) přijmout. Před rozhodnutím
o neuznání samosoudce vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě
jím stanovené zaslal doplněné znění evropského ochranného příkazu nebo jeho překlad
do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě,
aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, neuzná evropský ochranný
příkaz.
§ 348
Uznání a přijetí návazných opatření
Nejde-li o případ uvedený v § 345 odst. 2 nebo 3 nebo v § 346 odst.
1 anebo v § 352 odst. 1 větě druhé, nebo není-li dán důvod pro neuznání evropského
ochranného příkazu, samosoudce uzná evropský ochranný příkaz na území České republiky
a současně uloží ohrožující osobě návazné opatření, kterým je vždy to z předběžných
opatření uvedených v § 88c trestního řádu, jež svou povahou nejvíce odpovídá zákazu
nebo omezení uloženému v ochranném příkazu popsaném v evropském ochranném příkazu,
a to bez ohledu na to, v jaké fázi trestního řízení byl ochranný příkaz v jiném členském
státu vydán. Při ukládání návazného opatření postupuje přiměřeně podle § 88b až 88m
trestního řádu. Součástí usnesení je i poučení o důsledcích porušení návazného opatření.
§ 349
Řízení o stížnosti
(1) Proti rozhodnutí podle § 347 odst. 1, 3 a 4 nebo § 348 je přípustná
stížnost, která má odkladný účinek. Stížností nelze napadnout důvody, pro které byl
evropský ochranný příkaz nebo ochranný příkaz v něm popsaný vydán v jiném členském
státu.
(2) Soud rozhodující o stížnosti zruší napadené rozhodnutí a ukončí
řízení, shledá-li důvod uvedený v § 345 odst. 2 nebo 3 nebo v § 352 odst. 1 větě
druhé. Shledá-li důvod uvedený v § 345 odst. 3, nejprve o této skutečnosti vyrozumí
příslušný orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání evropského
ochranného příkazu trvá, a to ve lhůtě, kterou za tímto účelem stanoví. Řízení ukončí
až v případě, že se příslušný orgán jiného členského státu nevyjádří ve lhůtě nebo
neuvede okolnosti, které vyvracejí důvod, pro který nelze v řízení pokračovat.
§ 350
Návazná opatření
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, při výkonu návazného
opatření samosoudce postupuje přiměřeně podle ustanovení trestního řádu upravujících
výkon předběžných opatření; ustanovení § 88n odst. 1 trestního řádu se neužije. Poruší-li
ohrožující osoba návazné opatření, může jí samosoudce uložit pouze pořádkovou pokutu.
(2) Porušení návazného opatření ohrožující osobou samosoudce bez
zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu jiného členského státu. Oznámení o porušení
návazného opatření se zasílá na formuláři stanoveném právním předpisem Evropské unie
upravujícím evropský ochranný příkaz41) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho
z úředních jazyků tohoto členského státu, nebo do jazyka, v němž tento stát podle
svého prohlášení40) oznámení přijímá.
§ 351
Zrušení a změna přijatých návazných opatření
(1) Změní-li orgán jiného členského státu ochranný příkaz popsaný
v evropském ochranném příkazu, samosoudce rozhodne, zda návazné opatření uložené
na základě evropského ochranného příkazu takto pozmění, uloží místo něj jiné, nebo
zda je ponechá v původní podobě. Ukládá-li změněný ochranný příkaz jinou povinnost,
než která je uvedena v § 341 odst. 2, samosoudce rozhodne o ponechání návazného opatření
v původní podobě; stejně postupuje i v případě, že je dán důvod pro neuznání nového
evropského ochranného příkazu podle § 347 odst. 4 a příslušný orgán jiného členského
státu bez uvedení podstatných důvodů nevyhoví jeho výzvě ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí
samosoudce doručí státnímu zástupci, chráněné osobě a ohrožující osobě. Proti tomuto
rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížností nelze napadnout
důvody, pro které byl evropský ochranný příkaz nebo ochranný příkaz v něm popsaný
vydán v jiném členském státu.
(2) Samosoudce vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o
změně návazného opatření uloženého na základě uznaného evropského ochranného příkazu
nebo o jeho ponechání v platnosti, a to včetně uvedení důvodů, pro které nemohlo
dojít k jejich změně. Pokud samosoudce ponechá v platnosti návazné opatření uložené
na základě uznaného evropského ochranného příkazu, dotáže se příslušného orgánu jiného
členského státu, zda má pokračovat v jeho výkonu, nebo zda je má zrušit.
(3) Samosoudce bez zbytečného odkladu rozhodne o zrušení návazného
opatření, pokud
a) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud, že netrvá na dalším výkonu
návazného opatření uloženého na základě původního evropského ochranného příkazu,
b) se chráněná osoba přestala zdržovat na území České republiky nebo zde již nemá
bydliště,
c) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud o zrušení evropského ochranného
příkazu,
d) jde o případ uvedený v § 352 odst. 2 větě druhé, nebo
e) nastane jiná skutečnost, v jejímž důsledku nelze pokračovat ve výkonu návazného
opatření uloženého na základě uznaného evropského ochranného příkazu.
