139/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. května 2015,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013
Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998
Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000
Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona
č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona
č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001
Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona
č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004
Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona
č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona
č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006
Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona
č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006
Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008
Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009
Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb.,
zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011
Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012
Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb.,
zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č.
404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb.,
zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 87/2015 Sb., se mění takto:
1. V § 149 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení,
jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto
nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
2. V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst.
2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná
soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada
zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního
poplatku.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
3. V § 255 odstavec 2 zní:
„(2) Účastníkem řízení je také manžel povinného, je-li výkonem rozhodnutí
postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.“.
4. V § 255 se odstavec 3 zrušuje.
5. § 262a zní:
„§ 262a
(1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů
zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle
notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí
soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího
rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu
založeného rozhodnutím soudu.
(2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle
odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu
listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého
před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li
s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny
podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském
majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu
listin o manželském majetkovém režimu.
(3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek,
který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného
jmění manželů změněn.
(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů,
nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném
jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného
u peněžního ústavu.“.
6. Za § 262a se vkládá nový § 262b, který zní:
„§ 262b
(1) Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů
nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis,
nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat
v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.
(2) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude
zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak
náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní
prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.“.
7. V § 267 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
8. V § 268 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo majetek,
ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit“.
9. V § 304b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy
uvedené v § 304 odst. 1 a 3 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které
byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení
výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1. Peněžní prostředky podle
předchozí věty vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost. O tom musí
být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“.
10. V § 309 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu manžela
povinného nařízen k vydobytí více pohledávek povinného, neuplatní se zákazy uvedené
v § 304 odst. 1 a 3 do výše uvedené v § 304b odst. 4 k okamžiku doručení prvního
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.“.
11. V § 338v odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují.
12. V § 374a se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) paušální výši náhrady hotových výdajů pro účely rozhodování o náhradě
nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí
soud manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, bylo-li toto usnesení vydáno ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. O návrzích na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst.
2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle dosavadních
právních předpisů.
4. Ustanovení § 304b odst. 4 a § 309 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na usnesení o nařízení
exekuce, která byla peněžnímu ústavu doručena ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění manželů, která byla vydána
před 1. lednem 2014, lze evidovat v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
na základě písemné žádosti jednoho z manželů nebo obou manželů. Založení rozhodnutí
do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) zákona
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších
předpisů, do rejstříku provede kterýkoliv notář. Při tomto evidování se postupuje
podle notářského řádu, jehož ustanovení se po jejich evidenci použijí i pro tato
rozhodnutí.
ČÁST DRUHÁ
Změna exekučního řádu
Čl. III
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona
č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005
Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona
č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007
Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona
č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se za slovo „titulů“ vkládají slova „včetně zřizování
exekutorského zástavního práva“.
2. V § 33 odst. 3 se slova „a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních
nástrojů“ nahrazují slovy „ , jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních
nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském
majetkovém režimu“.
3. V § 33a odst. 1, § 33b, 33c, § 33d odst. 1, § 33e a v § 33f se slova
„prostřednictvím Komory“ zrušují.
4. V § 34 odstavec 5 zní:
„(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování
údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí
dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na
majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.“.
5. V § 36 odstavec 2 zní:
„(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí
postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.“.
6. § 42 zní:
„§ 42
(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů
zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle
notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí
soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího
rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu
založeného rozhodnutím soudu.
(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu
listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu
do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze
závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo
z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin
o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny
do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek,
který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného
jmění manželů změněn.
(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů,
nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném
jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u
peněžního ústavu.“.
7. V § 46 odst. 8 se věta poslední zrušuje.
8. V § 49 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
9. V § 55 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Podá-li manžel povinného
návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto
návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů
ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním
spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení
odstavce 3 se nepoužije.“.
10. V § 58 odst. 2 větě třetí se čárka za slovy „správou nemovité věci“
nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo zřízením exekutorského zástavního práva na
nemovitých věcech“ se zrušují.
11. V § 58 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Exekuci přikázáním pohledávky
z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze provést pouze tehdy, nepostačuje-li
k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného
a nákladů exekuce provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního
ústavu.“.
12. V § 59 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
13. § 69a se zrušuje.
14. V části první se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu
zní:
„HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
§ 73a
(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých
věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční
návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité
věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání
vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního
práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující
o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního
práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6. Vyrozumění o zahájení exekuce
ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst.
3 a 4 a § 54 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), §
37 odst. 3 až 5, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73
se nepoužijí.
(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné
k vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze
podat.
(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva
musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní
právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji,
které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o
dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující
den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního
práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva
stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo
smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto
zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené
trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem,
byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční
návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle
trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den
právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení
exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského
soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva
na nemovitých věcech.
(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí
exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního
práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce,
který se doručuje pouze oprávněnému.
(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce
ke zřízení exekutorského zástavního práva.
(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena
právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k
soudu.
(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem
evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného
na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.“.
Dosavadní hlavy V až XIV se označují jako hlavy VI až XV.
15. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
„§ 89a
(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §
137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého
jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním
předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení,
jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto
nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“.
16. V § 131 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování
o nákladech v případech podle § 89a,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní
řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz
vydán po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje
podle § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly
vydány exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo
manžela povinného z účtu u peněžního ústavu.
4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního
příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
Změna katastrálního zákona
Čl. V
V zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se
v § 23 odst. 1 písm. a) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „soudcovského zástavního
práva na nemovitosti“ se vkládají slova „a podaném návrhu na zřízení exekutorského
zástavního práva“.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.