(4) O zrušení návazného opatření podle odstavce 3 a o důvodech takového
postupu samosoudce bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný orgán jiného členského
státu.
§ 352
Souběh řízení
(1) Byl-li do České republiky zaslán ochranný příkaz popsaný v evropském
ochranném příkazu za účelem postupu podle hlavy IV nebo IX a samosoudce se o této
skutečnosti dozví předtím, než rozhodne o uznání evropského ochranného příkazu a
přijetí návazných opatření podle § 348, rozhodnutí odloží do doby, než je pravomocně
rozhodnuto o uznání a výkonu ochranného příkazu podle hlavy IV nebo IX. Pokud bylo
v řízení podle hlavy IV nebo IX pravomocně rozhodnuto, že se ochranný příkaz uzná
a vykoná, samosoudce řízení o uznání evropského ochranného příkazu a přijetí návazných
opatření ukončí a o této skutečnosti, včetně uvedení důvodů, vyrozumí příslušný orgán
jiného členského státu, státního zástupce a chráněnou osobu. V opačném případě samosoudce
v řízení pokračuje.
(2) Byl-li do České republiky zaslán ochranný příkaz popsaný v evropském
ochranném příkazu za účelem postupu podle hlavy IV nebo IX a samosoudce se o této
skutečnosti dozví až poté, co již pravomocně rozhodl, že se evropský ochranný příkaz
uznává a že se ukládá návazné opatření podle § 348, pokračuje se ve výkonu návazného
opatření do doby, než je pravomocně rozhodnuto o uznání a výkonu ochranného příkazu
podle hlavy IV nebo IX. Pokud bylo v řízení podle hlavy IV nebo IX pravomocně rozhodnuto,
že se ochranný příkaz uzná a vykoná, samosoudce rozhodne o zrušení návazného opatření;
v opačném případě ponechá návazné opatření v platnosti.
Díl 3
Zajištění ochrany chráněné osoby v jiném členském státu
§ 354
Vydání, změna a zrušení evropského ochranného příkazu
(1) Justiční orgán, který je příslušný k výkonu ochranného příkazu,
může na žádost chráněné osoby vydat evropský ochranný příkaz, zdržuje-li se chráněná
osoba nebo má-li bydliště na území jiného členského státu nebo zamýšlí-li se v něm
zdržovat nebo mít bydliště. Justiční orgán při zvažování, zda vydá evropský ochranný
příkaz, zejména zohlední dobu, po kterou se chráněná osoba zamýšlí zdržovat nebo
mít bydliště v jiném členském státu, a míru jejího ohrožení. Před vydáním evropského
ochranného příkazu justiční orgán ověří, že ochranný příkaz, na jehož základě má
být vydán, ukládá některý ze zákazů nebo omezení odpovídajících zákazům nebo omezením
uvedeným v § 341 odst. 2. Nevydá-li justiční orgán evropský ochranný příkaz, rozhodne
o zamítnutí žádosti chráněné osoby.
(2) Evropský ochranný příkaz se vydává na formuláři stanoveném právním
předpisem Evropské unie upravujícím evropský ochranný příkaz42) a obsahuje náležitosti
v něm uvedené.
(3) Přichází-li ohledně ochranného příkazu vůči témuž členskému státu
v úvahu postup podle hlavy IV nebo hlavy IX, justiční orgán přednostně postupuje
podle ustanovení těchto hlav.
(4) Evropský ochranný příkaz nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti
chráněné osoby o jeho vydání justiční orgán doručí chráněné osobě. Proti rozhodnutí
o zamítnutí žádosti o vydání evropského ochranného příkazu může chráněná osoba podat
stížnost.
(5) Byl-li ochranný příkaz změněn nebo zrušen, justiční orgán, který
vydal evropský ochranný příkaz, jej odpovídajícím způsobem změní nebo jej odvolá.
Změněný evropský ochranný příkaz justiční orgán doručí příslušnému orgánu jiného
členského státu a o této změně vyrozumí též chráněnou osobu. O odvolání evropského
ochranného příkazu justiční orgán vyrozumí chráněnou osobu a příslušný orgán jiného
členského státu.
§ 355
Zaslání evropského ochranného příkazu do jiného členského státu
(1) Justiční orgán, který vydal evropský ochranný příkaz, jej zašle
příslušnému orgánu jiného členského státu, ve kterém se chráněná osoba zdržuje nebo
má bydliště nebo ve kterém se zamýšlí zdržovat anebo mít bydliště, za účelem jeho
uznání a přijetí návazných opatření.
(2) Evropský ochranný příkaz zašle justiční orgán příslušnému orgánu
jiného členského státu přeložený do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků
tohoto členského státu, nebo do jazyka, v němž jej tento členský stát podle svého
prohlášení40) přijímá.
(3) Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu poskytne
justiční orgán dodatkové informace a doplnění potřebná pro účely uznání evropského
ochranného příkazu a přijetí návazných opatření.
§ 356
Důsledky zaslání evropského ochranného příkazu do jiného členského
státu
(1) Uznání evropského ochranného příkazu orgánem jiného členského
státu a přijetí návazných opatření nebrání výkonu ochranného příkazu, na jehož základě
byl evropský ochranný příkaz vydán.
(2) Pokud orgán jiného členského státu, který uznal evropský ochranný
příkaz a přijal návazné opatření, vyrozumí justiční orgán o tom, že ohrožující osoba
porušila toto návazné opatření, postupuje se obdobně jako v případě, že by ohrožující
osoba porušila podmínky stanovené ochranným příkazem na území České republiky, nebyl-li
výkon ochranného příkazu předán do některého z členských států.
(3) Justiční orgán neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského
státu o jakémkoli rozhodnutí, opatření nebo skutečnostech, v jejichž důsledku nelze
pokračovat ve výkonu opatření přijatých jiným členským státem na základě uznaného
evropského ochranného příkazu.
39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince
2011 o evropském ochranném příkazu.
40) Článek 17 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU
ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.
41) Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne
13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.
42) Příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/ /99/EU ze dne
13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.“.
Dosavadní § 340 a 341 se označují jako § 357 a 358.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
V § 88n zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění zákona č. 45/2013 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Byl-li na základě předběžného opatření vydán evropský ochranný příkaz
podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a o změně nebo
zrušení tohoto předběžného opatření rozhodl orgán činný v trestním řízení, který
je odlišný od orgánu, jenž vydal evropský ochranný příkaz, zašle své rozhodnutí tomuto
justičnímu orgánu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. III
V části první hlavě II zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za
protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon
o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006
Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona
č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011
Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb. a zákona č. 45/2013 Sb., se za
díl 7 doplňuje nový díl 8, který včetně nadpisu zní:
„Díl 8
Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech mladistvých
§ 88a
(1) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému náhradní opatření za vazbu,
které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle
části páté hlavy IV dílů 2 a 3 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních, je pravomocné rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo rozhodnuto
o ponechání obviněného mladistvého na svobodě nebo o jeho propuštění z vazby za současného
nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo předběžným opatřením
podle trestního řádu nebo jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby podle tohoto zákona.
(2) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému peněžitou sankci nebo jiné
peněžité plnění, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a
výkonu postupem podle části páté hlavy VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo uloženo peněžité
opatření, nebo kterým byl nařízen podmíněně odložený výkon peněžitého opatření anebo
kterým bylo rozhodnuto o povinnosti odsouzeného mladistvého k náhradě nákladů trestního
řízení ve prospěch státu, jakož i rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, kterým
byla mladistvému v trestním řízení uložena pořádková pokuta.
(3) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému propadnutí nebo zabrání majetku,
věcí nebo jiných majetkových hodnot, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem
o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu
k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VII dílu 2 zákona o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo
uloženo
a) trestní opatření propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
b) propadnutí náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti,
c) ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, nebo
d) zabrání náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti.
(4) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci spojenou se zbavením
osobní svobody, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a
výkonu postupem podle části páté hlavy VIII dílu 2 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo uloženo
trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody nebo bylo rozhodnuto o výkonu jeho
zbytku, včetně případů, kdy bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestního
opatření odnětí svobody, o výkonu náhradního trestního opatření odnětí svobody za
nevykonané trestní opatření domácího vězení nebo peněžité trestní opatření, nebo
kterým bylo na nepodmíněné odnětí svobody přeměněno trestní opatření obecně prospěšných
prací, nebo kterým byla uložena zabezpečovací detence, ústavní ochranné léčení nebo
ochranná výchova.
(5) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci nespojenou se zbavením
osobní svobody, dohled nebo omezení anebo povinnosti, které lze při splnění podmínek
stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat
jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy IX dílu
2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí
soudu, kterým byl mladistvému, vůči němuž bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního
opatření, jemuž byl podmíněně odložen výkon trestního opatření odnětí svobody nebo
který byl podmíněně propuštěn z výkonu trestního opatření odnětí svobody, uložen
dohled probačního úředníka, povinnost podrobit se probačnímu programu, výchovná povinnost
nebo výchovné omezení, a pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo mladistvému uloženo
trestní opatření domácího vězení, obecně prospěšných prací, zákazu činnosti, zákazu
vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo ambulantní ochranné léčení.
(6) Při výkonu rozhodnutí jiného členského státu směřujícího vůči mladistvému,
jež bylo uznáno postupem podle části páté hlav IV, VI, VIII a IX zákona o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních, se postupuje podle tohoto zákona a podle
trestního řádu.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o obětech trestných činů
Čl. IV
V § 14 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých
zákonů (zákon o obětech trestných činů), se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Justiční orgán vydá evropský ochranný příkaz za podmínek stanovených
zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.